Erri De Luca. S převáděním běženců horskými průsmyky je konec, jeho úkolem je teď restaurovat vzácnou sochu Krista – vrátit ji úplné nahotě. Román o umění, životě člověka mezi lidmi i o podstatě náboženství od italského spisovatele. Překlad Kateřina Vinšová. Připravil Petr Gojda. Účinkuje Jiří Hromada. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 1. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 29 min) v cyklu Četba s hvězdičkou.
David Jan Žák. Životopisný román o Josefu Hasilovi, nepolapitelném šumavském převaděči, vychází z jeho vlastních vzpomínek, svědectví pamětníků i archivních dokumentů. Pro rozhlas připravila Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Martina Schlegelová.
Účinkuje Tomáš Drápela.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2021. Premiéra 1. dílu 30. 3. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 15. – 30. 11. 2021 (ČRo České Budějovice) v cyklu Podvečerní čtení; 1. dílu 17. 3. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 1. dílu 21. 12. 2023 (ČRo Plus, 19:34 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Je začátek března 1948 a mladý Josef Hasil ještě coby příslušník SNB na Šumavě ukazuje cestu za kopečky muži, kterého nečekaně potkal v noci v lese a který tvrdí, že je z ministerstva zahraničí. Druhý den se Hasil dozvídá, že na dvoře Černínského paláce byl nalezen mrtvý ministr zahraničí Jan Masaryk. „Celý to nějak smrdí,“ nechal se slyšet Hasilův nadřízený plukovník Kot. (anotace)
Lit.: Toušková, Martina: David Jan Žák: Návrat Krále Šumavy. Dramatický příběh nepolapitelného převaděče Josefa Hasila. In web ČRo České Budějovice, 16. listopad 2021 (článek). – Cit.:Napínavé drama, špionážní thriller, ale také příběh o osudových ženách. To je Návrat Krále Šumavy, životopisný román o Josefu Hasilovi, který po válce nejprve pomáhal střežit hranici v uniformě tehdejšího Sboru národní bezpečnosti, ale po únoru 1948 se stal jeho nejobávanějším soupeřem. (…)
Nepolapitelný šumavský převaděč Josef Hasil pocházel ze Zábrdí na Prachaticku. Král Šumavy mu prý přezdívala samotná StB. Literární rekonstrukci jeho životního příběhu sestavil prachatický rodák, spisovatel David Jan Žák.
Josef Hasil se narodil v roce 1924. Po válce nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti. Chtěl být, jak sám řekl v jednom rozhovoru, svobodné republice nějak k užitku. Brzy se dostal k pohraničnímu útvaru Zvonková a tam to všechno začalo. Lidé houfně opouštěli zemi a Josef Hasil považoval za svoji povinnost jim pomoci.
Na podzim roku 1948 spadla klec. Byl odsouzen na devět let. Po půl roce věznění se mu v květnu 1949 podařilo spolu s jedním spoluvězněm z tábora nucených prací v Dolním Jiřetíně utéct. Dostali se za hranice a tam začali spolupracovat jako agenti-chodci s americkou zpravodajskou službou CIC.
(…) Josef Hasil plnil převážně zpravodajské úkoly. Organizoval informační sítě, budoval mrtvé schránky, do Československa vozil letáky, vysílačky. Cestou zpátky do Bavorska dál převáděl lidi, kteří utíkali před komunistickým režimem.V roce 1954 svoji práci pro CIC ukončil a odešel do Ameriky. V Chicagu se uchytil jako kreslič ve společnosti General Motors. V roce 2001 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za hrdinství. Josef Hasil sám sebe za hrdinu nikdy nepokládal. Hrdiny podle něj byli všichni, kteří převáděli. Výjimečným byl podle svých slov prý snad jen tím, že to všechno přežil. Josef Hasil zemřel 16. listopadu 2019, bylo mu 95 let.
Román Návrat Krále Šumavy vyšel v nakladatelství Labyrint v roce 2012. David Jan Žák při jeho psaní vycházel ze vzpomínek samotného Josefa Hasila, jemuž dlouhé hodiny telefonoval do Spojených států. Také zpovídal pamětníky, procházel archivní materiály, konzultoval s historiky. Práce na románu mu zabrala šest let.
O zpracování dramatického životního příběhu Josefa Hasila stáli už před Davidem Janem Žákem i jiní autoři. Josef Hasil je ze zámoří ale stále odmítal. Zpočátku nechtěl mluvit ani s Žákem, přesvědčilo ho prý až to, když zjistil, že spisovatel pochází ze stejného kraje jako on, miluje Šumavu jako on a navíc byl spisovatelův otec za komunistů také vězněn.
Návrat Krále Šumavy s podtitulem Pošumavský western má od října letošního roku na repertoáru Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích.
Herbert Schauer a Otto Bonhoff. Četba na pokračování.
Natočeno 1980. Premiéra červenec 1980.
Pozn.: Pracovník rozvědky NDR, se vetře mezi osvědčené kádry bývalé nacistické armády a v řadě napínavých situací se pokouší získat v Argentině i v NSR utajené vojenské zprávy. Román se opírá o skutečné události a přináší řadu zajímavých autentických informací.
Virginia Woolfová. Četba na pokračování. Překlad a úprava Hana Žantovská. Režie Petr Adler.
Čte Jiřina Jirásková.
Natočeno 1995. Repríza 1. dílu 28. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 29 min.).
Pozn.: Hlavním hrdinou četby je kokršpaněl vyznačující se nejlepšími znaky svého druhu. Z jeho pohledu vnímáme nejen rodinu, ve které žije, ale také společné klima Londýna a atmosféru sluncem zalitých italských uliček 19. století, i každodenní psí trampoty. Napůl fiktivní a napůl reálné vyprávění o životě kokršpaněla viktoriánské básnířky Elisabeth Barrett Browningové vyšlo poprvé v roce 1933.
Morten A. Stroksnes. Výběr z prózy norského novináře, historika a spisovatele. Překlad Jarka Vrbová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Bela Schenková.
Účinkuje Miloslav Tichý.
Natočeno 2021. Premiéra 22. – 26. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba a Světový den vody.
Pozn.: O pořadu se hovoří v cyklu erKo 20. 3. 2021.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Morten A. Strøksnes: Kniha o moři. In web ČRo 3 Vltava, 22. březen 2021 (článek). – Cit.: (…) Podtitul této žánrově těžko zařaditelné knihy zní: Umění lovit ve čtyřech ročních obdobích na otevřeném člunu žraloka grónského. A opravdu: na lov vzácného druhu severského žraloka se autor vydává se svým dobrým přítelem Hugem. To je ovšem jen jedna z linií textu. Do dalších vstupujeme prostřednictvím autorova vyprávění o námořnících, o lodích, prostřednictvím úvah o vztahu člověka k přírodním živlům. Zároveň čteme i fakty nabité, hutné pasáže ze základů ichtyologie, oceánografie a hydrologie. Literární kritika v Norsku i ve světě knihu přivítala s nadšením (u nás získala Jarka Vrbová Magnesii literu za překlad knihy). Morten Strøksnes píše o moři věcně, ale zároveň s bezmeznou láskou.
Julia Boydová. Po první světové válce čekaly na Němce jen trápení, hlad a nejistota, trápily je tvrdé sankce Versailleské smlouvy i podmínky spojenecké okupace. Přesto zahraniční pozorovatele udivovala vstřícnost obyvatel vůči nedávným nepřátelům, jak dokládají zápisky dvou amerických důstojníků, Trumana Smithe a Harryho Francka. Na okraji dění se zjevuje jistý Adolf Hitler se svými pochodujícími „výtržníky“. Knihu přeložil Robert Novotný. Pro rozhlas upravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Jiří Valůšek.
Natočeno 2021. Premiéra 18. – 27. 3. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. díl: Otevřené rány – 2. díl: Sex a slunce (24:24) – 3. díl: Smyčka se utahuje (25:27) – 4. díl: Zrůda, nebo zázrak? (24:57) – 5. díl: Festivaly a fanfáry (25:34) – 6. díl: Heil Hitler! (25:43) – 7. díl: Hitlerovy hry (25:42) – 8. díl: Pochybné vstřícnosti (25:44) – 9. díl: Anšlus a rozbité sklo (26:26) – 10. díl: Válka.
Lit.: Blažejovská, Alena: Cestovatelé ve třetí říši od Julie Boydové. Kdo z turistů si všiml, jak se v Německu rodí fašismus? In web ČRo Plus, 27. březen 2021 (článek). – Cit.: Pro britské a americké turisty bylo meziválečné Německo lákavou destinací kvůli přírodě, kultuře i vstřícnému obyvatelstvu, pobývali zde studenti, profesoři, diplomaté i novináři, avantgardní Berlín přitahoval četné umělce i sexuální dobrodruhy. Nezvyklý obrázek vzestupu a pádu třetí říše skládá Julia Boydová z deníků, korespondence, knih, časopisů, novinových článků i dobových prospektů.
Kniha Cestovatelé ve třetí říši se snaží odpovědět na otázku, zda současníci mohli pochopit podstatu nacionálního socialismu, čelit vlivu nacistické propagandy a tušit či předvídat holokaust. (…)
Tito cestovatelé byli prostými turisty, ale i významnými intelektuály, mezi které patřili spisovatelé Knut Hamsun, Samuel Beckett nebo letec Charles Lindbergh. Na pozadí i jejich postřehů z Německa ukazuje, že nevidět varovné signály mohl úplně každý, i když někdy musel schválně trochu víc zavřít oči.
Už brzy po první světové válce se atmosféra v Německu začala měnit a po nástupu nacismu bylo čím dál tím těžší zavírat oči před všudypřítomnou surovostí. Totalita tříbila postoje návštěvníků, vedle jejích odpůrců přijížděli obdivovatelé, ale též oportunisté a ignoranti.
„Jaké to bylo, cestovat po třetí říši a nemít výhodu poválečného poučení z minulosti? Jak snadno mohl tehdy člověk rozpoznat, co se opravdu děje, pochopit podstatu nacionálního socialismu, zůstat nedotčený propagandou či předvídat holokaust?“ ptá se Boydová v knize, kterou můžete v premiéře poslouchat na Plusu. (…)
Curzio Malaparte Z románového bestiáře o tom, že osvobození neznamená vždy svobodu, vybral a pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Překlad z italštiny Zdeněk Frýbort. Účinkuje Igor Bareš. Režie Lukáš Kopecký.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 15. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 27 min.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Lit.: Němec, Ludvík: Curzio Malaparte: Kůže. Z románového bestiáře o tom, že osvobození neznamená vždy svobodu. In web ČRo 3 Vltava, 20. březen 2021 (článek). – Cit.: Spaste duši, zachraňte kůži. Ve vltavské Četbě s hvězdičkou listujeme knihou reportáží jednoho z nejvýznamnějších italských spisovatelů, která zachycuje zdrcující obraz Evropy z konce války a prvních dnů znovu získané svobody. Je to doba, kdy se pod dojmem vítězství rozkládala morálka poražených i vítězů a kdy neplatilo nic jiného než vlastní kůže. (…) Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.
Literární obraz spojeneckého osvobozování Itálie není vždy tak heroický jako z jiných front boje proti fašismu. Vzpomeňme třeba Hellerovu Hlavu XXII nebo Ryanovu Jak jsem vyhrál válku. To je ovšem pohled osvoboditelů. Co ale pohled z druhé strany? (…)
Jan Horníček. Napínavý příběh z roku 1789 odehrávající se v Jizerských horách. Bývalý jezuita Vilém a podivínský lékař Šulc pátrají po okolnostech svatokrádeže. Postupně v jejich okolí přibývá krvavých vražd a oba se nakonec dostávají mezi pytláky a pašeráky, jimž vládne pověstný čarostřelec. Pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Zvukový mistr Ondřej Franěk. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Martin Pechlát.
Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 1. dílu 15. 3. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 12. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Vydal Radioservis a Témbr, červen 2021 (1 CD MP3, CR.SS.2021.62, celková délka 4 hod. 40 min.).
Pozn.: Napínavý příběh z roku 1789 odehrávající se v Jizerských horách. Bývalý jezuita Vilém a podivínský lékař Šulc pátrají po okolnostech svatokrádeže. Postupně v jejich okolí přibývá krvavých vražd a oba se nakonec dostávají mezi pytláky a pašeráky, jimž vládne pověstný čarostřelec.
Lit.: iko – Anděla: Herec Martin Pechlát natáčel v Plzni. In web ČRo Plzeň, 12. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O nahrávání v Plzni i o natáčení nového filmu mluvil s naší redaktorkou oblíbený herec. (…) Hlas herce Martina Pechláta zazní v chystané četbě na pokračování, která vznikla tento týden ve studiu Českého rozhlasu Plzeň.
„Nahráváme pro rozhlas úpravu knihy Čarostřelec od Jana Horníčka. Je to zajímavý román, který se odehrává v Jizerských horách,“ řekl herec s tím, že má z práce velkou radost.
Čarostřelec je historická detektivka, zasazená do roku 1789. Popisuje vyšetřování několika krvavých vražd, které zavede hlavní hrdiny románu hluboko do hor mezi pytláky a pašeráky, jimž vládne pověstný čarostřelec Tapper. (…)
Lit.: anonym: Čarostřelec. Napínavý krimi příběh odehrávající se v zimě roku 1789 v Jizerských horách. In web ČRo 2 Praha, 25. březen 2021 (článek). – Cit.: Je mrazivý únor léta Páně 1789. A začíná spletitý kriminální příběh, který nás zavede do temné zimní krajiny Jizerských hor. (…)
Bývalý jezuita Vilém a podivínský lékař Šulc pátrají po okolnostech svatokrádeže. Postupně v jejich okolí přibývá krvavých vražd a oba se nakonec dostávají mezi pytláky a pašeráky, jimž vládne pověstný čarostřelec. (…)
Jizerské hory mají svůj neopakovatelný svéráz,“ říká autor krimi příběhu Jan Horníček. „Je tu ze všech českých hor nejvíc sněhu a nejtužší zimy.
Krajina je divoká a nespoutaná. Pochopí to jen ten, kdo se někdy toulal mezi jezírky s černou vodou.“
Děj příběhu se odehrává v roce 1789. Proč si autor zvolil právě tento rok a do jaké míry se inspiroval reálnými historickými událostmi?
„Začal jsem poněkud zeširoka, ale posléze se mi časový úsek čím dál více zužoval. Potřeboval jsem, aby byly v běhu josefínské reformy. Posléze jsem zjistil, že příběh, jaký jsem si zamanul, se jindy než v zimě roku 1789 odehrávat nemůže,“ přiznává autor. (…)
Lit.: Macháček, Tomáš: Jezuita na stopě zločinu aneb Western z Jizerských hor. In web Naposlech.cz, 27. 7. 2021 (recenze). – Cit.: Bývalý Jezuita Vilém a tajemný vídeňský doktor Šulc se v románu Jana Horníčka Čarostřelec vydávají spolu po stopách svatokrádeže z venkovského kostelíku. Pátrání, odehrávající se v zapadlém koutě Jizerských hor, nabírá rychle obrátky poté, co dojde k několika vraždám. Stopy vedou jak do kopců mezi místní pašeráky a pytláky, tak do městského podzemí, v němž se scházejí členové tajného spolku. Podaří se vraha polapit?
Absolvent strojní fakulty a nyní vyučující matematiky Jan Horníček koketoval se světem literatury už dříve. Po dvou neúspěšných pokusech se dočkal úspěchu až se svým třetím titulem Čarostřelec, který mu vynesl prvenství v Literární ceně Knižního klubu. Ten nyní vychází i ve zvukové podobě vydané Radioservisem a Témbrem. Fascinován horskou krajinou svého rodného kraje se pustil do vyprávění historicky laděného dobrodružného příběhu, který zasadil doprostřed tuhé zimy roku 1789. Skloubil v něm hned několik žánrů najednou – historický příběh, detektivku a překvapivě i trochu western, a to zejména díky motivu zázračného střelce a efektnímu grafickému ztvárnění obálky.
Někteří kritici autorovi ale rozkročení mezi žánry vytýkají a přirovnávají dílo k laciné brakové literatuře. Jiní, zejména rodáci z dané oblasti, se vyslovují kriticky k příliš volnému nakládání s historickými fakty a místopisem. Další mu vytýkají zmínky o v té době neznámé gilotině, či poukazují na to, že běžnou součástí venkovského života nemohla být alžírská káva či lyžování (navíc v moderní podobě se dvěma hůlkami místo jedné masivní). Pokud ale odhlédneme od snahy brát toto dílo jako historickou literaturu, zbyde nám samotný text, který je překvapivě poutavý a čtivý. Přirovnání k rodokapsům není zcela od věci – klipovitý děj, podpořený formou zkrácené četby původně pro rozhlasové vysílání, je spíše sledem akčních scén a dobrodružných výprav.
