Henry Miller. Nelítostný útok na konvence v klíčovém románu 20. století. Mladý spisovatel Henry Miller chce v Paříži třicátých let „vypsat celou pravdu o životě“. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkuje Petr Kubes.
Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 1. dílu 2. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Karin Lednická. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila autorka. Zvukový mistr Marek Hoblík. Dramaturgie Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán.
Účinkují Zuzana Truplová a Norbert Lichý.
Natočeno 2022. Premiéra 13. – 22. 11. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 20. 10. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.), 10. dílu 29. 10. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Vydal Radioservis v roce 2023 (1 CD MP3, EAN 8590236118225; katalogové číslo CR1182-2; celková délka 6 hod. 49 min.).
Pozn.: Obraz (po)zapomenuté tragédie. Fenomén volkslisty, tedy Německého národního soupisu, je temná linka provázející průběh druhé světové války na Těšínsku. Jak se na Těšínsku žilo Polákům, Čechům a Židům? Není lepší podepsat a přihlásit se k německé národnosti? (anotace)
Obsah: 1. Fenomén volkslisty, tedy Německého národního soupisu, je temná linka provázející průběh druhé světové války na Těšínsku. Jak se na Těšínsku žilo Polákům, Čechům a Židům? Není lepší podepsat a přihlásit se k německé národnosti?
3. Partyzáni přepadli hostinec Heinricha Mokrosche a velitel Friedrich Sattler okamžitě zorganizoval pátrání. Kamińského skupina o sobě dává vědět stále častěji, soustavně jim pomáhá „partyzánská teta Ludmiła“. A gestapo začíná popravovat.
4. Partyzáni přepadli hospodu Izidora Mokrosche a pouštějí se do dalších akcí a strážmistr Sattler ani v tomto případě pachatele nevypátral. Zorganizuje rekonstrukci přepadení, která se však promění v pijatyku.
5. V noci ze 4. na 5. srpna 1944 zastřelili partyzáni v životickém hostinci tři příslušníky gestapa. Četníci a gestapo prohledávají okolí. Sattlera nahrazuje šéf těšínského gestapa Guido Magwitz. A začíná se mstít.
6. Sattler nechává připravit seznam obyvatel Životic, kteří nemají „volkslistu“. Z katovického gestapa přijíždí čtyřicet mužů a povolána je také jednotka wehrmachtu. Celé akci velí Magwitz, ale Sattler má vlastní cíle.
7. Tragické ráno 6. srpna. V Životicích a okolí zavraždilo gestapo třicet šest mužů. Osm Čechů a dvacet osm Poláků. Franciszka Warcopa, Henryka Choduru, Franciszka Kiszku, Józefa Wacławika, Josefa Dudu, Erwina Szelonga, Vincence Chromika, Józefa Krainu.
8. Zatímco Sattler nechává odklízet první mrtvé, na opačné straně Životic pokračuje vraždění. Hned poté následuje zatýkání dalších lidí včetně žen. Nechejte už Životice být, prosí přeživší partyzány.
9. Razie v domě Bajerových a zkáza rodiny Pawlasových. Amtskomisariát v Bludovicích vypisuje šestatřicet podivných úmrtních listů a strážmistr Friedrich Sattler je odvolán. V koncentračním táboře Auschwitz umírá Ludmiła Bajerová.
10. V polovině května roku 1945 přicházejí ruští vojáci a později vězni z koncentračních táborů. Ze čtyřiceti místních se domů vrátili čtyři. Šestatřicet popravených mužů se dočkalo řádného pohřbu, velkolepá tryzna se trvale zapíše do paměti všech zúčastněných.
Lit.: Lenartová, Eva: Karin Lednická: Životice. Obraz (po)zapomenuté tragédie. In web ČRo Plus, 14. listopad 2022 (článek). – Cit.: (…) V noci ze 4. na 5. srpna 1944 zastřelili partyzáni v životickém hostinci tři příslušníky gestapa. Následovalo tragické ráno 6. srpna, během kterého gestapo zavraždilo 36 mužů ze Životic a okolí. Karin Lednická vytváří plastický obraz samotné tragédie, rekonstruuje události, které jí předcházely i ty, jež následovaly. Neboť 36 popravami nic neskončilo.
Čtyřicet lidí bylo odvlečeno do koncentračního tábora, zpět se vrátili pouze čtyři, a zbytky životických rodin se dodnes se srpnovým ránem nevyrovnaly. (…)
Těšínsko bylo předmětem sporů mezi polskou a československou vládou už před válkou, národnostní otázka zde hrála stále větší roli. Počátkem října roku 1938 území obsadilo Polsko. V obavách před perzekucí ze záboru odešlo či bylo vysídleno přes 30 tisíc Čechů a asi pět tisíc Němců, naopak z vnitrozemí Polska sem přicházeli noví přistěhovalci. (…)
V září roku 1939, po napadení Polska, už bylo všechno jinak, Těšínsko se stalo součástí Německa a nacisté nakonec došli k závěru, že zdejší „smíšené obyvatelstvo“ je schopno poněmčení. Kdo se nepřihlásil k německé národnosti, tomu hrozil trest. Drakonické tresty dopadaly zejména na Poláky – vězení, deportace do koncentračního tábora, případně rovnou zastřelení.
Soužití odbojových skupin s místními obyvateli bylo v této atmosféře strachu velmi obtížné a často problematické. S událostmi v Životicích je úzce spojena odbojová činnost diverzní a sabotážní skupiny, kterou vedl důstojník polské armády Józef Kamiński „Strzała“. Právě její ozbrojené střetnutí s příslušníky gestapa se pro nacisty stalo záminkou ke krvavé odplatě, jež postihla nevinné obyvatele Životic a okolních obcí. (…)
Pavel Tomeš. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil autor. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Dušan Sitek, Coco Rafajová a Jana Stryková.
Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 12. 11. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 27. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Pozn.: V humorném románu o smrti se postupně propletou příběhy redaktorky černé kroniky a lehce cynického dědy, který se stará o svéráznou jedenáctiletou školačku. Výsledkem je pořádné háelpéčko, neboli „hluboký lidský příběh“.
Lehce cynický pohled na život spojuje redaktorku černé kroniky, astronoma v důchodu a jeho svéráznou 11letou vnučku, o kterou se po smrti jejích rodičů stará. Když se ale jejich osudy propletou, výsledkem je pořádné „háelpéčko“ neboli „hluboký lidský příběh“. Románový debut Pavla Tomeše získal Cenu čtenářů Magnesia Litera 2022, dočkal se úspěšné divadelní adaptace a připravuje se i jeho filmová podoba. Četba na pokračování je významně zkrácená podoba románu a neobsahuje jeho úplný závěr. (anotace)
Kurt Vonnegut jr. Smutná groteska z minulosti, budoucnosti a želbohu i ze současnosti. Překlad Jaroslav Kořán. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Dramaturgie Petra Hynčíková. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkuje Michal Bumbálek.
Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 1. dílu 11. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:33 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou k 100. výročí narození Kurta Vonneguta jr.
Hermann von Pückler-Muskau. Výběr z dopisů pruského knížete, světoběžníka, zahradního architekta, vojáka, literáta a milovníka žen, jež poskytují pozoruhodný obraz Anglie let 1826 -1828. Z němčiny přeložil Dušan Špitálský. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkuje Zdeněk Maryška.
Natočeno 2022. Premiéra 7. – 11. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 1 díl cca 17 min.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Hermann von Pückler-Muskau: Dopisy Zesnulého I. Pozoruhodný obraz Anglie první poloviny 19. století. In web ČRo 3 Vltava, 7. listopad 2022 (článek). – Cit.: (…) Německý šlechtic Hermann von Pückler-Muskau (1785-1871), proslul jako vynikající zahradní architekt a světoběžník. Své cesty po Evropě, Africe i Asii vylíčil v řadě cestopisů. Když ho nákladné záliby přivedly na mizinu, vydal se na britské ostrovy, aby tam hledal bohatou dědičku. Odtud píše dopisy své (již bývalé) ženě Lucii do Muskau. Plán na rozvod a movitou nevěstu z ciziny, která zachrání rodinné panství, pocházel ostatně z její hlavy.
Z dopisů Lucie často předčítá přátelům. Mezi nimi jsou i manželé Varnhagenovi. Rahel Varnhagenová vedla v Berlíně proslulý literární salón, který navštěvovala řada významných osobností. Vládlo v něm svobodomyslné ovzduší: u jednoho stolu tu sedávali muži se ženami, židé s křesťany či aristokraté s měšťany. Podle oficiální verze právě Varnhagenovi přijdou s nápadem vydat Pücklerovy dopisy knižně. Lucie souhlasí, nakonec kývne i autor a navrhne, že text obohatí o své deníkové zápisy. Přijme zároveň pseudonym Zesnulý. Těžko říci, zda měl přitom na mysli svou smrť společenskou nebo ekonomickou. (…)
Thomas Mann. Četba na pokračování. Překlad Nora Krausová. Režie Gejza Dezorz.
Čte Dušan Jamrich.
Natočeno 2005. Repríza 1. dílu 7. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera, 00:00 – 00:25 h.).
Lit.: Šaráková, Lucia: Inakosť v nás i okolo nás. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 6. 11. 2022 (článek). – Cit.: Tento týždeň budeme hľadať rozdiely, ktoré nás spájajú. Odlišnosti, ktoré sú našou devízou, robia z nás jedinečné bytosti a mali by sme na nich stavať, nie ich skrývať. Naša téma sa bude krútiť okolo tolerancie, akceptácie a čarovných slovíčok, ktoré teoreticky ovládame, ale keď ich treba použiť v praxi, zostávame často prekvapení z množstva predsudkov v nás naukladaných. Vitajte v novom týždni na Litere, v ktorom sme si všetci rovní, slobodní, multikultúrni, pospájaní viacerými priesečníkmi. Stačí len štipka snahy porozumieť.
V piatich častiach si počas týždňa prečítame na pokračovanie z novely Thomasa Manna Smrť v Benátkach. Sugestívny text zobrazuje vznik a vývin pustošivého, bezvýchodiskového citu. Úspešný starnúci spisovateľ Gustav von Aschnbach sa nečakane rozhodne stráviť leto v Benátkach. Príbeh v čase vzniku provokoval témou homosexuality, a predsa stále strháva silou emócie v spisovateľovom výraze. V réžii Gejzu Dezorza číta Dušan Jamrich. Do slovenčiny preložila Nora Krausová. V roku 2005 redakčne pripravila Zuzana Belková. (..)
David Attenborough. Četba na pokračování Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Vladimír Krátký.
Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 1. dílu 6. 11. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 2. 5. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Mé svědectví, léta 1954-1971. Roku 1954 se David Attenborough poprvé vypravil s kameramanem a pracovníkem londýnské zoo do Afriky. Tady začíná slavná historie populárně-naučných dokumentů BBC. Technologie je dosud v plenkách, pokrok však brzy nabírá na obrátkách. Jeho odvrácenou stranou jsou ale počínající obavy o osud divočiny: nekonečných plání Serengeti, které štáb navštěvuje roku 1960, ale i obecně na planetě Zemi, již diváci BBC poprvé spatřují v přímém přenosu z vesmíru roku 1968.
2. Mé svědectví, léta 1989-2020. Od padesátých let podnes se divočina nedotčená lidskou přítomností ztenčila na polovinu. V roce 2020 zabírala pouhých 35 procent obyvatelného prostoru. Attenboroughovo unikátní svědectví zachycuje toto mizení v oblastech rozsáhlých biotopů, jejichž křehkost bychom dříve nepředpokládali: v deštných pralesech podléhajících masivnímu odlesňování, ve zdánlivě nekonečných oceánech ohrožovaných rybářskými sítěmi, na zemských pólech, jejichž ledová pokrývka mizí pod náporem oteplování.
3. Co leží před námi. Podle vědců zabývajících se klimatem jsme již dnes překročili bezpečné provozní limity naší planety. Předpověď pro následující dvě staletí zní katastroficky a Attenborough si při jejím líčení, rozepsaném do několika fází, nebere servítky. Po pěti hromadných vymíráních, jež Země dosud zažila, nastává nyní vymírání šesté končící celosvětovou humanitární krizí. Jejím zdrojem je ztráta biodiverzity, na níž je život na planetě závislý. Od tohoto předpokladu se však také odvíjí možné řešení.
4. Vize pro budoucnost, část první. Smyslem Attenboroughovy knihy není kreslit naši budoucnost v nejtemnějších barvách, nýbrž hledat cestu z nastalé krize. Pro každý z jejích aspektů existuje řešení. Jestliže nás ekonomické teorie nasměrovaly na trajektorii nekonečného růstu, která je při omezených zdrojích neudržitelná, potřebujeme teorie jiné. Jestliže je náš růst poháněn uhlíkem, potřebujeme čisté, bezuhlíkové technologie. Řešení obou aspektů se naštěstí ukazují jako reálná.
5. Vize pro budoucnost, část druhá. Po životních zkušenostech, předpovědích a technologických vizích konečně dospíváme k poselství Attenboroughovy knihy. Šesté hromadné vymírání nezvrátíme, aniž bychom obrátili trend mizení biodiverzity, udržující Zemi v rovnováze. Na planetě musíme obnovit divočinu, která může být naším nejefektivnějším nástrojem na zachytávání uhlíku. V mořích, nejrozsáhlejším obyvatelném prostoru, je třeba zavést chráněné oblasti bez rybolovu a na souši vracet přírodě půdu, kterou jsme si zabrali pro sebe.
6. Vize pro budoucnost, část třetí. Vize pro návrat divočiny na souš počítá s revoluční změnou v pohledu na hodnotu půdy. Nikoli výnosy, ale biodiverzita by se měla stát kritériem pro její posuzování. Příklady úspěšné aplikace tohoto pohledu existují, třeba v africké Keni. Negativních trendů je však mnoho a dalším z těch, které musíme řešit, je populační růst. A strategie, jak ho omezit a ustálit v udržitelných mezích, jsou rovněž možné.
7. Naše největší příležitost. Ať už se my lidé rozhodneme jakkoli, divočina si Zemi vezme s námi nebo bez nás. Metaforou a důkazem této přírodní síly je ukrajinské městečko Pripjať, ponechané bez vlivu člověka po výbuchu černobylského jaderného reaktoru. Zda skončí antropocén, epocha lidí, vymizením lidského druhu, nebo nastolením rovnováhy mezi světem naším a světem přírodním, záleží jen na nás. Podle Davida Attenborougha víme, jak na to.
Ted Hughes. Příběhy o vzniku světa. Překlad Marián Adričík. Hudební spolupráce Ludmila Hodulíková. Zvuk Andrej Klimič, Rudolf Fritzmann. Dramaturgie a režie Beáta Panáková.
Účinkuje Dušan Kaprálik.
Natočeno 2021 (celková délka 49 min.) pro cyklus Dobrú noc, deti!
Balla. Absurdní, komický a současně sžíravě současný milostný román. Posttotalitní Slovensko očima Bally, jednoho z nejúspěšnějších slovenských spisovatelů. Přeložil Michal Šanda. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Michal Štěrba.
Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 1. dílu 3. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 7. – 14. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Lit.: anonym: Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět? In web ČRo 3 Vltava, 7. 4. 2026 (článek). – Cit.: Příběh lásky, která se nestala, ve světě, kde se nic stát ani nemůže. Poslechněte Četbu s hvězdičkou z absurdního, komického a sžíravě současného milostného románu a nahlédněte posttotalitní Slovensko očima Bally, jednoho z nejúspěšnějších slovenských spisovatelů. (…) Vzhledem k prezentovanému příběhu, prostředí i charakterům postav obsahuje četba expresivní scény a výrazy. (…)
Skutečná láska by přišla Andričovi vhod. Ale co je pro zvětralého sedmačtyřicetiletého úředníka a spisovatele, povětšinou opilého životního skeptika, skutečná velká láska? Je to jeho vztah k vitální Lauře, která hledá pro svou dceru nového otce? Nebo jen zvědavost?
Absurdní, komický a současně sžíravě současný příběh Velká láska slovenského spisovatele Bally je velkým milostným románem. Láska zde ovšem nespěje k naplnění, ale jen k rozkladu a poznané neschopnosti milovat. Čtenář může mít chvílemi pocit, že má před sebou příběh rytíře smutné postavy Dona Quijota, který ovšem nenapsal Cervantes, ale Charles Bukowski s Franzem Kafkou. Balla ovšem nabízí mnohem více. V mnohovrstevnatém textu vyniká i lidová mentalita posttotalitního Slovenska nebo autorova kulometná palba do vlastních spisovatelských řad.
Jiří Trávníček. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Hana Svanovská. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Vladimír Hauser a Eva Novotná.
Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 3. listopadu 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Z rodiny na farmu (
2. Betty a její bestsellery. Druhý díl mapuje oslnivý začátek literární kariéry Betty MacDonaldové; líčí, jakým způsobem se jí podařilo prorazit s humoristickým autobiografickým románem Vejce a já na americký i světový knižní trh. Zmiňuje i jeho filmovou podobu nebo soudní pře, které úspěch knih provázely.
3. Další osudy naší Betty. Třetí díl pojednává o dalších lidských i literárních osudech Betty MacDonaldové. Seznamuje nás s jejími dalšími knihami i životními peripetiemi, které vyústily v přestěhování do Kalifornie, jakož i způsob, jakým se vyrovnávala s těžkou nemocí. V závěru se může posluchač seznámit se stručným souhrnem ohlasu na Bettyiny knihy.
4. Betty a české čtenářky. V posledním díle se mohou posluchači seznámit s výsledky čtenářských průzkumů, které mapují, proč jsou knihy Betty MacDonaldové v Česku populární napříč generacemi. Autor si vytyčuje některé zásadní průsečíky, na jejichž základě svůj výzkum shrnuje – humor, sebeironie, témata jako rodina, vaření nebo domácnost, popřípadě jakým způsobem se Bettyiny knihy mezi čtenářkami všech generací stále šíří. Konec zůstává sympaticky otevřený.
Lit.: Blažejovská, Alena: Jiří Trávníček: Betty a my. O jednom českém kulturním fenoménu. In web ČRo Plus, 3. listopad 2022 (článek). – Cit.: Literární historik Jiří Trávníček sleduje americké osudy života a díla spisovatelky Betty MacDonaldové (1907-1958) v kulturních i společenských souvislostech a poté hledá české předpoklady pro porozumění této autorce.
Proč zrovna Betty MacDonaldová, autorka autobiografického románu Vejce a já, dosáhla u českých čtenářů takové popularity? Co ji způsobilo? A proč se tak děje zrovna u nás a ne jinde?
Není to jen osobitý humor, jímž se tato americká autorka vepsala do našich srdcí. Do značné míry je to i tím, že se stala tak trochu předchůdkyní feminismu. Její kulturní mise v českém prostředí je totiž jak čtenářská, tak i emancipační. (..)
Powered by WordPress