Václav Řezáč. Četba na pokračování. Připravila Věra Kopalová. Hudba Antonín Devátý, hrají Miroslav Chmel, Vladimír Filipovský, Karel Divíšek a Josef Doubek. Dramaturg Donát Šajner. Režie Vladimír Tomeš.
Čte Zdeněk Kryzánek.
Nastudovala Plzeň v roce 1969. Premiéra 8. dílu 20. 4. 1969 (Praha – RPD, 11:00 – 11:30 h.; 30 min.).
Fernando Luis Vallejo Rendón. Kolumbijská smutná groteska o lásce v dešti střel. Překlad Petr Zavadil. Pro rozhlas upravil Marek Horoščák. Dramaturgie Ludvík Němec. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Zdeněk Bureš.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 4. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 2. 9. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Peter Pomerantsev. Četba na pokračování. Překlad Petruška Šustrová. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Jiří Valůšek.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 3. 9. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. díl: Architektura dezinformace (27:22) – 2. díl: Jak chytit trolla
Pozn.: V polovině sedmdesátých let začíná příběh Peterova otce Igora, kterého zatkne sovětská KGB za to, že četl zakázanou literaturu. Jak se změnil svět od časů totalitní cenzury, zkoumá pak Pomerantsev na příkladu Filipín. V zemi s nejmasovějším využitím sociálních sítí je snadné šířit dezinformační vlny. Cílem kampaní se stává zejména zpravodajský web Rappler, snažící se informovat o politicky motivovaném zabíjení krytém vládními slogany o drogové válce. (anotace)
Lit.: Blažejovská, Alena: Ve válce proti realitě. Peter Pomerantsev: Tohle není propaganda. In web ČRo Plus, 4. září 2021 (článek). – Cit.: Peter Pomerantsev strávil začátek milénia v Rusku a o své zkušenosti se světem, kde slova ztrácejí smysl a nic není pravda, napsal svoji první knihu. Po letech jako obyvatel Západu zjišťuje, že se tekutý prostor, z něhož kdysi unikl, rozlévá dál za hranice Ruska. Šlo zjevně o předehru krize, s níž se potýkáme i my. (…)
V knize Tohle není propaganda. Válka proti realitě Pomerantsev zkoumá působení dezinformací, fake news a nových politických strategií založených na práci se sociálními sítěmi.
Zajímá ho také boj proti tomu i proti novému typu autoritářství nejen v jeho domovské Velké Británii, ale také v Srbsku, na Filipínách, v Mexiku, USA, Estonsku, na Ukrajině, v Sýrii a samozřejmě také v Rusku. (…)
Sergej Zalygin. Četba na pokračování z románu současného sovětského spisovatele. Překlad Antonín Hendrych. Připravil Bedřich Ludvík. Hudební spolupráce Josef Plechatý. Dramaturgie Dagmar Jaklová. Režie Vladimír Tomeš.
Čte Jiří Samek.
Natočeno 1987. Premiéra 2. dílu 22. 11. 1987 (Praha, 21:45 – 22:15 h.).
Petr Čichoň. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Marek Hoblík. Režie Peter Gábor.
Účinkují Norbert Lichý, Martin Dědoch, Josef Kaluža, Lada Bělašková, Kateřina Breiská.
Nastudovala Ostrava v roce 2021. Premiéra 1. dílu 1. 8. 2021 (ČRo Ostrava, 15:30 h.), 6. dílu 5. 9. 2021 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování.
Lit.: Lenartová, Eva: Petr Čichoň: Lanovka nad Landekem. In web ČRo Ostrava, 1. srpen 2021 (článek). – Cit.: Příběh z blízké budoucnosti, který poznamená politicky motivovaná vražda. Příběh, který se odehrává na Prajzské. Příběh slévače Johana, hornice Trudy a jejich dětí.
Příběh slévače Johana, hornice Trudy a jejich dětí se odehrává v Opolském vojvodství a na Hlučínsku, takzvané Prajzské, na ostravské periferii pod landeckou skálou. Šle, slévačské kalhoty a obnošená košile, to je Johan. Je šťastný, když si může vyjít na zahradu, kde v rybníku chová zlaté rybky a chladí pivo, které s Trudou popíjejí.
Jejich pokojný život je však narušen stavbou lanovky, jež má spojovat bývalý průmyslový areál Dolních Vítkovic s vrchem Landek. Když se Johanova dcera Maruška po rozvodu vrací domů, častěji přijíždí také Trudin syn Hannes, jehož manželka, předsedkyně polské separatistické strany Liga Slezska, byla za záhadných okolností zavražděna.
(more…)Čteme z knihy rozhovorů spisovatele Jana Pelce s baskytaristou, zpěvákem a skladatelem Mejlou Hlavsou, jedním ze zakladatelů undergroundové kapely Plastic People of the Universe. Připravil a hudbu kapely Plastic People of the Universe vybral Petr Turek. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Lukáš Hlavica.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 114 min.) v cyklu Léto v undergroundu a Pokračování za pět minut.
Lit.: tur (= Turek, Petr): Bez ohňů je underground. Rozhovory spisovatele Jana Pelce s hudebníkem Mejlou Hlavsou. In web ČRo Plus, 1. září 2021 (článek). – Cit.: Čteme z knihy rozhovorů spisovatele Jana Pelce s baskytaristou, zpěvákem a skladatelem Mejlou Hlavsou, jedním ze zakladatelů undergroundové kapely The Plastic People of the Universe. (….)
Hudebník Mejla Hlavsa měl za svůj život nastřádáno bezpočet historek. Ivan Martin Jirous podotýká ve své předmluvě k novému vydání knihy Bez ohňů je underground v roce 2001 velmi trefně: „Z toho, co si povídá Mejla s Honzou Pelcem, a z toho, co já jsem řekl v Pravdivém příběhu Plastiků, si může pozorný čtenář složit přibližný a nepřesný obraz toho, co se událo. Jak říká okřídlené úsloví: Třebas to není pravda, ale je to pěkně vymyšleno.“ (…)
Nikolaj Vasiljevič Gogol. Četba na pokračování. Režie Zuzana Galková.
Čte Miloslav Kráľ.
Natočeno 2020. Repríza 1. dílu 30. 8. – 5. 9. 2021 (SRo Rádio Litera); 28. 2. – 4. 3. 2022 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.) jako reakce na ruskou okupaci Ukrajiny.
Obsah: 1. Nevský prospekt – 2. Kepeň /Plášť/ – 3. Zápisky choromyseľného.
Pozn.: Ruský autor poukazuje na osudy postáv, slabých a biednych, ktoré sú poznačené únikom do vysnívaného sveta pred zraňujúcou realitou. Gogoľ patrí k velikánom ruskej literatúry. Preslávil sa síce predovšetkým ako komédiograf, no aj jeho poviedková či novelistická tvorba tvorí pozoruhodnú časť jeho diela. Tento týždeň vám v čítaní na pokračovanie ponúkneme postupne tri poviedky zo zbierky Petrohradské novely. (…)
Jana Juráňová. Četba na pokračování. Režie Vladimír Kivader.
Čte Jana Pilzová.
Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 23. 8. 2021 (SRo Rádio Litera, 20:00 h.).
Pozn.: V próze Cudzí príbeh je hrdinka konfrontovaná s mechanizmom bulvárnych médií. Jej obyčajný život pracovníčky knižnice sa náhle mení po tom, čo sa objaví vďaka novej partnerke jej bývalého manžela herca v novinách. Musí dať výpoveď, neveriacky sleduje, ako môže jej okolie uveriť tomu, čo sa o nej píše. (anotace)
Ira Levin. Četba na pokračování. Překlad Alena Jindrová-Špilarová. Připravila Lenka Veverková. Režie Josef Kačmarčík.
Účinkuje Martin Pechlát.
Natočeno v roce 2021. Premiéra 4. dílu 5. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce.
Pozn.: Román balancující na pomezí psychologického příběhu a hororu se odehrává koncem 60. let 20. století v New Yorku. Novomanželé Rosemary a Guy se nastěhují do bytu v domě s temnou pověstí. Záhy se sblíží se sousedy, kteří jim projevují nebývalou náklonnost. Postupně ale začne docházet k zvláštním událostem, zejména od chvíle, kdy Rosemary otěhotní. Zpočátku nevinné, zdánlivě bezvýznamné náhody a shody okolností se v její mysli začínají skládat v děsivý obraz, jemuž po dlouhou dobu nechce uvěřit. (anotace)
Lit.: anonym (= Veverková, Lenka?): Ira Levin: Rosemary má děťátko. Jsou to jen chorobné vize nebo spiknutí satanistů? In web ČRo 2 Praha, 2. září 2021 (článek). – Cit.: Román balancující na pomezí psychologického příběhu a hororu se odehrává koncem 60. let 20. století v New Yorku. Novomanželé Rosemary a Guy se nastěhují do bytu v domě s temnou pověstí. (…)
Ústředními postavami příběhu jsou Rosemary a Guy Woodhouseovi, kteří se nastěhují do starého newyorského činžáku s temnou pověstí. Údajně v něm kdysi působili okultisté a došlo tu k několika tragickým úmrtím. Mladí manželé jsou ale bytem nadšeni a nenechají se zviklat pochybnostmi.
Krátce po nastěhování se seznámí se sousedy Castevetovými, kteří jim projevují až nebývalou náklonnost a čím dál intenzivněji ovlivňují jejich každodenní život. Když Rosemary otěhotní, začne docházet k podivným událostem, které v budoucí matce vyvolávají strach a obavy o život dítěte.
Jde o pouhé náhody, shody okolností, o fantazie psychicky labilní těhotné ženy, nebo se Rosemary stala skutečně obětí temných praktik satanistů? (…)
Charles Nodier. Povídka francouzského spisovatele, jednoho z průkopníků evropského romantismu. Překlad Jiří Našinec. Připravil a hudbu z vydavatelství ECM vybral Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Čte Kamil Halbich.
Natočeno 2021. Premiéra 25. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 114 min.) v cyklu Pokračování za pět minut. Repríza 14. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 114 min.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Lit.: tur (= Turek, Petr): Charles Nodier: Slepci ze Chamouny. Tajemná povídka francouzského romantika. In web ČRo 3 Vltava, 25. srpen 2021 (článek). – Cit.: (…) Francouzský prozaik, básník, literární kritik, bibliofil, jazykovědec a přírodovědec Charles Nodier (1780-1844) byl odkojen německým a anglickým romantismem. Krušné zážitky z doby revolučního teroru a tragické ztráty v okruhu blízkých lidí ovlivnily pesimistické ladění jeho tvorby. Z té vynikají zejména povídky a romány s tajemnými náměty, v nichž hraje rozhodující úlohu zjitřená představivost a věštecké sny hrdinů: Jean Sbogar, Mora aneb Démoni noci, Trilby aneb Argailský rarášek, Drobečková víla, Inés de Las Sierras, Devítník aj.
Psal básně, romány, odborné stati (filologie, entomologie), eseje (o snu, o fantastičnu). Významnou částí jeho díla jsou fantastické povídky (spolu s Jacquesem Cazottem je považován za průkopníka tohoto žánru ve Francii). Plného ocenění došel Nodier až ve 20. století, kdy se k jeho odkazu začali hlásit surrealisté, členové Patafyzického kolegia, milovníci fantastiky i romantiky.
Povídku Slepci ze Chamouny z českého souboru s názvem Démoni noci (nakl. Havran, Praha 2016) zalidňují typicky nodierovské postavy společenských vyvrženců, kteří osudově prohrávají boj s utilitárně založeným světem.
Powered by WordPress