Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 12. 2008

Tanec na cizí veselce 1/6 (1999)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 21:08

Hanna Krallová. Prózu polské spisovatelky a novinářky přeložila Pavla Foglová, četbu na pokračování připravila Milena Štráfeldová. Režie Markéta Jahodová.

Čte Jaroslava Adamová.

Natočeno 1999. Premiéra na stanici ČRo 3 Vltava od 14. do 19. 1. 2000 (6 x 30 min.).

Pozn.: Nominace pro J. Adamovou v anketě Neviditelný herec 2000.

Lit.: Vondráček, Jiří: Tanec na cizí veselce. In Týdeník Rozhlas 2/2000 (anotace). – Cit.: Polská autorka Hanna Krallová se narodila v roce 1937 ve Varšavě. Vystudovala žurnalistiku na Varšavské univerzitě a až do vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 pracovala v týdeníku Polityka. Později psala pro krakovský katolický týdeník Tygodnik Powszechny. V roce 1972 uveřejnila knihu reportáží ze Sovětského svazu Na východ od Arbatu. O pět let později vzbudila velkou pozornost její kniha Stihnout to před Pánem Bohem, jejímž základem se stal rozhovor s velitelem povstání ve varšavském ghettu a s pozdějším světově proslulým lodžským kardiochirurgem Markem Edelmanem. V roce 1978 publikovala sbírku reportáží a krátkých příběhů Pět odstínů bílé. V roce 1985 vydalo polské exilové nakladatelství v Paříží její román Podnájemnice, autobiografický příběh z války, za který autorka obdržela kulturní cenu Solidarity. Následovaly sbírky příběhů a povídek Hypnosa a Tanec na cizí veselce (1993).
Prozaické práce Hanny Krallové vyrůstají přirozeně z její činnosti novinářské, reportérské. Z této dokonale zvládnuté symbiózy si vytvořila osobitý, nezaměnitelný styl, z něhož je zřejmé, že beletrizaci, literární zpracování si vyžádali sami hrdinové jejích příběhů i událostí, o nichž autorka psala a píše. Jejím nejvlastnějším tématem se stalo soužití a složitě se vyvíjející vztahy
mezi Poláky, Židy a Němci na předválečném i poválečném území Polska. Osudy hrdinů próz Hanny Krallové důkladně zamíchal fašismus a nacistická okupace Polska, válka, holocaust, a u těch, kteří přežili posléze komunistická diktatura, komunistické lágry, poválečný antisemitismus a u mnoha z nich také emigrace.
Dílu Hanny Krallové věnuje Český rozhlas pozornost už od počátku 90. let: četba na pokračování z prózy Tanec na cizí veselce (v překladu Pavly Foglové) je už šestým v ČRo uvedeným autorčiným dílem.

21. 12. 2008

Člověk milion 1/16 (2003)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:17

Jozef Cíger Hronský. Překlad Emil Charous (vydal Odeon, 1972). Připravila Dagmar Oravová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jan Vlasák.

Připravil Český rozhlas v roce 2003. Premiéra 1.-16. 11. 2003 (?).

Lit.: Oravová, Dagmar: Literatura ve Dnech slovenské kultury. In web ČRo 1. 11. 2003 (anotace). – Cit.: Největším projektem Dnů slovenské kultury na Vltavě je zřejmě četba na pokračování z románu Jozefa Cígera Hronského Člověk milion (1.-16. 11.). Tímto titulem představíme nejen nejlepší dílo tohoto spisovatele, ale zároveň i jedno z vrcholných děl slovenské literatury 1. poloviny 20. století. V originále se jmenuje Jozef Mak – podle svého titulního hrdiny. Je to „nomen omen“: dřevorubec, traťový dělník a nakonec forman Jozef Mak je nepatrný človíček, ztracený jako zrnko máku v lidském společenství i ve víru historického dění. Je to „obyčejný člověk, který musí zachovat velký zákon světa: musí v druhé moudré třicítce žít, co v první nemoudré třicítce zasil“. Román Člověk milion má i při své vysoké umělecké náročnosti všechny atributy posluchačsky přitažlivé rozhlasové četby: promyšleně komponovaný ústřední příběh láky s nečekanými peripetiemi, plnokrevné, psychologicky věrohodné postavy, množství dobře vystavěných a pointovaných epizod, jímavé lyrické pasáže. Posluchačům nabídneme tento tradicionalistický a zároveň novátorský román v českém překladu Emila Charouse. Náročný úkol šestnáctidílné četby na pokrčování svěřil režisér Vlado Rusko Janu Vlasákovi.

Osudy – Zákoutí mé duše 1/5 (2005)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 15:18

Milena Flodrová. Vzpomínky brněnské historičky. Připravila Olga Jeřábková. Režie Eva Řehořová.

Nastudovalo Brno v roce 2005. Premiéra 28. 3. -1. 4. 2005 (ČRo 3 Vltava, 11.30 h.). Repríza 12. – 16. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 6. – 10. 1. 2025 (ČRo Brno, 17:30 h.) v cyklu To nejlepší k poslechu v rámci lednového výběru pořadů k jubileu M. Flodrové Měsíc s velkou Brňankou – k 90. narozeninám M. Flodrové.

Obsah: 1. díl: Vzpomínky na dětství (2. díl: Jak osud Milenu Flodrovou přivedl do Brna (3. díl: Konec druhé světové války v Brně očima malé Mileny . díl: Mládí, studium i první roky, kdy se začala věnovat své profesi 5. díl: Začátek profesní kariéry ).

Pozn.: Historička Milena Flodrová prožila svůj celý profesní život v Muzeu města Brna a její celoživotní láskou se stalo Brno a Brňané.

Lit.: anonym: Osudy Mileny Flodrové. In web ČRo 3 Vltava, září 2016 (anotace). – Cit.: Zákoutí mé duše. Vzpomínky brněnské historičky.

Popularizátorka brněnské historie v Českém rozhlase Brno Milena Flodrová se narodila v roce 1935 v Hranicích na Moravě. Vystudovala historii a archivnictví na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1958 – 1991 pracovala v Muzeu města Brna na Špilberku.

Lit.: Šenkýř, Miloš: Zákoutí mé duše. Vzpomínky znalkyně a propagátorky historie města Brna Mileny Flodrové. In web ČRo Brno, 10. leden 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Legenda brněnské historie Milena Flodrová má devadesát let. Připomeňte si s Českým rozhlasem Brno její mimořádná vystoupení a práci.

Brňák není totéž co Brňan. I toto rozdělení dokázala výjimečným způsobem definovat historička Milena Flodrová. Čestná občanka Brna, nositelka Ceny Jihomoravského kraje, Ceny města Brna, medaile svatých Cyrila a Metoděje a dalších ocenění. Celý pracovní život zůstala věrna jedinému zaměstnavateli, Muzeu města Brna.

Od narození největší znalkyně a propagátorky brněnské historie uplyne v lednu 2025 devadesát let. Připomene to i Český rozhlas Brno, v jehož studiích nahrála stovky pořadů o svém městě.

Je to výjimečná šance, jak si připomenout mimořádně skromnou ženu, která před pěti lety ukončila (symbolicky ve vysílání brněnského rozhlasu) veřejné vystupování a v soukromí se věnuje zpracování dokumentů, které shromáždila.

Od 6. ledna po celý měsíc vždy v pracovních dnech po půl šesté večer Český rozhlas Brno odvysílá výběr z pořadů, na nichž se Flodrová podílela. K poslechu nyní nabízíme pětidílný cyklus Zákoutí mé duše. Ten v roce 2005, tedy k sedmdesátinám Mileny Flodrové, připravila v brněnském rozhlase Olga Jeřábková. (…)

13. 12. 2008

Kašpar z hor 1/12 (2002)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 19:44

Henri Pourrat. Četba na pokračování z románu francouzského spisovatele. Překlad Jiří Reynek. Připravila Alena Heroutová. Režie Josef Červinka.

Účinkuje Jiří Schwarz.

Natočeno 2002. Premiéra prvního dílu 28. 3. 2002 (ČRo 3 – Vltava 18:30 h.). Repríza 1. dílu 3. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: -tur-: Kašpar z hor v novém. In Týdeník Rozhlas 13/2002 (anotace). – Cit.: Francouzský prozaik Henri Pourrat musel ze zdravotních důvodů prožít celý život na venkově. Jeho vysoká a vznešená silueta se více než půlstoletí objevovala ve hvozdech, polích, lukách a vesnicích auvergneského kraje. Spisovatel naslouchal vyprávění vesničanů a jejich písním. Během toulek se objevila i myšlenka na román Kašpar z hor. Vznikl čtyřdílný románový cyklus; autor svou knihu charakterizoval slovy : „…bude to nebezpečný žánr, ani román, ani povídka, spíš jakási sága, s jinou realitou, než jak ji známe z běžného románu, s realitou více naivní, důvěrnější, víc kotvící v řeči.“
Děj se odehrává za časů Napoleona I. Napínavé vyprávění o těžkém osudu Anny-Marie Grangeové, dívky ze statku, a příběhy jejího bratrance Kašpara se Pourratovi rozrostly ve čtyřdílnou epopej, v níž se odvíjí i nesmírně pestrý příběh světa francouzského venkova, tak jak jej autor při svých toulkách ještě stihl zaznamenat z úst svědků a pamětníků. (more…)

10. 12. 2008

Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče 1/6 (200?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:05

Dušan Tarageľ. Režie Ivan Misař.

Účinkují Anna Geislerová, Miroslav Zelinský a Tomáš Jirman.

Natočeno v Českém rozhlase v roce 200? (6 x 15 min.). Vysíláno v rámci Dnů slovenské kultury v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Pohádka o Madle, která stále žalovala + Přesvědčovací argumentář, 2. ?, 3. Pohádka o Věrce, která se dloubala v nose, 4. Pohádka o líném Tondovi, 5. Pohádka o Katce, která se všude ztratila, 6. Pohádka o Dušanovi, který stále brblal a odmlouval.

Pozn.: V roce 2006 vznikla také nahrávka pro Supraphon (1 CD, čte Aňa Geislerová).

4. 12. 2008

Krev mé krve 1/10 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:57

Helen Grace Carlisleová. Četba na pokračování z románu americké autorky. Překlad Ludmila Weinfurterová. Připravila Dagmar Oravová. Účinkuje Růžena Merunková. Režie Aleš Vrzák.

Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 10. 12. 2008 (30 min.).

Zvuk slunečních hodin 1/10 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:47

Hana Andronikova. Četba na pokračování z prózy současné české spisovatelky. Pro rozhlas upravil Marek Horoščák. Režie Zdeněk Kozák.

Účinkuje Drahomíra Hofmanová a František Derfler.

Připravilo Brno v roce 2008. Premiéra prvního dílu 8. 12. 2008 (25 min.).

Pozn.: Román přirozeným a vynalézavým způsobem spojuje několik rovin, časových pásem a žánrů Baťův Zlín, Indii třicátých let, poválečnou Ameriku. Vyprávění začíná náhodným setkáním dvou českých emigrantů v Coloradu, jejichž životní osudy se kdysi prolnuly. V krátkých scénách i ucelených pasážích se před námi odvíjí strhující příběh, v jehož centru stojí milostný vztah Tomáše Kepplera a židovské dívky Ráchel viděný očima jejich syna Daniela. S nástupem okupace Československa a poté, co byla Ráchel odvedena do transportu, se Danielův svět harmonie a bezpečí definitivně rozpadl. Autorka zaujala nejenom tématem, ale i fabulačními schopnostmi, rafinovanou prací s literárním časem a výrazným, svébytným jazykem. Za svůj debutový román získala v roce 2002 ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Dílo bylo přeloženo do čtyř jazyků. (anotace)

Pověsti a báchorky z Nizozemska a Flander 1/7 (2008)

Filed under: Četba na pokračování,Literární pásma — Přemek @ 12:46

Z knihy Bludný bruslař, kterou uspořádala a přeložila Magda de Bruin-Hüblová, připravil Jiří Vondráček. Účinkuje Bořivoj Navrátil. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 8. 12. 2008 (15 min.).

Osudy – Elie Wiesel: Všechny řeky spějí do moře 1/10 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:38

Četba na pokračování z prvního dílu pamětí židovského novináře a spisovatele. Překlad Olga Sixtová. Připravila Dagmar Oravová. Režie Petr Adler.

Účinkuje Josef Somr.

Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 8. 12. 2008.

3. 12. 2008

Nuda v Čechách 1/8 (1992)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 9:39

Alexandr Kliment. Četbu na pokračování připravil Jiří Plachetka. Dramaturgie Jiří Plachetka, Jan Halas. Režie Hana Kofránková.

Účinkují Ladislav Frej a Radka Fidlerová.

Natočil Československý rozhlas v roce 1992 (díl cca 30 min.). Repríza 31. 7. – 9. 8. 2024 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení.

Pozn.: Spisovatel a publicista Alexandr Kliment se narodil 30. ledna 1929 v Turnově; jeho otec, ruský emigrant, byl brusičem drahokamů. Po maturitě na gymnáziu v Praze (1948) studoval nejprve filosofii a hudební vědu na FF UK, později divadelní dramaturgii na AMU – studia nedokončil. Vyučil se zámečníkem, od roku 1953 pracoval jako nakladatelský redaktor (SPN, Československý spisovatel), později jako dramaturg Československého státního filmu. Od roku 1968 převážně spisovatel z povolání, byť ve dvacetiletí tzv. normalizace mohl publikovat pouze v samizdatu a v exilu. Spolupracuje s Českým rozhlasem, v 70. a 80. letech napsal několik her, vysílaných nejprve v Německu, po roce 1989 také u nás. Je autorem scénářů, mj. k filmu D. Vihanové Pevnost (1994). Píše rovněž knížky pro děti. Žije v Praze.

Lit.: Toušková, Martina: Nuda v Čechách. Zpověď čtyřicetiletého architekta o životě v komunistické nesvobodě. In web ČRo České Budějovice, 2. srpen 2024 (článek). – Cit.: Píše se rok 1967 a pražský architekt, introvert a rozpolcený intelektuál Mikuláš Svoboda je postaven před vážné životní rozhodnutí – v jeho životě se znovu objevuje dávná láska, malířka Olga, která ho láká k emigraci do Paříže. Mikuláš váhá a bilancuje, vrací se ve vzpomínkách do let minulých. Má jet, nebo zůstat? (…)

Má odejít za svobodou a ženou svého života, nebo zůstat v zemi, kde se z kreativního a ctižádostivého člověka stal muž pasivně uzavřený do sebe a žijící si svůj „paralelní“ pohodlný život?

Zpověď čtyřicetiletého architekta o životě v komunistické nesvobodě napsal Alexandr Kliment.

Útlý román Nuda v Čechách vyšel poprvé německy ve švýcarském Lucernu v roce 1977, o dva roky později pak česky v kanadském Torontu v nakladatelství ’68 Publishers. V Československu mohl být vydán až v roce 1990. Je považován za autorovo nejlepší dílo.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress