Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 6. 2009

Divadlo aneb Snář (do 1976, 1989, 2002)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:35

Eduard Kohout. Vzpomínkové vyprávění. Čte autor. Průvodní slovo Radovan Lukavský. Hudební improvizace Milan Zelenka. Režie Miroslav Šváb.

Natočeno do 1976. Repríza 9. 7. 1989 (Praha, 15:05 – 17:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut; v roce 2002.

Kosí hnízdo 1/10 (1999)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 8:32

Zdeněk Drozda. Četbu na pokračování z autobiografické prózy ochotnického herce, spisovatele a vyučeného pekaře připravila Helena Štěpanovská. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno 1999. Repríza 1. dílu 2. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 29 min).

Pozn.: Nominace pro L. Mrkvičku v anketě Neviditelný herec 2000.

Můjváclav 1/5 (2001?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 8:20

Soňa Červená. Četba na pokračování. Ze stejnojmenné knihy vzpomínek čte autorka. Režie Eva Řehořová.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2001 (?). Repríza 15. – 19. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Alternativní název: Můj Václav.

Obsah: Část I: Da capo – Část II: Amabile cantabile – Část III: Sempre stringendo – Část IV: Martellato – Část V: Intermezzo nobile.

Pozn.: S poněkud neobvyklým názvem „Můj Václav“ představuje Soňa Červená nástrojářského vynálezce a zakladatele Královéhradecké továrny hudebních nástrojů Václava Františka Červeného; ve dvou desítkách poutavě vyprávěných kapitol ze života a doby svého praděda se pokouší plasticky vykreslit portrét nesmírně pracovitého, nadaného a nápaditého českého člověka předminulého století, mezi světovými nástrojaři a hudebnickou obcí veleváženého vynálezce a výrobce. (anotace)

2. 6. 2009

Osudy – Dnes nehlásili žádné popravy 1/10 (2004?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 9:08

Vlasta Lavalová. Deník osmnáctileté Vlasty Čepkové, která prožila 2. světovou válku v zabraném českém pohraničí. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Čte Hana Franková Hniličková.

Připravila Plzeň v roce 2004 (?). Premiéra  14. – 18. 3. a 21. – 25. 3. 2005 (ČRo 3 Vltava,  11.30 h.). Repríza 1. dílu 25. 1. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 30. 4. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: „Dnes ráno si zakládám tento deník, abych jednou věděla, co jsem za války dělala,“ napsala si Vlasta Lavalová 17. června 1942 na jeho první stránku. Dívka ze zámožné rodiny byla tehdy totálně nasazená jako zahradnická dělnice na statku svého strýce ve vesnici nedaleko Plzně, ale už v zabraném českém pohraničí, kde její rodina až do Mnichova žila. Vrací se tedy do míst, která jsou jí dobře známá a kde prožila i celou sudetskou krizi i nepochopitelnou proměnu mnoha německých obyvatel v nadšené henleinovce. A vrací se vlastně v trojí roli: jako Češka, jako bývalá „zámecká“ slečna a jako totálně nasazená příslušnice protektorátu.

Původně soukromé zápisky pořízené vnímavou, citlivou a přesně pozorující mladou ženou čteme dnes, s odstupem šedesáti let, jako neobyčejně zajímavý dokument o období druhé světové války prožité v prostředí, do něhož Češi většinou neměli přístup a v němž se krátce předtím odehrála jedna z největších tragédií moderních středoevropských dějin – rozpad česko-německého konfliktního společenství na území Čech. Tato rovina je doplněna vyprávěním Vlasty Lavalové, v němž z dnešního pohledu rekapituluje svůj život. Obě roviny knihy tak vytvářejí autentickou výpověď o životě generace, která byla formována zkušeností Mnichova, válkou a protektorátem a jejíž postoje a přesvědčení spoluvytvářely českou společnost v poválečných letech. (anotace)

1. 6. 2009

Odpusť, Natašo 1/23 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:49

Sergej Kurdakov. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Radio Proglas v roce 2009.

Pozn.: Kniha podle skutečného příběhu, který během svého života sepsal Sergej Dakov. Osud si se Sergejem již od malička zle pohrával. Otce nepoznal téměř vůbec a matka zemřela, když byl ještě předškolního věku. Dětství tedy prožil jako sirotek v dětských domovech. A právě zde v něm komunismus zasel své semínko, které později vzrostlo do slepé oddanosti tomuto režimu. Mladý Dakov měl odjakživa touhu být vůdcem a jeho schopnosti jej na taková místa brzy dostaly. Nejprve jen v dětských domovech, kde se stal „velkým kápem“ skupinek, které se pohybovaly v podsvětí a obchodovali ať už s alkoholem či drogami. Nutno uznat, že Sergej měl u svých „poddaných“ respekt, který si nemusel ani příliš vynucovat. Tyto vůdčí schopnosti neunikly ani komunistickým pohlavárům a Sergej se brzy stal vůdcem skupiny, která původně rozháněla nepokoje a různé rvačky ve městě, ale postupem času začala dostávat od velení pokyny k potlačení skupinek věřících. A právě v této oblasti se Dakov se svou skupinou vypracoval mezi „špičku“ Sovětského svazu. Prováděli několik razií týdně a děsivým způsobem měnili životy mnoha věřících, některé dokonce zabili. Tento drsný hon na věřící probíhal až do doby, kdy během několika razií Sergej s ostatními narazili na pěknou mladou dívku Natašu Ždanovou, která je okouzlila čímsi neznámým. A tady můžeme najít počátek Sergejova obrácení, které bylo dokonáno při jednom zásahu, kdy mu kdosi pevným stiskem na zápěstí zabránil zmlátit jednu věřící. Ovšem nebyl to nikdo z věřících, ani ze skupiny Sergejových kumpánů. Zde mladý Dakov poprvé uvěřil v něco jiného, než komunistická hesla. Po této události se Sergej pevně rozhodl opustit Rusko a vydat se za novým životem. Naplánoval a nakonec i uskutečnil úprk z vojenské lodi, která se plavila podél kanadských břehů. V Kanadě jeho příběh velmi zaujal, ale ani tam neunikl z dosahu koministického režimu a KGB. 1. února 1973 jej smrtelně zasáhla kulka z pistole, kterou si pořídil na svoji sebeobranu. Ovšem sebevražda byla vyloučena. 1. března 1973 bylo zveřejněno, že se stal obětí „neštěstí“. Právě v ten den by se Sergej dožil dvaadvaceti roků. (anotace)

Vzpomínky z mládí 1/10 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:45

Ela Švabinská. Připravila Hana Soukupová. Režie Luboš Koníř.

Účinkuje Daniela Bambasová.

Natočeno 2009.

Pozn.: Vzpomínky Ely roz. Vejrychové, první ženy Maxe Švabinského, nás zavedou do jedné neobyčejné rodiny, kde umělecký talent podědily po matce tři nadané děti:klavírista Karel Vejrych, malíř Rudolf i sama Ela. (anotace)

Za všechno může kocour 1/10 (1996)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 8:43

Jiří Kamen. Četbu na pokračování ze svého románu připravil autor. Hudební spolupráce Hana Brotánková. Technická spolupráce Libuše Podlešáková a Martina Beranová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Jan Hartl.

Natočeno v roce 1996.

29. 5. 2009

Fešáci 1/4 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 10:37

Kálmán Mikszáth. Četba na pokračování z novely klasika maďarské prózy. Překlad Karol Wlachovský. Redakce Ivana Jachymová. Výběr hudby Juraj Vajó. Mistr zvuku Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.

Čte Peter Vilhan.

Připravilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Košice v roce 2009 (4 x 29 min.).

Pozn.: Kálmán Mikszáth (1847-1910), rodák z Novohradu, označil Uhorsko za domov humoru, ktorý odzrkadľuje charakter jeho rodákov, Maďarov a Slovákov. Podľa neho patria medzi národy, ktoré sa vedia uvoľniť a slobodne myslieť. Anekdota je neodmysliteľnou zložkou Mikszáthovho rozprávania najmä v jeho novele Fešáci. V nej predkovia dnešných Šarišanov nemajú čas uvažovať o svojej chudobe, lebo sa radšej zabávajú na tom, ako by mohli žiť, keby boli bohatí. Novela nás prenesie do 70. rokov 19. storočia, aby sme sa zúčastnili na jednej dávnej šarišskej svadbe.

28. 5. 2009

Alabama song 1/4 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 17:57

Gilles Leroy. Četba na pokračování z románu o vztahu Francise Scotta Fitzgeralda a Zeldy Sayrové.Překlad Igor Navrátil. Redakčně připravila Daniela Kapitáňová. Zvuk Andrej Klimits. Hudba Miroslav Nemec. Režie Laco Kerata.

Účinkuje Dagmar Sanitrová. Doslov autora čte Ivan Laca.

Natočeno 2009 (celkem 102 min.).

25. 5. 2009

O bílých slonech 1/4 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:56

Irena Dousková. Četba na pokračování. Mistr zvuku Hana Kovalová. Připravil a režii má Marek Pivovar.

Účinkují Tomáš Jirman a Anna Cónová.

Připravila Ostrava v roce 2009. Premiéra prvního dílu 17. 5. 2009 (30 min.).

Pozn.: Soubor O bílých slonech čítá osm povídek, ale u nich je jednota místa a času, a vůbec provázanost daleko těsnější: malá obec u středočeského Berouna, léta normalizace, národní výbor, kostel, hřbitov, hospoda, mikrokosmos sousedských vztahů a pavztahů nezřídka poznamenaných alkoholem či politikou. Zapadákov. Díra. Skromný ansámbl postav prochází jednotlivými povídkovými čísly, děj se jaksi pozvolna a načrtnutě vyvíjí – až k smrti jednoho z protagonistů, která knihu završuje.
Na základě rozpočitadla Štěstí, neštěstí, láska, manželství, panenka, kolébka, hraběnka, smrt napsala volně spojenou sérii próz, z nichž každá existuje sama o sobě, ale zároveň doplňuje i některou z dalších.
Baladický tón je na záložce knihy avizován jako jemný – a takový i skutečně je.
(anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress