Elsa Aids. Truchlivý příběh z českého života pro rozhlas upravil autor. Dramaturg Ludvík Němec. Režie Radim Nejedlý.
Čte Michal Isteník.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Plánovaná premiéra 10. – 16. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou, neodvysíláno. Premiéra 1. dílu 8. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 22. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Arnošt Goldflam. Autorské čtení z knihy, která vyšla při příležitosti jeho 75. narozenin. Dramaturgie Alena Blažejovská. Zvukový mistr Walter Rient. Režie Lukáš Kopecký.
Čte autor.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 16.10.2021 v rámci cyklu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:04 h.).
Obsah: 1. díl: Nebezpečné Lužánky (14:54) – 2. díl: Podivná žena (16:08) – 3. díl: Spadlý most (20:50) – 4. díl: Brněnský orloj (12:07) – 5. díl: Obřany (14:52) – 6. díl: Wilsonův les (18:44) – 7. díl: Známá mumie (17:35) – 8. díl: Brněnský Drákula (17:51) – 9. díl: Cholera a mor (16:44) – 10. díl: Démon Bronxu (11:59) – 11. díl: Kamenná čtvrť (13:24) – 12. díl: Cesta do Prahy (14:44).
Lit.: Blažejovská, Alena: Arnošt Goldflam: Strašidelné Brno. Dvanáct příběhů pro děti i rodiče, husí kůže zaručena! In web ČRo Brno, 23. prosinec 2021 (článek). – Cit.: Dvanáct povídek ze své nové knihy načetl v brněnském rozhlase Arnošt Goldflam. Nabízíme vám je ke svátečnímu poslechu.
Brněnská místa a památky mají své děsivé příběhy – a málokdo je zná tak dobře jako Arnošt Goldflam. Čerpá opravdu ze skutečnosti, nebo si ty legendy vymýšlí? Možná tak trochu oboje. (…)
Redaktorka Alena Blažejovská vybrala ze stejnojmenné knihy pro rozhlasový magazín Zelný rynk dvanáct povídek, které autor – brněnský rodák – pro vás načetl. Prostřednictvím svých povídek vás zavede do nebezpečných Lužánek, ke spadlému mostu, k brněnskému orloji, do Obřan, Wilsonova lesa, ke známé mumii a do Kamenné čtvrti. Potkáte podivnou ženu, brněnského Drákulu, démona Bronxu a dozvíte se, jak v Brně řádila cholera a mor. Ale možná to vůbec nejstrašidelnější podle Arnošta Goldflama zažijete, když se vydáte na cestu do Prahy.
Moji milí čtenáři, děti a rodiče, když jsem ještě bydlel v Brně a hlavně když jsem byl ještě děcko, býval jsem velký snílek. Představoval jsem si různé dobrodružné a strašidelné historie a rodičům jsem tvrdil, že jsem to doopravdy zažil, a taky jsem si to mnohdy myslel. V téhle knížce jsem si na to všechno vzpomněl a všechny ty příhody jsem pro Vás sepsal.
Srdečně Váš Arnošt Goldflam
Bernard-Henri Lévy. Četba na pokračování. Esej přeložila Jana Vymazalová. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Vladimír Hauser.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 19. 10. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Svět nezasáhla jen pandemie koronaviru, ale také pandemie strachu – říká francouzský filozof Bernard-Henri Lévy v knize „Virus, ze kterého šílíme“. Kritizuje lékaře kteří si uzurpují moc, a politiky kteří jim ji dobrovolně předávají. Vědce a intelektuály za protichůdné názory a média za informování o pandemii na úkor jiných témat. Kritizuje zkrátka všechny, kdo se přizpůsobili „prvnímu světovému strachu“. (anotace)
Ivan Štulajter. Četba na pokračování z románu o pozemkové mafii v době restitucí v 90. letech. Režie Peter Cibula.
Čte Michal Novodomský.
Natočeno 2021. Premiéra 18. – 22. 10. 2021 (SRo Rádio Devín, 22:30 h.). Repríza 5.- 11. 12. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: Ivan Štulajter / Funus pod kopcom. In web SRo Rádio Devín, 15. 10. 2021 (anotace). – Cit.: Funus pod kopcom je názov románu o pozemkovej mafii v čase reštitúcií v deväťdesiatych rokoch. Sme svedkami nielen odvíjania sa detektívneho príbehu, ale aj patálií spisovateľa, ktorý sa snaží o téme písať. Obe línie sa prelínajú až v tragickom závere splynú. Autorom je novinár a spisovateľ Ivan Štulajter – čo dodáva knihe auru textu založeného na investigatívnej práci. Autor však s týmito očakávaniami otvorene polemizuje, čím text nadobúda seba-referenčné, postmoderné prvky. V réžii Petra Cibulu účinkuje Michal Novodomský.
Připravila Táňa Kusá. Překlad Ján Kováč. Úvod Július Paštéka.
Čte Ján Gallovič.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 11. 10. 2021 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 12. 10. 2021 (SRo Rádio Devín, 13:30 h.); 22. – 28. 11. 2021 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: anonym (= Kusá, Táňa): Parnas: Sv. Augustín / Vyznania. In web SRo Rádio Devín, 8. 10. 2021 (článek). – Cit.: V premiére každý pracovný deň – od pondelka 11.10.2021, vždy o 18:30 a v repríze nasledujúci deň o 13:30 v Rádiu Devín.
„Vyznania sv. Augustína vznikli koncom 4. storočia, odvtedy už vyše pol druha tisícročia sa čítajú, študujú, prekladajú ako geniálne dielo náboženské, filozofické, literárne. Je to najúprimnejšia a najkrajšia autobiografia, aká bola kedy napísaná.Dielo, ktorému nenájdeme nič rovnocenné v rímskej literatúre, vnútorne pravdivé, ľudské a úchvatné. Augustín bol jediný antický filozof kresťanstva, ba jediný latinský mysliteľ, ktorý si zaslúži označenie filozof.“
Toto sa dočítame v úvode Júliusa Paštéku k slovenskému prekladu Vyznaní. Dr. Paštéka cituje ďalšie charakteristiky Augustína z Hipponu od európskych intelektuálnych autorít: niektorí ho označujú ako posledného človeka antiky, druhí za tvorcu stredoveku, resp. za moderného človeka, prvého existencialistu. Viac o tomto diele si vypočujete v novom 55 dielnom cykle Parnas. Takmer 3 mesiace budeme počúvať kompletné čítanie z Augustínových Vyznaní v interpretácii Jána Galloviča. Do tohtoročného Parnasu sme vybrali preklad Jána Kováča, vydanie z roku 2014. Čítania ako vždy doplnia piatkové rozhovory s odborníkmi. K počúvaniu vás pozýva autorka projektu Parnas Táňa Kusá.
Horacio Quiroga. Četba na pokračování. Redaktorka Veronika Dianišková. Mistři zvuku Stanislav Kaclík, Ĺubica Olšovská.
Účinkuje Daniela Šencová.
Natočeno 2020.
Pozn.: Príbehy uruguajského autora Horacia Quirogu sú výnimočné aj tým, že si ich vypočujete v novučičkých prekladoch študentov hispanistiky, ktorí ich preložili ako svoj študentský projekt pod vedením pani prekladateľky Evy Palkovičovej. Príbehy odporúčame poslucháčom a poslucháčkam od osem rokov. (anotace)
Marcel Schwob. Slavné postavy minulosti ožívají v biografických miniaturách francouzského spisovatele symbolismu. Z překladu Oskara Reindla připravil Petr Šmíd. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2021. Premiéra 11. – 14. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Obsah: Část první: Filozofové.
Elfriede Jelinek. Příběh učitelky hudby a dalších rozkoší,v provokativním románu rakouské prozaičky a dramatičky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu. Překlad Jitka Jílková. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují Ivan Dejmal a Eva Novotná.
Nastudovala Brno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 22. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou k 75. narozeninám autorky. Repríza 1. dílu 19. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Lit.: Němec, Ludvík: Pianistka hrající jen na černých klávesách. Slavný román Elfriede Jelinekové jako Četba s hvězdičkou. In web Týdeník Rozhlas, 10. říjen 2021 (článek). – Cit.: „Tento román je všechno, jen ne pornografický,“ řekla o své Pianistce Elfriede Jelineková. Z knihy nositelky Nobelovy ceny za literaturu se na Vltavě bude číst od pátku 22. října.
„Erika, luční květina. Po ní se tato žena jmenuje. Před porodem matce tanulo na mysli něco plachého a křehkého. Když pak pozorovala ten chuchvalec slizu, který jí vystřelil z těla, ihned se dala do práce, aby ho bez jakýchkoli ohledů vtloukla do té správné podoby a udržela ho tak v čistotě a jemnosti.“
Jsou knížky, které bychom si vzali na pustý ostrov. A jiné, které spíš pustý ostrov připomínají. Mezi takové ostrovy téměř bez vegetace, zato ale se vzrušující dýmající sopkou, patří i román Pianistka – a jistým způsobem i jeho autorka Elfriede Jelineková (1946). Ta ostatně označuje Pianistku (1983) za svou nejosobnější knihu. Brání se ovšem pojmu autobiografie – a ještě více označení pornografie, jež se na knihu pokoušela nalepit – ostatně kdoví čím – část rakouské kritiky.
Na Festivalu spisovatelů Praha 2009 to autorka zkusila říct jasně: „Tento román je všechno, jen ne pornografický. Pornografie sugeruje touhu všude a v každé chvíli. Román dokazuje, že to neexistuje, že se jedná o pojatý manévr, tak aby ženy zůstaly k dispozici, neboť jsou především ony předmětem pornografie, a muži se na ně dívají a svým pohledem můžou proniknout do jejich těl. Jsem zvyklá, že jsem špatně pochopena. A pak mě viní za to, že mým způsobem psaní jen zkouším analyzovat. To, co říkám, má určité sdělení. Ale toto sdělení nikoho nezajímá.“ (…)
Pavel Sanajev. Četba na pokračování. Překlad Vendula Kratochvílová. Pro rozhlas připravila Marina Feltlová. Hudba Stanislav Abrahám. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Jan Meduna.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 2. 10. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Pozn.: Malý Saša žije u prarodičů, v područí svérázné, vulgární babičky, která ho miluje opičí láskou. Tragikomický příběh vychází z osobních vzpomínek ruského spisovatele, scenáristy a režiséra Pavla Sanajeva. Ten skutečně vyrůstal u babičky a dědečka, kteří se nesmířili s novým dceřiným partnerem a dlouho bránili vnukovi, aby se k matce vrátil. Autor si přesto vytvořil s otčímem, známým hercem Rolanem Bykovem, vřelý vztah a svůj román věnoval právě jemu. (anotace)
Lit.: Feltlová, Marina: Pavel Sanajev: Pochovejte mě pod podlahu. In web ČRo 2 Praha, 3. říjen 2021 (článek). – Cit.: Nejvtipnější ruský román, ze kterého mrazí. Tragikomický příběh Saši, kterého svou láskou ničí svérázná a vulgární babička. Bizarní obraz ruské rodiny, který je nejdřív plný černého humoru, ale na konci se stává skutečným psychothrillerem. (…)
O románu Pavla Sanajeva Pochovejte mě pod podlahu se často mluví jako o jedné z nejvtipnějších knih, jaké byly v Rusku napsány. Záhy se stala bestsellerem. Prodalo se jí přes půl milionu výtisků. Byl podle ní natočen film a její dramatizace se objevily na několika divadelních scénách.
Když se ale začtete do příběhu malého Saši, který žije u prarodičů a musí snášet svérázné výchovné metody své drsné babičky, která pro hrubé slovo nejde daleko, chvílemi vám bude běhat mráz po zádech.
Kam až může zajít opičí láska staré ženy, která svého vnuka miluje tak patologicky, až mu ubližuje? Co musí prožívat osmiletý, věčně churavý chlapec, násilně odtržený od své matky a vyrůstající ve věčném strachu ze všemožných hrozeb, kterými ho babička děsí? (…)
Markéta Kutilová, Lenka Klicperová. Knihu pro rozhlas upravila Iveta Novotná. Režie Lukáš Kopecký. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Účinkují Barbora Goldmannová, František Maňák, Aleš Slanina, Petr Kubes, Štěpánka Romová, Kateřina Veselá.
Natočeno 2021. Premiéra 1.dílu 27. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Beseda s autorkami a prezentace Radioknihy 19. 10. 2021 na Prix Bohemia Radio (Olomouc, Divadelní sál Uměleckého centra UP, 19:00 h.).
Obsah: 1. Poslední bitva. Dvě české novinářky přilétají do Sýrie, aby zde sledovaly poslední bitvu mezi Kurdy a Islámským státem. Neohroženě se pohybují mezi manželkami islamistů a vyráží na frontu.
2. Islámský stát za plotem. Lenka s Markétou se dostávají do tábora al-Haul, kam Kurdové svážejí manželky a děti džihádistů. Povolení ale není vůbec jednoduché získat, protože Kurdové nechtějí, aby novináři mluvili s manželkami islamistů. Mohly by jim navykládat smyšlené příběhy?
3. Afrín bez pomoci. Začátkem roku 2018 Turecko napadlo syrský Afrín, který byl pod správou Kurdů. Ty ale turecký prezident považuje za teroristy a s tichým souhlasem NATO si ze Sýrie ukrajuje kousek po kousku. Na to se Lenka s Markétou nemůžou jen tak dívat?
4. Turecká invaze. Lenka s Markétou se vrací do Sýrie, aby mohly přímo z místa referovat s postupech tureckých vojsk. S hrůzou zjišťují, že takhle drsné to v Sýrii nebylo ani v počátcích války proti Islámskému státu. Kdo je tady oběť a kdo agresor?
5. Lenka s Markétou navštěvují uprchlický tábor u Hasaky. V obrovské zimě a dešti se na 800 rodin tísní v malých stanech. Většinou se jedná o chudé farmářské rodiny, kterým turecké milice vyrabovaly domovy. V nedalekých křesťanských vesnicích žije už jen pár lidí. Ti ale své rodiny a domy budou před tureckými nájezdy bránit do posledního muže či ženy.
6. Lenka s Markétou získávají povolení k návštěvě věznice pro bojovníky Islámského státu. To bylo až do teď nemožné. Jak s touto příležitostí naloží?
7. O co vlastně ve válce v Sýrii jde? Zřejmě o velká naleziště ropy a zemního plynu. Všichni je chtějí ? Američané, Turci, Rusové a Iráčané. Své zájmy ve válečném konfliktu má i Katar a Saudská Arábie. A Syřanům nezbývá nic jiného než čekat a doufat.
8. Lenka a Markéta jsou již vyčerpané z velkého množství až neuvěřitelných životních osudů lidí, kteří byli nuceni uprchnout z válkou zdevastované Sýrie. Začít válku je tak jednoduché, ale ukončit ji, je zřejmě nemožné.
Lit.: Novotná, Iveta: Příběh rozdrásané Sýrie a lidí, co zůstali. Lenka Klicperová, Markéta Kutilová: Válka je mým osudem. In web ČRo Plus, 29. září 2021 (článek). – Cit.: Novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová sledují syrský konflikt už od jeho počátku. V roce 2020 vydaly reportážní knihu Válka je mým osudem, v níž z bezprostřední blízkosti sledují poslední bitvu Sýrie s Islámským státem. Popisují život na frontě, pohybují se mezi zadrženými džihádisty, mluví s jejich manželkami i dětmi, ptají se na zkušenosti civilistů, kteří museli žít pod nadvládou islamistů.
V roce 2011 se vzbouřila část Syřanů proti kruté vládě tamního prezidenta Bašára Asada.
Po dekádě bojů se prvotní občanská válka mezitím přerodila do boje s Islámským státem, který usiloval o obnovení chalífátu na syrském území, a do války s Tureckem, jehož prezident chce Sýrii údajně zbavit terorismu a vytvořit v ní bezpečný stát pro všechny syrské uprchlíky žijící v současnosti v Turecku. (…)
Novinářky Klicperová a Kutilová sledují boje s Islámským státem. A mohlo by se zdát, že tím jejich kniha končí, ale není tomu tak. Popisují totiž i to, jak ztrápenou Sýrii napadlo Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdoğan pod záminkou boje proti terorismu pomalu obsazuje sever Sýrie, a to vše s tichým souhlasem NATO i USA.
O co Erdoganovi jde? O co vlastně jde všem zemím, které se do syrského konfliktu zapojily? Proč mají všichni o Sýrii takový zájem?
České válečné reportérky hledají odpovědi na tyto otázky přímo ve válkou zmítané Sýrii i v dalších státech. (…)
Lit.: nwe: Příběh rozdrásané Sýrie a lidí, co zůstali. Přijďte na debatu s autorkami knihy Válka je mým osudem. In web ČRo Prix Bohemia, 28. září 2021 (článek). – Cit.: Novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová sledují syrský konflikt už od jeho počátku. V roce 2020 vydaly reportážní knihu Válka je mým osudem, v níž z bezprostřední blízkosti sledují poslední bitvu Sýrie s Islámským státem. Na Prix Bohemia Radio se s nimi budete moci nejen osobně setkat, ale také debatovat a poslechnout si ukázky z jejich knížky.
Válka je mým osudem není jenom popisem života na frontě, autorky se pohybovaly mezi zadrženými džihádisty, mluvily s jejich manželkami i dětmi, ptaly se na zkušenosti civilistů, kteří museli žít pod nadvládou islamistů. Odvážná kniha psaná v reportážním stylu oslovila i posluchače Českého rozhlasu, kteří si ji v pořadu Radiokniha mohli poslechnout jako četbu na pokračování.
A s ukázkami z Radioknihy dorazí do Olomouce i samotné autorky. S návštěvníky Prix Bohemia Radio se setkají v rámci hodinové debaty v úterý 19. října od 17 hodin v Divadelním sále Uměleckého centra UP. Vstup na diskuzi je s akreditační festivalovou kartou zdarma. (…)
Powered by WordPress