Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Antonín Liška. Četba na pokračování. Rozhlasová úprava a režie Lubomír Koníř. Zvukový mistr Michal Kolář.

Účinkuje Martin Hruška.

Připravil ČRo České Budějovice v roce  2022. Premiéra 1. dílu 13. 10. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydala Radiotéka, červen 2025 (MP3, CR.ES.2024.327, celková délka 4 hod.). Ukázka k poslechu zde.

Obsah: 1. Generál Antonín Liška – pilot a bývalý člen britského RAF ve svém poutavém vyprávění zachytil typické a zároveň jedinečné osudy československých pilotů bojujících v době druhé světové války právě v řadách RAF. Antonín Liška pochopitelně vychází z vlastní zkušenosti. S těžkým zraněním přežil výbuch svého letounu a po návratu z Anglie ho po roce 1948 – podobně jako mnohé spolubojovníky – čekalo propuštění z armády, perzekuce a pronásledování. Do hodnosti generála byl povýšen až po roce 1989.

2. Piloti stíhaček se vracejí z boje a s napětím čekají na ty, kteří ještě nepřistáli. Nováček Petr Zábran se nakonec šťastně vrací na základnu, ale dva piloti jsou ztraceni. Prožité napětí jdou večer piloti uvolnit do blízkého baru, tady se plaší všudypřítomná smrt.

3. Mladý stíhací pilot Petr Zábran se nocí vrací z baru na letiště. Cestou ho zaskočí noční nálet. Nouzový úkryt skýtá i nečekané setkání. Hrůzy války na chvíli ustupují do pozadí, ale návrat na letiště všechno vrací do kruté reality.

4. Rok 1942. Noční nálety na Anglii si vynutily i novou strategii stíhacího letectva, noční stíhače. Novému způsobu boje, kdy klíčovou roli hrají radary a souhra navigátora s pilotem, si osvojují i českoslovenští letci. Ale ani ve chvílích zaslouženého odpočinku od bojového vypětí nelze uniknout strašlivým důsledkům bezohledné války.

5. Rok 1939. Vojenští piloti se snaží uprchnout z okupovaného Československa do Polska. Cesta vede přes Ostravu a blízkou hranici a je plná nebezpečí. Nebyla by vůbec myslitelná bez statečné a do detailu zorganizované pomoci řady místních lidí, jejichž jména musí zůstat zapomenuta.

6. Cesta vlakem na krátkou dovolenou do Skotska je dost dlouhá na to, aby z hloubi paměti vyvolala další vzpomínky. Třeba na podivné setkání s bývalým spolužákem v Cařihradu během komplikovaného přesunu letců na západ Evropy. Zprávy o osudu nejbližších, kteří zůstali doma, jsou zdrcující.

7. Noční stíhači se vracejí z bojového letu s nefunkční vysílačkou. Mateřské letiště Whitehill je ovšem poškozeno bombardováním. Jediná možnost je nouzové přistání mimo rozbitou přistávací dráhu. Nervozitu z nebezpečného manévru zahání dvoučlenná posádka humorem i vzpomínkami na společný útěk z protektorátu.

8. Mladý pilot Petr Zábran už není žádným nováčkem. Vrací se z bojového letu nad Francií. Pronásledují jej výčitky, že v minulosti v kritické chvíli zpanikařil. Nad kanálem si všimne britského bombardéru, čelícího útoku čtyř německých stíhaček. Teď může napravit své dřívější selhání. Ve skutečném boji však často platí, že je život za život.

9. Na smrt se nedá zvyknout ani uprostřed válečného běsnění. Umírající pilot ještě dokázal přistát na domovském letišti. Po chvíli na stejném letišti nouzově přistává poškozený, ale zachráněný bombardér s kanadskou posádkou. A postupně se vyjevuje statečný čin českého pilota. Ale smrt ještě neukojila svůj hlad.

