Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Markéta Šestáková (1), Eva Danišová (2-3), Michal Šamko (4), Patrik Banga (5). Z antologie Všude samá krása připravil Dominik Mačas. Z romštiny přeložila Karolína Ryvolová.  Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jana Kubátová (1-3) a Jaroslav Matějka (4), Martin Zahálka (5).

Natočeno 2022. Premiéra 14. – 18. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 4. dílu 8. 4. 2024, 3. dílu 9. 4. 2024, 2. dílu 10. 4. 2024, 1. dílu 11. 4. 2024, 5. dílu 12. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) k Mezinárodnímu dni Romů.

Obsah: 1. Buchty, Natáčení, Goja, Kino. Groteskní vzpomínkové příběhy romské prozaičky a výtvarnice. – 2. Moji milí, Balíky, Zajda. Láskyplné vzpomínky romské prozaičky na její dětství a prarodiče. – 3.  Jak mě dědeček vystrašil, Holčička s nudlí u nosu, Kozačky. Láskyplné vzpomínky romské prozaičky na její dětství a prarodiče. – 4. Jak jsme dřív žili. Idylické dětství na vesnici končí nástupem do základní školy. – 5. Žižkovák. Vzpomínky na domov, který zůstává jeho domovem, i když už dávno žijete někde jinde. Vzpomínky na dětství, kamarády, na soužití s gádži, ale i s Romy z jiných pražských čtvrtí, a také na hudební začátky a postupnou proměnu Žižkova po roce 1989.

Lit.: Mačas, Dominik: Vakeriben pal o dada. Vyprávění romských spisovatelů z antologie Všude samá krása. In web ČRo 3 Vltava, 8. duben 2024 (článek). – Cit.: Dne 8. dubna je Mezinárodní den Romů. V tento den v roce 1971 byla založena Mezinárodní romské unie. Svátek připomíná romskou kulturu i problémy, se kterými se současná romská komunita potýká. Ve vltavské Povídce k Mezinárodnímu dni Romů uvádíme sérii vyprávění romských autorů.  (…)

Vakeriben neboli vyprávění příběhů patří k prastaré romské tradici. Některé typy vyprávění dokonce v průběhu času nabyly i jistou formální podobu. Jedním z těchto epických žánrů slovesné kultury Romů je vakeriben pal o dada – vyprávění o předcích a jejich skutcích. V rodové paměti se tak z generace na generaci udržuje nejen obraz předků a jejich života, ale i obraz historických událostí, které prožily.

V roce 2021 vydalo nakladatelství Kher, které se zaměřuje na romskou literaturu, antologii Všude samá krása. Shromáždilo zde drobné texty dvou desítek romských autorů, které zaznamenávají vakeriben pal o dada – příběhy jejich rodin v průběhu 20. století.

Michal Šamko: Jak jsme dřív žili

Ve vzpomínkové próze se autor vrací do časů svého dětství v Radkyni nedaleko Nové Paky, kam se jeho rodiče přistěhovali ze Slovenska. Vzpomíná na své idylické dětství v kruhu rodiny, na své milující rodiče a sourozence a také na poklidné soužití s gádži. Idyla končí (jak je ale patrné i z obdobných vzpomínek dalších romských autorů) s jeho nástupem do školy. Pro ostatní děti je jako cikán terčem posměchu a opovržení…

Prozaik a básník Michal Šamko (1967) patří ke střední generaci současných romských autorů. Žije ve Staré Pace a pracuje ve stavebnictví.

Eva Danišová: Jak mě dědeček vystrašil, Holčička s nudlí u nosu, Kozačky

Vyprávění z povídkového cyklu Moji milí. Eva Danišová zde vzpomíná na své nejbližší, zejména milovaného dědečka Barovčáka a babičku Haňu, kteří ji vychovávali. Její láskyplné dětství se ale neobešlo ani bez dramatických událostí. I o nich ale Eva Danišová vypráví s nadsázkou a smyslem pro humor.

Eva Danišová (1959), prozaička, překladatelka a sociální pracovnice, žije v České Třebové. Je autorkou řady povídek a pohádek.

Eva Danišová: Moji milí, Balíky, Zajda      

Další tři vyprávění z povídkového cyklu Moji milí, ve kterých autorka vzpomíná na své nejbližší. Líčí své milované prarodiče, jejich těžký život, ale i s jejich vrtochy, zvláštnosti a často bouřlivé emoce. Dává nahlédnout do života uvnitř rozvětvené rodiny a vypráví o soužití s gádži, tak jak ho sama zažila a viděla svýma dětskýma očima.

Markéta Šestáková: Kamna, Buchty, Natáčení, Goja, Kino                    

Příběhy z cyklu Má báječná rodina. Autorka v nich vzpomíná na prarodiče svého manžela, na starostlivou babičku a čiperného dědečka, který se rád napil. Její příběhy mají často groteskní ráz, ale také voní buchtami a rodinnou pohodou, byť ta často netrvá dlouho…

Markéta Šestáková (1952) je výtvarnice, prozaička a autorka řady pohádek. Narodila se v Českých Budějovicích, kde také doposud s rodinou žije. Věnuje se uměleckému vyšívání.

Patrik Banga: Žižkovák

Ve vzpomínkové próze se autor vrací do časů svého dětství, kdy na Žižkově „téměř v každém domě bydlela nějaká teta, která nám dala najíst, když jsme měli hlad, nebo nás nechávala u sebe doma, kde jsme si hráli s jejími dětmi“. Vypráví o domově, který zůstává jeho domovem, i když už dávno žije někde jinde. Vzpomíná na své kamarády, na soužití s gádži, ale i s Romy z jiných pražských čtvrtí, na své hudební začátky a také na postupnou proměnu Žižkova po roce 1989.

Patrik Banga (1982) patří k nejmladší generaci romských autorů. Původní profesí je programátor, dnes ale působí především jako novinář. Věnuje se také hudbě, je multiinstrumentalista, s bratrem Radoslavem, známým jako Gipsy, spoluzakládal kapely Syndrom Snopp a Gypsy.cz. S Českým rozhlasem spolupracoval na pohádce O chytrém, ale prolhaném zloději Bajcúrovi a ztvárnil zde i hlavní roli.

Miloslav Nevrlý. Oslava půvabné i tajemné krajiny části Českého Švýcarska. Výběr z textu zoologa, cestovatele, skauta a spisovatele připravil Jakub Novák.  Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují Jaromír Meduna a Libor Hruška.

Natočeno 2022. Premiéra 14. – 18. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: Novák, Jakub: Miloslav Nevrlý: Chvály Zadní země. Oslava půvabné i tajemné krajiny Českého Švýcarska. In web ČRo 3 Vltava, 14. březen 2022 (článek). – Cit.: (…) Miloslav Nevrlý (*1933, přezdívkou Náčelník) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Už od mládí psal a vydával oborné i neodborné články. Postupně si vypracoval specifický způsob psaní a vydal celou řadu knih, z nichž většina byla inspirována právě autorovými putováními a láskou k přírodě. Mezi jeho nejznámější tituly patří Kniha o Jizerských horách, Karpatské hry nebo Zašlá chuť morušek.

Zadní země je v pojetí Miloslava Nevrlého nejkrásnější část Labských pískovců, neobydlené území, které se táhne podél státní hranice s Německem, zhruba od Jetřichovických stěn po Hřensko. Tímto pohraničním výběžkem české země se autor toulal dny, týdny, dokonce roky, ve všech ročních obdobích. V touze uchopit krajinu v komplexnosti lovil staré spisy, mapy i očitá svědectví, zachycoval poznatky o historii i přírodě, o cestách, pomníčcích, o místních jménech a místopisu, příběhy rozhleden i domů. Jde o informace odborné a ověřené a přitom napsané jedinečným jazykem: poetickým a věcným zároveň.

Michal Viewegh. Četba na pokračování. Z prvotiny známého českého autora připravila Marina Feltlová. Režie Izabela Schenková.

Účinkuje Saša Rašilov.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 27. 3. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Během sázavské pouti dojde k vraždě mladé učitelky. Co události předcházelo, co následovalo, reakce místních obyvatel i celkovou atmosféru malého městečka s notnou dávkou ironie líčí a komentuje dívčin kolega. Spolu s kamarádem, rovněž učitelem na místním gymnáziu, a onou dívkou tvořili nerozlučnou trojici. Oba ji tajně milovali, a nebyli jediní.  (anotace)

Fareed Zakaria. Překlad Veronika Maxová a Jaroslav Veis. Připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 1. dílu 8. 3. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Lekce první: Připoutejte se. 77 procent procent souše a 66 procent plochy světových oceánů už člověk svou činností proměnil, osmině rostlinných a živočišných druhů hrozí vyhynutí a nikde není psáno, že příroda dá lidskému druhu přednost před ostatními. Nástroje k tomu, abychom se katastrofě vyhnuli, však máme. Vybudovali jsme otevřený svět, který se řítí vpřed stále rychleji. Je načase uprostřed téhle dynamiky přemýšlet také nad bezpečností.

Lekce druhá: Ne velikost vlády, ale kvalita vládnutí je to, oč tu běží. Tradici byrokratického aparátu vytvořila již římská říše. Jeho smyslem byla kompetentní správa státu, která musela být do jisté míry úspěšná, jestliže se její principy rozšířily nejen v rámci Západu, ale i do vzdálených koutů Asie. Ve 20. století se největší ideologický spor vedl kolem otázky, nakolik silný má být státní aparát. Současná pandemie se jeví jako jedna z možných odpovědí: nejlépe ji zvládly země se silnými a stabilními státními institucemi.

Lekce třetí: Trhy na všechno nestačí. Podle Francise Fukuyamy je otázka, která stojí před každou společností jednoduchá: Jak se stát Dánskem? Americký politolog má na mysli společnost otevřenou, svobodnou a bezpečnou, jejíž ekonomika je sice tržní, avšak výstřelky svobodného trhu vyrovnává systémem sociálních protivah. Pandemie vzbudila v lidech nejistotu, na níž populisté zareagovali snahou společnost uzavřít. Růst se však zastavit nedá. Proč se tedy neinspirovat severským modelem?

Lekce čtvrtá: Lidé by měli naslouchat expertům – a experti lidem. Nedůvěra k odborníkům se projevila dávno před pandemií a covid-19 ji jen posílil. V této krizi nejde o vědu ani o poznání, nýbrž o moc vzdělané menšiny, která v očích většiny společnost ovládá. Propast, která společnost dělí, se rozšiřuje, na jedné straně intelektuálové s diplomem, na druhé zbytek a vzájemně se neslyší. Obě části by si ale porozumět měly, chtějí-li úspěšně projít touto krizí i krizemi, které nás čekají.

Lekce pátá: Život je digitální. Uprostřed debat o budoucnosti pandemie ukázala, že budoucnost už je tady. Vyzkoušeli jsme si, že se dá žít digitálně, a mnohé z dosavadních bariér a tabu v byznysu, v kultuře, ve školství či v medicíně padly. Umělá inteligence přesahuje člověka svými analytickými schopnostmi, statečnost, štědrost, víra či láska však zůstávají doménou lidskosti. Možná byl pandemický digitální test dobrý i k tomu, abychom si to uvědomili.

Lekce šestá: Aristotelés měl pravdu – jsme společenští tvorové. Od dob průmyslové revoluce, která si největší daň na životech vybírala ve městech, se mnohá města vyvinula v nejzdravější místa na planetě. Příklady dobře vedených velkoměst jako Hongkong, Singapur nebo Tchaj-pej ukazují, že ani pandemie toto pravidlo nepopřela. Potvrdila však jednu starou pravdu, která tkví v samém základu budování polis. Člověk je tvor společenský a virtuální kontakt s ostatními mu stačit nemůže.

Lekce sedmá: Nerovnosti se prohlubují. Ačkoli se podle statistik globální nerovnost mezi státy snižuje, některé nerovnosti nasvítila pandemie obzvlášť ostře. Například tvrdý lockdown, jímž reagovaly bohatší země, si ty chudší dovolit nemohou. Důsledky pandemie byly nakonec horší v zemích s méně rozvinutým zdravotnictvím a ve státech s větší nerovností, paradoxně i ve Spojených státech. Máme-li však čelit dalším vlnám, je třeba zajistit zdraví a bezpečí každému bez ohledu na bohatství.

Lekce osmá: Globalizace není mrtvá. Zasadí pandemie citelnou ránu globalizaci? Je-li globalizace pohyb lidí, kapitálu a zboží, trvá od samého počátku lidských dějin. Její první třesk nastal s přelomem 15. a 16. století a druhý se současnou digitalizací. Pandemie jí sice postavila do cesty překážky v podobě obnovených hranic, avšak jedině otevřenost a vzájemný obchod může po ní poškozené ekonomiky postavit na nohy. Rozhodně bychom ji neměli chtít zabít podobně, jako se o to pokusily státy ve 20. století dvěma krvavými konflikty.

Lekce devátá: Svět je opět bipolární. Z velmocí světu sice stále vévodí Spojené státy, Čína se však ocitá na druhém místě daleko před ostatními a svět je opět bipolární. Zahraniční politika Číny je stále agresivnější, čínský režim čím dál tím represivnější a okolní svět je nervóznější. Říci však, že se Čína chystá ovládnout svět, by mohlo být sebenaplňujícím proroctvím. Z historie víme, že bipolarita bez války existuje, vždyť ani napětí studené války nezrodilo globální konflikt.

Lekce desátá: Někdy jsou největšími realisty idealisté. Mezinárodní liberální světový řád, který ovládal svět po roce 1945, vybudovali na troskách války idealisté. Reálná politika současnosti se idealismu cynicky směje. A přece jím zrozený svět zažíval nejdelší období míru a vzestupu. Nebezpečí nyní spočívá v ústupu Ameriky a v tom, zda mezinárodní liberální řád přežije konec hegemonie svého architekta, protože konec americké hegemonie je už realitou. Podle Fareeda Zakarii šanci máme.

Karel Čapek. Četba na pokračování.

Čte Adriana Růžičková a Dana Holubová.

Natočeno 2000. Repríza 1. dílu 11. 11. 2021 (Rádio Proglas, 19:00 h.) v cyklu Večerní zíváček.

Lit.: Fráňová, Veronika: Pozor, zlý pes! In web Radio Proglas, 10. 11. 2021 (článek). – Cit.: To se rozhodně o Dášeňce říct nedá. Nebo snad ano? To se dozvíme ve Večerním zíváčku! Od 11. listopadu budeme po deset večerů potkávat toto nezbedné štěně, které ani chvíli neposedí, a rozhodně se s ním nebudeme nudit! Z knihy Karla čapka (!) Dášeňka čili Život štěněte nám bude číst Adriana Růžičková a Dana Holubová.

Kdo by neznal knihu o jednom malém zvídavém a poněkud nezbedném štěněti, které se jmenuje Dášeňka. Dášeňka čili život štěněte v roce 1933 ji jako knihu pro děti nejen napsal, taktéž ilustroval a fotografiemi doprovodil sám Karel Čapek. Příběhy o Dášeňce byly několikrát zpracovány jako mluvené slovo. Vypravěči pro audio nahrávku se stali Karel Höger, Josef Sommer, Petr Štěpánek nebo Václav Vydra.

Ve Večerním zíváčku se po deset večerů zaposloucháme do vyprávění o foxteriérce Dášeňce, uslyšíme ale také několik pohádek pro malé pejsky. Na vlnách Proglasu otevřeme od 11. listopadu knihu společně s Adrianou Růžičkovou, Danou Holubovou, které ji pro Proglas načetly v roce 2000.

Lenka Rožnovská. Pohádka.

Čte Jaroslav Tomáš.

Natočeno 2021. Repríza 1. dílu 7. 3. 2022 (Rádio Proglas, 19:00 h.) v cyklu Večerní zíváček.

Lit.: Fráňová, Veronika: Lenka Rožnovská: Smíchula čaruje. In web Radio Proglas, 6. března 2022 (článek). – Cit.: Smíchula je sice vzrůstem malý, ale jeho kouzla mají velkou moc. Kam tento střapatý kouzelníček přiletí, tam je veselo, a navíc umí svým čarováním vyřešit každý problém. Z knihy Lenky Rožnovské Smíchula čaruje začínáme poprvé číst 7. března v 19 hodin.

V pondělí 7. března 2022 v rámci Večerního zíváčku poprvé otevřeme knihu Smíchula čaruje spisovatelky Lenky Rožnovské (Vojta a Pepík Marcipánek, Kocour Josef, Škola Pohádkového kouzlení a další).

A že těch kouzel nebude málo! Po devět večerů budeme potkávat kouzelníčka Smíchulu, který se svým neobyčejným létacím ořezávátkem s kličkou a šuplíkem dokáže vyřešit nejeden problém a zachránit nejednu situaci. Seznámíme se samozřejmě i s jeho kamarády: Alenkou, Terezkou, Karlíkem a Anežkou, Toníkem a dědou Zoufalíkem, Eliškou a Vojtou nebo veverčákem Loudou.

Knihu vydalo nakladatelství Grada v roce 2018. (…)

Jarmila Glazarová. Četba na pokračování. Pořad připravila Jana Štěpánková.  Redaktor Zdeněk Milt. Mistr zvuku Marie Boštíková.

Čte Zora Rozsypalová.

Nastudovala Ostrava v roce 1969 (celková délka 4 hod. 3 min.). Repríza únor 2022 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení.

Pozn.:  Příběh o zvláštním trojúhelníku, který tvoří kultivovaný muž, jeho majetnická manželka a mladá schovanka. Devatenáctiletá Jana osiří a po skončení první světové války přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře a venkovského starosty Roberta Rýdla. Ten žije s o dost starší, nevzdělanou ženou Klárou, která na něm visí sobeckou a nepřirozenou láskou. (anotace)

Lit.: Toušková, Martina: Vlčí jáma. Příběh o zvláštním trojúhelníku, který tvoří kultivovaný muž, jeho majetnická manželka a mladá schovanka. In web ČRo České Budějovice, 25. únor 2022 (článek). – Cit.: Devatenáctiletá Jana osiří a po skončení první světové války přichází jako schovanka do rodiny bezdětného zvěrolékaře a venkovského starosty Roberta Rýdla. Ten žije s o dost starší, nevzdělanou ženou Klárou, která na něm visí sobeckou a nepřirozenou láskou. (more…)

John Irving. Kultovní tragikomický román, v němž jsme všichni jen smrtelné případy. Překlad Radoslav Nenadál. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 1. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 28. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.