Ludger Brümmer. Kompozice na antické téma. Připravil a slovem provází Zdeněk Bouček.
Natočeno v roce 2003 v cyklu Radioateliér (30 min.).
2. 6. 2008
Mandala (2003)
Andrea Szigetvari. Připravil a slovem provází Zdeněk Bouček.
Natočeno v roce 2003.
Pozn.: Uvedeno společně s projektem Užitečnost vesmíru (Natasha Barrettová). Celková stopáž 29 min.
Užitečnost vesmíru (2003)
Natasha Barrettová. Připravil a slovem provází Zdeněk Bouček.
Natočeno v roce 2003 (29 min.).
Pozn.: Uvedeno společně s projektem Mandala (Andrea Szigetvari). Celková stopáž 29 min.
Co je uvnitř drátů (2007)
Miloš Vojtěchovský. Nová akustická kompozice se svým zvukem noří do labyrintu telekomunikačního akustického prostoru kolem nás. Připravil a slovem provází Michal Rataj.
Natočeno v roce 2007 (28 min). Z cyklu Radioateliér, PremEdice.
Návrat anakondy (2008)
Horacio Quiroga. Povídka uruguayského spisovatele. Překlad Jiří Rausch. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Aleš Procházka.
Natočeno 2008. Premiéra 7. 6. 2008 (47 min.). Repríza 15. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Schůzky s literaturou; Repríza 21. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6.00 h.).
Lit.: Turek, Petr: Horacio Quiroga: Návrat Anakondy. In web ČRo 3 Vltava, 15. září 2019 (článek). – Cit.: Souboj destruktivního člověka s pralesem je jedním z ústředních témat tvorby uruguayského spisovatele, který je u nás známý jako autor Pohádek z pralesa a výboru Návrat anakondy. Titulní povídku poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Uruguayský básník, prozaik a dramatik Horacio Quiroga (1878-1937) je znám jako zakladatel moderní hispanoamerické povídky. Muž mnoha zaměstnání (novinář, středoškolský profesor, fotograf, filmař, diplomat a farmář) zažil v roce 1903 rozhodující událost pro svůj další život: jako fotograf vědecké expedice tehdy navštívil zříceniny jezuitské redukce San Ignacio v provincii Misiones na sv. Argentiny. Tento první kontakt s divokou přírodou na rozhraní pampy a pralesa ho silně ovlivnil. Vrátil se sice do hlavního města, kde působil jako profesor a účastnil se literárního dění, ale na Misiones nezapomněl. Za zděděné peníze zakoupil roku 1906 pozemek u San Ignacia a řadu let se zde pokoušel vybudovat prosperující hospodářství. Zároveň nepřestával psát. Když se roku 1917 po sebevraždě ženy vrátil do Buenos Aires, byl již uznávaným spisovatelem.
Quirogovy počátky jsou spjaty s literárními vlivy přelomu 19. a 20. století, spisovatele ovlivňuje modernismus, dekadence, ale i starší vzor E. A. Poea, autor vstřebává podněty od francouzských a ruských realistů a naturalistů. Stopy cizích vlivů však postupně ustupují a Quirogův styl nabývá na originalitě. Po dlouhém období, kdy publikoval povídky časopisecky, přichází roku 1917 první knižní výběr Povídky o lásce, smrti a šílenství, který mu získal pověst vynikajícího povídkáře. Část textů jsou příběhy „s tajemstvím“, které nesou stopy romanticko-modernistické poetiky, situované do města a tíhnoucí k fantasknu, k druhému okruhu patří realisticko-naturalisticky laděné příběhy z pralesa s autobiografickými prvky. Oba okruhy spojuje téma smrti, především smrti tragické, kterou autor důvěrně znal. Povídkám je společná i výrazová úspornost, dramatická zkratka a působivé zakončení.
