Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Milena Secká. Při příležitosti 200. výročí narození Vojty Náprstka (1826-1894) připravila Alena Blažejovská. Zvuková spolupráce Antonín Kánský. Režie Hana Mikolášková.

Účinkují Kateřina Veselá, Michal Bumbálek, Pavel Čeněk Vaculík, Jiří Mach a Šárka Šildová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 12. 4. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: Díl první: Vojtovo dětství a studia. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl druhý: Revoluční rok 1848. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl třetí: New York a Millwaukee. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl čtvrtý: Mecenáš Musea království českého. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl pátý: Náprstkova knihovna. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl šestý: Práce pro blaho druhých. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl sedmý: Založení Amerického klubu dam. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl osmý: Zákaz činnosti a konec Amerického klubu dam. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl devátý: České průmyslové muzeum. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl desátý: Komunální politik a Gotha. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Lit.: Blažejovská, Alena: Příběh Čecha, který nás naučil být moderní. Secká: Vojta Náprstek, vlastenec, sběratel, mecenáš. In web ČRo Plus, 12. 4. 2026 (článek). – Cit.: Byl to Vojtěch Náprstek, kdo v české kotlině založil, vynalezl nebo prosadil téměř vše, co dnes považujeme za samozřejmost – od techniky po sociální reformy. Ukázal Praze, jak se žije moderně. Naučil ji, že pokrok začíná u dobře fungující domácnosti, vyžaduje otevřenou mysl a končí až za hranicemi české kotliny. Bojoval s rigiditou úřadů, dovážel do Prahy novinky, prosazoval, stavěl, organizoval, řídil a učil. Poslechněte si příběh výjimečného muže z pera Mileny Secké.

Vojtěch Náprstek (1826–1894) se narodil jako Adalbert Fingerhut v rodinném domě U Halánků, kde vyrůstal mezi pivovarskými sudy a rázovitou pražskou společností.

Už během studií ve Vídni se projevila jeho neklidná nátura, která ho v bouřlivém roce 1848 dovedla až na barikády.  Po porážce revoluce následoval bleskový ústup – nikoliv však do ústraní, ale rovnou do Ameriky.

Nebyl tam však sám, doprovázela ho jeho láska, herečka Kateřina Krákorová. Tento vztah se však stal trnem v oku jeho matce v Praze, která synovi v exilu přestala posílat peníze i dopisy.  Vojta se tak v USA musel probíjet jako pomocný tesař, dělník na stavbách, a dokonce i jako podomní kolportér knih a novin.

Nakonec si v Milwaukee otevřel vlastní knihkupectví s čítárnou, které se stalo centrem tamních krajanů a kde si poprvé vyzkoušel roli osvětového organizátora.

Michal Sýkora. Četba na pokračování. Pro rozhlas upravila Iveta Novotná. Dramaturgie Marina Feltlová. Účinkuje Vasil Fridrich. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 10. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Souvisí spolu loupežné přepadení a následná smrt studentky s vraždou ukrajinské profesorky historie? A proč zemřela oblastní manažerka bezpečnostní agentury? Bývalá policejní komisařka Marie Výrová je pevně rozhodnutá, že už se žádného vyšetřování nezúčastní a bude se věnovat jen výuce a rodině, jenže když se na ni obrátí dávný kamarád s prosbou o pomoc, nemůže odmítnout. (anotace)

Miloš Doležal. Cesta Josefa Čapka od posledních dnů svobody přes lágrové peklo až po poválečné pátrání jeho ženy Jarmily. Pro rozhlas připravil autor. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Michal Isteník.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 1. dílu 7. 4. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

První díl přináší kontrast mezi apokalypsou osvobozeného koncentračního tábora Bergen-Belsen v dubnu 1945, kde tělo Josefa Čapka končí v masovém hrobě, a idylou jeho posledního svobodného léta 1939 v Želivě.

Ve druhém pokračování se ocitáme v prvním dnu války v Želivě. Čapek je zatčen gestapem v rámci akce Albrecht I. přímo na honu na koroptve. Tím začíná jeho deportace do Dachau a Buchenwaldu.

Ve třetím dílu se dozvídáme víc o Čapkově tříletém věznění v Buchenwaldu, které vyplňoval prací v malířské dílně nebo intelektuálními hovory s přáteli. Ale také o marné diplomatické snaze rodiny i prezidenta Emila Háchy o jeho propuštění.

Ve čtvrtém pokračování jsme svědky Čapkova přesunu do Sachsenhausenu, kde v malířské buňce tvoří nucené kýče pro dozorce, ale zároveň v ústraní nemocniční laboratoře tajně píše své zásadní vězeňské básně.

V únoru 1945 je Josef Čapek naposledy transportován do tyfem zamořeného Bergen-Belsenu, kde umírá. Jeho žena Jarmila se ale s takovou zprávou nehodlá smířit. Desítky let po válce stále marně pátrá nejdřív po manželovi samotném, pak po jeho hrobu napříč celým Německem.

Lit.: Blažejovská, Alena: Zatčení, věznění a smrt Josefa Čapka. Miloš Doležal: Odporuj zlu, aby se necítilo pánem světa! In web ČRo Plus, 7. 4. 2026 (článek). – Cit.: Miloš Doležal vypráví o tragédii i záblescích lidskosti v posledních letech Josefa Čapka. V den, kdy nacistické Německo rozpoutalo válku, si gestapo přišlo pro malíře a spisovatele a odvleklo ho do koncentračního tábora. V Sachsenhausenu věznili Čapka tři roky, maloval tam kýče pro dozorce a tajně psal básně. Konce války se jen těsně nedožil, jeho tělo skončilo na hromadě těl obětí epidemie tyfu. Kde přesně, to se po desítky let snažila marně zjistit jeho manželka Jarmila.

Příběh začíná prázdninovou idylou v Želivě roku 1939. Tichý a hloubavý umělec si i přes varování před nacistickými seznamy vybírá cestu solidarity se svým národem a odmítá emigraci.

Tato volba jej 1. září 1939 přivádí přímo z honu na koroptve do rukou gestapa. Tím začíná jeho šestiletá pouť po nacistických koncentračních táborech, kde se z něj stává pouhé vězeňské číslo v soukolí totalitní moci. (…)

Jakub Stanjura. Četba na pokračování. Připravila Klára Metge. Dramaturg Vojtěch Bohuslav. Zvuk Tomáš Pernický. Hudba Daniel Kordík. Režie Bela Schenková.

Čte Anna Kameníková.

Natočeno 2026. Webová premiéra všech částí 30. 3. 2026 (ČRo Rádio Wave) v cyklu
Audioknihy Radia Wave.

Lit.: Jakub Stanjura: Medúzy. Thriller o toxickém přátelství a záhadné bolesti. In web ČRo Radio Wave, 30. 3. 2026 (článek). – Cit.: Když vypravěčka románu dorazí do bytu své nejbližší přítelkyně a najde na zemi kaluže krve, udělá něco nečekaného. Hrůzný nález nenahlásí a po kamarádce nepátrá. Román Medúzy poslouchejte jako audioknihu do 24. května. Pořad není vhodný pro děti. Původní dílo bylo zkráceno.

Jakub Stanjura ve svém druhém románu vypráví o těch nejzazších společenských tabu. Medúzy nejsou jen provokativním příběhem, naopak vyjeví všelicos, tak jako voda samotná: tu a tam se zjeví něco krásného a fascinujícího, tu a tam něco odpudivého, obludného, co nelze pojmenovat — a čemu vůbec není snadné čelit. (…)

Imre Kertész. Autobiografická novela maďarského nositele Nobelovy ceny za literaturu (2002) podává z pohledu patnáctiletého chlapce zásadní svědectví o životě v nacistickém koncentračním táboře. Překlad Kateřina Pošová. Připravil Jiří Červenka. Účinkuje Jiří Ornest. Režie Hana Kofránková.

Natočeno v roce 2001. Premiéra 26. 4. – 8. 5. 2001 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 30. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.).

Čteme z rukopisu MUDr. Václava Kajdoše Podivuhodnosti starého lékařství. Vybral a upravil Bohumil Kolář. Klavírní improvizace Petr Skoumal. Dramaturg Bohumil Kolář. Režie Josef Svátek.

Čte Vladimír Čech I.

Natočeno 1966. Premiéra 3. dílu 9. 6. 1966 (Praha-RPD, 16:00 – 16:10 h.).