Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Záznam živého vystoupení, v němž čtyři komici odpovídají na dotazy diváků. Dramaturgie, vybral, sestavil a poznámku napsal Ondřej Suchý. Ve vybraných písničkách účinkují členové divadla Semafor.

Účinkují Jan Werich, Miroslav Horníček, Jiří Suchý a Jiří Šlitr.

Natočeno 1. 10. 1966 ve velkém sálu Lucerny. Vydal Český rozhlas v roce 1996 v Edici Padesátníku č. 1 (1 MC, CR 0028-4 801, 66 min.).

Obsah: 1. Vyvěste fangle, 2. Zlomil jsem ruku tetičce, 3. Půl párku, 4. Miroslav Horníček představuje, 5. Toulaví zpěváci, 6. Čím budu, tím budu, 7. Blues o stabilitě, 8. Na otázky z publika odpovídají: J. Werich, M. Horníček, J. Suchý, J. Šlitr, 9. Píseň o vyšinutém trpaslíkovi, 10. Klementajn, 11. Na otázky z publika odpovídají (pokračování), 12. Big band John.

Záznam z představení Divadla Satiry (ABC) z roku 1956. Pierre Aristide Breal. Úprava Jan Werich, Miroslav Horníček. Překlad Josef Tomášek a Milena Tomášková. Hudba Jan Rychlík a Vlastimil Hála, hraje Orchestr Karla Vlacha. Režie Miroslav Horníček.

Osoby a obsazení: Flicot (Jan Werich), Le Gouce (Miroslav Horníček), Cosima (Jaroslava Adamová), Pietro (Josef Zíma), Lippi (Václav Trégl), Lippiová (Stella Zázvorková), Rafael (Otto Lackovič), Otto Budín (?) a Vladimír Klemens (?).

Pozn.: Unikátní záznam představení z Divadla Satiry z roku 1956. — Breálova veselohra se odehrává za italského tažení mladého Napoleona v roce 1796. Tragikomickými hrdiny příběhu jsou husaři Flicot a Le Gouce, kteří přijdou o své koně a aby unikli potrestání, vymýšlí si historky, že byli přepadeni záškodníky atd. A tím začne příběh plný omylů, zvratů a nedorozumění. Jednou drží oba husaři v šachu vesničany, pak zase sami mají předstoupit před popravčí četu. Nakonec všechno dobře skončí a sám Napoleon prohlásí oba husary za vzor odvahy.

Vydal Lotos, 2004 (2 CD, LT 0138-2 8122, 48:28 a 50:34 min.).

Lit.: L. Dorůžka: Ztracené umění moudrých klaunů, Divadelní noviny 14, 2005, č. 2, s. 10-11. (recenze)

Kazda, Jaromír: Werich, Horníček a ti druzí. In web Divadlo.cz (recenze). – Cit.: „Největším a šťastným objevem je však vydání úpravy protiválečné Bréalovy komedie Husaři (2 CD LOTOS), inspirované tehdy u nás uvedeným stejnojmenným francouzským filmem. Srovnáme-li Lukešovu přísnou negativní kritiku inscenace s Trägerovou a živé divácké reakce, musíme dát za pravdu Trägerovu hodnocení, které lépe vystihuje zásluhy Horníčkovy režie i jednotlivé herecké výkony. Temperament italských venkovanů dává hře potřebný spád, stylovou jednotu a místy napětí. Ohlas improvizací rozvinutých dialogů Wericha a Horníčka mluví sám za sebe (tištěná verze hry ve vydání DILIA se od provedení značně liší). Atmosféru inscenace dotváří hudba (J. Rychlík, V. Hála) s použitím italské písně.

V nahraných scénách z inscenace zaujmou vedle titulní dvojice Le Gouce a Flicota v podání Horníčka a Wericha také manželé Lippiovi (Stella Zázvorková, Václav Trégl), Cosima (Jaroslava Adamová), Pietro (Josef Zíma), Rafael (Otto Lackovič) aj. Hlas Otty Budína, uvedený na obalu CD, zazní z jiné reprízy (alternoval podle programu roli s Josefem Zímou). Kdyby nebylo nahrávky a soudili jsme jen podle kritik (s výjimkou té od Josefa Trägera či Pavla Gryma v Lidové demokracii), stěží bychom si dnes udělali představu o tom, jak inscenace vypadala a s jakým ohlasem se setkala!“

Obsah: CD 1 – 1. Předehra (1:08), 2. Ztráta koní (19:50), 3. Výslech a přiznání Cosimy; Raport o ztrátě koní (27:27); CD 2 – 4. Přiznání Pietra (12:47), 5. Píseň „Bottiglia“ (2:30), 6. Příprava popravy (34:02), 7. Finále „Bottiglia“ (1:12).

Unikátní záznam besedy Jana Wericha a Jana Borovičky z 50. a 60. let (z archivu Jana Borovičky). Scénář Jan Werich, Jan Borovička. Hudba Jaroslav Ježek a Milan Dvořák. Hraje Milan Dvořák. Střih a mastering Ivan Mikota ve studiu MI 91, 2002. Design Robert Geisler, 2002. Foto Alexandr Janovský. Režie, sleeve-note a text komentáře Jiří Melíšek.

Účinkují Jan Werich, Jan Borovička a diváci. Komentář Stella Zázvorková, Jiří Melíšek.

Vydal Lotos v roce 2002 (1 CD, LT 0125-2 811, 56:12, 1 MC, LT 0125-4 811).

Pozn.: V roce 2016 vydal Supraphon 2CD s kompletem nahrávek – bez komentářů Jiřího Melíška a Stelly Zázvorkové.

Obsah: 1. Vítáme soudruha Wericha (7:09), 2. Herci a publikum Osvobozeného divadla (7:49), 3. Volové v divadle a o divadle (7:08), 4. Vzpomínka na E. F. Buriana (10:03), 5. Herec Rajkin a jeho převleky (1:40), 6. Jaroslav Ježek a V+W za velkou louží (9:26), 7. Friml – klavírní virtuóz (7:48), 8. Jak se u Werichů rodilo; Závěr (5:13).

Tento projekt má zvláštní historii, jako by se vynořil z dávno uplynulého řečiště času. Kdysi v padesátých, snad ještě v šedesátých letech bývalo zvykem, že umělci jezdili na „besedy s pracujícími“ do závodů a kulturních domů. Činil tak i Jan Werich a na cestách ho někdy doprovázel reklamní pracovník Divadla ABC a hudební manažer Jan Borovička.

Ten si besedy s Werichem pečlivě natáčel na magnetofon a uchovával po léta v hlubokém soukromí. Však také bylo proč, velkému komikovi totiž občas chtě nechtě unikl postřeh, názor či informace, za něž by ho určitě soudruzi nepochválili. Spíš to však vypadá, že mu slovo či věta „ujely“ promyšleně, schválně – že zkrátka chtěl, aby lidé věděli.

Jsou to svědectví o stálém a marném válčení s nekompetentními, zato však mocnými – o uvedení jednotlivých titulů v divadle, o Voskovcovo jméno, které se v oněch letech nesmělo ani vyslovit, o tu či onu (divadelní, životní) pravdu. Na záznamu se zmiňuje o svých rozhovorech v různých sekretariátech (či bůhvíjakých kancelářích), kde musel pořád cosi vysvětlovat a obhajovat. Pokořovali ho, ale nezlomili.

Werichova vyprávění na „besedách s pracujícími“ jsou tak i po letech především svědectvím o jeho stále svěžím a pohotovém humoru, vtipu a schopnosti improvizace. Také o nadhledu a moudrosti. Je dobře, že se tyto dávné nahrávky objevily – vyšly nyní vůbec poprvé. Je to zajímavý dokument i potěšení zároveň. (anotace vydavatele)

Z pohádkové knihy Fimfárum. Jan Werich. Booklet ilustrovali Petr Poš a Martin Velíšek (použit plakát k filmu). Konečná zvuková úprava a mastering kompilace Jiří Charypar ve studiu ADK. Producent Jiří Tušl. Grafická úprava bookletu Magda Lášková.

Čte autor.

Obsahuje pohádky Až opadá listí z dubu (1961), František Nebojsa (1960), Lakomá Barka (1961), Splněný sen (1961), Fimfárum (1957).

Vydal Supraphon, 2003 (2CD, SU 5481-2 80, AAD mono, 61:58, 45:26).

Pozn.: Speciální vydání k filmu (premiéra 2001).

Natočeno ve studiu Lucerna v Praze v roce 1957 (Fimfárum), 1960 (Splněný sen, František Nebojsa a Lakomá Barka) a 1961 (Až opadá listí z dubu).

Obsah: CD1 – 1. Až opadá listí z dubu (25:31), 2. František Nebojsa (18:15), 3. Lakomá Barka (18:04), CD2 – 1. Splněný sen (20:47), 2. Fimfárum (24:35).

Převzatý zvukový záznam z diskusních pořadů Čs. televize z roku 1968. Scénář Vladimír Škutina. Hudba Michal David. Photo Miroslav Pospíšil, 1968. Sleeve-note Vladimír Škutina. Cover design Jiří Vlček, 1990. TV režie Jan Stach a Antonín Vomáčka.

Účinkují Jan Werich a Vladimír Škutina.

Vyrobila Československá televize v roce 1968. Doprovodné slovo nahráno ve studiu MIDA v roce 1990. Vydal Multisonic v roce 1990 (1 LP, 31 0010-1 811, 1 MC, 31 0010-4 811, 45 min.).

Obal kazety

Jiří Voskovec a Jan Werich. Záznam z premiéry (?) inscenace Divadla Satiry (ABC) z roku 1955. Hudba Jaroslav Ježek. Hraje Orchestr Karla Vlacha.

Osoby a obsazení: Papulus (Jan Werich), Bulva (Miroslav Horníček), Caesar (Rudolf Deyl ml.), Villon (Otto Lackovič a Gustav Heverle), purkmistr (Václav Trégl), Filip Sermois (Lubomír Kostelka), žebračka (Elena Hálková), profesor (Jan Maška), krčmářka (Jiřina Bohdalová) a prevôt (Otto Budín).

Vydal Lotos v roce 2004 (1 CD, LT 0136-2 811, 73:08). Rozhlasová premiéra 7. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) ke 110. výročí narození Jana Wericha. Repríza 25. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: L. Dorůžka: Ztracené umění moudrých klaunů, Divadelní noviny 14, 2005, č. 2, s. 10-11. (recenze)

Kazda, Jaromír: Werich, Horníček a ti druzí. In web Divadlo.cz (recenze).

Obsah: 1. Předehra „Evropa volá“ (2:33), 2. Chléb a voda (12:55), 3. Píseň „Pochod plebejců“ (1:02), 4. Předehra (1:18), 5. Caesar a lev (15:37), 6. Píseň „Ezop a brabenec“ (1:36), 7. Račte si řát / V chrámu Osiriově (13:08), 8. Předscéna „Být či nebýt“ (18:31), 9. Píseň „Být či nebýt“ (4:18), 10. Finále „Dříve a nyní“ (0:28), 11. Píseň „Pochod plebejců“ (1:30).

Pozn.: Obal CD uvádí následující účinkující: Jan Werich, Miroslav Horníček, Gustav Heverle, Václav Trégl, Lubomír Kostelka, Jiřina Bohdalová, Stella Zázvorková, Elena Hálková.

