Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 5. 2008

Příběh o chicagském proroku Jeremiášovi (2002)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:49

Z Pamětí detektiva Léona Cliftona. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Pavel Soukup.

Připravil Český rozhlas v roce 2002 pro cyklus Pokračování za pět minut.

Lit.: Turek, Petr: Clifton v pokračování za pět minut. In Týdeník rozhlas 28/2002, 1. 7. 2002.

Lit.: (tur): Clifton v Pokračování za 5 minut. In web ČRo, nedatováno (anotace). – Cit.: Postava Léona Cliftona patří u nás k dodnes živým literárním detektivům – svědčí o tom i fakt, že v slangové mluvě se ujal běžně termín „cliftoni“ pro označení detektivů či policistů. Podobné cti se dostalo snad již jen Sherlocku Holmesovi („šerlokové“).

Více než dvousetsvazková (uvádí se celkem 228 pokračování) série příběhů detektiva Léona Cliftona začala vycházet někdy kolem roku 1910 a stala se synomymem „brakové“ literatury. (more…)

Mučírna baltimorská (2005)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:46

Z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona. Připravil Petr Turek. Hudbu vybral Petr Mandel. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Pavel Soukup.

Připravil Český rozhlas v roce 2005 pro cyklus Pokračování za pět minut.

Lit. Pavlovský, Petr: Naivní horor. In Týdeník Rozhlas 41/2005, 3. 10. 2005 (část kritiky). – Cit.: Za jednu z elementárních forem interpretace literatury ve fonografii (potažmo v rozhlase) je možno považovat čtení nahlas. Vnímání nereprodukovaného vyprávění (přednesu) je konečně i geneticky původním vnímáním literatury (slovesnosti), způsobem o mnoho staletí předcházejícím věk obecné gramotnosti. Sólová (nerozložená) četba je zkrátka tím nejjednodušším verbálním uměleckým projevem, jaký k nám z našich přijímačů přichází. Ovšem právě v omezení se pozná mistr, jak praví klasik.

Páteční dvouhodinovou četbu v cyklu Pokračování za pět minut nabízela po večerech stanice Vltava celé léto. Potěšením byla samozřejmě pouze tehdy, bylo-li CO číst, tedy pokud byla předmětem interpretace skutečně literatura jakožto umění. Většinou tomu tak bylo (z českých autorů K. Poláček a B. Hrabal), ale někdy také ne. Dvakrát byly čteny tzv. cliftonky, přičemž naivní horor Mučírna baltimorská, vysílaný o prvním zářijovém pátku, nebyl než nudným brakem. Kýč bohužel stářím ztrácí pouze svou společenskou nebezpečnost (už nekazí vkus), ale na rozdíl od kvalitního umění, které prověřováno časem spíše získává, jeho umělecká hodnota nestoupá. Kýčovitost se stává ještě průkaznější, roztomilá archaičnost překladu se po pár minutách omrzí. A tak večer trochu zachraňovaly jen výtečné kousky tradičního jazzu.

Rozmarné poviedky 1/5 (Rozmarné povídky, 1996)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 16:25

Honoré de Balzac. Četba z rozmarných povídek francouzského spisovatele. Překlad Blahoslav Hečko. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Režie Jaro Rihák.

Čte Ján Mistrík.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1996 (5 x 30 min.). Repríza 14. 5. 2018 (Rádio Litera, 12:00, 14:00, 16:00 a 18:00 h.).

Díly: 1. Krčma Tri mreny alebo Ako zaplatiť účet, 2. Kráľova milenka alebo Ako sa znepáčiť ženám, 3. Zúfalý milenec alebo Ako sa smrtelne zaľubiť, 4. Kurtizánou proti svojej vôli alebo Ako hľadať stratenú čest, 5. Farár nad farárom alebo Ako skrotiť kobylu.

Pozn.: V pravidelnom cykle „Čítanie na pokračovanie“ ste mohli počas celého týždňa počúvať päť častí Balzacovej knihy ROZMARNÉ POVIEDKY. Ide o satiru na pokrytectvo, chamtivosť a bezohľadnosť, ale sú plné nákazlivého humoru, šteklivej erotiky a neviazanej zábavy. Ak ste na žiadnu z nich doteraz nemali šťastie, môžete to dohnať dnes. Druhú až piatu časť poviedok vám Ján Mistrík prečíta postupne o 12:00, 14:00, 16:00 a 18:00.

7. 5. 2008

Vízum do Európy 1/4 (Vízum do Evropy, 1999)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 8:27

Ivan Horváth. Četba na pokračování z novel meziválečního slovenského autora. Redakčně připravila Zuzana Belková. Režie Martin Bendík.

Účinkují Peter Sklár, Miroslav Trnavský, Darina Vašíčková, Jozef Šimonovič.

Natočeno 1999.

6. 5. 2008

Píseň o Viktorce 1/? (1962)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:13

Jaroslav Seifert. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1962.

Časová tíseň 1/? (1962)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:02

Jiří Fried. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1962.

2. 5. 2008

Julianus 1/12 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:30

Gore Vidal. Dramatizovaná četba na pokračování z románu amerického spisovatele. Překlad Jiří Hanuš. Dramaturgie a režie Tomáš Vondrovic.

Účinkují Petr Pelzer, Michal Pavlata, Jiří Langmajer, Hana Kofránková a Jan Vlasák.

Natočeno 2008. Premiéra 6. – 13. 5. 2008 (1 díl cca 25 min.).

Lit.: anonym (= Vondrovic, Tomáš?): Gore Vidal: Julianus. In web ČRo 3 Vltava, květen 2008 (článek). – Cit.: S autorem se vydáváme do čtvrtého století, do doby pozvolného úpadku římského impéria. Císař Flavius Claudius Julianus vládl římské říši jen dva a půl roku a zemřel mlád během válečného tažení proti perské říši.

Přesto vešel do dějin jako jedna z nejpozoruhodnějších postav antického starověku: stál na konci epochy helénismu a v jeho úsilí obnovit pohanské kulty se zračí především snaha zachránit helénistickou kulturu tváří v tvář nastupujícímu křesťanství.

Vidalův román je širokým obrazem politické moci, síly, která se stává zhoubnou v rukou tyranů, ale jejíž degenerující vliv se nevyhýbá ani vládcům osvíceným, pokud je absolutní. Edward Gibbon ve svém monumentálním díle Úpadek a pád říše římské označil Juliana za největšího z pozdně antických císařů, srovnatelného s takovými vládci, jako byli Caesar, Augustus či Marcus Aurelius.

Americký prozaik, esejista a dramatik Gore Vidal (vl. Jm. Eugene Luther Vidal, nar. 1925) debutoval r. 1945 románem Williwaw, v němž čerpal ze zkušeností z námořní služby za války. Později vystupoval jako kritik americké společnosti (romány V žlutém lese, 1947, Město a sloup, 1948), i když je jeho kritika neujasněná a roztříštěná. Později svůj tematický záběr rozšířil, ale jeho základním tématem zůstalo zobrazení lidské společnosti na pozadí dějinných událostí. Monumentální podoby nabyla série jeho rozsáhlých románů z historie Spojených států (Washington D. C., Skandální život Aarona Burra, č. 1990, Lincoln, Impérium a Hollywood). Je rovněž autorem několika úspěšných divadelních a televizních her a několika svazků pozoruhodných esejů. Vidal patří k nejplodnějším americkým autorům 20. stol..

Otázky společenské a politické promítl Vidal i do vzdálenějších dob: v románu Julianus (1964, č. 1992) zpodobnil životní příběh posledního potomka flaviovské dynastie Juliana. S autorem se vydáváme do čtvrtého století, které představuje v dějinách římského impéria dobu pozvolného úpadku. Na císařském trůnu se střídají krutovládci, říší se šíří nové náboženství, křesťanství, které nemilosrdně potírá starou helénistickou víru, společnost je morálně i hospodářsky zkorumpovaná. Císař Flavius Claudius Julianus vládl římské říši jen dva a půl roku a zemřel během válečného tažení proti perské říši ve věku dvaatřiceti let. Přesto vešel do dějin jako jedna z nejpozoruhodnějších postav antického starověku: stál na konci epochy helénismu a v jeho úsilí udržet a obnovit pohanské kulty se zračí především snaha zachránit helénistickou kulturu tváří v tvář dravě nastupujícímu křesťanství. Julianus se pokusil zvrátit chod dějin: během své krátké vlády začal obnovovat tradiční kulty a staré chrámy, avšak jeho úsilí je marné. Když se dvacet let po jeho smrti pokouší řecký filozof Libanios podle císařových zápisků rekonstruovat jeho život, je Julianus stále ještě považován za nepřítele říše. Vidalův román je širokým obrazem politické moci, síly, která se stává zhoubnou v rukou tyranů, ale jejíž degenerující vliv se nevyhýbá ani vládcům osvíceným, pokud je absolutní. Život muže, jemuž se dostalo přídomku Apostata, Odpadlík, se stal předlohou pro řadu literárních děl (Ibsen, Vrchlický, Merežkovskij, Machar). Edward Gibbon ve svém monumentálním díle Úpadek a pád říše římské označil Juliana za největšího z pozdně antických císařů, srovnatelného s takovými vládci, jako byli Caesar, Augustus či Marcus Aurelius. (anotace)

Ve svitu petrolejky 1/5 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:26

Helena Špaková. Připravila Sabina Langerová. Účinkuje Bibiana Šimonová. Režie Luboš Koníř.

Připravily České Budějovice v roce 2008. Premiéra 5. – 9. 5. 2008 (1 díl cca 15min.).

Osudy – Pavel Pecina 1/10 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 13:23

Rozhlasové vzpomínky zoologa. Připravila Jana Špačková. Technická spolupráce Ladislav Reich.

Premiéra prvního dílu 5. 5. 2008 (30min.).

Soucitné štědré bohyně, velkodušní bohové 1/7 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:08

Hinduistické legendy, jak si je při svých domácích obřadech vyprávějí bengálské ženy. Z vlastního překladu připravila a v úvodu hovoří Hana Preinhaelterová. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Jana Štěpánková.

Natočeno 2008. Premiéra 28. 4. – 7. 5. 2008 (Vltava, 23:00 – 23:15 h.). Repríza 1. dílu 28. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.).

1. Lakšmí podzimního úplňku. – 2. Lesní Šašthí. – 3. Mangalčandí zachránkyně. – 4. Manasa – královna hadů. – 5. Šivova noc. – 6. Santóší potěšitelka. – 7. Jamův rybník (1 díl cca 15min.).

Lit.: anonym:  Soucitné štědré bohyně, velkodušní bohové. In web ČRo 3 Vltava, duben 2008 (anotace). – Cit.:  Lakšmí, Šiva, Jama, Monoša – to jsou jména některých z božstev, o nichž vyprávějí legendy, provázející ženské bengálské obřadnictví. Spolu s komentáři indoložky Hany Preinhaelterové, která také vybrala a upravila sedm legend pro rozhlasové vysílání, máme tak možnost nahlédnout do světa prastarých, fantastických a možná z našeho pohledu i naivních příběhů, které ovšem doplňují obraz současného hinduismu o tu část, jež donedávna zůstávala skryta za zdmi vnitřních domů.

Ženské obřadnictví odevždy patřilo k hinduismu právě tak jako rituály kněží – bráhmanů a přesto donedávna zůstávalo skryto ve vnitřních částech domů nejen před cizinci a nehinduisty, ale v některých případech i opřed mužskými příslušníky vlastní rodiny. Přitom valná většina bengálských hinduistek ( a je jich několik desítek milionů) denně obětuje svému bohu. Není to ale vztah starozákonního obětníka, který pln posvátné bázně předkládá své dary neviditelné bytosti, jejíž jméno nesmí ani vyslovit. Bengálka přistupuje k oběti s radostným srdcem a jistotou, že bude vlídně přijata. Poskytuje při ní svému božstvu vše, co se má poskytovat milovanému členu rodiny. 

Každá ze sedmi vybraných legend se vztahuje k jednomu božstvu – mluví se tu o- Lakšmí, Čandí, Šivovi a dalších. Děje legend jsou rozmanité a zápletky různorodé. V některých máme jako na dlani scény ze současného vesnického života, v jiných se zjevují bohové, mluví zvířata, ale i uťaté lidské hlavy. Jsou tu kající hříšníci i slitovní bozi, poukazuje se na hojnost darů a hlavně na rozšíření kultu božstva po celém kraji – zemi – světě. Do každé z legend vstoupíme s indoložkou Hanou Preinhaelterovou, která pohovoří o jednotlivých božstvech, k nimž se legenda vztahuje. 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress