Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 11. 2008

Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem 1/7 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:37

Selma Lagerlöfová. Vybrané kapitoly ze stejnojmenné knihy. Překlad Dagmar Hartlová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Svatopluk Skopal.

Natočeno 2008 (?). Repríza 1. dílu 27. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc; 1. dílu 26. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Dopolední četba.

Pozn.: Když spisovatelce Selmě Lagerlöfové v r. 1901 nabídli, aby se podílela na vypracování nové učebnice pro obecnou školu, bylo jí 43 let a byla v té době ve Švédsku už oblíbenou a uznávanou autorkou. Od dětství vyrůstala s pohádkami a pověstmi rodného kraje Värmlandu a jejich barvitý jazyk plný života a fantazie si přinesla i do vlastní tvorby. Kromě toho byla sama původním povoláním učitelka, a tak se zdálo naprosto přirozené, že tento úkol dostane právě ona. Komise jmenovaná za tímto účelem vypracovala pečlivé pokyny, co má učebnice obsahovat, a průběžně měla na práci dohlížet. Když Selma Lagerlöfová po počátečním váhání nabídku přijala, rozhodla se udělat učebnici vlastivědy po svém a napsat ji jako napínavý příběh, který nadto dětem řekne hodně o zeměpisu Švédska a o lidech, kteří tam žijí.
Selma Lagerlöfová věnovala hodně práce přípravám – cestovala po celé zemi a přečetla spoustu knih z oblasti zeměpisu a zoologie. Už jako dítě velmi ráda četla a světová literatura pro ni byla pokladem, z něhož ráda čerpala, jak prozrazuje i Nilsova pouť. Navzdory bohatému materiálu ale nemohla dlouho najít pro knihu vhodnou formu.
Správný podnět autorka nakonec našla v knihách Rudyarda Kiplinga o zvířatech, která mluví lidskou řečí a myslí jako lidé, a přesto se chovají podle své zvířecí přirozenosti. Selma Lagerlöfová chtěla hrdiny své knížky zobrazit podobně a jejich prostřednictvím vylíčit různé události a přiblížit různá místa. Nejlepší pohled na zemi dostaneme samozřejmě z ptačí perspektivy a k tomu si na cestu tažných ptáků vymyslela skřítka – malého Nilse. (more…)

Paměti rodu 1/10 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:32

Vladimír Hellmuth-Brauner. Četba na pokračování. Režie Luboš Koníř. Připravil Jiří Langer.

Účinkuje Přemysl Rut.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2008. Premiéra prvního dílu 17. 11. 2008 (20 min.).

Pozn.: Vladimír Hellmuth-Brauner byl potomkem rodiny, která hrála důležitou roli v českém politickém a kulturním životě. Od dětství slýchal mnohé historky o českých velikánech jako byl František Palacký nebo Karel Havlíček Borovský, přátelé jeho pradědečka Františka Augusta Braunera. Řady rodinných přátel rozšířil později i umělecký okruh spojený se Zdenkou Braunerovou, známou malířkou. Kniha Paměti rodu zachytila – s šarmem a humorem autorovi vlastním – drobné detaily a epizody, díky nimž ožívají i doby pro nás už velmi vzdálené. (anotace)

10. 11. 2008

Kniha o hřbitově 1/5 (2004)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:34

Samko Tále (pseudonym Daniely Kapitáňové). Tragikomický příběh retardovaného Samka Táleho. Překlad a režie Miroslav Zelinský.

Účinkuje René Šmotek.

Připravil Český rozhlas Ostrava v roce 2004 (105 min.).

Lit.: (anonym): Kniha o hřbitově. In web ČRo duben 2004 (anotace). – Cit.: V době svého vydání se vyprávění Samka Táleho stalo na Slovensku obrovským bestsellerem a mnohé z jeho replik dokonce zlidověly.
Samko Tále je mírně postižený sběrač starého papíru, který se ve své knize vypovídává ze všeho, co ho potkalo jednak v dětství, jednak v období kolem „revolučního“ roku 1989. (Nutno ovšem dodat, že Samko Tále je pseudonym známé prozaičky Daniely Kapitáňové.)
Křivé zrcadlo jednoduchého rozoumku nahlíží události, ale především lidské charaktery v tak specifické perspektivě, že vyvolává mrazení v zádech, byť jde mnohdy o situace bizarně komické, smích nás vždycky brzy přejde. Knihu chystá k vydání brněnské nakladatelství Host. Ostravské studio Českého rozhlasu připravilo v překladu a režii Miroslava Zelinského pět pokračování, ve kterých se představí herec Komorní scény Aréna, mimochodem nositel letošní Radokovy ceny za hru roku, René Šmotek.

