Franz Kafka, Milena Jesenská. Literárně-hudební pásmo z dopisů pražského německého spisovatele Franze Kafky Mileně Jesenské. Z vlastních překladů připravila a hovoří Věra Koubová. Hudební improvizace Jana Lewitová. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Martin Myšička.
Natočeno 2005 (50 min). Premiéra (?) 11. 6. 2006 (Vltava, 9:32 h). Repríza 30. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 9:01 h.) v cyklu Téma Kafka k 130. výročí narození Franze Kafky; 27. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Souzvuk; 30. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.) v cyklu Repete; 3. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk k 100. výročí úmrtí Franze Kafky.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Kafka jako téma. In Týdeník Rozhlas 31/2013 (recenze). – Cit.: Ke 130. výročí narození spisovatele Franze Kafky připravila stanice Vltava hned celý kafkovský víkend. Již od pátečního večera (sic! – již od úterý vysílala Vltava v cyklu Půlnoc pásmo kratších Kafkových textů) bylo možno poslouchat pořady, které probíraly (a propíraly) osobnost, dílo i soukromí Franze Kafky ze všech stran. Jeho dílo bylo za těch málem sto let opatřeno mnoha nánosy různých ideologií a výkladů, takže je velmi náročné dopracovat se podstaty věcí – Kafka byl vykládán pomocí všech možných ismů, byl obdivován i zatracován. Recenzent si neodpustí citaci výroku Antonína Novotného, s níž přišel v doprovodném článku k cyklu Téma Kafka jeho dramaturg Jiří Kamen: „Pokusil jsem se ho přečíst, ale přiznám otevřeně, že to vyžadovalo osobní sebezapření. (Imperialistům) byla dobrá Kafkova bezvýchodnost a pesimismus. Chtěli vzít mladé generaci Fučíka, jasný příklad moderního revolucionáře, a za něho dávali Kafku, jasný obraz rezignace vůči snahám KSČ dosáhnout co nejdříve socialismu.“ S trochou nadsázky lze ostatně říci, že Kafkův život je „probádán tak dokonale, že některé události jeho života se místo ve skutečnosti odehrály jen ve fantazii kafkologů“ (Jiří Kamen).
Uvedený citát zazněl v pořadu Páteční večer s vypovídajícím názvem Nemohu žít bez ní, a s ní také ne aneb Franz Kafka a ženy. Jiří Kamen jej natočil již v roce 2004 a věnuje se tématu velmi ožehavému. Výsledná materie svědčí o pečlivé četbě všech podstatných zdrojů (Kafkovy povídky, dopisy, vzpomínky současníků). Po celé dvě hodiny velmi jemně a vkusně balancuje na hraně mezi zájmem a bulvárem, k čemuž přispívá germanista a překladatel Josef Čermák, který ve svých promluvách uvádí na pravou míru i obecně rozšířené omyly a fámy. K dobrému dojmu pomáhá i hudební dramaturgie (hudba Leoše Janáčka) a úryvky z Kafkových dopisů v poučeném podání Jiřího Ornesta.
Kafkovské mytologii se věnoval i další pořad zařazený do víkendového cyklu Téma Kafka: Kafkovské legendy aneb Virtuózové fantazie (2003). Opět se tu setkáváme s Josefem Čermákem, tentokrát jako autorem celého pořadu. Postupně podrobně rozebírá jednotlivé mýty a fámy, které se kolem Kafky a jeho díla nashromáždily, a jedny po druhém je „odstřeluje“, včetně vzpomínek největšího kafkovského „mýtomana“, anarchisty Michala Mareše. Podrobně se věnuje především tvrzení, že Franz Kafka byl členem anarchistické skupiny. Do třetice se s Josefem Čermákem (a Jiřím Kamenem) posluchač setkal ve Víkendové příloze stanice Vltava v pořadu Kafkárna – O recepci Kafkova díla v Čechách.
V sobotním odpoledni zazněla repríza Kafkova Zámku (2006) v dramatizaci Jana Vedrala. Ten dokázal Kafkův román převést do dramatické formy přehledně, ale zároveň v ní zanechal zneklidňující motivy Kafkova díla. Inscenace je pozoruhodná režijně (Dimitrij Dudík) i herecky – především nutno zmínit Vladimíra Dlouhého (zeměměřič), Vilmu Cibulkovou (Frída) a Jiřího Lábuse ve dvojroli sluhů Artura a Jeremiáše. O dalších pořadech jen ve zkratce: zařazeno bylo několik Kafkových povídek v podání Jana Hartla, repríza literárního pořadu A já vůbec nemiluji tebe autorky Věry Koubové a především zpěvohra Gottfrieda von Einem Proces. Závěr kafkovského víkendu okořenila dramaturgie slovenským příspěvkem, a to pozoruhodnou dramatizací Kafkovy povídky V kárném táboře. Pod názvem V trestaneckej kolónii ji v roce 2006 natočil režisér Martin Kákoš a v roli Cestovatele vystoupil Richard Stanke. Inscenace obdržela několik ocenění včetně Prix Bohemia. Nešlo o první uvedení na Vltavě (česká premiéra proběhla již v roce 2008 v rámci Týdne slovenské kultury), přesto potěší, že se dramaturgie dokáže rozhlédnout kolem sebe. Nechť jí to vydrží.