Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Milan Švihálek. Pět kapitol z historie ostravského televizního studia v autorském podání. Dramaturgie a režie Eva Lenartová. Technická spolupráce Vojtěch Dluhý.

Připravila Ostrava v roce 2021. Premiéra 3. dílu 14. 3. 2021 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování.

Obsah: 1. díl: O tom, jak hornický stachanovec pomohl v Ostravě založit televizi – 2. díl: Jak se v zakouřeném městě zrodily výpravy za křišťálovou vodou (26:41) – 3. díl: Kapitola věnovaná slavnému televiznímu cyklu Lovy beze zbraní (25:59) – 4. díl: Jak se ostravský kameraman Jiří Vrožina vydal pod Jižní kříž mezi lidi doby kamenné (24:40) – 5. díl: Jak ostravská televize otevřela náruč sběratelské vášni.

Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Milan Švihálek: Pozor, vysíláme! Pět kapitol z historie ostravského televizního studia. In web ČRo Ostrava, 28. březen 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Zveme vás k poslechu pětidílného autorského vyprávění spisovatele a publicisty Milana Švihálka o historii ostravské televize a o pionýrech někdejšího vysílání. (more…)

Monika Zgustová. Susanně Pečuro bylo sedmnáct let, když ji poprvé odvezli do vězení. Kvůli tomu, že se připojila k disidentské organizaci, nakonec strávila několik let v jedenácti vězeních a sedmi pracovních či nápravných táborech. Ze španělského originálu přeložila Renáta Sobolevičová. Pro rozhlas připravila Nikol Patíková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Eva Novotná.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 8. 3. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Uvězněná Pénelopé. Příběh Susanny Pečuro (27:24) – 2. Judita dvacátého století. Příběh Elly Markman – první část (26:59) -3. Judita dvacátého století. Příběh Elly Markman – druhá část (25:36) – 4. Minerva v dolech. Příběh Jeleny Korybut-Daszkiewicz – 5. Uvězněná Psýché. Příběh Valentiny Ijevlevy – první část.  – 6. Uvězněná Psýché. Příběh Valentiny Ijevlevy – druhá část. – 7.  Antigoné před Kremlem. Příběh Natalje Gorbaněvské (25:35) – 8. Ariadné, dcera labyrintu. Příběh Galji Safonovy

Lit.: Patíková, Nikol: Laskavost v příbězích žen, které přežily gulag. Oblečené k tanci na sněhu od Moniky Zgustové. In web ČRo Plus, 9. březen 2021  (článek). – Cit.: Monika Zgustová střídmým a lehkým perem zachytila osudy několika žen, které přežily gulag. Krásu a beznaděj rozlehlých sibiřských plání zachycovaly hrdinky knihy v básních, jež si musely zapisovat nikoli na papír, ale do paměti.

Příběhy přeživších ruských vězení a gulagů, jak je zachytila Zgustová, nejsou plné zla a nepochopitelného a brutálního násilí, byť se jak fyzické, tak psychické terorizování nevyhýbalo ani ženám.

Hrdinky knihy totiž kromě děsů tehdejší doby popisují především neuvěřitelnou sílu přátelství.

To ale bylo v táborech často výjimečné, jakmile spoluvězni navázali jakýkoli bližší vztah, poslali je jinam. Součástí trestu totiž byl i psychický teror, který spočíval právě v přetrhání jakýchkoli vazeb, ať už v táboře či s bližními doma.

Ti, kteří dokázali přátelství navázat a po určitou dobu si je udržet, měli i větší šanci, že přežijí. K tomu jim pomáhalo také vnímání okolní krásy podivuhodné sibiřské krajiny.

Zaobírat se vlastním neštěstím, lítostí a smutkem po milovaných daleko doma bylo jednoduché a mnozí mu propadli, někteří raději zvolili dobrovolnou smrt, o což se pokusila i Valentina Ijevleva v příběhu nazvaném Uvězněná Psýché. Osud tomu ale tehdy chtěl jinak a ona i po vypití sklenice nehašeného vápna přežila, podobně jako mnoho dalších, zejména díky laskavosti jiného vězně. (…)

Vladimír Krejčí. Četba z knihy vzpomínek Vladimíra Krejčího. Deset měsíců prožitých v těsné blízkosti Jana Antonína Bati je součástí rozsáhlejších autorových pamětí. Text pro rozhlas upravil Martin Jemelka. Dramaturgie Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán. Technická spolupráce Marek Hoblík.

Účinkuje Tomáš Jirman.

Nastudovala Ostrava v roce 2021. Premiéra 1. dílu 2. 3. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Lenartová, Eva: Jaký byl Jan A. Baťa na přelomu let 1938 a 1939? Vzpomíná na něj Vladimír Krejčí v knize Poznamenaný. In web ČRo Plus, 4. březen 2021 (článek). – Cit.: (…) Vzpomínky Vladimíra Krejčího jsou zatím nejmladším příspěvkem do baťovské memoárové literatury. Krejčí se stal v září 1938 osobním tajemníkem Jana Antonína Bati a v těsné blízkosti dodnes rozporuplně vnímaného nevlastního bratra Tomáše Bati strávil deset intenzivních měsíců. V pohnutém období od mnichovské dohody, přes druhou republiku a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava až po Baťův odjezd do zámoří v červnu 1939 líčí Krejčí přelomové události i každodenní život firmy.

Krejčí, který do firmy Baťa ve Zlíně nastoupil jako referent právního oddělení hned po absolvování právnické fakulty v roce 1936, do svého vyprávění vložil nejen řadu věcných informací, ale také  ilustrativních historek, jež dokumentují atmosféru a vztahy v kancelářích zlínského obuvnického gigantu. (…)

Bezesporu překvapí například informace, že proslulým „kancelářským“ výtahem v Baťově mrakodrapu Baťa nikdy nejel, natož aby v něm pracoval a přepadával zaměstnance v jednotlivých poschodích. V drobných prostřizích nahlédneme ovšem také rodinného zázemí Jana Antonína Bati.

Svého šéfa Vladimír Krejčí v roli tajemníka doprovázel během řady domácích i zahraničních cest, čtenář má možnost sledovat jejich přípravu, která občas probíhala v řádu minut, i následný průběh.

Kurt Vonnegut. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru. Překlad Miroslav Jindra. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 21. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 2. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Pavel Francouz. Četba na pokračování ze stejnojmenné novely. Použitá hudba J. Obrovská (Due musici). Dramaturg Ungr. Režie Vítězslav Bartoš.

Čte Jiří Samek a Daša Neblechová.

Nastudovala Plzeň v roce 1977. Premiéra 4. dílu 22. 5. 1977 (Praha-RPD, 10:30 – 11:00 h.; 22 min.).

Radij Pogodin. Četba na pokračování ze stejnojmenné knížky. Překlad Ivo Vaculín. Připravila Jana Klokočníková. Hudba Stanislav Chudoba, řídí Libor Mathauser. Dramaturgie Drahomíra Měsková. Režie Miroslav Šváb.

Čte Miroslav Moravec.

Natočeno 1977.  Premiéra 4. dílu 22. 5. 1977 (Praha-RPD, 8:00 – 8:15 h.; 15 min.).

Milena Štráfeldová. Pro rozhlas připravila Kristýna Franková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Dana Černá.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 15. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 28. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Lída Baarová a Zorka Janů – odlišnější sestry by člověk těžko pohledal. Lída průbojná, živelná a tmavovlasá, Zorka křehká, věčně pochybující blondýnka. Přesto obě zasvětily svůj život hereckému řemeslu. Příběh filmové hvězdy Lídy Baarové, která si zadala s nacisty, je obecně známý, její mladší sestra si hledala cestu k umění klopotněji, ale s nemenší vášní. Novela si všímá zejména životního příběhu nejisté Zorky, která vyrůstala ve stínu úspěšnější Lídy a na jejímž osudu se neblaze podepsalo, že byla po válce vnímána jako „sestra nacistické kolaborantky“.  (anotace)