Georges Simenon. Překlad a dramatizace Jaroslava Strejčková. Dramaturgie ?. Mastering Miroslav Mareš, 2011. Produkce Bohdana Pfannová, 2011. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: komisař Jules Maigret (Rudolf Hrušínský), paní Maigretová (Růžena Lysenková), Lapoint (Vlastimil Hašek), Lucas (Vladimír Brabec), Judi (Milan Neděla), Mcers (Milan Mach), paní Calasová (Jaroslava Adamová), Lucette Calasová (Jiřina Švorcová), doktor Paul (Vladimír Krška), Diedonné Pape (Jiří Němeček), notář Canonge (Ladislav Boháč), Antoine (Alfréd Strejček), Cadet, potápěč (Jaroslav Cmíral). Hlasy – recitace (Vera Havlatová, Jaroslava Drmlová, Vlastimil Fišar, Marcela Martínková, Jiřina Inka Šecová).
Natočeno 1970 – 1977. Natáčeno 29. 11. 1970 a 17. 3. 1977. Premiéra 19. 7. 1977 (Vltava, 20:20 – 21:30 h.; 64 min.). Originál smazán 8. 9. 1999. Repríza 19. 6. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Léto s Maigretem; 1. – 3. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Vražedné léto a Četba na pokračování (!) coby třídílný cyklus.
Vydal Radioservis v roce 2011 v albu „5 x Maigret“ (5 CD, CR0574-2 – EAN 8590236057425).
Obsah CD (2011): 1. Ruka, 2. Hnědý kufr, 3. Dědictví.
Pozn.: V řece jsou nalezeny rozřezané části mužského těla, mrtvý jde ale těžko identifikovat, protože zatím nebyly nalezeny ruce, ani hlava. Maigret se domnívá, že jde o majitele kavárny, Calase, který má být údajně na služební cestě. Jeho manželka Aline se nijak netají tím, že má nejednoho milence, a že ke svému muži už dávno nic necítí. Posléze Maigret zjistí, že Calas svou ženu téměř denně bije, možné právě proto hledá Aline útěchu u jiných mužů. Aline i její milenec Antoine jsou zadrženi ve vyšetřovací vazbě. Oba tvrdí, že jsou nevinní. Jak si s tímto případem komisař poradí? (anotace vydavatele)
Pozn.: Repríza z roku 2019 byla paradoxní hned v několika bodech: původní rozhlasová hra byla rozdělena do tří dílů (tak, jak je roztrackovaná na vydaném CD) a v programu ČRo byly tyto díly navíc omylem označeny názvy tracků z dalších CD – Maigret zuří.
Lit.: Tomáš, Jiří: Nad třetím čtvrtletím dramatického vysílání. Obraz rozhlasového léta. In Rudé právo, 21. 10. 1977, s. 5 (recenze).
Lit.: anonym: Georges Simenon: Maigret a tělo bez hlavy. In web ČRo 2 Praha, červen 2016 (článek). – Cit.: Celé letošní léto, tedy hned 14 nedělních večerů, bude patřit proslulému pařížskému detektivovi s geniální intuicí a osobitým šarmem. 3. ze série detektivek Jiřího Hořčičky s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Příběh z Paříže, kde posádka nákladního člunu jednoho rána vyloví ze Seiny část mužského trupu.
Komisař Jules Maigret se dočkal po celém světě bezpočtu rozhlasových, filmových i televizních interpretací. Poprvé byl maigretovský příběh zfilmován už v roce 1932. Rozhlasová série s Rudolfem Hrušínským ale u nás patří k těm nejslavnějším. Její osudy byly neméně překvapivé.
Adaptace režiséra Jiřího Horčičky začaly vznikat na počátku 70. let. Hrušínskému byla ale uprostřed práce pozastavena činnost v médiích. Sérii mohl dokončit až po šesti letech. První detektivka (Maigret a tulák) se tak v Československém rozhlase vysílala až v březnu 1977, poslední (Maigret a mrtvá dívka) v roce 1991.
I když okolnosti dlouhých 22 let, po které série vznikala, přinášely v průběhu natáčení různé změny, stěžejním režisérem maigretovek s Rudolfem Hrušínským byl právě Jiří Horčička. Připravil všechny díly s jedinou výjimkou: epizodu U kulaté báby režíroval v roce 1988 Josef Hajdučík.
Český rozhlas Dvojka vysílá v rámci Léta s Maigretem jednotlivé díly vpořadí, v jakém byly během dlouhého zrodu série původně nasazovány do vysílání. Zmapování všech jejích osudů a souvislostí je samo o sobě napínavýmpátráním, někdy téměř detektivním.
Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Komisař Maigret opět zasahuje. In Týdeník Rozhlas 42/2018 (článek). – Dostupné také na Panáčkovi.
Gustav Meyrink. Překlad František Marek. Dramatizace a režie Jan Žáček. Zvukový mistr Libuše Podlešáková. Natáčecí technik Jan Němeček.