Malá komedie pro šest hlasů. Jiří a Olga Melíškovi. Režie Jan Fuchs.
Účinkují Ladislav Trojan, Pavel Nový, Jaroslava Kretschmerová, Lubomír Lipský, Dagmar Hazdrová.
Premiéra 26. 10. 1998 (cca 20 min.).
17. 1. 2006
Daidalos a Ikaros (1983)
Josef Patočka. Rozhlasová hra pro mládež. Hudba Josef Kostečka, řídí autor. Dramaturg Ivan Hejna. Režie Jan Berger.
Osoby a obsazení: vypravěč (Jan Vágner), Daidalos (Karel Hlušička), Ikaros (Otakar Brousek II)., král Mínos (Josef Somr). Dále účinkují Miriam Chytilová a Jiří Schwarz.
Natočeno 1983. Premiéra 15. 3. 1984 (Praha, 19:15 – 19:50 h.). Obnovená premiéra 13. 10. 2017 (ČRo Rádio Junior, 21:00 h.).
16. 1. 2006
Ofsajd (1995)
Ephraim Kishon. Fotbalový rozhodčí žaluje za urážky fotbalového fanouška. Překlad a rozhlasová úprava Miroslav Stuchl. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Josef Červinka.
Osoby a obsazení: soudce civilního soudu (Soběslav Sejk), Taschkemoni Pidjon, žalovaný, fotbalový fanda (Michal Pavlata), Eliahu Weinstein, žalobce, fotbalový rozhodčí (Jiří Hálek), soudní zřízenec (Jiří Knot) a ohlášení (Josef Červinka).
Natočeno 1995 (17 min.). Repríza 30. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.
Pozn.: Vysíláno i společně s mikrohrami Já to nechám na vás a Perla pod společným názvem 3 x Ephraim Kishon.
Já to nechám na vás (1995)
Osoby a obsazení: opravář (Jiří Bruder), zákazník (Josef Červinka), jeho žena (Růžena Merunková).
Natočeno 1995.
Pozn.: Vysíláno i společně s mikrohrami Perla a Ofsajd pod společným názvem 3 x Ephraim Kishon.
Pouští a pralesem 1/2 (1985)
Henryk Sienkiewicz. Stašek a Nela, dvě unesené děti na dramatické cestě pouští a pralesem. Překlad Karel Málek. Dramatizace Marie Říhová. Hudba Ladislav Tůma. Dramaturg Ivan Holeček. Režie Ivan Holeček.
Osoby a obaszení: Stašek (Ondřej Kepka), Nela (Markéta Daňhelová), Kali, otrok a králův syn (Jiří Prager), Ladislav Tarkowski, Staškův otec (Karel Heřmánek), Rollinson , Nelin otec (František Němec), Fatima (Gabriela Vránová), Chamís (Marek Eben), Idrís (Viktor Vrabec), Gebro (Jan Přeučil), Mea (Jiřina Inka Šecová), Mahdího pobočník (Svatopluk Skládal), Mahdí (Václav Stýblo), hlas (Alena Konopíková).
Natočeno v roce 1985. Repríza 2. dílu 6. 12. 1986 (Praha, 13:45 h.; 56min.), , 8. a 15. 4. 2006 (ČRo 2 Praha), 13. a 20. 10. 2007 (ČRo 2 Praha), 21. a 28. 11. 2009 (ČRo 2 Praha), 26. a 27. 8. 2013 (ČRo Rádio Junior), 17.-18. 6. 2014 (ČRo Rádio Junior), 10. 6. 2017 (ČRo Rádio Junior), 5.-6. 4. 2018 (ČRo Rádio Junior); 15. a 22. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:04 h).
Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).
Pozn.: Máte rádi dobrodružství? Vydejte se společně se Staškem, Nelou a dalšími hrdiny známého románu do nitra středoafrické džungle. Na strastiplnou pouť se obě děti nevydávají dobrovolně. Jsou uneseny a na své cestě za záchranou urazí tisíce kilometrů. Svedou nerovný boj s lidským zlem, přírodou, divokou zvěřía tropickými nemocemi. Henryk Sienkiewicz, klasik polské literatury a nositel Nobelovy ceny, je autorem mnoha, zejména historických románů. (anotace)
Lit.: Štefl, Svatopluk: Pouští a přece šťavnatě. In Scéna 2/1986, s. 5 (recenze).
