Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 8. 2005

Komediant Krumla (1939)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:34

Životopisná hra o „českém Keanovi“. František Götz. Režie a úprava Václav Sommer. Další tvůrci nezjištěni.

Osoby a obsazení: herec Krumlovský (Jaroslav Průcha) a jiní.

Plánovaná premiéra 15. 9. 1939, skutečně proběhla až 3. 10. 1939. Záznam nedochován.

Lit.: X: Novinky původní rozhlasové dramatiky. In Náš rozhlas, 35/1939, s. 5 (článek).

anonym: Hra o českém Keanovi. Götzův „Komediant Krumla“. In Náš rozhlas 40/1939, s. 4 (článek). – Podle tohoto článku hrál Krumlovského Zdeněk Štěpánek.

anonym: Hra o herci Františku Krumlovském. In Náš rozhlas 37/1939, s. 7 (článek).

Kontrapunkty (1964)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:34

Vlastimil Brtěk. Rozhlasová skladba pro dva lidské hlasy. Hudba Vadim Petrov. Velký filmový orchestr řídí František Belfín. Režie Jiří Roll.

Účinkují Václav Voska a Irena Kačírková.

Natočeno 1964. Premiéra 23. 1. 1965 (Československo 1, 19:00 – 19:40 h).

Lit.: Rozhlas – televize, roč. 32, čís. 4 (18. – 24. 1. 1965), s. 13 (anotace autora).

Lit.: -kn- (= Nešvera, Karel): Skladba pro dva hlasy. In Večerní Praha 19 (3020), 23. 1. 1965 (recenze)

Skladba pro dva hlasy. In Večerní Praha 19 (3020), 23. 1. 1965 (recenze)

Konec dobrý, všechno dobré (2004)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:33

William Shakespeare. Hořká komedie o lsti a lásce. Přeložil Jiří Josek. Rozhlasová úprava a dramaturgie Jana Paterová. Scénická hudba Ivan Kurz. Režie Markéta Jahodová. (more…)

Koncert v oranžérii (2003)

orange

Eric Westphal. Hra o smyčcovém kvartetu a o tom, jak se zkouší Mozart. Překlad a rozhlasová úprava Michal Lázňovský. Použitá hudba Wolfgang Amadeus Mozart (Smyčcový kvartet č. 17 B dur K 458 „Lovecký“), hrají František Jelínek (viola), Aleš Ulrich (housle), Anna Veverková (housle) a Jan Žďánský (violoncello).  Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Markéta Jahodová.

Osoby a obsazení: První houslista (Viktor Preiss), Druhý houslista (Jiří Štěpnička), Violista (Jiří Lábus), Cellista (František Němec) a Tajemník (Lukáš Hlavica).

Natočeno v roce 2003. (54min.) Repríza 30. 12. 2007 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 23. 10. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 8. 11. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 23. 11. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu; 12. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu; 31. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydal Radioservis v roce 2005 (CD, CR0325-2-801).

Pozn.: Součástí CD je skladba – Wolfgang Amadeus Mozart: Smyčcový kvartet č. 17 B dur K 458 „Lovecký“.

Alternativní název: Koncert v oranžerii.

Lit.: anonym: Eric Westphal: Koncert v oranžérii. In web ČRo 2 Praha, listopad 2015 (anotace). – Cit.: Zkouška smyčcového kvarteta jako komedie. Čtveřice povahově odlišných mužů při ní řeší interpretační problémy, ale i malicherné lidské spory. Viktor Preiss (první housle), Jiří Štěpnička (druhé housle), Jiří Lábus (viola) a František Němec (violoncello).

Ve svých výstupech propojených Mozartovou hudbou hudebníci znovu prožívají touhy a zklamání umělců, kteří nikdy nestanou na výsluní popularity. Ve hře zaznívá hudba Wolfganga Amadea Mozarta v interpretaci Františka Jelínka (viola), Aleše Ulricha (housle), Anny Veverkové (housle) a Jana Žďánského (violoncello).

Lit.: anonym: Eric Westphal: Koncert v oranžérii. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2014 (článek). – Cit.: Erik Westphal se narodil v roce 1929 v Montpellier ve Francii. Jako dramatik debutoval v rozhlase. Jeho první hry La Courtisane de Genes (1963) a Temps de payer (1968) uvedla veřejnoprávní stanice France Cultur. Za svůj první román obdržel v roce 1968 prestižní cenu le Prix Vaillant Couturier. 

Na jeviště divadel vstoupil napoprvé v roce 1971 a hned s velikým úspěchem, hra Toi et tes nuages získala cenu Le Prix des U a v následujících dvou letech byla přeložena do 15 jazyků. V roce 1977 se Westphal prosadil i v Hollywoodu scénářem k filmu The Mafu cage. 

Dnes je mezinárodně uznávaným dramatikem, který dokáže napsat vážný příběh stejně jako dobrou komedii. Sám svůj autorský rukopis charakterizuje jako „směs smíchu, vážnosti a něhy“. 

Hra Koncert v oranžérii mělapremiéru v roce 1972 v rámci festivalu Marais. Hořká komedie o čtveřici muzikantů, kteří zkoušejí Mozartův Lovecký kvartet, se točí kolem odvěkého tématu rivality a touhy po velkém úspěchu v uměleckém světě. Hra je zajímavá osobitým pojetím „hudební komedie“, a snad by se dala charakterizovat i jako „hudební interludium“. Bývá totiž často uváděna s bezprostředně následujícím koncertním provedením Mozartova Loveckého kvartetu. 

Lit.: anonym: Rozhlasová hra: Eric Westphal: Koncert v oranžerii – 30.12. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2007 (anotace). – Cit.: Jak vypadá zkouška velkého orchestru, to znají díky populárním filmům s Leonardem Bernsteinem nebo Václavem Neumannem i hudební laici. Jak ale může vypadat zkouška smyčcového kvarteta? Do zákulisí světa hudby a hudebníků nám umožní nahlédnout hra Koncert v oranžérii. Zkoušku smyčcového kvarteta pojal francouzský dramatik Eric Westphall jako komickou situaci, v níž čtveřice povahově odlišných mužů řeší nejen interpretační problémy, ale i malicherné lidské spory. Ve svých výstupech propojených Mozartovou hudbou hudebníci znovu prožívají touhy a zklamání umělců, kteří nikdy nestanou na výsluní popularity.

Komedie o laně (2000)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:32

Titus Maccius Plautus. Rozhlasová úprava u nás málo známé hry římského komediografa. Překlad a rozhlasová úprava Eva Stehlíková. Hudba Max Wittmann. Text Písně rybářů Dana Svobodová. Mistr zvuku Zdeněk Janoušek. Dramaturgie Jarmila Konrádová a Hynek Pekárek. Režie Eva Řehořová.

Osoby a obsazení: Arcturus (Boleslav Polívka), Démones (Jiří Tomek), Gripus (Martin Havelka), Trachalio (Václav Svoboda), Labrax (Jaroslav Dufek), Paléstra (Zuzana Slavíková), Ampeliska (Jana Štvrtecká), Plesidipus (Radim Sasínek), Charmides (Jaroslav Kuneš), rybáři (Ladislav Kolář, Erik Pardus).

Natočeno v roce 2000. Premiéra 1. 5. 2001 (60min.). Repríza 25. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: Hložková, Hana: Titus Maccius Plautus: Komedie o laně. In web ČRo, srpen 2013 (článek). – Cit.:  U nás málo známá Komedie o laně slavného římského komediografa, kterou přeložila a pro rozhlas upravila Eva Stehlíková, se odehrává na mořském pobřeží poblíž města Kyréna. Titus Maccius Plautus do zápletky této hry zakomponoval důležité prvky: chrám bohyně Venuše, rybářské lano a poklad, obsahující mj. i obyčejnou krabičku s památkami. Obvyklý dějový motiv, totiž zamilovaný mladík versus chamtivý kuplíř, se tentokráte rozvíjí skrze starého altruistu z Athén, kterému se před lety záhadně ztratila dcera.

V rozhlasové úpravě hry figuruje postava boha Arcturuse, který vtipně komentuje děj a zároveň ho umně posunuje od situace k zápletce, akci a konečnému rozpletení nenadálých náhod a souvislostí. Původně svobodná dívka Paléstra, která kdysi uvízla v područí kuplíře Labraxe, se s pomocí důvtipné otrokyně Ampelisky pokouší dostat do náručí milovaného Plesidipa – mladíka z dobré athénské rodiny. Po mnoha peripetiích jejich touha nabude naplnění a Paléstra ke všemu objeví i ztraceného rodiče. Humorné situace v celé hře podporují nejen brilantní slovní obraty hlavních aktérů, ale také komické postavy sluhů a jejich bláhových plánů.

Inscenace byla natočena v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2000.

Kolik vteřin trvají tři kroky (196?)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:32

Zbyněk Kovanda.
Režie Vladimír Tomeš.
Účinkují: O. Vážanský, A. Postler, (more…)

Kočárek se strakatými poníky (196?)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:31

Tamaz Čiladze. Dramatizace Karel Nešvera. Překlad Václav A. Černý. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Nika (Josef Vinklář), Marine (Jana Dítětová), Dato (Vladimír Brabec), paní Eka (Julie Charvátová), Maia (Jaroslava Adamová), železničář (Vladimír Krška), letec (Milan Mach), Arčil (Rudolf Pellar), sestra (Jaroslava Drmlová).

Premiéra nezjištěna, vysíláno 29. 1. 1965 (Praha, 22:20 – 23:20 h).

Kocourek Zrcátko (1988)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:30

Gottfried Keller. Pohádka. Dramatizace František Pavlíček. Hudba Miroslav Pokorný. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: kocourek Zrcátko (Jiří Langmajer), kočička Běla (Sylva Sequensová), pan Pinajs (Jan Gross), sova (Daša Neblechová), čarodějnice Hildegarda (Zora Kostková).

Natočeno v roce 1988 (51min.).

Klouzačka (1995)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:30

Alena Riegerová. Původní rozhlasová pohádka. Hudba Jakub Zahradník, řídí Jiří Váchal. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Maria Křepelková.

Osoby a obsazení: vypravěč (Petr Štěpánek), král (Vladimír Brabec), královský rádce  (Stanislav Fišer), Damián, královský lékař (Michal Pešek), princezna Žofinka (Magdalena Reifová) a kouzelná babička (Blanka Bohdanová).

Natočeno v roce 1995 (44 min.). Repríza 17. března 2018 (ČRo Rádio Junior, 20:00 hodin).

Pozn.: Humorný pohádkový příběh o královských neduzích a doktorských trampotách i o tom, že spadnout občas na nos je náramně prospěšné. Kdo totiž nikdy neupadl, nemůže se z vlastního pádu poučit.

Klapzubova jedenáctka (1935)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:29

Eduard Bass. Dramatizace František Kožík. Hudba František Lukas, orchestry Roamb boys a Boccaccio Jazz řídí Vilém Tauský. Režijní rozvrh Josef Bezdíček. Režie  Josef Bezdíček.

Osoby a obsazení: reportér Josef Laufer (Jiří Štuchal). Dále účinkují Karel Höger, František Klika a další členové činohry Zemského divadla v Brně.

Osoby: tatík Klapzuba – Honza – Jura – Frantík – Jenda – Tonda – Josef – máma Klapzubová – král mocné anglické země – Birimaratoa a další slavné veličiny, které Klapzubáci na svých cestách potkali – babička – sousedé – dívky.

Nastudovalo Brno. Premiéra 18. 9. 1935 (20:00-21:30). Repríza 3. 6. 1938 (Brno, 19:25 – 20:55 h.). Záznam neexistuje.

Pásmo obrazů: 1. S.K. Klapzubova jedenáctka se představuje – 2. Až k mistrovství republiky – 3. Na konci musí být nula – 4. Alcantrův systém – 5. Klapzuba poučuje anglického krále – 6. Princ Waleský na učení u Klapzubů – 7. Klapzubova jedenáctva versus Pihovatý kluk – 8. Klapzubáci jsou unaveni – 9. Austrálie vyzývá – 10. Slavnostní zorání hřiště (Balada o dědovi Klapzubovi a zázračné píšťalce) – 11. Ztroskotání Timoru – 12. Přátelský zápas s jedenáctkou lidožroutů – 13. Redaktor laufer hlásí mistrovství světa – 14. Ze sportovní slávy do života.

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Klapzubova jedenáctka aneb Jak začínal Jiří Štuchal. In Týdeník Rozhlas 30/2018. Dostupné i na Panáčkovi.

Lit.: Kožík, František: Rozhlasové vzpomínky, 1964 (rukopis).

Lit.: Svět mluví. Roč 7., čís. 10/11. – „Ve hře je více zpěvu, hudby a vyprávění než přímé akce, právě tak, jak si to ještě tehdy dramatisátoři představovali, ale přece jen nenáročně pobaví. (…) Kožíkova dramatisace může být vzorem zábavného večera (…) pro jiné dramatisátory, jak se dělá lehkost a zábavnost v rozhlase.“

Lit.: anonym: Lidová sportovní hra v rozhlase. Titul novin nezjištěn, 1935 (recenze).

klapzubova11

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress