Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 8. 2007

Bod obratu 1/12 (2006)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:21

Klaus Mann. Překlad Anna Siebenscheinová. Připravil Miroslav Stuchl. Dramaturg Petr Turek. Režie Hana Kofránková.

Čte Pavel Soukup.

Natočeno 2006. Premiéra 1. dílu 16. listopadu (Český rozhlas 3 – Vltava, 18.30 h.). Repríza 1. dílu 2. 5. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.), 12. dílu 14. 5. 2020 (ČRo Plus, 14:30 h.) v cyklu Radiokniha; 1. dílu 5. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Obsah: 1. Mýty dětství. – 2. Válka. – 3. Výchova. – 4. Nepořádek a mladé hoře. – 5.  Zbožný tanec. – 6. Kolem světa. – 7. Hledání cesty. – 8. Písmo na stěně. – 9. Exil. – 10. Vulkán. – 11. Rozhodnutí. – 12. Bod obratu.

Lit.: (tur) – Životní zpověď jednoho německého světoobčana. In Týdeník Rozhlas 46/2006, s. 16. (anotace) – Cit.: „Německý spisovatel, žurnalista, divadelní kritik a esejista Klaus Mann (1906-1949), nejstarší syn Thomase Manna, emigroval v roce 1933 z nacistického Německa do Amsterodamu, kde začal vydávat emigrantský časopis Die Sammlung. Pak pobýval v Curychu, Paříži, Budapešti, Salcburku, Praze (zde získal československé občanství), roku 1936 odjel do Spojených států. O dva roky později působil ve španělské občanské válce jako novinář. Angažoval se výrazně protinacisticky. Do Německa se vrátil až jako příslušník americké armády. Jeho poválečné naděje, že se konečně vyplní jeho sen o duchovní a kulturní integraci Evropy, se záhy zhroutily. I to byl jeden z důvodů, proč si tento neohrožený bojovník proti všem totalitám zvolil v roce 1949, na počátku studené války, dobrovolnou smrt.

Klaus Mann byl autorem rozsáhlého díla, pozoruhodného svou kvalitou i rozmanitostí – zanechal po sobě články, eseje, cestopisy, povídky, dramata, romány. Psal německy a anglicky. Je autorem románu ze života skladatele Čajkovského (Patetická symfonie, 1935, česky 1936), klíčový je jeho ostře protinacisticky zaměřený román Mefisto (1936, česky 1937), který byl také zfilmován. Autobiografický román Vulkán: román z emigrace (1939, česky 1967) líčí prostředí protifašistické emigrace. K jeho dalšímu dílu náleží eseje Hledání cesty (1931), Útrapy evropského ducha (1949), romány Sraz v nekonečnu (1932), Útěk na sever (1934, česky 1986). Vyvrcholením Mannova díla byla mohutná autobiografie, zralá životopisná zpověď s názvem Bod obratu s podtitulem Zpráva o jednom životě. Kromě osobní zpovědi jde o mimořádně zajímavou historii kulturněpolitické a mravní situace Evropy a Ameriky v první polovině 20. století. Příběh Němce, který se stal Evropanem, a Evropana, který se stal světoobčanem, je poutavým dobovým místopisem a především skvělým vyprávěním o bohatém osobním i tvůrčím životě, v němž se uplatňuje autorův zvídavý intelekt i jeho vřelé srdce.“

Žáci Kopyto a Mňouk 1/5 (do 1993)

Filed under: Četba na pokračování,Seriály — Přemek @ 13:51

Miloslav Švandrlík. Pro rozhlas upravil Robert Dvořák. Režie Ladislav Rybišar.

Osoby a obsazení: vypravěč (Karel Richter), Kopyto (Michal Alexandridis) a Mňouk (František Med).

Připravil Český pořad pro cyklus Domino do roku 1993 (5 x 12 min.).

Pozn.: Cyklus pokračuje seriály Žáci Kopyto a Mňouk 2 (2007) a Neuvěřitelné příběhy žáků Kopyta a Mňouka 3 (2008).

Díly: 1. Fantastický objev, 2. Past na zloděje, 3. Lidojedi od Zambezi, 4. Vražda v zeleném domku, 5. Létající talíře.

Gladiátoři druhohor 1/6 (2001)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:47

Jaroslav Mareš. Pro rozhlas upravila Milena Lukavská. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Aleš Procházka.

Připravil Český rozhlas pro pořad v roce 2001 (5 x 9 min.). Premiéra leden 2002. Repríza 1. dílu 27. 4. 2015 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 h.).

Povídky: 1. Tichá smrt, 2. Vítěz, 3. Závod o život, 4. Setkání, 5. Pařáty hrůzy, 6. Rváč.

Lit.: Lukavská, Milena: Gladiátoři druhohor. In web ČRo 15. 1. 2002 (anotace). – Cit.: Z týdeníku o dobrodružství poznávání Periskop přinášíme ukázku vysílání napínavých povídek o dinosaurech Jaroslava Mareše „Gladiátoři druhohor“. Autor psal povídky na základě nejnovějších nálezů fosilizovaných zbytků dinosaurů a jiných stop. Milovníci paleontologie dobře vědí, že právě tyto nálezy leckdy vypovídají mnohé nejen o životě prehistorických zvířat, ale také o událostech, které předcházely smrti pravěkých zvířat.

První povídka se jmenuje „Vítěz“ a autor o ní říká: „Povídka Vítěz se týká velice zajímavého, i když krátkého, časového úseku na samém konci doby jurské, kdy se zhruba před 140ti miliony let objevily takřka současně gigantické formy jak sauropodních (býložravých), tak i dravých dinosaurů. Proto se tomuto kratičkému období říká „éra gigantů“.

Povídka vypráví o největším známém druhu apatosaurů – apatosaurus ajax, který dosahoval délky zhruba 25 metrů, což je o 7 metrů víc, než ty běžně známé druhy, které žily před ním. Navíc byl stavěn podstatně masivněji – jeho hmotnost se odhaduje minimálně na 30 tun.

Ovšem jeho život nebyl nijak klidný, protože současně s ním žil i obrovitý dravec epanterias, který vlastně byl takovou zvětšenou verzí velmi nebezpečného alosaura, který dominoval ve svrchní křídě. Epanterias, který byl jeho obrovitým blízkým příbuzným, dosahoval asi 14ti metrů délky a přitom i jeho celková mohutnost byla ohromující. To dávalo tomuto dravci možnost dovolit si zaútočit i na tyto gigantické apatosaury.

Zřejmě to bylo něco jako závody ve zbrojení: díky vydatné nabídce potravin, výhodnému klimatu apod. mohli býložraví sauropodi postupně vytvořit obrovité formy, a tím samozřejmě i zvětšit svou obrannou sílu. A predátoři, pokud byli jejich lovy úspěšné, měli větší sousta a mohli dosáhnout větší velikosti a tím si zaručit, že povedou útok silou odpovídající síle obrany.

Toto zvětšování velikostí pozorujeme v různých obdobích. Třeba tento vývoj pozorujeme v čeledi tiranosauridae – tyranosaurů, kde ty starší formy jsou menší a postupem doby, jak roste síla té možné kořisti, zvětšuje se velikost dravců, až vlastně ta čeleď dosahuje svého maxima u toho slavného dravce tyranosaurus rex na samém konci svrchní křídy.

Ale samozřejmě tyranosauři žili podstatně později (prakticky o 70 milionů let) než ti obrovští draví epanteriové, o kterých těď mluvíme a o kterých se píše v povídce Vítěz.

Příběhy Modré pětky 1/5 (2005)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:46

Jiří Hromádko. Režie Vladimír Gromov, Ladislav Rybišar, Ludvík Mühlstein.

Účinkují Stanislav Oubram (1-4), Ladislav Bambas (5) a další.

Natočeno 2005. Repríza 30. 3. – 3. 4. 2015 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 – 19:45 h.).

Obsah: 1. Noční hlídka – 2-3. Šlapací expedice – 4. Přísně tajné dopisy – 5. Jezdci z pouti.

Připravil ČRo2 DOMINO 2005 (5 x 12min.). Alternativní název: Modrá pětka 2.

Modrá pětka 1/5 (2005)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:44

Jiří Hromádko. Režie Ludvík Mühlstein.

Účinkují Stanislav Oubram (1-4), Ladislav Bambas (5) a další.

Natočeno 2005 pro pořad Domino (5 x 12 min.).

Obsah: 1-3. Kapří detektivka – 4. Přísně tajné – 5. Šejk má rád čokoládu.

Povídky Jaroslava Haška 1/5 (2005?)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Přemek @ 13:43

Jaroslav Hašek. Úsměvné povídky. Pro rozhlas upravila Milena Lukavská. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Petr Nárožný.

Natočeno 2005(?). Reprízy 17.-21. 1. 2005 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha), 8. 10. – 12. 10. 2007 (ČRo 2 Praha, 5 x 16min.) v pořadu Domino, 30. 4. 2018 (ČRo Rádio Junior).

Obsah: 1. Útrapy vychovatele – 2. Jak se Baluška naučil lhát – 3-4. Aféra s křečkem – 5. Školní výlet.

Pod junáckou vlajkou 1/5 (1994, 2014?)

Jaroslav Foglar. Rozhlasová hra na pokračování na motivy knihy Jaroslava Foglara. Připravil Jiří Hromádko. Hudba Štěpán Rak.

Účinkují Ondřej Kepka, Karel Vlček, Alfred Strejček.

Natočeno 1994. Repríza 2007 (ČRo 2 Praha, 5 x 17min.) v rámci pořadu Domino.

Vydala Radiotéka v roce 2014 (?) (MP3).

Blues pro jednu nohu 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:36

Jiřina Doležalová. Příběh o tom, že první láska se může zrodit i na prázdninové expedici přírodovědného kroužku, když si člověk zraní nohu… Četba na pokračování pro mládež. Rozhlasová úprava Miloň Čepelka. Režie Jan Fuchs.

Účinkují Iveta Dušková a Václav Vydra III.

Připravil ČRo 2 pro pořad Domino v roce 2007? (5 x 17 min.). Reprízy 19.-23. 3. 2012 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha), 20.-24. 1. 2014 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha), 1.-5. 5. 2018 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior).

Lit.: Herget, Jan: Blues pro jednu nohu. In web ČRo 19. 3. 2012 (anotace). – Cit.: Už samotný název určitě přiláká vaši pozornost a nabudí fantazii. O čem ten příběh bude? O společenském tanci? O muzikantech? Nebo to bude nějaký smutný příběh válečného veterána? To vše je docela dobře možné, ale Blues pro jednu nohu je ve skutečnosti docela obyčejný příběh, který může potkat každého z nás. Gymnazistka Barbora jede o prázdninách na vytouženou expedici přírodovědného kroužku.  Bohužel si ale při lezení po skalách ošklivě zlomí nohu a zbytek prázdnin proleží v nemocnici. Má strach, aby o nohu nepřišla, trápí ji protivná zdravotní sestra i upovídané spolupacientky na pokoji. A aby toho nebylo málo, tak se Barbora ještě zamiluje do staršího kamaráda Vojty, který je v nemocnici náhodou na stáži. To všechno se vejde do jedněch nepovedených prázdnin, ale důležité je, že Barbora o nohu nepřijde.  Jak skončí její ostatní trápení, to se dozvíte právě v naší četbě na pokračování.

Krávovar 1/5 (1992, 2020)

Rudolf Čechura: KrávovarRudolf Čechura. Jaký by byl svět bez dospělých? Režie Vladimír Gromov. Režie Jaroslav Rybišar.

Účinkuje Petr Nárožný.

Natočeno v roce 1992 pro pořad Domino (ČRo 2 Praha, 5 x 16 min.).
Repríza 1. – 5. 6. 2020 v cyklu Čtení na pokračování (ČRo Rádio Junior); 2. – 6. 5. 2021 (ČRo Rádio Junior) v cyklu Čtení na pokračování..

Vydala Radiotéka, červenec 2020 (MP3).

Kouzelný svět Gabriely II 1/5 (2006)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:35

Pavel Brycz. Četba na pokračování pro mládež. Hudba Tomáš Pergl. Režie Ivona Žertová.

Vypráví Vlasta Peterková.

Připravil Český rozhlas pro pořad Domino v roce 2006 (5 x 15 min.). Premiéra 11.-15. 12. 2006 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha). Reprízy 27.-28. 3. 2014 (ČRo Rádio Junior), 20.-21. 4. 2017 (ČRo Rádio Junior).

Pozn. 1: Nezaměňovat se starším stejnojmenným seriálem Kouzelný svět Gabriely I (2001).

Díly: 1. Gabriela se těší do Monte Carla, ale tam se stane obětí únosu. Detektiv Romaneto zahajuje pátrání, 2. Jak Gabriela odmítala jíst česnečku, ale polévková mísa po prababičce jí vysvětlila, k čemu je dobrý česnek, 3. Jak spolužák Zidi pozve Gabrielu na žákovskou fotbalovou ligu a Gabriela zaslechne nářek píšťalky. Rozhořčená Gabriela zachrání s pomocí tatínka zápas a Zidi ji pozve na pohár, 4. Jak se Gabriela těší na školní výlet a zažije zklamání, protože dějepisář Fousek nesleduje zprávy. Vše se ale v dobré obrátí, když Gabriela uslyší tajemné hlasy pod zemí a pražské Národní muzeum ji vyhlásí nejlepší objevitelkou roku, 5. Gabriela zápasí na pouti se škrtičem Cvaldou a pomůže jí zazračná čínská mast.

Pozn. 2: „Pavel Brycz pozval děti na loď, která pod plachtami fantazie pluje k úžasnému cíli – k porozumění. Kdo porozumí, může být přítel. Kdo je přítel, neničí,“ píše se na obálce novinky Pavla Brycze (1968) Kouzelný svět Gabriely. Ačkoliv anotace nakladatelství Meander, které titul vydalo, spíš naláká čtenáře se slabostí pro Jarryho nebo Viana, jde o titul pro děti: o deset veselých příběhů navlečených na objev, který titulní Gabriela učinila o svých desátých narozeninách. Když nikdo z kamarádů nepřišel na oslavu a ona zůstala uprostřed svého pokoje sama, přiblížil se k ní svět věcí – a Gabriela začala rozumět jeho řeči. Jde sice o fantaskní motiv, z něhož před Bryczem bohatě těžila jak literatura, tak kinematografie, ale série nynějších variací, doprovozených ilustracemi Šárky Zikové, má nápad i vtip, a ještě stihne občas spiklenecky pomrknout na dospělého čtenáře – to když se textem mihnou ironické odkazy na současnou pop kulturu („ordinace v hřbitovní zahradě“), anebo regulérní hororová vsuvka s „krvavým vládcem noci“ v hlavní roli.

Gabriela je ze svého objevu samozřejmě nadšena; i když se zpočátku trochu leká, že slyší hlasy, i když se strachuje, co tomu řeknou její rodiče. Ale záhy se naučí se svojí magickou schopností žít, začne si jí vážit – a to už se k ní příhody slétají jedna za druhou: Gabriela s pomocí bílého kapesníčku vypátrá zloděje; Gabriela vyslechne strašidelný příběh polévkové mísy po prababičce a přijde na chuť „poblivce“ česnečce; Gabriela jde s tatínkem na fotbalový zápas a zabrání korupci; Gabriela vyslechne zpěv desítky tisíc let staré keramiky na dně Máchova jezera a objeví poklad; Gabriela si vyjede na výlet za Slunečňany a spolkne oheň; Gabriela se v dalekém Monte Carlu stane obětí únosu vychytralé a bezcitné mafie, ale pán, co snědl svůj vlastní klobouk, ji zachrání… A když skončí poslední, desátý příběh, je Gabriele jedenáct let a těší se, „co hezkého ji asi jako jedenáctiletou slečnu v životě potká“. Snad jen kdyby Pavel Brycz uvolnil občasnou topornost svých dialogů („Ale jdi, tatínku, že tě pusa nebolí…“, „Copak mi chcete, milí rodičové?“) a nepletl si Magica Johnsona s Michaelem Jordanem – jinak té knížce není co vytknout. Tedy z pohledu dospělého čtenáře…

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress