Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Lenka Elbe. Román současné české autorky vypráví spletitý příběh, který se odehrává v roce 1968 a v devadesátých letech 20. století v Londýně a především v Jáchymově plném tajemství a záhad. Připravila Klára Fleyberková Vičíková. Účinkuje Marie Štípková. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 18. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Ocean Vuong. Četba na pokračování. Překlad Martin Světlík. Připravila Petra Lásková. Zvuk Roman Kolliner. Hudba Jakub Rataj. Režie Tomáš Loužný.

Čte Viktor Zavadil.

Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 1. 6. 2026 (ČRo Rádio Wave) v cyklu
Audioknihy Radia Wave.

Lit.: Bohuslav, Vojtěch – Sladká, Michaela: Ocean Vuong: Na zemi jsme na okamžik nádherní. Světově oceňovaný román o identitě, lásce a bolesti. In web ČRo Radio Wave, 1. 6. 2026 (článek). – Cit.: Vypravěč autobiografického románu píše dopis matce, která si ho nikdy nepřečte. Neumí totiž číst. Vypráví o rodinném traumatu z války ve Vietnamu, o dospívání v USA zatíženém chudobou a rasismem, o queer zkušenosti a první velké lásce. Knihu Na zemi jsme na okamžik nádherní poslouchejte do 26. července. Původní dílo bylo zkráceno. Pořad není vhodný pro děti.

Román s mimořádnou citlivostí zachycuje komplikovaný vztah mezi matkou a synem i zkušenost mladého člověka pohybujícího se mezi různými jazyky a identitami. Nemilosrdně a s drsnou naléhavostí vypovídá o světě plném násilí, závislostí a samoty a hledá odpověď na otázku, jak v něm přežít.

Na zemi jsme na okamžik je básnickým obrazem síly pramenící z možnosti vyprávět vlastní příběh a prolomit ticho předchozích generací.

Ocean Vuong je americký básník, esejista a prozaik vietnamského původu. Jeho románový debut Na Zemi jsme na okamžik nádherní se stal bestsellerem a získal řadu ocenění, dostal se do užšího výběru National Book Award v roce 2019 a v roce 2020 získal American Book Award. Nadšeného přijetí se dočkal i od českých čtenářů. V roce 2025 následoval druhý román Císař radosti. (…)

Anne Applebaumová. Četba na pokračování. Překlada Dina Podzimková. Připravil a režii má Radim Nejedlý. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Účinkuje Zdislava Pechová.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 1. dílu 3. 6. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Bipolární svět dvacátého století je minulostí. Namísto dvou ideologicky odlišných bloků, které mezi sebou soupeřily o globální moc, se dnes setkáváme s neformálními koalicemi, jejichž společnou motivací není náboženství ani politické přesvědčení, ale odpor k demokracii a Západu. Autokraté, ať už z totalitních zemí, nebo dokonce některých evropských demokracií, vzájemně spolupracují, aby se udrželi u moci. Dodávají si zbraně, suroviny, systémy ke sledování občanů, spolupracují v mediální oblasti na šíření zpráv podporujících jejich narativ. V 21. století proti Západu nestojí Sovětský svaz a jeho satelity, ale Autokracie s.r.o. (anotace)

Obsah: Část první: Úvod. – Část druhá: Chamtivost, která zavazuje. – Část třetí: Chamtivost, která zavazuje. Pokračování. – Část čtvrtá: Kleptokracie metastázuje. Pokračování. – Část pátá: Kontrola narativu. Pokračování. – Část šestá: Změna operačního systému. – Část sedmá: Očerňování demokratů. – Část osmá: Očerňování demokratů. Pokračování. – Část devátá: Sjednocení demokraté. –

Lit.: Nejedlý, Radim: Anne Applebaumová: Autokracie, s.r.o. Diktátoři, kteří chtějí řídit svět. In web ČRo Plus, 3. 6. 2026 (článek). – Cit.: (…) Bipolární svět dvacátého století je minulostí. „Dnešní autokracie neřídí jediný muž, nýbrž sofistikovaná síť opírající se o kleptokratické finanční struktury, soustavu bezpečnostních služeb, policejních, vojenských i polovojenských a dále o odborníky na technologie, kteří zajišťují sledování, propagandu a dezinformace,“ tvrdí ve své knize Autokracie s.r.o. přední evropská historička a publicistka Anne Applebaumová. Ponořte se s ní do anatomie dnešních nedemokratických režimů. (…)

Namísto dvou ideologicky odlišných bloků, které mezi sebou soupeřily o globální moc, se dnes setkáváme s neformálními koalicemi, jejichž společnou motivací není náboženství ani politické přesvědčení, ale odpor k demokracii a Západu.

Autokraté, kteří stojí v čele těchto zemí, se snaží udržet u moci prostřednictvím očerňování světa, po kterém by jejich občané teoreticky také mohli zatoužit: světa demokracie, vymahatelnosti práva a svobodných médií.

„Místo idejí sdílejí vůdci, kteří stojí v čele Ruska, Číny, Íránu, Severní Koreje, Venezuely, Nicaragui, Angoly, Myanmaru, Kuby, Sýrie, Zimbabwe, Mali, Běloruska, Súdánu, Ázerbajdžínu a zhruba tří desítek dalších zemí, vůli připravit své občany o jakýkoliv skutečný vliv či možnost veřejného vyjádření a zároveň odhodlání potlačit transparentnost ve všech jejich podobách i všechny, kdo se proti tomu doma nebo v zahraničí postaví,“ píše Applebaumová. (…)

Anna Strnadová. Historický román prozaičky z Petrova nad Desnou zachycuje rozhodující životní body několika osudem zkoušených rodin od nástupu nacismu až do časů hluboké normalizace. Připravila Monika Horsáková. Dramaturgie Eva Lenartová. Zvukový mistr Marek Hoblík. Produkce Olga Krejčířová. Režie Peter Gábor.

Účinkuje Ivana Plíhalová.

Nastudovala Olomouc v roce 2026. Premiéra 1. dílu 15. 3. 2026 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Počteníčko.

Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Anna Strnadová: Život na pavoučím vlákně. Dramatické osudy několika rodin na pozadí tragických událostí 20. století. In web ČRo Olomouc, 31. 5. 2026 (článek). – Cit.: Historický román prozaičky z Petrova nad Desnou zachycuje rozhodující životní body několika osudem zkoušených rodin od nástupu nacismu až do časů hluboké normalizace. (…)

Evička Tomschitschová, dcera židovské matky a českého Němce, po matčině sebevraždě strávila dětství v klášteře a dětském domově. Sára Lebensternová přežila koncentrák i pochod smrti, ale stále čeká na návrat své ztracené dcery. Kateřina Palátová se snaží udržet rodinu pohromadě, ale klacky pod nohy jí hází režim i záletný muž. A rodina Franze Schwarze alias Františka Švarce bez skrupulí těží z každého režimu výhody a moc.

S nepřízní osudu se každý vyrovnává jinak…

Anna Strnadová (1950) pochází ze Šumperska. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština – francouzština. Celý život učila na základních školách šumperského okresu, na jedné z nich působila jako ředitelka. Debutovala v roce 2014 básnickou sbírkou Opožděně. O rok později vyšla sbírka povídek Prohry a také novela V oknech červené muškáty. Je autorkou románů Nebeské komando, Maxl žhář, Prodloužená sonáta života Boženy Němcové, Volyňská rapsodie nebo …stačilo jen říct Jáchymov.

Tomáš Kremr a Miloš Šenkýř. Četba na pokračování.

Čte Zdeněk Junák.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 1. dílu květen 2025 v rámci pořadu Srdcovky Zdenka Junáka. (ČRo Brno, 9:04 h.).

Obsah: 1. díl: Tragédie, která pojí Brno se Sýrií (1:43) – 2. díl: Nejdéle nepostavená rozhledna (1:57) – 3. díl: Kousek Brna v chorvatské Crikvenici (1:31) – 4. díl: Proč by měla Brno zajímat vzdálená města jako Odense či Homs (1:56) – 5. díl: Jak Brno skončilo v rukou Řeků (1:03) – 6. díl: Brno ve velehorách i ve vesmíru (1:17) – 7. díl: Jak u Brna fungovala sušárna vody (1:55) – 8. díl: Dálniční kaple, sen brněnského biskupa (1:08) – 9. díl: Kde jsou potomci brněnských univerzit (1:13) – 10. díl: Proč je nejčestnější hrob čestného pohřebiště prázdný (1:07) – 11. díl: Hřbitovní soupeření mezi brněnskou a pražskou „centrálkou“ (1:18) – 12. díl: Jak krematorium čísluje zpopelněné (1:00) – 13. díl: Řady křížů jako z filmů (1:11) – 14. díl: Dvakrát pohřbený Mendel (1:43) – 15. díl: První hrob je obnovený, i když jinde (0:58) – 16. díl: Kunderovi v čestném kruhu brněnských osobností (1:42) – 17. díl: Proč musí živí lidé pravidelně navštěvovat mumie (1:18) – 18. díl: Sochy, jež našly klid daleko od svého císaře (1:56) – 19. díl: Jak se myslivna stěhovala papírově i skutečně (1:26) – 20. díl: Brněnští experti na stěhování nádraží (1:59) – 21. díl: Proč se z příchodů staly odchody (1:29) – 22. díl: Návrat šuplíku z Pardubic na Hlinky (1:44) – 23. díl: Jak Gagarin přišel k ulici a o ulici (1:24) – 24. díl: Kašna jako hádanka (1:16) – 25. díl: Hraví medvědi: z mateřské školy na koupaliště (0:52) – 26. díl: Proč nad Brnem létal kříž (1:34) – 27. díl: Brno má rozjezdy, protože je „tak akorát“ (2:02) – 28. díl: Tramvajové muzeum, kterému chybí koleje (2:14) – 29. díl: Trolejbus na trase Brno – Ukrajina a zpět (1:07) – 30. díl: Secondhandové šaliny (1:41) – 31. díl: Vlak, ve kterém se mimořádně zapotíte (1:08) – 32. díl: Příliš široký most, nebo příliš úzká silnice (1:19) – 33. díl: Zimní stadion bez stadionu, Aréna bez arény (1:27) – 34. díl: Brno, průkopník vlaků bez strojvedoucího (1:23) 35. díl: Stopy šalin jde najít i tam, kde tramvaje nejsou (0:56) – 36. díl: Tramvajová zastávka Studna Špilberk (1:56) – 37. díl: Caroline není jediná, její sestru lidé neznají (1:48) – 38. díl: Brno, parkoviště roku (1:24) – 39. díl: První šalina se záchodem (1:30) – 40. díl: V Brně šlo maso nakupovat i na lodích (1:38) – 41. díl: Příběh šikmé zdi a protější tramvajové slepé koleje pro milovníky sportu (1:46) – 42. díl: Trudný osud komínské vozovny (1:30) – 43. díl: Nejchytřejší křižovatka v Brně (1:32) – 44. díl: Zábradlí v Brně vám zachrání život, i když o to vůbec nestojíte (1:46) – 45. díl: Dlažba proti přehřívání ulic (1:19) – 46. díl: Jak brněnský podchod barvy měnil (1:18) – 47. díl: Proč vládní vila není vládní (2:22) – 48. díl: Jak si Brno půjčilo Masaryka z Bystřice (1:44) – 49. díl: Brno nepostaveným mrakodrapem propojilo Evu Jiřičnou s odkazem jejího otce (2:00) – 50. díl: Nádražní věž: Dostavět, nedostavět? (2:00).

Pozn.: Vydejme se už podruhé za brněnskými příběhy, které by jinak zůstaly v temnu archivů. Příběhy jsou to úsměvné, poučné, pitoreskní i roztomilé. A třeba i inspirativní. Kniha novinářů Miloše Šenkýře a Tomáše Kremra je volným pokračováním čtenářsky úspěšného prvního dílu nazvaného 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností. (anotace)

Lit.: Kremr, Tomáš – Junák, Zdeněk: A tohle jste o Brně věděli? Poslechněte si další desítky brněnských kuriozit v podání Zdeňka Junáka. In web ČRo Brno, 30. 9. 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Bestseller roku 2024 má pokračování. Ke knize 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností přibyl druhý díl s číselnou kombinací 100+25 v názvu.

Několikrát vyprodaná kniha se sice liší jedinou číslicí v názvu, ale obsah je zcela jiný. Přibližuje tragédii Brna u syrského Damašku, připomíná brněnskou sochu, kterou v Praze odmítli, i druhý brněnský orloj. Čtenáři se podívají na osudy ztracené nádražní věže i unikátní komiksy věnované Brnu, konkrétně jeho podzemí či slavným nočním rozjezdům.

Také kniha 100+25 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností vede čtenáře za brněnskými příběhy, které by jinak z velké části zůstaly v temnu rozhlasových a novinových archivů. Příběhy jsou to úsměvné, poučné, pitoreskní i roztomilé. A třeba i inspirativní. (…)

Novináři Miloš Šenkýř a Tomáš Kremr také tentokrát stovku v názvu spojili s Českým rozhlasem Brno, tedy nedílnou součástí života největšího města Moravy. V roce 2024 to bylo ke sto letům rozhlasového vysílání v Brně, letos ke sto letům budovy ikonické budovy, která se stala domovem rozhlasu. Domu na Beethovenově ulici 4, který spojuje prvorepublikovou noblesu s moderní rozhlasovou technikou.

Ovšem příběhy jsou ze všech končin moravské metropole. „Připomeneme několik absurdit z první knihy, které osud ještě vylepšil, namátkou tramvajové koleje na Lesnou. A dodáme, proč nejslavnější ministerská kancelář není v Praze, ale v Brně,“ nabízí Tomáš Kremr.

Cílem autorům je přesvědčit obyvatele i návštěvníky města, aby se dívali kolem sebe. „Jen tak najdou sochu Masaryka střeženou plastikami psů. Připomeneme jim i několik nostalgických detailů, včetně pozvání do brněnského Domu ovoce a zeleniny, který měl dvojče ve Zlíně, nebo se znovu vypraví k Medvídkovi do dávného fotoateliéru,“ dodává Miloš Šenkýř. (…)

Jarmila Pospíšilová. Starosta Viktor Palec pomáhá s vyšetřováním vraždy muže v horské osadě Javoří. Pořad připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Jakub Rataj. Produkční Olga Krejčířová. Dramaturgie Eva Lenartová. Režie Michal Bureš.

Čte herečka Divadla Šumperk Olga Kaštická.

Nastudovala Olomouc 24. – 31. 5. 2026 (RS1/Olomouc, 10:00 – 18:00 h.). Premiéra 1. dílu 7. 6. 2026, 8. dílu 26. 7. 2026 (ČRo Olomouc, 18:04 – 18:30 h.) v cyklu Počteníčko.

Pozn.: Počínaje dneškem se budeme po osm nedělí setkávat v Počteníčku s naším starým známým, policistou ve výslužbě Viktorem Palcem, který starostuje obci Kročín. V jedné z horských osad, které pod obec spadají, se stane vražda. Podaří se majoru Stárkovi a jeho lidem vypátrat, kdo zabil Michala Tabaru? A jak uspěje Viktor Palec? (anotace)

Václav Erben. Kapitán Exner hledá šest mrtvých a jednoho vraha. U přehradního jezera se ztrácejí lidé. Nemají nic společného, pohlaví, věk ani profesi. Jsou mezi nimi chataři i starousedlíci a mizí v nepravidelných intervalech. Jde skutečně o náhody, nebo k podivné záhadě existuje klíč? Michal Exner a jeho pobočníci Beránek s Vlčkem se vydávají po stopě sofistikovaného zločinu. Připravila Eva Lenartová. Účinkuje Tomáš Jirman. Režie Tomáš Soldán.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 30. 5. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

MUDr. Václav Kajdoš. Četba z rukopisu Podivuhodnosti starého lékařství. Dramaturg Kolář. Režie Věra Kovaříčková.

Čte Vladimír Čech I.

Natočeno 1966. Premiéra 4. dílu 16. 6. 1966 (Praha, 16:00 – 16:10 h.).