Jiří Voskovec a Jan Werich. Záznam z premiéry (?) inscenace Balada z hadrů z z Divadla satiry (ABC?) z roku 1957. Hudba Jaroslav Ježek. Hraje Orchestr Karla Vlacha. Úprava pro CD Jiří Brož, Vladimír Just. Sleeve-note Jiří Brož, Vladimír Just. Střih, mastering studio ADK Prague. Design Robert Geisler, 2004. Režie Ján Roháč a Miloslav Zachata.

Osoby a obsazení: Jehan, ponocný (Jan Werich), Georges, antoušek (Miroslav Horníček), purkmistr města Paříže (Václav Trégl), šenkýřka z taverny U šišky (Jiřina Bohdalová). Dále účinkují Gustav Heverle, Lubomír Kostelka, Stella Zázvorková a Elena Hálková.

Vydal Lotos v roce 2004 (1 CD, LF 0137-2 811, 75:44).

Rozhlasová premiéra 31. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama k 40. výročí úmrtí J. Wericha.

Lit.: L. Dorůžka: Ztracené umění moudrých klaunů, Divadelní noviny 14, 2005, č. 2, s. 10-11. (recenze)

Kazda, Jaromír: Werich, Horníček a ti druzí. In web Divadlo.cz (recenze).

Obsah: 1. Předehra (0:21), 2. Na pranýři (9:56), 3. Píseň „Hej, pane králi“ (1:38), 4. Na pranýři (pokračování, 5:08), 5. V krčmě (14:29), 6. Píseň „Hej, pane králi“ (1:20), 7. Haló, klaune (25:31), 8. Píseň „Potopa“ (2:48), 9. Vstávej a leč! (6:44), 10. Nohy (4:49), 11. Finále (1:08), 12. Píseň „Proti větru“ (1:52).

Jan Werich. Z pohádkové knihy Fimfárum. Režijní realizace snímků z let 1960 a 1961 Ing. Josef Cincibus. Technická spolupráce Jiří Bartoš a Ivan Mikota. Cover photography Milan Wágner, 1977. Odpovědná redaktorka obalu Jana Řehořová. Realizace desky Jiří Šrámek.

Vypráví Jan Werich.

Natočeno ve studiu Lucerna v Praze 1960 (2) a 1961 (1). Vydal Supraphon v roce 1977 (1 LP, 0 18 2369-1 801 G mono, 10 2369-1 801 G stereo). Reedice Supraphon v roce 2003 (2 CD, SU 5481-2 802, AAD mono, 61:58, 45:26).

Obsah: 1. Až opadá listí z dubu (25:23), 2. František Nebojsa (18:07).

Autentická nahrávka z pražské Lucerny z roku 1977 při příležitosti 50. výročí Vest Pocket Revue. Vybral a sestavil Zdeněk Všelicha. Hudba Jaroslav Ježek. Texty Jiří Voskovec a Jan Werich. Hraje rozhlasový orchestr Josefa Vobruby, klavír Karel Růžička. Písničky Ezop, Vyznání lásky a Tmavomodrý svět zpívá Jiří Suchý. Sleeve-note Jiří Suchý, 1990. Photos Miroslav Zajíc, 1977. Cover design Jiří Vlček, 1990.

Účinkují Jan Werich, Jiří Suchý a další.

Vydal Multisonic v roce 1990 (1 LP, 31 0017-1 801 mono, 1 MC, 31 0017-4 801). Reedice Multisonic jako Lucerna „77 v roce (?) (1 CD).  Reedice jako příloha deníku Blesk 31. 05. 2009 (1 CD).

Obsah LP: Strana A – 1. Hudební ozvěny, 2. Úvod Jiřího Suchého, 3. Vzpomínání na West Pocket Revue, 4. Ezop a brabenec, 5. Jak jsme začínali, Strana B – 6. O klaunech, 7. Tmavomodrý svět, 8. Gratulace, 9. Hudební ozvěny.