Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Zdeněk Jirotka. Detektivní komedie. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: Karel Popleta (Jindřich Plachta). Osoby: Květoslav Malden, vynálezce – Zuzana, jeho vnučka – Ondřej, Sluha – Kebab, novinář – Sasín, inspektor tajné policie – Brokeš, detektivní amatér – robot.

Premiéra 4. 2. 1941 (Praha, 20:00 – 20:40 h.), záznam nedochován.

Lit.: Havel, M.: Rozhlasová detektivní groteska. In Národní listy, 6. 2. 1941 (recenze). – Cit.: {Autor} „prokázal, že má smysl pro rychle a temperamentně se rozvíjející dialog, dobrou stavbu scén, vypointování situací a groteskní zkreslení dramatických zápletek.“

Jiří Ort.  Rozhlasová science fiction. Překlad a rozhlasová úprava autor. Použitá hudba Jean-Michel Jarre (Equinoxe). Zvukový mistrJosef Daněk. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Jaromír Ostrý.

Osoby a obsazení: Lars (František Derfler), Jana (Ivana Valešová), Bert (Ladislav Cigánek), Greg (Jiří Dvořák), Phil (Igor Bareš), Jeanette (Jana Štvrtecká), Linemann (Maxmilián Hornyš), Dr. Grabowski (Jiří Tomek) a hlas počítače (Dana Pešková).

Nastudovalo Brno v roce 1997. Premiéra 19. 5. 1999 (Praha, 20:04 – 21:00 h.; 51 min.). Repríza 4. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama a Sci-fi léto na Vltavě.

Lit.: Paterová, Jana: Jiří Ort: Ztracená budoucnost. Sci-fi o putování časem a temnotou vesmíru. In web ČRo 3 Vltava, 4. srpen 2020 (článek). – Cit.: Jaká nás čeká budoucnost, když jediná cesta vede zpátky do minulosti?  (…)

Po šesti letech v umělém spánku se probouzí posádka vesmírné lodi Antares. Její členové však postupně začínají ztrácet paměť a v mysli se vracejí stále dál a dál do minulosti. Zdá se, že tento zvláštní degenerativní proces je někým naplánován a řízen a může ve výsledku znamenat nebezpečí nejen pro členy posádky lodi, ale také pro celé lidstvo. Kosmonauti pokračují v putování temnotou vesmíru a také zpět v čase. Jaká je čeká budoucnost, když jediná cesta vede zpátky do minulosti?

Jiří Ort (vlastním jménem Jiří Otevřel) se narodil v roce 1946 v Brně. V roce 1970 emigroval do Vídně, kde se po studiu na Technické univerzitě specializoval na obor počítačové komunikace. Německým posluchačům se představil několikrát odvysílanou sci-fi trilogií Myšlenkový prostor (Gedankenraum, SWR, 1989-1991), do níž patří i hra Ztracená budoucnost. (…)

Edgar Allan Poe. Rozhlasové zpracování fantastické povídky o muži, který zavraždí majitele bytu a za podivných okolností se přizná k činu. Přeložil Josef Červinka. Dramatizace Jaroslav Pour. Dramaturg Miroslav Stuchl. Režie Alois Kachel.

Osoby a obsazení: mladý muž (Stanislav Malý), policisté: (Zdeněk Hradilák) a (Karel Vochoč).

Nastudovala Ostrava v roce 1970 (22 min.). Repríza 30. 7. 2023 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: -tom-: Rozhlas. Týden u přijímače. In Tvorba 25/1974, s. 14 (recenze).

Lit.: anonym: Edgar Allan Poe: Zrádné srdce a Muž, který se rozpadl. Dvě strašidelné mikrohry podle mistra hororových příběhů. In web ČRo 2 Praha, 30. červenec 2023 (anotace). – Cit.: Povídky Edgara Allana Poea se vždy vyznačují mistrně vystavěným příběhem se zcela nečekanou pointou. Ve Zrádném srdci se prostý sluha v rozhovoru s policisty vydává po stopách temného zločinu na svém pánovi. V příběhu Muž, který se rozpadl se otevírá neskutečný případ armádního generála A. B. C. Smithe, který, jak se zdá, odolal neuvěřitelnému dílu zkázy. Jak? To se pokouší vypátrat jistý Tattle, kterému generálovo tajemství nedá spát.

Jerome Klapka Jerome. Dramatizace Marie a Zdeněk Hořínkovi. Hudební spolupráce Petr Mandel. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Jan Schmid.

Osoby a obsazení: Tommy (Jana Synková), Peter Hope (Petr Vacek), William Clod (Jiří Lábus), Dr. Schmidt (Jan Přeučil), Dick Danvers (Martin Janouš), Jowett (Zdeněk Hořínek), Gladmanová (Naďa Konvalinková), Gladman (Pavel Nový), Witterspoon (Kryštof Nohýnek), strážný (Rostislav Novák), tajemník (Jan Jiráň), první hlas a kamelot (Daniel Šváb) a druhý hlas a kamelot (Jan Hrubec).

Natočeno v roce 1996. Premiéra 10. 12. 1996 (Vltava, 21:30 h.; 53 min.) v cyklu Klub rozhlasové činohry.

Pozn.: Ve hře byly použity historické nahrávky orchestrů Rogera W. Kahna, Bixe Beiderbecka, McKinney“s Cotton Pickers a jiných.

Lit.: Kácha, Pavel: Zlatý věk sedmé velmoci. In web ČRo 18. 5. 2005 (anotace). – Cit.: Na motivy novinářských povídek slavného britského humoristy Jeroma Klapky Jeroma napsali Marie a Zdeněk Hořínkovi hru s názvem “Zlatý věk sedmé velmoci”.

Je to příběh tří mužů – nadaného novináře, vypočítavého vydavatele bulvárního plátku Hrom a uznávaného výrobce protizápachového mýdla. Do děje se vplete také dívka Tomie – bytost trochu extravagantní “podle potřeby kluk nebo děvče”, a také se v příběhu mihne jistý terorista, který je ovšem možná jen anarchistou a feministou. Kdybych tyto řádky nepsal pro seriozní medium, charakterizoval bych tu hru jako “pěkně ulítlou”, v tomto případě však napíši, že jde o svižnou crazy komedii, v níž našli vděčné herecké příležitosti Jana Synková, Petr Vacek, Jiří Lábus, Jan Přeučil, Naďa Konvalinková, Zdeněk Hořínek, Petr Nový a další herci, kteří se v komickém žánru cítí jako příslovečné ryby ve vodě. Prozradím ještě, že se přesvědčíte, že svět někdejšího bulvárního tisku si nezadá s tím současným a že metody se nemění a protizápachové mýdlo to všechno asi nezvládne. Hra jistě potěší a rozesměje všechny posluchače, ale nejvíce příznivce pražského Studia Ypsilon. Jeho členové odvedli dobrou rozhlasovou práci pod vedením režiséra a šéfa Jana Schmida.

Vilém Hejl. Detektivka. Režie Otakar Bílek.

Účinkují Milan Klásek, Josef Kaňkovský, Jana Vasmutová, Milan Jedlička, František Kokejl a jiní.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1964. Premiéra 31. 1. 1965 (Československo 2, 20:20 – 21:08 h.; 45 min.). Repríza 7. 8. 1966 (Praha, 16:00 h.) v cyklu Mládeži přístupno!; 7. 1. 1967 (Československo I, 17:00 h.).

Karel Jaromír Erben. Pohádka. Dramatizace František Pavlíček. Hudba Petr Mandel, řídí Jiří Váchal. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.

Účinkují Věra Hučínová, Jana Mařasová-Bubalová, Jan Potměšil, Lenka Jelínková, Alena Vránová, Jan Teplý, Vladimír Ráž, Zuzana Davidová, Hana Štrůdlová, Hana Drozdová, Jana Andresíková, Jiří Klem, Marcela Teichmannová, Věra Slunéčková, Dominika Furmanová, Jana Svobodová, David Schneider, Martin Sobotka, Jiří Schwarz, Antonín Hardt a Lenka Kořínková.

Natočeno v roce 1991. Repríza 5. 7. 2005 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.; 43 min.); 28. 8. 2022 (ČR 2 Praha, 13:04 h.); 19. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) k úmrtí Jana Potměšila.

Sheridan Le Fanu. Tajemný příběh. Přeložil Josef Volák. Dramatizace Šárka Kosková. Scénická hudba Petr Mandel. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Vlado Rusko.

Osoby a obsazení: Prchal (František Němec), Opice (Taťjana Medvecká), Doktor (Bořivoj Navrátil), Vedoucí v bance (Jan Szymik), Stopařka (Věra Slunéčková), Vyšetřovatel (Jaroslav Vlach). Dále účinkují Hana Kofránková, Hana Brothánková, Tomáš Pergl a Hana Doulová Krobotová.

Natočeno v roce 2004 (27 min).

Jean-Baptiste Poquelin – Moliére. Komedie. Přeložil Svatopluk Kadlec. Rozhlasová úprava Jaroslava Strejčková. Hudbu složil Vlastimil Hanuš, řídí Milan Baginský. Zvuk Blanka Bezrová. Záznam a střih Hana Jírová. Zvukové efekty Artur Šviha. Asistentka režie Anna Halbichová. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Josef Hajdučík.

Osoby a obsazení: Argan (Ladislav Pešek), Belina, Araganova druhá žena (Jiřina Petrovická), Anděla, Arganova dcera (Jana Boušková), Berald, Arganův bratr (Josef Větrovec), Kleantes (René Gabzdyl), pan Diaforius, lékař (Vladimír Krška), Tomáš Diaforius, jeho syn (Miroslav Nohýnek), Purgon, Araganův lékař (Bohumil Bezouška), Fleurant, lékárník (Svatopluk Skládal), de Bonnefoi, notář (Václav Stýblo), Tonička, služebná (Helga Čočková), pastýřka (Laďka Kozderková) a činoherní sbor.

Natočeno v roce 1981 (74 min). Premiéra 17. 1. 1982 (Praha, 19:15 – 20:32 h.). Repríza 27. 12. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 27. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama; 16. 6. 2024 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Lit.: tom: V rozhlase. In Tvorba 3/1982 (20. 1. 1982), s. 19 (recenze).

Lit.: Herget, Jan: Zdravý nemocný. In web Laďka Kozderková, b. d. (článek + ukázka ze hry). – Cit.: Pro rozhlas upravená verze poslední hry Moliérovy hry. Jejím hlavním hrdinou je starý hypochondr pan Argan, který bezmezně důvěřuje lékařům a svěřuje se do jejich péče. Od svého nejbližšího lékaře Purgona si nechává předepisovat jeden klystýr za druhým a domluví s ním i sňatek své dcery Anděly. Jejím ženichem se má stát synovec doktora Purgona Tomáš Diafirus, nanicovatý nekňuba, který umí jen papouškovat doktorské poučky. Anděla ale miluje mladého Kleanta, o svatbě s ním ovšem nechce starý Argan ani slyšet. Stejného názoru je i jeho druhá žena Belina, která by svou nevlastní dceru nejraději poslala do kláštera. Belina o svého muže upřímně pečuje, její přístup je ale až téměř neuvěřitelný a podezřelý, často totiž mluví o dědictví a poslední vůli. K tomu účelu má po ruce vždy šikovného notáře. S osudem, který pro svou dceru pana Argan přichystal, se nehodlá smířit kurážná služebná Tonička a dělá vše pro to, aby Anděle pomohla. Nápadníka Kleanta do Arganova domu propašuje jako učitele hudby a umožní tak milencům vzájemné vyznání lásky při hodinách zpěvu. Spolu s bratrem pana Argana panem Beraldem pak přichystá další lest. Přestrojí se za doktora a namluví svému pánovi úplně jiné diagnózy, než které mu před tím určili lékaři. Ukáže se, že Argana vlastně žádné opravdové neduhy netrápí. Do třetice zapojí Tonička do svých šprýmů i samotného pana Argana. Přemluví ho, aby se vydával za mrtvého a díky tomu pak odhalí, že jeho žena má z jeho smrti jen radost a těší se na dědictví. Naopak Anděla reaguje na zprávu o otcově smrti upřímně a s lítostí, takže jeho srdce nakonec obměkčí a starý Argan nakonec souhlasí se svatbou. Anděla se smí vdát za Kleanta pod podmínkou, že se stane lékařem.
Tato hra vznikla už v roce 1673, je ovšem dodnes oblíbená a často inscenovaná. Legendární je nastudování Národního divadla z roku 1960 s Františkem Smolíkem v hlavní roli. Toto představení také natočila Československá televize. V rozhlasové verzi z roku 1981 je představitelem hlavní role Ladislav Pešek. Jeho ženu Belinu hraje Jiřina Petrovická, dceru Andělu Jana Boušková, služebnou Toničku Helga Čočková, Kleanta René Gabzdyl a Tomáše Diafora Miroslav Nohýnek. Spolu s nimi účinkuje ve hře Zdravý nemocný také Laďka Kozderková jako pastýřka. Celý příběh otevírá zpívaným prologem o tom, jak jsou doktoři ve své vážnosti směšní a trápení lásky vyléčit nedovedou. Tento úkol nebyl pro Laďku Kozderkovou nic těžkého. Píseň nejen zazpívala, ale vystavěla ji i herecky, takže účel prologu, který otevírá celou hru a láká posluchače k jejímu vyslechnutí s přehledem splnila.