Jak šel Honza do světa (1985, 2025)
Jindřich Šimon Baar. Dramatizace Jana Červencová. Hudbu složil a řídí Zdeněk Bláha. Zvukový mistr Jiří Žižka. Natáčecí technik Jana Vavrušková. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Honza (Martin Zahálka), Manka (Ilona Vaňková), máma (Daša Neblechová), král (Jiří Samek). Dále účinkují Martina Samková a Jan Gross.
Nastudovala Plzeň v roce 1985. Premiéra 1. 1. 1986 (Praha, 13:30 h.; 40 min.). Repríza 9. 4. 1990 (Praha, 13:00 h.).
Vydala Radiotéka, říjen 2025 (MP3, CR.ES.2025.236). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Jindřich Šimon Baar spojil své dílo především s Chodskem, proto v jeho pohádkách zaznívá chodské nářečí a objevují se v nich typické rázovité postavy z tohoto kraje. Takový je i Honza, trochu prosťáček, trochu vykutálený chasník, který svoji nedůvtipnost spíš předstírá. Jednoho dne se vydá z rodného Klenčí do světa, aby dokázal velikou věc, aby uzdravil nemocnou princeznu. A ono se mu to podaří! K vyléčení nepoužije žádné medikamenty ani zázračné masti, ale obyčejný proutek, kterým vyžene princezně z těla lenost a rozmazlenost. Pak sbalí pár zlaťáků jako odměnu a hajdy domů. Jenže ponížená princezna nemůže Honzovi to neveselé kurýrování zapomenout, a tak má chasník zanedlouho v patách královské pronásledovatele. Samozřejmě že se všechno nakonec šťastně skončí, a to přesně tam, kde to začalo: v malebném Klenčí pod Čechovem.
O nejkrásnějším brokátu a malé víle Jin (1991)
Milan Navrátil. Pohádka. Dramaturg Eva Košlerová. Režie Mária Křepelková.
Osoby a obsazení: vypravěč (Eduard Cupák), paní Wu (Blanka Bohdanová), Tu, její syn (Ivan Trojan), Wang, její syn (Martin Dejdar), Li, její syn (Vlastimil Zavřel), víla Mae (Miroslava Pleštilová), víla Jin (Iveta Dušková), třetí sestra víla (Jitka Baudyšová), stařena Lu-San (Jana Dítětová), Suang, malíř (Jiří Zahajský), starý sedlák (Radim Vašinka).
Natočeno 1991 (50 min.).
Teď už opravdu ne (1996)
Účinkují Jaroslava Obermaierová, Karel Pospíšil, Jaroslav Satoranský, Blanka Bohdanová, Yveta Dušková, Alexej Pyško, Kateřina Hanáčková, Růžena Merunková, Gabriela Vránová.
Premiéra 15. 5. 1996.
Smrt Pazuchina (1991)
Michail Saltykov-Ščedrin. Po smrti bohatého statkáře strhnou pozůstalí lavinu událostí. Scénická varianta Vladimíra Golovina. Překlad Jana Klusáková. Rozhlasová úprava Hynek Pekárek. Hudbu složil a řídí Zdeněk Šikola. Dramaturg Pavel Minks. Režie Lída Engelová.
Osoby a obsazení: Ivan Prokofjič Pazuchin (Rudolf Hrušínský I.), Semjon Semjonyč Furnačov, státní rada (Josef Somr), Nastasja Ivanovna, jeho žena, dcera starého Pazuchina (Věra Galatíková), Anna Petrovna Živojedová, hospodyně starého Pazuchina (Jiřina Bohdalová), Prokofij Ivanyč Pazuchin, syn starého Pazuchina (Václav Postránecký), Stanislav Faddějič Ponžperchovskij, major (František Němec), Andrej Nikolajevič Lobastov, generál v. v. (Josef Vinklář), Ivan Petrovič Dobrozrakov, štábní lékař v.v. (Petr Pelzer), Prochoryč, pěstoun starého Pazuchina (Josef Patočka), Fjodor Fjodoryč Živnovskij, poručík v. v. (Rudolf Stärz), Leonid Sergejevič Razbitnoj, úředník pro zvl. úkoly (Marcel Vašinka), Gavrila Prokofjič, vnuk st. Pazuchina (Jan Hrušínský), Lenička (Naďa Konvalinková), služka (Ludmila Engelová) a sluha (Stanislav Šimek).
Natočeno 1991. Repríza 17. 8. 2008 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Srpen s Jiřinou Bohdalovou; 11. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Ruský týden na Vltavě; 9. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.
Lit.: Škápíková, Jitka: Srpen s Jiřinou Bohdalovou. In Týdeník Rozhlas 32/2008 (článek). – Cit.: Milovníci dobrých rozhlasových her už vědí, že svůj oblíbený žánr naleznou ve vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha vždy v neděli večer pět minut po dvacáté hodině. Tituly vybíráme z bohatého rozhlasového archivu a řadíme je do krátkých tematických cyklů. Červenec jsme strávili s komediemi Williama Shakespeara, v srpnu budeme poslouchat inscenace, ve kterých své herecké mistrovství předvedla Jiřina Bohdalová. (…)
Třetí hrou (17. srpna) se vrátíme ke klasice ruského dramatu. Michail Saltykov-Ščedrin se ve svých komediích vysmíval hrabivosti a neotesanosti svých současníků. Hra Smrt Pazuchina se točí kolem událostí, které rozvíří hrstka dědiců po smrti bohatého statkáře. Pro rozhlas ji upravil Hynek Pekárek s použitím překladu Jany Klusákové. Dramaturgem byl Pavel Minks, v roce 1991 inscenaci nastudovala Lída Engelová. V titulní roli Ivana Prokofjiče Pazuchina exceluje Rudolf Hrušínský, Jiřina Bohdalová se představí jako jeho hospodyně Anna Petrovna Živojedová.
Anatol – Osudová otázka (1992)
Arthur Schnitzler. Groteskní jednoaktovka, jejíž hrdinou je lehkomyslný, melancholický a skeptický ctitel žen. Překlad, rozhlasová úprava a režie Vladimír Tomeš. Dramaturg Jaromír Ptáček.
Osoby a obsazení: Anatol (Petr Svoboda), Max (Miroslav Moravec), Kora (Miroslava Pleštilová).
Natočeno v roce 1992 (24 min). Repríza 8. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h) v cyklu Rakouský rok.
Lit.: Hložková, Hana: Arthur Schnitzler: Anatol. Příběh první – Osudová otázka. In web ČRo 3 Vltava, leden 2017 (článek). – Cit.: Šestidílný seriál groteskních jednoaktovek rakouského dramatika je soustředěn kolem mladého muže jménem Anatol. Titulní hrdina vyniká tím, že je lehkomyslným, melancholickým a skeptickým ctitelem žen. O svých milostných dobrodružstvích, odehrávajících se ve Vídni na konci 19. století, nejčastěji diskutuje s nejbližším přítelem, ironickým pragmatikem Maxem. On-line k poslechu do soboty 14. ledna 2017.
„Žena je hádanka. Ale jakou hádankou bychom byli teprve my pro ženu, kdyby jí stačil rozum na to, aby o náš přemýšlela,“ říká s jistou dávkou cynického humoru životem protřelý Max ve hře prozaika, dramatika a lékaře Arthura Schnitzlera (1862 -1931). V roce 1893 vyšel soubor sedmi divadelních jednoaktovek, kritizujících soudobou společnost za pokrytectví a předsudky v oblasti milostného a erotického soužití mužů a žen. Vtipné konverzační miniatury jsou dodnes poutavé i proto, že se charaktery postav opírají o věrohodnou psychologii partnerských vztahů a vycházejí také z reálných psychiatrických poznatků autora. Pro rozhlasový cyklus z roku 1992 bylo natočeno šest epizod.
V prvním příběhu nazvaném Osudová otázka se nejistotou sžíraný Anatol odhodlá zhypnotizovat svou přítelkyni Koru, aby zjistil, jestli mu není nevěrná. V epizodě Vánoční nákupy se týž hrdina setká s vdanou ženou „z velkého světa“, paní Gabrielou. Kdysi s ní prožil románek, jenž proti jeho vůli sama ukončila. Ve třetím příběhu s názvem Epizoda sentimentálně prohlíží památky po milenkách a setkává se s jednou z nich, cirkusovou krasojezdkyní Biankou. Večeře na rozloučenou je čtvrtou epizodou, v níž se Anatol domnívá, že to bude on, kdo se nečekaně rozejde s ženou jménem Annie. Příběh pátý – Agonie ukazuje poněkud ufňukanou podobu Anatola, milovníka, kterému po dvou letech tajného vztahu najednou vadí, že se Elsa stále s obdivem vrací ke svému manželovi. Poslední, šestá epizoda, Anatolovo svatební ráno zastihne hlavního hrdinu v situaci po prohýřeném večírku s temperamentní Ilonou, která se nechce vzdálit z jeho bytu. A on se přitom musí za pár hodin oženit s jinou!