Pod pseudonymem Samko Tále se skrývá Daniela Kapitáňová (1956)

5. 11. 2008

Osudy – Karel Paukert 1/10 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 17:03

Rozhlasové vzpomínky varhaníka, pedagoga, kurátora Muzea umění v Clevelandu ve státě Ohio. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.

Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 10. 11. 2008. Repríza 13. – 17. 7. a 20. – 24. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h).

Prsatý muž aneb Zloděj příběhů 1/5 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:56

Josef Formánek. Četba na pokračování. Dramatizace Michal Mašek. Režie Jiří Miškovský.

Účinkuje Marek Sýkora.

Připravil ČRo Sever v roce 2008. Premiéra 10. – 14. 11. 2008 (ČRo 2 Praha, 22:05 h; 1 díl cca 20 min., celkem 1:39 hod.).

Obsah: 1. V polosnu – 2. Si Lap Lap – 3. Baldyou – 4. Horečka – 5. To.

Lit.: anonym: Četba na pokračování: Josef Formánek : Prsatý muž aneb Zloděj příběhů – 12.11. In web ČRo Dvojka, listopad 2008 (anotace). – Cit.:  Literární prvotina severočeského autora Josefa Formánka Prsatý muž aneb Zloděj příběhů se stala přes noc bestsellerem. Jejím hrdinou je mladý podnikatel, který se rozhodne uniknout z reálného světa byznysu a hledat vytoužený duševní mír v daleké divočině. Prožívá mnohá dobrodružství a poznání. Některá z nich vám nabídneme v pětidílné adaptaci Michala Maška a v režii Jiřího Miškovského. Účinkuje Marek Sýkora. Vysíláme od 22:05 hodin.

Cestou k Herkulovým sloupům 1/7 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:19

Josef Kořenský. Z knihy slavného českého cestovatele připravil Jiří Vondráček. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Michal Pavlata.

Natočeno 2008. Premiéra 10. – 16. 11. 2008 (15 min.). Repríza 1. dílu 29. 8. 2011 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.).

Lit.: anonym: Josef Kořenský: Cestou k Herkulovým sloupům, 7 částí. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2011 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Přestože cestování bylo celoživotní zálibou pedagoga, přírodovědce a spisovatele Josefa Kořenského, nepodnikal svoje cesty z touhy po dobrodružství, ale především za poznáním. Ze dvou velkých a časově náročných cest kolem světa, které podnikl v roce 1893 a 1900-1901 vytěžil na dvě desítky cestopisných knih. Ve vltavské řadě Stránky na dobrou noc vybíráme črty slavného českého cestovatele z jeho putování po Španělsku.

Cestovatel a spisovatel Josef Kořenský se narodil 26. července 1847 v Sušně u Benátek nad Jizerou. Už jako student reálné školy v Mladé Boleslavi se zabýval paleontologií a získal slušnou sbírku zkamenělin, o které se s uznáním vyslovil i dr. Antonín Frič. Ten mladého a zaníceného přírodovědce podporoval i za jeho studií na pražském učitelském ústavu a poskytl mu dokonce azyl v muzeu. Od roku 1867 učil Kořenský nejprve v Radnicích, pak v Litomyšli a nakonec na Smíchově (ulice dodnes nese jeho jméno), kde jeho obliba v paleontologii našla uplatnění na nedalekých bohatých lokalitách (Barrandov aj.).

Po celou dobu dále studoval, přednášel a psal díla vědecká i populární, přispíval do časopisů, ale především cestoval. Projel všechny evropské státy, vydal se až na Sibiř a v letech 1893-1894 vykonal cestu kolem světa, která mu poskytla látku na monumentální dílo Světem a přírodou, první toho druhu v Čechách. Ze svých cest přivezl Kořenský spoustu uměleckých i etnografických předmětů a přírodnin, aby jimi obohatil česká muzea, ale i školní kabinety. Za jeho celoživotní dílo mu byl roku 1927 udělen čestný doktorát na Karlově universitě. Zemřel 8.října 1938 v Praze.

Tyran Banderas 1/12 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:17

Ramón María del Valle-Inclán. Četba na pokračování z románu španělského spisovatele. Překlad Oldřich Bělič. Připravil Miroslav Stuchl. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Vladimír Gromov.

Natočeno 2008. Premiéra 9. – 20. 11. 2008 (1 díl cca 30 min.). Repríza 1. dílu 12. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: anonym: Ramón María del Valle-Inclán: Tyran Banderas. In web ČRo 9. 11. 2008 (anotace). – Lit.: Španělský básník, prozaik a dramatik Ramón María del Valle-Inclán (1866-1936) musel zanechat studia práv, po návratu z dvouletého pobytu v Mexiku se v Madridě začal věnovat literární tvorbě. Úspěch mu přinesly „sonáty“ z erotického života dekadentního markýze z Bradomínu, který nese nejeden autobiografický rys. V posledním období své tvorby pěstoval Valle-Inclán vlastní odrůdu karikaturní společenské satiry, připomínající Goyovy Caprichos. Patří k ní mj. i román Tyran Banderas z roku 1926, barvitě groteskní obraz latinskoamerické diktatury. K tématu osobní moci a záhadné, lidsky odpudivé postavě vojenského diktátora Banderase přivedlo protiměšťáckého buřiče a někdejšího dandyho Valle-Inclána patrně několika cestami za oceán potvrzené tušení, že tamější krutá skutečnost se týká i Evropy a že Španělsko má na ní svůj díl historické viny. Román zabydlují karikaturně výstižné typy a v jejich krátkých, pečlivě strukturovaných vstupech, podobným filmovým záběrům, se odvíjí příběh konce jedné diktatury (a možná i začátku další?) v jedné vzdálené zemi. Dvanáctidílnou četbu na pokračování z románu španělského spisovatele z překladu Oldřicha Běliče připravil Miroslav Stuchl. V režii Vladimíra Gromova účinkuje Ivan Řezáč.

Španělský básník, prozaik a dramatik Ramón María del Valle-Inclán (29. 10. 1866 Villanueva de Arosa – 5. 1. 1936 Santiago de Compostela) pojímal i svůj život jako literární legendu. Ačkoli vyšel z rodiny zchudlých hidalgů, velice si zakládal na urozeném původu. Pro neutěšené finanční poměry své rodiny musel zanechat studia práv, po návratu z dvouletého pobytu v Mexiku (1892-1893), kde se pokusil o štěstí službou v tamní armádě, začal žít bohémským způsobem v Madridě a začal se věnovat literární tvorbě. Debutoval povídkami ve sbírce Příběhy o ženách (1895), úspěch mu přinesly teprve „sonáty“ z erotického života dekadentního markýze z Bradomínu, který nese nejeden autobiografický rys (Podzimní sonáta, 1902, Letní sonáta, 1903, Jarní sonáta, 1904, Zimní sonáta, 1905).

Mezi madridskými umělci proslul Valle-Inclán okázalým individualismem a bohémskou extravagancí. Tvůrčí orientací ovlivněnou dobovým modernismem se poněkud vymyká generaci tzv. „osmadevadesátníků“, do níž bývá počítán. V jeho proměnlivém díle se odráží duchovní atmosféra počátku 20. stol. Trilogie z karlistických válek Křižáci (1908), Zář hranice (1909) a Sokoli zašlých let (1909) (česky souborně pod názvem Barbarská elegie, 1975) se již vzdaluje literárnímu aristokratismu. V posledním období své tvorby pěstoval Valle-Inclán „esperpento“, vlastní odrůdu karikaturní společenské satiry, připomínající Goyovy Caprichos. Patří k ní mj. dramata Světla bohémy (1920), Parohy dona Friolery (1921) a román Tyran Banderas (1926, č. 1956 a 1985), barvitě groteskní obraz latinskoamerické diktatury.

K tématu osobní moci a záhadné, lidsky odpudivé postavě vojenského diktátora Banderase přivedlo protiměšťáckého buřiče a někdejšího španělského dandyho Valle-Inclána patrně několika cestami za oceán potvrzené tušení, že tamější krutá skutečnost se týká i Evropy a že Španělsko má na ní svůj díl historické viny. Chmurně sarkastickým viděním i využitím magických prvků anticipuje Valle-Inclánův román Tyran Banderas díla pozdějších latinskoamerických spisovatelů, jako byli Carpentier, García Márquez nebo Roa Bastos. Román zabydlují karikaturně výstižné typy a v jejich krátkých, pečlivě strukturovaných vstupech, podobným filmovým záběrům, se odvíjí příběh konce jedné diktatury (a možná i začátku další?) v jedné vzdálené zemi. A ze zakřiveného satirického zrcadla vystupují povědomé obrysy skutečnosti daleko bližší…

Poetické zálety Jana Borny 1/5 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Poezie — Přemek @ 15:15

Jan Borna. Divadelní a filmoví režiséři uvádějí ve vlastní interpretaci a režii verše svých oblíbených autorů.

Natočeno 2008. Premiéra 10. – 14. 11. 2008. Repríza 6. – 10. 3. 2017 (ČRo 3 Vltava, 12:50 – 13:00 h.) v cyklu Poetická zastávka.

Obsah: 1. Edgar Allan Poe: Havran (10 min.). – 3. Jiří Orten. – 4. Miroslav Holub. – 5. Jan Skácel.

Osudy – Jaroslav Med 1/5 (2005)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 10:58

Rozhlasové vzpomínky literárního historika a kritika. Připravil Miloš Doležal. Technická spolupráce Jiří Fuhrman.

Natočeno 2005. Premiéra 3. – 7. 10. 2005.  1. repríza 3. – 7. 11. 2008, 2. repríza 23. – 27. 4. 2012. Repríza jednoho dílu 18. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h) v cyklu Repete k úmrtí J. Meda.

Lit.: Pavlovský, Petr: Čilý kmet na swingovém pozadí. In Týdeník Rozhlas 20/2012 (recenze). – Cit.: Havlíčkobrodský rodák Jaroslav Med oslavil 19. dubna osmdesátiny v plné duševní svěžesti. Důkazy přinesl i Český rozhlas 3 – Vltava, a to jedním jednorázovým pořadem a jedním krátkým seriálem. (…)
Od pondělka do pátku pak v cyklu Osudy (připravil Miloš Doležal) vzpomínal jubilant klíčových údobí a momentů svého pestrého života, počínaje šťastným, ale neobyčejným protektorátním dětstvím v maloměstské patriarchální rodině svého dědečka, konzervativního prvorepublikového monarchisty, majitele prosperujícího krejčovského závodu. „Doma se nečetlo, ale pořád se vyprávělo.“ K literatuře tak dítě spělo z atmosféry nasycené slovesnou epikou, od poslouchání příběhů k jejich čtení. Dětství skončilo zároveň s válkou a středoškolák na obchodní akademii – měl pokračovat v otcově kariéře – opojený jazzem a moderní literaturou prožíval „prima sezónu“ i „konec nylonového věku“ Třetí republiky se závěrečným „Vítězným únorem“, po které byl otcův podnik zlikvidován a obchodní akademie ztratila smysl. Dalším studiem i „samostudiem“ zrodil se křesťanský intelektuál, později všeobecně uznávaný literární vědec a dodnes vysokoškolský pedagog, který odchoval generace. Svěží vzpomínání přímo volalo po knížce memoárů – doufejme, že k pětaosmdesátinám už budou na pultech.

Poetické zálety Janusze Klimszi 1/5 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Poezie — Přemek @ 10:20

Janusz Klimsza. Divadelní a filmoví režiséři uvádějí ve vlastní interpretaci a režii verše svých oblíbených autorů.

Připravila Ostrava v roce 2008. Premiéra 3. – 7. 11. 2008. Repríza 25. – 29. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 12:50 h) v cyklu Poetická zastávka.

Obsah: 1. Robinson Jeffers: Básně z jestřábí věže. (10 min.). – 2. Sylvia Plath (10 min.). – 3. Octavio Paz: Na břehu světa. (10 min.). – 4. Homér: Odysseia. (10 min.). – 5. Tentokrát otevřel Janusz Klimsza zásuvku s vlastní tvorbou (10 min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress