Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 4. 2009

Liečiteľ 1/5 (Léčitel, 2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 15:48

Marek Vadas. Četba na pokračování z povídkové knihy. Redaktor Egon Tomajko. Hudební spolupráce Ĺubomír Šamo. Zvuk Peter Janák. Režie Vladimír Kivader.

Účinkuje Miroslav Kráľ.

Nastudovala Banská Bystrica v roce 2009. Premiéra 27.-30. 4. 2009 na stanici Rádio Regina v cyklu Pri nočnej lampe (4 x 30 min.). Repríza 20.-24. 10. 2014 (SRo 8 Rádio Litera); repríza 3. dílu 30. 5. 2020 (SRo 8 Rádio Litera, 00:00 – 00:30 h.).

Povídky: 1. Som chlapec z knihy, Budem sa pozerať a Smrť na oslave; 2. Slnečná obloha; Ĺudia s mäsom a kosťami; 3. Rieka; U fúzatého doktora; 4. Kráľ čaká; Ako sa tancuje makossa.

Pozn.: Marek Vadas (1971) predstaviteľ postabsurdnej literatúry tzv. čierneho a zeleného humoru. Debutová zbierka poviedok Malý román (1994) bola s nadšením prijatá hlavne mladými čitateľmi. V roku 1996 vydal spoločne s Emanom Erdélyim poviedkový román Univerzita, ktorý spôsobil škandál, pretože kritizoval nešváry pedagógov. Jeho ďalší odvážny literárny počin je poviedkový súbor s názvom Diabol pod čapicou, ktorý napísal opäť spoločne s Emanom Erdélyim. Najnovšia zbierka 37 krátkych poviedok Mareka Vadasa sa volá Prečo sa smrtka smeje.

Laureát ceny Anasoft Litera (2. ročníka) bol pri svojom vstupe do slovenskej literatúry sviežim závanom exotiky, tajomstva, fantázie, duchov, ale i krutej reality života v rovníkovej Afrike pre ktorú niekedy platí, že je len ľudsky blízka, hoci duchovne vzdialená. (anotace)

Spomienky hájnikovho syna 1/5 (Vzpomínky myslivcova syna, 2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 15:33

Milo Urban. Četba na pokračování. Redakce Ján Zaťko. Hudební spolupráce Ĺubomír Schramko. Technická spolupráce Peter Janák. Režie Petra Geletová.

Čte Michal Ďuriš.

Připravilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Banská Bystrica v roce 2009 (5 x 30 min.).

Pozn.: Vo svojej próze Milo Urban kriticky priblížil obraz života v Česko-slovenskej republike. Základným kritériom jeho umeleckej pôvodnosti bol zápas o pravdu, ktorý obvykle sprevádzali emocionálne výbuchy. Mal neobyčajný inštinkt pre vystupňovanie napätia deja. Zelená krv je dielom s autobiografickými prvkami. (anotace)

Lekár 1/4 (Lékař, 2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 15:16

Dušan Šimko. Četba na pokračování ze stejnojmenné novely. Redakce Ivana Jachymová. Hudbu vybral Alexander Berta. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.

Čte Igor Šabek.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2009 (4 x 30 min.). Premiéra 16.-19. 3. 2009 v cyklu Pri nočnej lampe (SRo 2 Rádio Regina).

Pozn.: Dušan Šimko je slovenský spisovateľ žijúci vo Švajčiarsku. Onedlho by mu mala vyjsť ďalšia kniha – nazvaná Gubbio – v ktorej nájdeme niekoľko próz, všetky však spojené motívom zrady. My sme tentoraz do čítania na pokračovanie vybrali komornú psychologickú novelu Lekár, ktorá je príbehom o pátraní po rodinnej histórii Antona Polgára. Ten priletí z Detroitu na východné Slovensko, aby sa postaral o hroby svojich predkov. Pritom sa dozvedá o ich životoch, a hoci dúfal, že mu bude všetko jasnejšie, nestane sa tak. Naopak, ich životy i ten jeho sú len komplikovanejšie. Otvorenou – zdá sa – ostane i otázka, kto udal jeho starého otca, ktorý sa v kritickom momente svojho života, za dramatických okolností, dostal z nemocnice do vojnového transportu. (anotace)

Prešporský pitaval 1/5 (2006)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 15:15

Vladimír Segeš. Četba na pokračování. Redaktorka Tatiana Kusá. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Zvuk Ĺubica Olšovská. Režie Martin Kákoš.