Quirogovy nejlepší texty prokazují, že jeho povídková tvorba vstřebala dobové podněty a zároveň svou dobu přesáhla. Otevřela cestu jednak laplatské fantastické povídce, jednak proudu regionální prózy. Quirogova tvorba představuje důležitý mezník ve vývoji latinskoamerické povídky a svým významem překročila hranice autorova kontinentu. Titulní povídka výboru vydaného česky roku 1978 je apoteózou jihoamerického pralesa i mocných řek, a také důvěrným přiblížením tamní fauny a flóry. Metafora oprávněnosti zápolení zvířecího světa s člověkem, při němž bohužel vítězí útočící a destruktivní člověk, ač je paradoxně „lidskost“ u tamního vůdce zvířat – obrovské anakondy. Povídka s básnickými valéry a přírodními impresemi personifikuje chováním i vzájemnou řečí zvířecí obyvatele pralesa, již se semknou kolem anakondy k zápasu s krutým suchem, ohrožujícím jejich životy.
Historie (2008)
Ladislav Klíma. Povídka. Příběh šílené lásky z pera slavného českého filozofa a spisovatele. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Josef Nechutný.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2008. Repríza 24. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min.) v cyklu Noční bibliotéka.
Na břehu ostrova Krku aneb Čeští básníci na Jadranu (2008)
Literárně-hudební pásmo z textů českých básníků a spisovatelů, putujících k Jaderskému moři. Připravil Miloš Doležal. Hudbu vybrala Ivana Radechovská. Režie Markéta Jahodová.
Účinkují Jana Franková, Tomáš Petřík, Martin Hofmann a David Matásek.
Natočeno 2008. Premiéra 7. 6. 2008 (58min.). Repríza 14. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h) v cyklu Souzvuk.
Pozn.: Jaderské moře – především dalmácké pobřeží, kdysi součást Rakousko-Uherska – bylo pro české tvůrce vždy lákavým a vlastně nepříliš vzdáleným místem. Adriatické pobřeží objevovali nejen čeští malíři, ale také básníci a spisovatelé, kteří do Dalmácie zajížděli za odpočinkem, léčením, rybolovem nebo hledali útočiště před českým mrazem. A přiváželi verše inspirované přímořským světlem, vůní a atmosférou. Jaderská vlna se v české poezii rozlévá v díle Jiřího Wolkera, Konstantina Biebla, Jiřího Mahena, Viktora Dyka, Jana Čepa, Jakuba Demla a dalších autorů až do současnosti.
Lit.: Doležal, Miloš: Na břehu ostrova Krku aneb Čeští básníci na Jadranu. In web ČRo 3 Vltava, 14. červenec 2019 (článek). – Cit.: Wolker, Biebl, Mahen, Dyk, Čep, Deml a další. Literárně-hudební pásmo z textů českých básníků a spisovatelů, putujících k Jaderskému moři, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Jaderské moře – především dalmácké pobřeží, kdysi součást Rakousko-Uherska – bylo pro české tvůrce vždy lákavým a vlastně nepříliš vzdáleným místem. Adriatické pobřeží objevovali nejen čeští malíři, ale také básníci a spisovatelé, kteří do Dalmácie zajížděli za odpočinkem, léčením, rybolovem nebo hledali útočiště před českým mrazem. A přiváželi verše inspirované přímořským světlem, vůní a atmosférou.
Jaderská vlna se v české poezii rozlévá v díle Jiřího Wolkera, Konstantina Biebla, Jiřího Mahena, Viktora Dyka, Jana Čepa, Jakuba Demla a dalších autorů až do současnosti.
Medailónek (2000)
Helena Hodačová. Povídka. Režie Ivan Chrz.
Účinkuje Jana Drbohlavová.
Natočeno 2000 (29min.). Repríza 22. 3. 2015 (ČRo 3 Vltava, 2:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Už jsem němá (2008)
Hana Fousková. Verše z rukopisné sbírky básnířky a malířky. Připravil Miloš Doležal. Účinkuje Viola Fischerová, která také napsala úvodní slovo. Režie Dimitrij Dudík.
Natočeno 2008 (15 min.). Repríza 19. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.