Selma Lagerlöfová. Vybrané kapitoly ze stejnojmenné knihy. Překlad Dagmar Hartlová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Svatopluk Skopal.
Natočeno 2008 (?). Repríza 1. dílu 27. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc; 1. dílu 26. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Dopolední četba.
Pozn.: Když spisovatelce Selmě Lagerlöfové v r. 1901 nabídli, aby se podílela na vypracování nové učebnice pro obecnou školu, bylo jí 43 let a byla v té době ve Švédsku už oblíbenou a uznávanou autorkou. Od dětství vyrůstala s pohádkami a pověstmi rodného kraje Värmlandu a jejich barvitý jazyk plný života a fantazie si přinesla i do vlastní tvorby. Kromě toho byla sama původním povoláním učitelka, a tak se zdálo naprosto přirozené, že tento úkol dostane právě ona. Komise jmenovaná za tímto účelem vypracovala pečlivé pokyny, co má učebnice obsahovat, a průběžně měla na práci dohlížet. Když Selma Lagerlöfová po počátečním váhání nabídku přijala, rozhodla se udělat učebnici vlastivědy po svém a napsat ji jako napínavý příběh, který nadto dětem řekne hodně o zeměpisu Švédska a o lidech, kteří tam žijí.
Selma Lagerlöfová věnovala hodně práce přípravám – cestovala po celé zemi a přečetla spoustu knih z oblasti zeměpisu a zoologie. Už jako dítě velmi ráda četla a světová literatura pro ni byla pokladem, z něhož ráda čerpala, jak prozrazuje i Nilsova pouť. Navzdory bohatému materiálu ale nemohla dlouho najít pro knihu vhodnou formu.
Správný podnět autorka nakonec našla v knihách Rudyarda Kiplinga o zvířatech, která mluví lidskou řečí a myslí jako lidé, a přesto se chovají podle své zvířecí přirozenosti. Selma Lagerlöfová chtěla hrdiny své knížky zobrazit podobně a jejich prostřednictvím vylíčit různé události a přiblížit různá místa. Nejlepší pohled na zemi dostaneme samozřejmě z ptačí perspektivy a k tomu si na cestu tažných ptáků vymyslela skřítka – malého Nilse.
Světoznámá kniha o podivuhodné cestě Nilse Holgerssona s divokými husami Švédskem vyšla roku 1906, a i když už se dnes ve škole jako učebnice nepoužívá, vydává se po celém světě dodnes. Hluboký cit Selmy Lagerlöfové pro přírodu i lidi, kteří v ní žijí, zůstává zdrojem inspirace i v naší době, kdy je stále naléhavější chovat se k životnímu prostředí ohleduplně. (anotace)
Vysíláno od 17. 11. do 23. 11. 2008 na stanici ČRo 3 Vltava v pořadu Stránky na dobrou noc (premiéra)?
Lit.: Bezdíčková Vladimíra: Dobrodružství zlobivého Nilse. In web ČRo 16. 11. 2008 (anotace). – Cit.: Psal se rok 1901 a švédská spisovatelka Selma Lagerlöfová dostala nabídku, aby se podílela na vypracování nové učebnice pro obecnou školu. Souhlasila, přečetla mnoho knih z oblasti zeměpisu a zoologie a vydala se na dlouhou objevnou cestu po rodné zemi, aby nasbírala potřebné vlastivědné údaje. V letech 1906 až 1907 pak napsala pohádkový román Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem. Jeho sedmidílnou rozhlasovou podobu představí vltavské Stránky na dobrou noc.
Autorka dlouho nenacházela vhodnou formu knihy. Podnět nakonec získala v Kiplingových příbězích o zvířatech, která mluví lidskou řečí, ale svou zvířecí přirozenost si zachovávají. Jednomu takovému – kačeru Martinovi – pak ve své knize posadila do peří mrňouska Nilse. Původně to byl kluk, který nikoho neměl rád, a tak byl zaklet ve skřítka, aby při putování s hejnem divokých husí do Laponska poznal, co je v lidském životě cenné. Čekají ho těžké zkoušky v podobě deště a zimy, bezesných nocí, kdy se strachuje o život svých druhů a chrání je před útoky. Učí se řádu, poznává dobro i zlo, zjistí, co je láska rodičů i přátelství, zakusí sladkost i trpkost svobody. A z ptačí perspektivy, posílen slovy moudré husy Akky – „Čím víc věcí do hlavy dostanete, tím víc tam bude místa“ – poznává Nils také svou zemi.
Selma Lagerlöfová (1858-1940) je představitelka švédského novoromantismu. Proti vůli rodičů vystudovala učitelský ústav, v letech 1885 až 1896 působila jako učitelka, ale posléze se zcela věnovala literatuře. Jejím prvním úspěšným dílem byl dvoudílný román Gösta Berling (1891), po němž následovaly sbírky povídek, novely a další romány (Jeruzalém, Císař z Portugálie či Vozka smrti). Roku 1909 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu.
Komentář by u.c.a — 17. 1. 2009 @ 12:29