Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jiří Hájíček. Úryvek z románu. Vybral, připravil, úvod Petr Hanuška. Redakce Jan Sulovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuk Zdeněk Slavotínek. Režie Michal Bureš.

Účinkuje Vladimíra Včelná.

Připravil Český rozhlas Olomouc v roce 2002 (30 min.). Premiéra 1. 12. 2002 v cyklu Setkání s literaturou (ČRo Olomouc).

Lit.: Bureš, Michal: Jiří Hájíček: Dobrodruzi hlavního proudu. In web ČRo 5. 10. 2013 (anotace). – Cit.: Je důležitější láska, nebo peníze? Jsou peníze bez lásky a je láska bez peněz? – Na tyto víceméně řečnické otázky hledá odpověď příběh jedné lásky odehrávající se na konci devadesátých let (dnes už) minulého století.

Pětatřicetiletý českobudějovický prozaik Jiří Hájíček patří k těm autorům, kteří si umějí svého čtenáře zcela podmanit. Dokázal to nejen ve dvou povídkových knížkách Snídaně na refýži a Zloději zelených koní, ale stejně úspěšně si vede i ve svém prvním románu nazvaném Dobrodruzi hlavního proudu.

Vyšel v něm vstříc typu čtenáře, který má rád klasicky střižený příběh ze současného světa. Příběh mladé milenecké dvojice Pavla a Dominiky se odehrává v typických kulisách 90. let, vykreslených se všemi společenskými skandály, restitučními kauzami, podvody, krachy, vězněním, ale i možností cestováním a otevírání se nových světů.

Hájíček však nechce ulpět na nějaké sžíravé kritice poměrů, zajímají ho především lidé, zvláště vztah obou zmiňovaných protagonistů. Celým románem se prolíná a dominuje důležitá otázka: Je možné se vrátit a začít znovu?

Odpověď na ni hledá i rozhlasová adaptace úryvku z románu Jiřího Hájíčka „Dobrodruzi hlavního proudu“, kterou s Vladimírou Včelnou v roce 2002 natočil režisér Michal Bureš.

Jaroslav Formánek (současný český spisovatel, žijící v Paříži je autorem sbírky povídek Beze stop, ze které je i povídka Stav prolínání). Pro rozhlas vybral Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Účinkuje Josef Bartoň.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2002. Premiéra 28. 4. 2002 (ČRo Olomouc, 20:30 h.; cca 29 min.) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 27. 6. 2004 (ČRo Olomouc, 20:30 h.; cca 29 min.) v cyklu Setkání s literaturou; 29. 10. 2006 (ČRo Olomouc, 20:30 h.; cca 29 min.) v cyklu Setkání s literaturou; 1. 11. 2006 (ČRo Olomouc, 19:02 h.; cca 29 min.) v cyklu Setkání s literaturou; 8. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Petr Hanuška a Michal Bureš k premiéře :

Dnes večer jsme pro vás vybrali ukázku z povídkové knihy prozaika Jaroslava Formánka nazvané Beze stop. S texty rodáka z Veselí nad Moravou se však na našich vlnách nesetkáváte poprvé, neboť před časem jsme pro vás připravili několikadílnou četbu na pokračování z novely Dlouhá kakaová řasa. V ní se Formánek vrátil k osudnému roku 1968, jak jej ve svých vzpomínkách uchoval malý autobiograficky laděný chlapecký hrdina.

Díky pomyslným dětským brýlím ho autor nechal zaostřovat nejen na události podstatné pro jeho klukovský svět, ale jaksi mimovolně i registrovat radosti a trápení světa dospělých, celý ten tehdejší kolorit času zmařených nadějí a bezedných zklamání. A ačkoli Formánek mohl mít důvod být ironicky štiplavým, ba sarkasticky jízlivým, právě ona dětská poloha hrozící ostré vypravěčské hrany záměrně obrousila.

V povídkách z knížky Beze stop se opět promítá Formánkova osobní zkušenost, tentokrát z 80. a 90. let minulého století, kdy se pohyboval mezi Českou republikou a Francií, jeho druhým domovem. Inspiraci pro své povídky nemusel hledat nikde daleko, neboť sám v životě vystřídal řadu povolání – byl řidičem, pochůzkářem, kulisákem, statistou, přidavačem, ale i novinářem a spisovatelem publikujícím v Paříži, Lyonu, Torontu či v Bratislavě. Prozkoumával tedy život z mnoha různých úhlů.

Tou zkušeností z nejzajímavějších se mu však stalo poznání zázemí života emigrantů, přicházejících do Francie z celého světa a hledajících prostor pro splnění svých přání a snů, přičemž jedinou jistotou se jim staly jejich nesmazatelné vzpomínky. Tenkrát a teď, tam a tady, věčné rozklenutí, kterého se žádný člověk nadobro nezbaví, právě i o tom píše Jaroslav Formánek v povídce Stav prolínání, kterou vám právě teď nabízíme.

Jáchym Topol.
Četba vybraných částí z knihy.
Pro rozhlas vybral Petr Hanuška.
V hlavní roli Filip Čapka.
Zvuk, záznam a střih Zdeněk Prchlík.
Režie Michal Bureš.

ČRo, Olomouc, premiéra 7. 4. 2002 (cca 28 min.).

Petr Hanuška k premiéře napsal :

Spisovatel Jáchym Topol napsal a po šesti letech vydal novou prozaickou knížku. Pojmenoval ji Noční práce a jako i ty předchozí, tedy román Sestra z roku 1994 a rozsáhlá povídka Anděl, podle níž byl natočen známý film Anděl-Exit, způsobila mezi čtenáři a kritiky rozruch. (more…)

Irena Dousková. Povídka o cestě do Beneluxu, o zamilovanosti a o sourozenecké řevnivosti. Z povídkové sbírky „Doktor Kott přemítá“. Pro rozhlas vybral a v úvodu hovoří Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Zdeněk Slavotínek. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Účinkuje Dita Vojnarová.

ČRo, Olomouc, cyklus Setkání s literaturou, premiéra 22. 9. 2002 (cca 28 min.).

Michal Bureš, Petr Hanuška k premiéře řekli :
Přebalu knihy Ireny Douskové Doktor Kott přemítá vévodí ilustrace Ivany Lomové, na níž je vyobrazen mladý muž ideálních tělesných proporcí, sedící na břehu malého jezírka za městem. Z dálky přichází plnoštíhlá žena v šatové zástěře a drží v obou rukou tuctové nákupní tašky. (more…)

Bohuš Balajka. Četba ukázky z knihy Už se tam nevrátím. Vzpomínka na rodnou ves Přílepy. Pro rozhlas vybral a v úvodu hovoří Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Jakub Tandler. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Účinkuje Radko Choc.

Připravil ČRo Olomouc v roe 2002. Premiéra 24. 3. 2002 (ČRo 5 Olomouc, 28 min.).

Petr Hanuška k uvedení četby: Autorem dnešní ukázky, vybrané z knihy Už se tam nevrátím, je Bohuš Balajka. Pokud marně listujete ve své paměti, snažíce se ho zařadit po bok nějaké proslulejší spisovatelské veličiny, musím vás uklidnit, není rozený prozaik, ale především literární historik. A možná, že ve své knihovničce, nebo v knihovničce svých dětí či vnuků, najdete uloženy jeho dvoudílné Přehledné dějiny literatury, v nichž prozkoumal českou a slovenskou literární historii od nejstarších dob až po roku 1945, přičemž je navíc vřadil do světového literárního kontextu.

Bohuš Balajka pocházel z Prštného, dnešního zlínského předměstí. Studoval v Praze na filozofické fakultě, obor čeština a dějepis, kde navštěvoval mimo jiných i přednášky známého profesora Václava Černého. Ten se o něm, jako o svém žákovi, kladně vyjadřuje ve třetím dílu vlastních Pamětí.

Balajka se kromě zájmu o starší a novější českou literaturu věnoval od šedesátých let, až do své smrti v roce 1994, také literárně-kritické a publicistické činnosti. Je autorem monografie a rozhlasové hry o Jaroslavu Vrchlickém. V rukopise je prozatím uložena téměř stejně obsáhlá kniha o Juliu Zeyerovi. Kromě psaní odborných prací však po dvakráte sáhl po próze: poprvé, když napsal poutavý historický román Mezi trůnem a oltářem (o osobnosti a době Václava IV.); podruhé, když se rozhodl zavzpomínat v knize Už se tam nevrátím na své dětství prožité na Valašsku.

Dokázal to s ohromnou citlivostí, s pochopení pro slabosti i krásu člověka, s úsměvem a rtech, ale i s nostalgií a se slzou v oku, neboť věděl, že tam už se nikdy ve skutečnosti nevrátí.