10. Připravuje se spojenecká invaze do Francie. Stíhači jsou v pohotovosti, aby chránili strategické přístavy. Někteří už počítají poslední dny do ukončení bojové povinnosti. A často spoléhají i na své tajné talismany. Jenomže slova poslední boj mohou být krutě dvojsmyslná. A záludná smrt může mít i děsivě groteskní podobu. Připomeňme si, že Antonín Liška vychází z vlastní zkušenosti, neboť i on byl pilotem RAF. Sám s těžkým zraněním přežil výbuch svého letounu a po návratu z Anglie jej po roce 1948 – podobně jako mnohé spolubojovníky – čekalo hořké propuštění z armády, perzekuce a pronásledování. Do hodnosti generála byl povýšen až po roce 1989. Zemřel v Plzni v roce 1998, bylo mu 87 let.

Lit.: Blažejovská, Alena: Antonín Liška: Jak se plaší smrt. In web ČRo Plus, 14. říjen 2022 (článek). – Cit.: Kniha pojednává převážně o osudech pilotů 312. československé stíhací perutě, ve které Antonín Liška sloužil, jména pilotů jsou změněna. Kniha vznikla za dlouhého pobytu v nemocnici, autor byl totiž těžce raněn.

Antonín Liška se narodil v roce 1911 v Hromnicích u Plzně. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a stal se vojenským letcem. V červenci 1939 odešel do Polska, kde byl přijat do polského letectva. Po vypuknutí 2. světové války se spolu s dalšími československými letci ocitl v internaci na území Sovětského svazu. (…)

Tato skupina byla následně odeslána složitou cestou okolo Afriky do Francie, ale vzhledem k rychlému vývoji válečných událostí nakonec doplula v říjnu 1940 do Velké Británie. Antonín Liška prošel výcvikem na stíhačkách Hurricane a Spitfire a byl zařazen do 312. československé stíhací peruti RAF.

Při bojovém letu v červnu 1942 utrpěl těžká zranění a po rekonvalescenci pracoval na velitelství dopravního letectva jako styčný důstojník. Po skončení války se vrátil do Československa a působil jako velitel Leteckého dopravního pluku, kde mimo jiné létal i s ministrem zahraničí Janem Masarykem. (…)

Jakub Deml. Cyklus korespondence českého básníka připravila Daniela Iwashita. Zvukový mistr Michal Zelinka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Z dopisů čte Martin Siničák. Účinkují Daniela Iwashita, Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 1. dílu 8. 10. v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.); 6. dílu 12. 11. 2022.

Obsah: 1. díl: Otec neotec, krajan nekrajan (17:05) – 2. díl: Stromy trpí (17:27) – 3. díl: Proti cenzorům i za cenzuru (17:45) – 4. díl: Žena dosud není vykoupena (17:50) –  5. díl: Učiteli Absolutna Josefu Florianovi (18:49) – 6. díl: „Takto mé srdce rozumí vděčnosti“: Masarykovi, o Masarykovi a národu. Masarykovské listy a související texty (19:04) – 7. díl: Kdykoli mluvíš o Židech, nebo o Němcích, musíš po sokolsku rozlišovati (17:47) – 8. díl: Za třetí říše, kde se tak špatně dýše (18:51) – 9. díl: I letos ovoce nám zničil děda Mráz… (20:09) – 10. díl: Sedlák, který nechce do socialistického sektoru (17:37) –  11. díl: Štědrý den zahájen! (21:33) – 12. díl: Poslední dopis (18:00).

Pozn.: „Ale což jsou teď všichni lidé hovada, že nic jiného nechtějí nežli dřít a dřít? A ani jednomu se nechce žít?“ píše Jakub Deml Martě Demlové v roce 1910. Tímto dopisem, který prozrazuje také něco o napjatém vztahu pisatele k rodákům, otevíráme seriál Vzdorné dopisy, který ode dneška vysílá Český rozhlas Brno v pořadu Zelný rynk Aleny Blažejovské. 

„Jako Teolog překračujete meze své kompetence a mícháte se do věci, po které Vám nic není, totiž do poetiky a stylu. Církev nikdy nesoudila na základě pojmův tak kolísavých, jako jsou pojmy ,srozumitelnýÊ» a ,nesrozumitelnýÊ»,“ napsal Deml v roce 1907 jednomu z církevních cenzorů. Dnešní díl seriálu Vzdorné dopisy v pořadu Zelný rynk Aleny Blažejovské, který začíná každou sobotu po 17. hodině v Českém rozhlase Brno, se jmenuje Proti cenzorům i za cenzuru a zabývá se konfliktním a komplikovaným vztahem Jakuba Demla k církevní cenzuře zejména v prvním desetiletí 20. století.

„A žena? Je-li člověk bytost, která má rozum a svobodnou vůli, žena v dvacátém století po Kristu jistě není člověkem, nesmí být!“ napsal Jakub Deml Marii Kalašové v září 1913. Čtvrtý díl seriálu Vzdorné dopisy je věnován listům ženám a o ženách.  (anotace)

Lit.: Iwashita, Daniela: „Umínil jsem si, že své knihy budu psát řečí živou.“ Poslechněte si Vzdorné dopisy Jakuba Demla. In web ČRo Brno, 24. prosinec 2022 (článek). – Cit.: „Umínil jsem si, že své knihy budu psát řečí živou; to jest, že budu čas od času rozmlouvat a popřípadě (…) že každou dobrou nebo vtipnou myšlenku hned napíšu někomu, kdo to zachová mému národu,“ napsal začínající spisovatel Jakub Deml v srpnu 1906 v dopisu Leopoldě Tenorové.  (…)

Básník později používal vlastní korespondenci jako stavební kámen mnoha svých knih od Rosničky (1912) a Domů (1913) až po Zapomenuté světlo (1934) nebo většinu z 26 svazků Šlépějí (1917-1941). Zároveň se však dochovaly tisíce jeho nevydaných dopisů, které jsou svébytnými básnickými díly i živými, osobně laděnými dokumenty proměnlivých dob.

Komentované ukázky z Demlových listů různým adresátům z let 1904 až 1961 spolu se souvisejícími úryvky z jeho knih v podání herce Martina Siničáka si mohou posluchači vyslechnout po dobu jednoho týdne ve dvanáctidílném seriálu Vzdorné dopisy.

Cyklus se zaměřuje na Demlovu protestní, prosebnou a polemickou korespondenci. Jednotlivé díly se věnují jednak určitým adresátům, autoritám i dobrodincům, k nimž měl Deml silný, komplikovaný a v některých otázkách konfliktní vztah (rodina, Josef Florian, T. G. Masaryk aj.), jednak některým charakteristickým sporům.

Opakovaně například protestoval proti kácení stromů a ničení krajiny, proti utlačování žen, přimlouval se za konkrétní lidi v nouzi a často hájil či prosazoval svá autorská práva i způsob psaní. K některým tématům se v různých textech vyjadřoval krajně rozporně nebo paradoxně. Například ve vztahu k církevní cenzuře během let 1904 až 1918 anebo k Židům, na něž od konce dvacátých a až do počátku čtyřicátých let nejednou útočil a zároveň některé veřejně i soukromě podporoval, jak dokládá mimo jiné jeho přátelská korespondence z let 1925 až 1932 s německožidovským filozofem a spisovatelem Theodorem Lessingem, pronásledovaným a zavražděným nacisty.

Čtyři díly se soustředí na dopisy z období protektorátu a komunistického teroru, kdy byla svoboda slova potlačována a zároveň byli literáti lákáni do služeb vládnoucí ideologie. Spisovatel Demlova typu po roce 1941 většinou nesměl a ani nechtěl publikovat a spolupráci s násilnou mocí se musel aktivně bránit. Svědčí o tom dopisy, v nichž se distancuje od Vlajky, odmítá nabízené funkce a pocty od Národního souručenství nebo Veřejné osvětové služby během války či zakazuje vydání svých textů během padesátých let, jež několikrát inicioval Vítězslav Nezval. V totalitních časech Deml raději volil alternativní formy vyjádření či uchování a šíření svých textů, zejména prostřednictvím dopisů důvěryhodným adresátům.

Seriál vznikl na základě týmové práce badatelek a editorek z edičního a textologického oddělení Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR v Praze, které posledních dvanáct let připravují knižní řadu Korespondence Jakuba Demla. Kromě listů z této edice a Demlových vlastních knih jsou citovány dopisy a rukopisy uložené v Literárním archivu PNP Praha, Moravském zemském muzeu v Brně, olomoucké pobočce Zemského archivu Opava, rajhradském Diecézním archivu Biskupství brněnského i v soukromých sbírkách.

Petr Karlíček. Četba na pokračování. Připravil Petr Šmíd. Dramaturg Petr Gojda. Režie Vít Vencl.

Čtou Kryštof Krhovják a Simona Vrbická-Koptová.

Natočeno 2022. Premiéra (?) 1. dílu 25. 9. 2022 v rámci pořadu Kultura na Severu (ČRo Sever, 15:25 h.; 1 díl cca 8-9 min.).

Obsah: 1. Hajný z Mauerschinu. – 2. Čarostřelec. – Krvavá řež ve Velkých Stínkách. – 3. Císařova studánka. – Zkamenělí rolníci ze Staré Homole a Vitína. – O pekelném myslivci. – Vitínský travař. – 4. Černá kronika: Zwirtzel [?], recidivista z Vitína. – Darebák Heltzel [?]. [jména vyslovována jako: Cvirzl a Helcl] – 5. Černá kronika: Velký požár ve Vitíně. – Okradli spícího muzikanta ze Staré Homole. – Zlověstný nález.

Lit.: Hauptvogelová, Gabriela: Průvodce zaniklými obcemi pod Bukovou horou od ústeckého archiváře byl úspěšný v soutěži Nejkrásnější české knihy. In web ČRo Sever, 25. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ředitel archivu města Ústí nad Labem Petr Karlíček uspěl v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2021. V kategorii odborná literatura získal třetí místo s publikací Průvodce po zaniklých obcích, osadách a samotách pod Bukovou horou. Historii těchto míst přibližuje prostřednictvím černé kroniky, vzpomínek pamětníků i zmínek z dobového tisku.

Zaniklými místy pod Bukovou horou vede naučná stezka, kterou před 15 lety vytvořili studenti jako výsledek své seminární práce. Byl mezi nimi i Petr Karlíček, který si tato místa oblíbil.

„I za těch 15 let, co mi přišlo pod ruku, to jsem si zapsal a odložil stranou – ona ta místa ve své době nebyla vůbec ničím důležitá – nikdo se jim nevěnoval, maximálně tamtudy někdo prošel a byl z toho záznam ve starých novinách. Nacházel jsem to nahodile – a právě ty perličky také tvoří tu knížku – katastrofy, požáry, mordy a tak,“ popisuje Karlíček. (…)

 

Petra Hůlová. Žít v mongolské stepi nebo ve městě? Kruciální otázku řeší hrdinky debutového románu Petry Hůlové. Strhující vyprávění mongolských žen tří generací o všem, co v životě viděly, zažily a protrpěly. Dramaturgie Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Jana Kubátová.

Nastudovala Plzeň v roce 2010. Repríza 1. dílu 6. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Edgar Rice Burroughs. Vybrané kapitoly.

Čte Tomáš Karger.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2022 v rámci pořadu Good work aneb Pěkně z kopce! (Rádio Kašpar, 8:00 – 11:30 h.).

René Goscinny. Mikuláš je malý nezbedný kluk s partou kamarádů, kupou bláznivých nápadů a úžasným dětským pohledem na svět. Vybrané kapitoly.

Čte Matouš Ruml.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2022 v rámci pořadu Good work aneb Pěkně z kopce! (Rádio Kašpar, 8:00 – 11:30 h.).

Václav Erben Dramatizovaná četba na pokračování. Režie Petr Adler.

Natočeno 1982. Premiéra červenec 1982 (Praha).

Lit.: fr: V rozhlase. In Tvorba 29/1982 (21. 7. 1982), s. 19 (recenze).