Místo v něm bohužel nezbylo pro psychologii postav. Nejlepší také bude zapomenout chvílemi i na logiku. Tento přístup oceníte zejména ve chvílích, kdy se z jedné postavy, popisované v úvodu jako „roztomilý buclatý pán, s tvářemi jako jablíčka“ záhy vyklube mladý, zdatný sportovec. Pokud ale dokážete přimhouřit obě oči natolik, že tahle autorova faux pas dokážete přehlédnout, zbyde vám samotný text plný živého děje, v němž není nouzi o dramatické situace ani napětí. (…)
Jiří Kratochvil. Četba z románu oceněného v roce 2020 Cenou Magnesia Litera za prózu. Pro rozhlas připravil Miloš Voráč. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují Jan Kolařík a Barbora Goldmannová.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 15. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Lit.: Voráč, Miloš: Jiří Kratochvil: Liška v dámu. O velké lásce ve zlých časech, o naději a cestě ke svobodě. In web ČRo 3 Vltava, 15. březen 2021 (článek). – Cit.: Silný příběh liščí krasavice vyšlechtěné v Moskvě a pověřené tajným úkolem, která se v době studené války zamiluje do brněnského dělníka zpracovaného Státní bezpečností. Poslechněte si četbu na pokračování z románu Liška v dámu, za nějž získal spisovatel Jiří Kratochvil cenu Magnesia Litera. (…)
Četba nás zavádí nejprve do Institutu experimentální medicíny I. P. Pavlova, který má svými experimenty pracovat na tom, aby Hospodář „mohl hospodařit na celé téhle planetě … ji ovládnout jak shora z kosmu, tak i zespodu, ze zvířecích hlaviček“. Označení Hospodář odkazuje ke Stalinovi a jeho panování. A Kratochvil, který mimochodem vystudoval češtinu a ruštinu, si pohrává s představou, co by se mohlo dít, kdyby vládce Stalinova typu mohl skutečně prostřednictvím vědy (například genetických manipulací) ovládat nejen svět lidský, ale i zvířecí a vlastně celý kosmos. (…)
Peter Ackroyd. Fascinující kniha o dějinách města rozkládajícího se na 118 ostrovech od jeho založení až do současných dnů. Autor vychází z legend, historických dat, reálií, literárních odkazů i vlastního pozorování. Jako okouzlený návštěvník i poučený badatel proniká do podstaty Benátek, jejich atmosféry, zvláštností, tradic a zvyků. Překlad Jitka Fialová. Připravila Marina Feltlová. Účinkuje Jaroslav Someš. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2021. Premiéra 15. – 19. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Obsah: 1. Počátky – 2. Kameny Benátek. – 3. Tajemství – 4. Ať žije karneval! – 5. Smrt v Benátkách.
Lit.: Feltlová, Marina: Peter Ackroyd: Benátky. Příběh nejromantičtějšího města na zemi. In web ČRo 3 Vltava, 18. březen 2021 (článek). – Cit.: Fascinující kniha o dějinách města rozkládajícího se na 118 ostrovech od jeho založení až do současných dnů. Britský autor Peter Ackroyd vychází z legend, historických dat, reálií, literárních odkazů i vlastního pozorování. Jako okouzlený návštěvník i poučený badatel proniká do podstaty Benátek, jejich atmosféry, zvláštností, tradic a zvyků. Pořad uvádíme u příležitosti 1600 let od založení Benátek. (…)
O tom, že italské Benátky oplývají nevšedním kouzlem a půvabem přitahujícím miliony návštěvníků ze všech koutů světa, bylo napsáno mnoho knih. Britský literární kritik a prozaik Peter Ackroyd se rozhodl učinit z tohoto města románového hrdinu, který má v jeho podání mnoho podob, dokáže otevřeně promlouvat, ale také leccos zatajit, umí inspirovat, probouzet vášně, sny a touhy i skryté obavy. (…)
Powered by WordPress