Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jaromír Ptáček. Rozhlasová hra. Hudba Jiří Berkovec. Režie Josef Červinka.

Osoby a obsazení: první muž (Rudolf Pellar), druhý muž (Karel Höger), třetí muž (Jiří Němeček), hlas první ženy (Jaroslava Adamová), hlas druhé ženy (Blanka Bohdanová), žena (Julie Charvátová), neúčastný hlas (Josef Patočka).

Premiéra 2. 5. 1963 (Praha, 22:28 h.). Repríza 22. 1. 1965 (Československo 2, 20:35 – 22:00 h). Smazáno 1967.

Lit.:  anonym: Tři směrem k tichu. Krok k současné rozhlasové hře. In Československý rozhlas a televize 18/1963 (23. 4. 1963), s. 2 (článek).

Lit.: Dvořák, Karel: Směrem k soudobé rozhlasové hře. In Literární noviny 21/1963, s. 6 (článek).

Božena Šimková. Pohádka. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení:  princ (David Novotný), princezna Margareta (Linda Rybová), královna (Gabriela Vránová), sudičky (Drahomíra Fialková, Bohumila Dolejšová, Viola Zinková), komoří (Stanislav Zindulka), služky (Věra Slunéčková, Petra Špalková), chůva Tonička (Libuše Havelková), vypravěč (Bořivoj Navrátil). Dále účinkují Pavel Batěk, Vojtěch Štulc, Jindřich Nováček, Jan Horák, Jan Maléř, Václav Jílek, Jana Kovalčíková, Jan Meduna, Eva Leimbergerová, Irena Máchová, Hana Vagnerová, Vojtěch Hájek, Renata Visnerová,  Alfred Strejček, Daniel Bambas.

Natočeno v roce 2003. Premiéra 1. 1. 2004 (Praha, 13:00 – 13:50 h.; 47 min.). Repríza 10. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h); 10. 11. 2020 (ČRo Rádio Junior, 13:00 h.).

Pozn.: Ve dvou královstvích se narodili ve stejný den princezna a princ. Dvě sudičky jim u kolébek předpověděly krásné věci, ta třetí trápení a smutek. Co v jejich životě převáží? (anotace)

Johann Wolfgang Goethe. Příběh dvorního básníka o sváru mezi fantazií a realitou. Překlad, rozhlasová úprava a režie Vladimír Tomeš. Scénická hudba Ladislav Simon. Dramaturgie Jana Paterová.

Osoby a obsazení: Alfonso druhý, vévoda ferrarský (Martin Zahálka), Leonora d’Este, vévodova sestra (Marta Vančurová), Leonora Sanvitale, hraběnka ze Skandiana (Valérie Zawadská), Torquato Tasso (Jan Šťastný), Antonio Montecatino, státní tajemník (Ladislav Frej), páže (Michal Bürger) a hlas (Vladimír Fišer).

Natočeno 1999. Premiéra 28. 8. 1999 (ČRo Vltava, 14:30 – 16:30 h.; 107 min) u příležitosti 250. výročí narození autora. Repríza 20.6. 2009 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Rozhlasové jeviště; 14. 5. 2011 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h), 25. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.).

Lit.: anonym: Johann Wolfgang Goethe: Torquato Tasso. In web ČRo 3 Vltava, duben 2015 (článek). – Cit.:  Definitivní verzi této jevištní básně dokončil Johann Wolfgang Goethe před čtyřicátým rokem věku ve Výmaru, když se jí trápil devět let. Přesto, že zde najdeme mnoho autobiografických prvků, spočívá hra více než na realitě na fantazii. Jejím ústředním hrdinou je dnes nám už poněkud vzdálený básník Torquato Tasso, autor eposu Osvobozený Jeruzalém, jehož rukopis právě dokončený odevzdává na začátku hry svému mecenáši, ferrarskému vévodovi. 

I když se Goethe inspiroval Tassovými životopisy, je jeho hra především básnickou fikcí. Ferrarský vévoda byl ve skutečnosti chladným despotou, Tassova láska k jeho sestře pouhou legendou a sám Tasso byl držen po sedm let jako choromyslný pod dohledem, protože jeho náboženské pochybnosti ohrožovaly dvůr. Na sklonku života pak bloudil z místa na místo po Itálii a umřel v roce 1595 ve svých jedenapadesáti letech, několik dní před tím, než měl být korunován na básníka. 

Goethe se Tassem chtěl osvobodit od svých démonů, a přestože nechal hrdinu projít mnoha krizemi, ke tragedii touto hrou nesměřoval. Kolem hrdiny si vybásnil společnost, kterou by si přál mít kolem sebe a vyjádřil zde tak především svou touhu po harmonickém, ušlechtilém světě. Závěr dramatu nechává Goethe otevřený.

Lit.: anonym: Johann Wolfgang Goethe: Torquato Tasso. In web ČRo 3 Vltava, květen 2011 (článek). – Cit.:  Cyklus Německého romantického divadla, který jsme připravili v rámci Roku německého jazyka na stanici Vltava, pokračuje reprízou u nás málo známé hry Johanna Wolfganga Goetha Torquato Tasso. Příběh dvorského básníka a jeho vnitřních zápasů přeložil Vladimír Tomeš, který je také režisérem inscenace. Titulní roli vytvořil Jan Šťastný. (…)

Vladimír Holan. Rozhlasová inscenace básnické skladby. Dramatizace, stereofonní úprava a režie Josef Melč. Hudba Marek Kopelent.

Účinkují Radovan Lukavský, Pavel Soukup, Gabriela Vránová, Luděk Munzar, Jan Čenský a Anna Wetlinská.

Natočeno v roce 1980 (41 min.). Repríza 26. 11. 1983 (Vltava, 15:33 h.); 1. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:30 h.).

Pozn.: Vysíláno v rámci poslechových pořadů 31. ročníku festivalu Prix Bohemia ve dnech 25. a 26. listopadu 2014 v Café Strop v Balbínově ulici 14, Praha 2.

Alena Vostrá. Příběh zvláštního milostného vztahu. Dramatizace Šárka Kosková. Scénická hudba Petr Mandel. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení: František (Miroslav Táborský), Eva (Tereza Bebarová), Žofie (Věra Kubánková), Vlasta (Blanka Bohdanová), Milada (Lenka Vlasáková), kapitán (Oldřich Vlach), žena se špendlíkem ve vlaku (Helga Čočková), Urbanová (Simona Postlerová), starý muž ve vlaku a lékař v sanitce (Otakar Brousek I.), mladík ve vlaku (Kajetán Písařovic), starší pán a tatínek (Petr Kostka). Dále účinkují Magdaléna Borová a Martin Čech.

Premiéra 28. 4. 2005 (ČRo 3 Vltava 20:00 – 20:58 h.; 54 min.). Repríza 19. 6. 2021 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Jiří Mucha. Rozhlasová hra.  Režie Vladimír Semrád.

Osoby a obsazení: Publius Ovidius Naso (Jiří Kostka), Lubis, jeho gétská služebná (Jana Hlaváčová), Muatu, gétský hrnčíř, její snoubenec (O. Vážanský), Cynthia, dcera místodržícího v Tomech (R. Olárová), Marcus Valerius Corus, mladý římský šlechtic (Václav Neužil I.).

Nastudovala Plzeň. Premiéra 7. 2. 1965 (Československo 2, 20:50 – 22:00 h.). Repríza 17. 10. 1965 (Praha, 20:00 h.).

Lit.: Rozhlas a televize, roč. 32, č. 6 (1.- 7. 2. 1965, s. 13).

Desiderata: Přemek.

Přemysl Rut. Hra o člověku, který našel svou naději. Rozhlasová úprava autor. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Petr Adler.

Osoby a obsazení: Hejhula (Josef Kemr), Naděje (Iva Janžurová), Bezpečnost (Stanislav Oubram), maminka (Vlasta Žehrová), tatínek (Tomáš Töpfer), Domes (Pavel Pípal) a Domečka (Jiří Kvasnička).

Natočeno v roce 1991. Premiéra 12. 5. 1991 (Vltava, 15:45 h.; 61 min.). Repríza 29. 6. 1991 (ČRo 3 Vltava, 21:00 h.); 2. 7. 1992 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.); 24. 3. 1993 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.); 16. 3. 1994 (ČRo 2 Praha, 2:00 h.) v cyklu Nejspíš nespíš; 13. 8. 1996 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.) v cyklu Klub rozhlasové činohry; 4. 8. 2002 (ČRo 2 Praha, 20:04 h.); 25. 9. 2007 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.) v cyklu Klub rozhlasové hry; 7. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.) v cyklu Klub rozhlasové hry; 23. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Lit.: duša: Výpověď beznadějného. In Týdeník Rozhlas 19/1991 (16. 5. 1991), s. 4 (článek). – Cit.: Já teď… najednou nevím, jestli jsem tu dobře. Nemám tu jistotu. Ne že bych neznal cestu — prosím vás, vždyť jsem tu bydlel. Tu kliku jsem ohmatal já! Už jenom na ni dosáhnout. K tomu se muselo stát na špičkách! Copak to by samo nebylo nic tak těžkého. Kdyby člověk nemusel zároveň kolenem zatlačit dovnitř, aby se dveře otevřely dřív, než mu klika nahoře vyklouzne z ruky a zámek zapadne zase zpátky. A to když se nepovedlo napoprvé, bylo zle. Muselo se odpočívat a čas utíkal. A zvonek, kdepak byl tehdy zvonek! Vysoko!

Dneska už není tak vysoko, ale právě proto nevím, jestli jsem tu dobře. Jestli tu ještě bydlím. To by se dalo vyčíst z jmenovky, řeknete. Já vím, jméno tam je: ale vím já, jestli je moje? Já jsem to svoje zapomněl. Vy mi to nebudete věřit, protože… protože máte byt. Dobré bydlo. Trvalé bydliště. A když se do něho vracíte, tak vám to vaše bydliště vždycky znova úhlednými písmeny připomene, kdo vlastně jste, i kdybyste se v tom zmýlili a nedopatřením odemykali třeba dole u Bambasových. Však oni už by vám Bambasovi řekli, kdo je u nich Bambas a kdo jste u nich vy.

A tuhle jistotu já právě nemám, tuhle ani žádnou jinou. Jakápak jistota bez domova? Ale abych ze sebe nedělat chudinku: mohu si za to taky trochu sám. Když jsem byl malý, když jsem měl doma, když jsem bydlel lady za těmi dveřmi, tak jsem jistě měl i jméno. Nějak mi říkali, jenomže já jsem je neposlouchal. Já jsem se pořád těšil, že mi budou říkat Pane, tak jsem se těšil, až jsem to doma nevydržel a vydal jsem se do světa. A svět mi říká Pane. Svět mi říká Pane, ale svět říká Pane každému, aby nás mohl všechny strkat do jednoho pytle. Svět mi říká Pane, jako by mu šlo o to, abych si už nikdy nevzpomněl, jak jsem se jmenoval. Ale já stejně dobře vím. že nejsem žádný Pan: abych byl Pan. musel bych být pan Hykyš nebo pan Dykyta, pan Duchecký, pan Kusých, pan Piterle nebo pan Uhýrek. A já jsem jenom takový hejhala.

Tímhle monologem začíná rozhlasová hra Přemysla Ruta Takový beznadějný případ. V režii Petra Adlera v ní uslyšíte Josefa Kemra a Ivu Janžurovou.

Ellery Queen. Dramatizace Věra Barochová. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Ivan Hejna. Režie Karel Weinlich.

Účinkují Jakub Zdeněk, Petr Hotmar, Věra Kubánková, Pavel Soukup, Antonín Hardt, Jan Vlasák, Otto Lackovič, Alexej Gsöllhofer, Jiří Šašek, Pavel Pípal, Viktor Fatka, Mirko Musil, Gaston Šubert, Václav Kotva, Luděk Nešleha, Milada Bednářová, Ivan Gübel a Petr Šplíchal.

Natočeno v roce 1994. Premiéra 11. 6. 1994 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.; 45 min.). Repríza 13. 1. 1995 (ČRo 2 Praha, 13:03 h.); 23. 8. 1997 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.); 10. 4. 1999 (ČRo 2 Praha, 13:03 h.); 4. 1. 2003 (ČRo 2 Praha, 13:03 h.); 16. 4. 2005 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.); 4. 11. 2006 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.); 9. 8. 2008 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.).

Lit.: anonym: Tajemství orlího hnízda. In TR 34/1997 (11. 8. 1997), s. 24 (článek).

Jules Verne. Překlad Václav Netušil. Dramatizace Zdeněk Kovář. Hudba Ladislav Tůma. Dramaturg Ivan Hubač. Asistent režie Petr Brodský. Zvukové efekty Artur Šviha, Josef Plechatý a Tomáš Jančaří. Záznam a střih Zuzana Bartáčková. Zvuk Jiří Furman. Režie Ivan Holeček.

Osoby a obsazení: Jules Verne (Vladimír Ráž), Telek (František Němec), Rocko (František Husák), Kramář (František Filipovský), Firk (Oldřich Vlach), Koltz (Josef Mixa), Nik Dek (Martin Stropnický), Patak (Vlastimil Bedrna), krčmář Jonáš (Svatopluk Skládal), učitel (Bořík Procházka), Gortz (Rudolf Hrušínský I.), Orfanik (Jan Přeučil), Miriota (Klára Kubíková), sedlák (Miroslav Krejča). Dále účinkují Artur Šviha, Tomáš Jančařík, Josef Synovec, Stanislav Krobot, Dana Jelínková a Viktor Brehovszký.

Natočeno v roce 1986 (53min.). Repríza 1. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Léto s Vernem; 17. 11. 2018 (ČRo Rádio Junior, 10.00 h.); 25. 5. 2019 (ČRo Rádio Junior, 14:00 h.); 20. 5. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu; 29. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.