Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Václav Rais. Dramatizace Josef Štefánek. Hudba Otmar Mácha, řídí Jiří Váchal. Zvukový mistr Libuše Strnadová. Natáčecí technik Hana Jírová. Dramaturg Miroslav Stuchl. Asistent režie Ivan Holeček. Režie Josef Henke.

Osoby a obsazení: podučitel Ondřej Klepetko (Jaroslav Kepka), paní Lasíková (Ludmila Roubíková), řídící (Josef Patočka), jeho paní (Antonie Hegerlíková), jejich dcera Emča (Hana Maciuchová), vrátný (František Hanus), krajánek Havránek (Miroslav Moravec), komisař (Miroslav Doležal), skladník (Zdeněk Dítě), průvodčí (Jiří Pleskot), Fany (Růžena Merunková), vozka (Jiří Smutný), hejtman (Karel Máj), inspektor (Vladimír Leraus), vlasařka (Karolina Slunéčková), vlasařka (Božena Böhmová), hospodský (Oldřich Musil), učitel Klička (Jiří Klem), hostinský (Vladimír Krška). Dále účinkují Jaroslava Drmlová, Josef Koza, Zdena Černá, Miloš Rozhoň, Drahomíra Fialková, Vítězslav Jirsák, Tomáš Töpfer, Josef Velda, Marie Marešová, Karel Fořt, Artuš Kalous, Josef Červinka, Richard Antonín Strejka, Bohumil Kupšovský, František Hruška, Hana Brothánková.

Spoluúčinkují Dismanův rozhlasový dětský soubor a Cansona.

Natočeno 1971. Premiéra 6. 2. 1972 (64 min.). Repríza 29. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 22. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydala Radiotéka v roce 2015 (MP3).

Pozn.: Káča se námětově řadí k humorným a satirickým prózám, v nichž K. V. Rais vycházel ze svých zkušeností venkovského učitele v chudém, zapomenutém koutě Českomoravské vysočiny. (anotace)

Jiří Just. Režie Jan Fuchs.

Účinkují Petr Nárožný, Jana Synková, Jiří Krampol.

Premiéra ??, repríza 27. 4. 1998.

Příběh o cestách lidské víry, jak se mohl kdysi udát. Květa Legátová. Dramaturgie Svatava Růžičková. Zvuk Josef Daněk a Alice Šlapanská. Režie Zdeněk Kozák.

Osoby a obsazení : Matka (Jaroslava Adamová), Robert (Jiří Tomek), Erik (Michal Bumbálek), Záboj (Zdeněk Maryška).

Nastudovalo Brno v roce 1998. Repríza k svátku sv. Václava 28. 9. 2006 (40 min.); 27. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:15 h.) v cyklu Večerní drama.

Anna Smetanová. Rozhlasová stereofonní feérie na věčně mladé téma. Hudba Miroslav Kořínek, řídí Jiří Váchal. Hudební dramaturg a režie hudební nahrávky Pavel Nikl. Stereofonní scénář a režie Alena Adamcová.

Účinkují Zora Jandová a Petr Haničinec.

Natočeno 1987.

Nery Gomide. Monologická hra portugalského autora. Překlad a rozhlasová úprava Dagmar Strejčková. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Vladimír Gromov.

Osoby a obsazení: paní Asunta (Jiřina Jirásková).

Natočeno 1990. Premiéra 3. 4. 1991 (Praha, 19:15 h.; 54 min.). Repríza 25. 9. 1991 (Praha, 19:15 h.); 12. 4. 1994 (Vltava, 21:30 h.); 6. 10. 1996 (Praha, 20:00 h.);  20. 10. 1998 (Vltava, 21:30 h.) v cyklu Klub rozhlasové činohry; 16. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 53 min.) v cyklu Večerní drama k nedožitým 90. narozeninám  J. Jiráskové.

Lit.: kon: Počítala jsem s tebou, Madono… In Týdeník Rozhlas 16-1994 (4. 4. 1994), s. 6 (článek).

Lit.: Venclová, Renata: Nery Gomide: Počítala jsem s tebou, Madono. Monodrama s nezapomenutelnou Jiřinou Jiráskovou v roli jižansky temperamentní paní Assunty. In web ČRo 3 Vltava, 16. únor 2021 (článek). – Cit.: Jiřina Jirásková jako nezdolná paní Assunta, která ani po sebetvrdší ráně osudu neklesá na mysli!  (…)

Před desítkami let připlula paní Assunta se svým mužem a ostatními vystěhovalci z Itálie do Brazílie hledat lepší život. Teď sama vede malý penzión a čeká na návštěvu jediného syna, který se před pár lety oženil. I když má ulici plnou přítelkyň a známých, nejvěrnější společnicí výřečné paní Assunty je madona na obrázku, který s ní do nového domova připlul z rodné Itálie. S ní probírá svoje radosti i strasti a sčítá vítězství a prohry uplynulých let.

Já tě z ničeho neobviňuju, jenže … Počítala jsem s tebou. Počítala jsem s tím, že mi pomůžeš. To není spravedlivý, víš. … Ale jestli mě chceš vystavit další zkoušce, tak upozorňuju, že ještě nejsem se silama na konci. Ještě ne, madono, ještě ne!

Monodrama „Assunta do 21“ napsal brazilský dramatik Nery Gomide v roce 1971. Vyžaduje interpretku, které bude blízký vznětlivý jižanský temperament a najde v sobě pochopení pro svéráznou ženu, co nejde pro slovo daleko, má často ze smíchu blízko k pláči a stejně snadno, jako se rozzlobí, dovede vzápětí odpustit. Režisér Vladimír Gromov takovou našel v Jiřině Jiráskové, která v paní Assuntě vytvořila jednu ze svých nejlepších rozhlasových postav.  (..)

Imre Madách. Klasické dílo maďarského dramatu.  Překlad Kamil Bednář a Ladislav Hradský. Rozhlasová úprava Lya Říhová a Josef Melč. Hudba Marek Kopelent, řídí Zbyněk Vostřák, sbormistr Pavel Kühn. Asistentka režie Věra Havlatová. Zvukový mistr Ivo Fišer. Natáčecí technik Jaroslava Eliášková. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Josef Melč.

Osoby a obsazení: Adam (Radovan Lukavský), Lucifer (Václav Voska), Eva (Viola Zinková), Rudolf II. (Eduard Kohout), Hospodin (Miloš Nedbal), dvořan (Bohumil Švarc), dvořané (Karel Urbánek) a (Oldřich Janovský), Sansculotte 1 (František Holar), Sansculotte 2 (František Vicena), Saint-Just (Miroslav Doležal), Robespierre (Karel Houska), matka (Olga Scheinpflugová), Eskymák (Vladimír Hlavatý), hospodský (František Hanus), chlapec Kimon (Václav Mareš), důstojník (Bořivoj Navrátil), otrok (Josef Velda), markýz (Karel Hlušička), žák (Jiří Bednář), Michelangelo (Josef Chvalina), vědec (Jiří Hurta), hlas ducha země (Rudolf Pellar), demagogové (Jiří Adamíra a Josef Větrovec), loutkář (František Filipovský) a další.

Obsazení u jednotlivých obrazů:

obraz Athén – Josef Velda (otrok)

obraz Egypta – Václav Mareš (Miltiadův syn), Jiří Adamíra a Josef Větrovec (demagogové), Ivo Gübel, Ferdinand Krůta, Luděk Kopřiva, Jiří Suk, Karel Fořt, Karel Kastner a Otto Budín

obraz Prahy – Eduard Kohout (Rudolf II.), Jiří Bednář (žák), Bohumil Švarc, Karel Urbánek a Oldřich Janovský (dvořané)

obraz Paříže – Bořivoj Navrátil (důstojník), Karel Hlušička (markýz), Miroslav Doležal (Saint-Just), Karel Houska (Robespierre), František Holar, František Vicena, Marie Landová, Jan Bartoš, Rudolf Jelínek, Ladislav Trojan, Miloš Rozhoň a Karel Beníško

obraz Londýna – František Filipovský (loutkář), Olga Scheinpflugová (matka), František Hanus, Vladimír Krška a Bohumil Pastorek

obraz utopie – Jiří Hurta (vědec), Antonín Zíb (kmet) a Josef Chvalina (Michelangelo)

obraz vesmíru – Rudolf Pellar (hlas Ducha země)

obraz doby ledové – Vladimír Hlavatý (Eskymák).

Natočeno 1965. Premiéra 26. 12. 1965 (Československo I, 21:30 h.; 108 min.). Repríza 31. 1. 2009 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště; 16. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště.

Pozn.: Úryvek v pořadu Benefice pro Radovana Lukavského (1995).

Alternativní název: Tragedie člověka.

Pozn.: Klasické dílo maďarského dramatu, vydané v roce 1862. Rámec hry tvoří v duchu goethovské tradice sázka mezi Hospodinem a Satanem. Ten pak v řadě obrazů pokouší člověka – Adama na různých místech světa a v různých dobách. Adam se přitom převtěluje do významných historických osobností, třeba Rudolfa II., Michelangela nebo Robespierra.
Tragédie člověka má 11 obrazů:
Obraz nebes
Obraz ráje
Obraz země
Obraz Egypta
Obraz Athén
Obraz rudolfínské Prahy
Obraz revoluční Paříže
Obraz průmyslového Londýna
Obraz vědecké utopie
Obraz vesmíru
Obraz doby ledové

Lit.: Ochová, Sheila: Rádio vedle stromečku. In Rudé právo, 28. 12. 1965, str. 2 (recenze).

Johann Wolfgang von Goethe. Překlad a úprava Valter Feldstein. Hudbu složil a řídí Jan Frýda. Asistentka režie Miroslava Hajská. Zvukový mistr Miroš Svatoň. Natáčecí technik Hana Jírová.  Dramaturg Karel Gissübel. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: hostinský (Vladimír Šmeral), Žofie, jeho dcera (Viola Zinková), Söller, její muž (Bořivoj Navrátil), Alcest (Miroslav Doležal) a číšník (Vladimír Čech I.).

Natočeno 1968. Premiéra 4. 2. 1969 (Praha, 19:00 h.; 69 min.). Repríza 9. 2. 2008 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Rozhlasové jeviště, 21. 5. 2011 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště – Německé romantické divadlo; 15. 6. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: Gi (= Gissübel, Karel): Goethova veselohra. In Čs. rozhlas a televize 6/1969 (27. 1. 1969), s. 7 (článek).

Lit.: Ochová, Sheila: Dobrá zábava. In Rudé právo, 12. 2. 1969, s. 5 (recenze).

Herbert George Wells. Překlad Šimon Pellar a Magda Procházková. Dramatizace Ondřej Neff. Hudba Petr Mandel. Dramaturg Ivan Hejna (= Ivan Hubač). Dramaturg Ivan Hejna. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: vědec (Ladislav Frej), jeho žena (Valerie Zawadská), velitel dělostřelectva (Alois Švehlík), profesor Harding (Petr Pelzer). Dále účinkují Radim Vašinka a Pavel Rímský.

Natočeno 1997. Repríza 26. 11. 2011 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 27. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 13:04 h).

Moje poznámka z roku 1999: „Režijně, dramatizátorsky i herecky nezvládnutá hra, zabíhající až do nechtěné parodie.“

Lit.: Ledvinková, Václava: Válka světů – 26. listopadu. In web ČRo 2 Praha, listopad 2011 (anotace). – Cit.: Vědeckofantastický román Herberta George Wellse o invazi mimozemšťanů do Anglie se stal nejen velkým knižním bestsellerem, ale dočkal se i mnoha dalších filmových, televizních a rozhlasových zpracování.

Snad nejznámější je kontroverzní adaptace Orsona Wellese z roku 1938, která byla ve Spojených státech vysílána jako aktuální reportáž a vyvolala doslova paniku. Českého zpracování Války světů se v roce 1997 ujali scénárista Ondřej Neff a režisér Jiří Horčička. Je poněkud umírněnější, ale přesto otevírá situaci, která se sice dosud nestala, ale co kdyby nastala? A otázka zní: jak se pak zachováme?