Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tomáš Valena. Rekonstrukce a reflexe životního příběhu Františka Valeny. Připravil Miloš Doležal. Účinkuje Ivan Řezáč a Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2021. Premiéra 8. – 12. 11. a 15. – 19. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Výběr ze zápisků ruského autora. Z překladu Ladislava Zadražila připravil Vratislav Färber.

Natočeno 2021. Premiéra 8. – 12. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Christian Davenport. Četba na pokračování. Překlad Daniela Reischlová. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Borek Kapitančik.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 3. 11. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.:  Roku 2003 procházeli návštěvníci Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu, D. C., kolem nečekaného exponátu přímo na ulici, rakety Falcon 1 dosahující výšky sedmipatrového domu. Efektní nástup společnosti SpaceX Elona Muska, která ji tu zaparkovala, však zahrnoval také soudní pře se státem. Šlo o to, zničit monopol gigantických firem na lety do vesmíru a konečně otevřít prostor pro volnou soutěž, která do stagnujícího oboru přinese inovace a zlevnění a konečně vynese lidstvo do vesmíru. Prvním cílem je Mars.  (anotace)

Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Román „velikého hněvu“, v níž se autor utkal s „běsy“ materialismu, ateismu a internacionalismu. Překlad Taťjana Hašková a Jaroslav Hulák. Připravila Hana Roguljič. Režie Petr Mančal.

Čte Petr Lněnička.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 11. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Měsíc s Dostojevským.

Petr Sagitarius.  Detektivní příběh z nejvýchodnějšího cípu republiky, ve kterém nejde ani tak o „dwur“, jako o život. Připravila Eva Lenartová. Režie Radovan Lipus.

Účinkuje Jan Szymik.

Natočeno 2021. Premiéra 1. – 7. 11. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Obsah: 1. Vražda v Jablunkově – 2. Major Roman Saran. – 3. Jablunkovská kronika. – 4. Jablunkovský incident. – 5. Tajemství Zigiho Hoty. – 6. Pětadvacet jmen. – 7. Staré hříchy.

Lit.: Lenartová, Eva: Petr Sagitarius: Trujkunt – Dwur. Detektivka z nejvýchodnějšího cípu Česka, kde se mluví po naszymu. In web ČRo 2 Praha, 1. listopad 2021 (článek). – Cit.: Magická krása hor, složitá historie, samota, gorolská tvrdost a těšínské nářeční. Jablunkovský prozaik Petr Sagitarius poslal v podívce Dwur do světa české krimi svéráznou dvojici i jazyk. Užijte si akční detektivku z nejvýchodnějšího cípu Česka, kde se mluví po naszymu. (…)

„Přestože už bylo deset hodin dopoledne a Marek Hota řečený Wruna byl redaktorem Třineckého hutníka, hověl si v pohodlném křesle a doplňoval si mezery ve světové literatuře. Jako persona non grata neměl co na práci.“

Podle jistých indicií si směle můžete myslet, že předobrazem Marka Hoty je sám autor. Hota je ale postavanou v první řadě literární. Nonkonformní dekadentní rebel s kladným vztahem k sexu a chybějícím hřejivým lidským poutem. Do jeho světa náhodně vstupuje druhý hráč. Tedy vlastně rváč.

„Roman Saran byl odjakživa rváč. Už jen tolik drnčivých „r“ v jeho jméně mělo každého, kdo se s ním chtěl pustit do křížku, včas varovat. Pokud dostal ránu pěstí, necouvl, vždycky vstal a vrátil ji dvakrát. Měřil jen sto sedmdesát centimetrů, měl však široká ramena a sporé, vypracované tělo.“

Také major Roman Saran, vyšetřovatel ostravské kriminálky, má kladný vztah k sexu. A z citace je jasné, že se s ničím moc nepáře. Hota zná Jablunkov jako své boty a Třinečan Saran se nebojí ho poznávat.

Neboť Jablunkovsko není snadno čitelný region. Má jinou historii než zbytek země, jinak se tam žije, a dokonce i jinak mluví. Je to část země, která má velmi dobrou paměť, ve skříních mohou být ukrytí kostlivci hodně staří a důvodem k vraždě věci nečekané. (..)

Počítejte s tím, že některé postavy k posluchači promluví po naszymu, jazykem, v němž se mísí čeština, polština, němčina a slovenština. Tak schválně: Víte, kdo je to pachoł nebo co je to pajtok či werk?

Ale bát se netřeba. Znalost místního dialektu rozhodně nikomu nepokazí zážitek z poslechu. Taky proto, že textu se ujali ti nejpovolanější: karvinský rodák, absolvent polských škol, dnes pražský herec Jan Szymik a režisér Radovan Lipus, Pražan volbou, ale rodem z Bystřice nad Olší a srdcem Ostravan.

První svazek Trujkuntu získal v roce 2021 nominaci na Moravskoslezskou kulturní Cenu Jantar v kategorii literatura

Lit.: Taud, Rostislav: KVÍZ: Rozumíte po naszymu? Otestujte se z těšínského nářečí. In web ČRo, 1. listopad 2021 (test). – Cit.: Dvojka v pondělí 1. listopadu od 22:00 vysílá první díl oceňované gorolské detektivky Petra Sagitaria Trujkunt z Těšínska. Ověřte si, že jejímu jazyku budete rozumět. (…)

Robert Walser. Drobné prózy a úvahy švýcarského modernisty. Překlad Radovan Charvát. Připravil Petr Šmíd. Režie Izabela Schenková.

Účinkuje Petr Stach.

Natočeno 2021. Premiéra 1. – 5. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 5 x cca 15 min.) v cyklu Dopolední četba.

Alena Mornštajnová. Co by se stalo, kdyby události listopadu 1989 nedopadly tak, jak dopadly? Nikdo neví, jak jiný by byl náš život. Spisovatelka Alena Mornštajnová ve své nejnovější knize popisuje jednu z mnoha možných verzí. Připravila Iveta Novotná. Hudba  Jakub Rataj. Zvukový mistr Milan Křivohlavý. Zvuková spolupráce Jakub Rataj. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Tomáš Pergl, Jana Stryková, Simona Postlerová a Igor Bareš.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 8. 11. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza každý všední den 8. – 23. 11. 2023 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení .

Obsah: 1. Vzedmutí lidového nesouhlasu. – 2. Utahování šroubů. – 3. Trest – 4. První roky ve věznici. – 5. Dům U Pěti dubů. – 6. Únos – 7. Liščino pochybení. –  8. Selhání ve výchově.  – 9. Podmínečné propuštění. – 10. Lenička – 11. Ozdravovna pod kůží zarytá.  – 12. Konec útlaku a lžím!

Lit.: Toušková, Martina: Alena Mornštajnová: Listopád. Co kdyby to v listopadu 1989 dopadlo jinak? In web ČRo České Budějovice, 10. listopad 2023 (článek). – Cit.: Nikdo neví, jak jiný by byl náš život, kdyby události listopadu 1989 měly jiný konec. Spisovatelka Alena Mornštajnová napsala příběh, který se mohl odehrát v naší zemi, kdyby se komunisté udrželi u moci. Drama obyčejné rodiny, kterou velké dějiny jedné noci rozdělí a postaví proti sobě. (…)

Marie Hajná je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Ví, že dlouhé roky neuvidí své dvě děti, a při životě ji udržují jen dopisy, které píše malé dceři. A také naděje, že se s oběma dětmi ještě někdy přece musí shledat.

Magdalena je jako malá holčička odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, v níž se vychovávají nové komunistické kádry. Osudy Marie a Magdaleny se jednoho dne protnou, ale zcela jinak, než si obě představovaly a přály.