Účinkuje Ivan Vojtek st.

Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2009 (5 x 30 min.).

Pozn.: Historik Vladimír Segeš si všíma societu na okraji spoločnosti a jej trestnú činnosť – panoptikum zlodejov, vrahov, násilníkov i malých podvodníčkov zo stredovekej Bratislavy. Je to silný dokument literatúry faktu, podložený na heuristickom výskume v Archíve mesta Bratislavy. Ako seriál článkov vychádzal v bratislavskom Večerníku a pre veľký čitateľský ohlas sa vydavateľstvo Perfekt rozhodlo pre knižné vydanie. Režisér Martin Kákoš sa so zaujatím zmocnil textu a vymodeloval ho do plastických polhodinoviek s dobovou atmosférou. Napomohla tomu civilná práca s hercom Ivanom Vojtekom st. (anotace)

Kacír zo Soany 1/5 (Kacíř ze Soany, 2002)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 14:37

Gerhardt Hauptamnn. Preklad Ján Boor. Redaktorka Zuzana Belková. Další údaje nezjištěny.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2002 (5 x 30 min.).

Silnejšie ako smrť 1/5 (Silnější než smrt, 2008?)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 14:36

Guy de Maupassant. Čtení ze souboru povídek. Překlad Anton Vantuch. Hudební spolupráce Eleonóra Vančíková-Kapasná. Redakčně připravila Zuzana Belková. Režie Štefan Korenči.

Čte Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 (?). Premiéra (?) 2. – 6. 6. 2008 (Rádio Regina) v cyklu Pri nočnej lampe. Repríza 30. 10. – 3. 11. 2017 (Rádio Devín, 22:30 h).

Části: 1. ?, 2. ?, 3. Tóno, 4. Svák Milon a Vojačik, 5. Život krajinára a Čo s latinčinou.

Pozn.: Čítanie na pokračovanie so spoločným názvom SILNEJŠIE AKO SMRŤ dokazuje, že Guy de Maupassant ani v rozhlasovej podobe nezostáva nič dlžný svojej povesti znalca ľudskej povahy s nadaním okoreniť príbeh primeranou dávkou prekvapenia, citu či drsnejšieho paradoxu. Výber z krátkych poviedok francúzskeho realistu vysielame od pondelka do piatku vždy o 22.30 h v Rádiu Devín.

Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie – Maupassant: Silnejšie ako smrť. Literatúra. In web Rádio Devín, 31. 10. 2017 (článek). – Cit.: (…) Čítanie na pokračovanie so spoločným názvom SILNEJŠIE AKO SMRŤ dokazuje, že Maupassant ani v rozhlasovej podobe nezostáva nič dlžný svojej povesti znalca ľudskej povahy s nadaním okoreniť príbeh primeranou dávkou prekvapenia, citu či drsnejšieho paradoxu. V prozaickom svete Guy de Maupassanta je i s dlhým časovým odstupom zaujímavo už len kvôli jeho pestrosti. Dokazujú to i poviedky SVÁK MILON, VOJAČIK, GAZDA a MOTÚZIK. Poviedka TÓNO navyše strháva vydareným balansovaním na pomedzí humoru a trpkej tragiky života. V poviedkach ŽIVOT KRAJINÁRA a ČO S LATINČINOU spisovateľ zabŕdne do intelektuálske výšky vo večnom konflikte s praktickým životom a zdravým sedliackym rozumom. Uvažuje o umení, živote a láske. (….)

Malá kronika Anny Magdalény Bachové 1/29 (1998)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 9:49

Esther Hallam Meynellová. Četba na pokračování z prózy anglické spisovatelky. Další tvůrci nezjištěni.

Čte Adriana Růžičková.

Nastudovalo Rádio Proglas v roce 1998. Repríza 26. dílu 31. 7. 2000 (Rádio Proglas, 00:00 h.); 6. 4. 2009 (Rádio Proglas, 00:00 h.); 7. 10. 2025 (Rádio Proglas, 11:00 h.); 7. 10. 2025 (Rádio Proglas, 22:00 h.).

Obsah: 26. O svatbě naší dcery Alžběty.

Pozn.: Domněle autentické vyprávění Anny Magdalény napsala Meynellová prostým jazykem a je plnésubjektivních a trefných postřehů z obyčejného všedního života skladatele a jeho rodiny, které účinně polidštily objekt stroze věcného muzikologického výkladu. (anotace)

14. 4. 2009

Osudy – Maska a duše 1/4 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 9:36

Fjodor Šaljapin. Četba na pokračování z druhé knihy pamětí ruského operního pěvce. Překlad  Milan Dvořák. Připravil Viktor Bezdíček. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Rudolf Pellar.

Natočeno 2009. Premiéra 14. – 17. 4. 2009.

Príhody malého Mikuláša 1/27 (Malý Mikuláš, 2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 8:02

René Goscinny. Překlad Beata Panáková. Zvuk Ĺubica Olšovská. Dramaturg Ján Uličiansky. Režie Martin Hvižď.

Čte Pavol Michalka.

Natočeno 2008.

13. 4. 2009

Běguni 1/10 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:54

Olga Tokarczuková. Četba na pokračování z nového románu polské autorky. Hudba Zdeněk Král. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Eva Novotná.

Připravilo Brno v roce 2009. Premiéra prvního dílu 13. 4. 2009 (30 min.). Repríza 1. dílu 4. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h); 7. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 10. dílu 16. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Běguni aneb Panoptikum světa lidí v pohybu. In web ČRo, duben 2009 (anotace). – Cit.: Běguni neboli poutníci, kteří se objevují v titulu úspěšného románu polské spisovatelky Olgy Tokarczukové (1962), byli příslušníci ruské pravoslavné sekty z 18. století, kteří věřili, že svět je dílem ďábla. Ten má prý největší moc nad lidmi, kteří stojí na místě, nepohybují se. Tokarczuková píše, že se setkala s dnešními běguny – ti neustále jezdí moskevským metrem. Najdeme je ovšem až ve druhé části knihy, kde jsou začleněni do příběhu Aňušky, životem vyčerpané matky postiženého dítěte a manželky válečného veterána.

Podle mnohých jsou Běguni nejlepší knihou jedné z nejčtenějších a nejoceňovanějších současných polských spisovatelek. Už její první román Cesta lidí Knihy z roku 1993 získal cenu Polské společnosti vydavatelů knih. Největší úspěch u kritiky a čtenářů měl dosud její třetí titul Pravěk a jiné časy, který byl v českém překladu vydán už dvakrát. Vydání Běgunů se v Polsku stalo literární událostí, autorka za ně získala prestižní literární cenu Nike 2008. Česky kniha vyšla loni v prosinci a ani rozhlasové zpracování na sebe nedalo dlouho čekat – četbu na pokračování, jež vznikla ve studiích brněnského rozhlasu, začne od 13. dubna vysílat Český rozhlas 3 – Vltava.

Děj Běgunů není založen na osudech postav ani na příběhu, ale na samotném fenoménu cestování. Autorka popisuje svět dnešních poutníků, kteří si s sebou vozí cestovatelskou výbavu (miniaturní šampony, skládací zubní kartáčky, pantofle), své nemoci z časových posunů a vlastní jazyk. Delší i zlomkovité příběhy s nejrůznějšími hrdiny se střídají s úryvky přednášek z cestovatelské psychologie, které organizují letecké společnosti, s úvahami, dopisy, záznamy v cestovním deníku, reklamami a hesly opsanými z nejrůznějších zdrojů, útržky zaslechnutých hovorů… To vše vytváří panoptikum světa lidí v pohybu – které se však svou kuriózností paradoxně tolik neliší od opačného panoptika, jež s ním autorka staví do kontrastu: všelijakých sbírek navždy znehybnělých lékařských a komerčně využívaných preparátů, konzervovaných lidských těl a jejich částí. Tato podivná záliba provází lidstvo všemi časy a kulturami.

Tokarczuková (i jakožto vystudovaná psycholožka) zaměřuje pozornost na tělo, neboť ve světě lze konec konců být jen „v těle“, jako „vtělení“. Je tělo reálné, je bolest reálná? A co je vlastně realita? Do hry vstupuje i projekt virtuální encyklopedie Wikipedie, sám fenomén psaní, zapisování a síla slov vůbec. Co všechno je zachytitelné – a co je nezachytitelné? A neodkazuje spíše to druhé k tomu, co je věčné a – řečeno s Běguny – mimo ďáblův dosah?

Románová mozaika knihy Běguni poukazuje na řadu fenoménů současného života, které jsme si – stále v pohybu, v běhu – zvykli používat, aniž bychom nad nimi příliš uvažovali. Tokarczukové ostré, zarývající se střípky nás k tomu přimějí.

Lit.: Blažejovská, Alena:  Olga Tokarczuková: Běguni. In web ČRo 3 Vltava, 4. červen 2018  (článek). – Cit.: Letošní udílení Mezinárodní Man Bookerovy ceny skončilo velkým úspěchem pro polskou literaturu. Prestižní světové ocenění získala prozaička Olga Tokarczuková za svůj román Běguni. Jeho vydání se v Polsku stalo literární událostí roku 2007 a zanedlouho vyšla kniha i v češtině. Rozhlasové zpracování nyní mimořádně zařazujeme do vltavského programu.

Podle mnohých jsou Běguni nejlepší knihou jedné z nejčtenějších a nejoceňovanějších současných polských spisovatelek.

Je to román vedený intuicí stejně jako myšlenkami. Zdánlivě nesouvisející kakofonie hlasů a příběhů z širokého časoprostoru, které meandrují na pomezí hloubky a humoru, mystéria a obyčejnosti, a jejichž podstata je velkolepě víceznačná. The Guardian

Tokarczuková je autorkou báječného důvtipu, imaginace a literárního švihu. V Běgunech nás bere na let galaxií příletů a odletů, příběhů a digresí, zatímco zkoumá témata blízká současnému i obecně lidskému určení. porota Mezinárodní Man Bookerovy ceny

Vydání Běgunů se v Polsku stalo literární událostí, autorka za ně získala prestižní literární cenu Nike 2008, což nebylo zdaleka jediní polské ocenění Olgy Tokarczukové (nar. 1962) – u nás poměrně hodně překládané autorky.

Běguni neboli poutníci, kteří se objevují v titulu úspěšného románu, byli příslušníci ruské pravoslavné sekty z 18. století, kteří věřili, že svět je dílem ďábla. Ten má prý největší moc nad lidmi, kteří stojí na místě, nepohybují se. Tokarczuková píše, že se setkala s dnešními běguny – ti neustále jezdí moskevským metrem. Najdeme je ovšem až ve druhé části knihy, kde jsou začleněni do příběhu Aňušky, životem vyčerpané matky postiženého dítěte a manželky válečného veterána.

Děj Běgunů není založen na osudech postav ani na příběhu, ale na samotném fenoménu cestování. Autorka popisuje svět dnešních poutníků, kteří si s sebou vozí cestovatelskou výbavu (miniaturní šampony, skládací zubní kartáčky, pantofle), své nemoci z časových posunů a vlastní jazyk. Delší i zlomkovité příběhy s nejrůznějšími hrdiny se střídají s úryvky přednášek z cestovatelské psychologie, které organizují letecké společnosti, s úvahami, dopisy, záznamy v cestovním deníku, reklamami a hesly opsanými z nejrůznějších zdrojů, útržky zaslechnutých hovorů… To vše vytváří panoptikum světa lidí v pohybu – které se však svou kuriózností paradoxně tolik neliší od opačného panoptika, jež s ním autorka staví do kontrastu: všelijakých sbírek navždy znehybnělých lékařských a komerčně využívaných preparátů, konzervovaných lidských těl a jejich částí. Tato podivná záliba provází lidstvo všemi časy a kulturami.

Tokarczuková (i jakožto vystudovaná psycholožka) zaměřuje pozornost na tělo, neboť ve světě lze konec konců být jen „v těle“, jako „vtělení“. Je tělo reálné, je bolest reálná? A co je vlastně realita? Do hry vstupuje i projekt virtuální encyklopedie Wikipedie, sám fenomén psaní, zapisování a síla slov vůbec. Co všechno je zachytitelné – a co je nezachytitelné? A neodkazuje spíše to druhé k tomu, co je věčné a – řečeno s Běguny – mimo ďáblův dosah?

Románová mozaika knihy Běguni poukazuje na řadu fenoménů současného života, které jsme si – stále v pohybu, v běhu – zvykli používat, aniž bychom nad nimi příliš uvažovali. Tokarczukové ostré, zarývající se střípky nás k tomu přimějí.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress