Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 8. 2010

Čas bez lásky 1/5 (2006)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 19:53

Boris Pasternak. Povídky z výběru Čas bez lásky. Překlad Zora Jesenská. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková-Kapasná. Redakce Zuzana Belková. Režie Gejza Dezorz.

Účinkuje Dušan Cinkota.

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2006 (5 x 30 min.). Repríza 10.-14. 6. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 16:00 h.; 18:00 h).

Obsah: 1. Vzdušné trate; 2.-5. Ženino detstvo.

14. 8. 2010

Panna kráčí po vodách 1/? (1966?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 22:45

Eeva Joenpaltová. Překlad Petr Velkoborský. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1966 (?). Vysíláno 23. 4. 1968 (4 díl, Praha, 17:30 h.).

Nebe, peklo, ráj 1/10 (1999)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 10:59

Ljuba Skořepová. Četbu na pokračování ze své vzpomínkové knihy připravila a interpretuje autorka. Režie Petr Adler.

Připravil Český rozhlas v roce 1999. Premiéra prvního dílu 10. 1. 2000 (ČRo 2 Praha; 10 x 30 min.).

Krátká paměť pana rady 1/5 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 8:55

Arto Paasilinna. Četba na pokračování. Scénář Vladimír Piskoř. Dramaturgie Petr Hladík. Režie Pavel Palouš.

Účinkují František Mitáš a Zdeněk Dryšl.

Připravil ČRo Region Vysočina v roce 2010. Premiéra  9. – 13. 8. 2010 (ČRo 2 Praha; 5 x 26 min.).

Lit.: Hladík, Petr: Od 9. srpna vysíláme novou četbu: Arto Paasilinna – Krátká paměť pana rady. In web ČRo  9. 8. 2010 (anotace). – Cit.: Pro vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha vznikla v jihlavském studiu Českého rozhlasu Region Vysočina premiérovou četbu finského autora Arto Paasilinna „Krátká paměť pana rady“. Hlavím hrdinou je starý sklerotický muž Taavetti Rytkönen, který se jednoho dne ocitne uprostřed helsinské křižovatky. Neví kdo je, jak se jmenuje, kde bydlí a kam jde. Naštěstí se ho ujme o generaci mladší taxikář Seppo Sorjonen a oba muži pak s balíkem staříkových peněz podniknou bláznivou pouť po celém Finsku.

Při ní se pan rada setká s bývalým spolubojovníkem z války, společně zničí jeho statek (protože starý sedlák už nedokáže obstát v konkurenci evropských zemědělských dotací). Román je plný bláznivého humoru, těžko uvěřitelných příhod a dobrodružství, gagů jako vystřižených z grotesky, ale přitom se nebojí vážných témat: práva starých lidí na důstojný život a také svobody člověka v soukolí eurobyrokracie. (more…)

13. 8. 2010

Lichožrouti 1/12 (2010)

Pavel Šrut. Příběh ze světa tvorů, kteří žerou ponožky a z párů dělají licháče. Četbu na pokračování připravil a režii má Aleš Vrzák.

Účinkuje Barbora Hrzánová.

Natočeno 2010. Premiéra 1. dílu 12. 8. 2010  (12 x cca 29 min.). Vydalo nakladatelství Tympanum 11. 8.  2010 (MP3 CD / 5 hod. 53 min.)

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Ztratila se vám ponožka? Může za to lichožrout. In web Český rozhlas, srpen 2010 (článek). – Cit.: Jen bloud by si mohl myslet, že ponožky se ztrácejí samy od sebe. Omyl. V každé domácnosti se najde lichožroutí rodinka, před níž není úniku. Kdo je lichožrout? „Po staletí tento tvor – ne člověk a ne zvíře – lidstvo provází a sužuje, a přesto nebyl dosud nikým spatřen!“

Do lichožroutího světa i podsvětí ovšem pronikla autorská dvojice – spisovatel Pavel Šrut a výtvarnice Galina Miklínová. Díky nim můžeme – nyní i v rozhlasové četbě na pokračování na stanici Vltava – sledovat dobrodružné, spletité životní cesty Hihlíka, Tulamora seniora neboli Padreho alias Velkého šéfa, Ramsese, Pepy Padráta, škrtiče Čanga, Kudly Dederona, Vasila a mnoha dalších hrdinů půvabné knihy Lichožrouti. (more…)

Honda Cibulků na světlo vydaný (2004)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Přemek @ 14:44

Jaromír John. Připravil Jiří Langer. Hudební spolupráce Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Josef Somr.

Natočeno 2004 pro cyklus Pokračování za pět minut. Premiéra 23. 7. 2004 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 116 min.). Repríza 6. 8. 2010 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut; 23. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.

Lit.: jv (= Vondráček, Jan): Honda Cibulků na světlo vydaný. In Týdeník Rozhlas 30/2004, s. 16 (článek).

Lit.: anonym: Honda Cibulků na světlo vydaný. In web ČRo, červenec 2004 (článek). – Cit.: Prozaik, fejetonista, estetik, výtvarný kritik, novinář a pedagog Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous, se narodil 16. dubna 1882 v Klatovech v rodině středoškolského profesora. V roce 1883 se přestěhoval do Chrudimi, kde navštěvoval obecnou školu a absolvoval reálné gymnázium.
Souběžně s přírodními vědami studoval na UK v Praze, v Innsbrucku a opět v Praze psychologii, filozofii, estetiku a dějiny umění. Do roku 1914 učil na středních školách a první světovou válku prožil jako rakousko-uherský důstojník na balkánské frontě a ve vnitrozemských posádkách v Čechách. Po vzniku republiky pracoval v brněnské redakci Lidových novin a externě přednášel dějiny umění na brněnské technice. Od roku 1926 byl zaměstnán na tiskovém odboru předsednictva vlády. Na přelomu 20. a 30. let redigoval časopis Pestrý týden, intenzivně se věnoval literatuře, kriticky vstupoval do diskusí o úrovni vkusu, prosazoval zásady moderní architektury a užitého umění. Často podnikal cesty po Evropě, které se promítly především do jeho estetických názorů. Po druhé světové válce přednášel estetiku na Palackého univerzitě v Olomouci. Odborná díla z estetiky a dějin umění publikoval pod vlastním jménem, umělecká díla pod pseudonymem. Zemřel 24. 4. 1952 v Jaroměři.

Jaromír John zprvu psal dobově podmíněné povídky s ironicko-humorným zabarvením, z nichž později sestavil několik úspěšných sbírek, a romány ze života české společnosti na přelomu století. V posledním tvůrčím období se soustředil na portréty psychicky labilních jedinců. Byl to především nejrozsáhlejší Johnův román Moudrý Engelbert (1940), v němž vytvořil společensko-psychologický obraz člověka, marně hledajícího v sobě schopnost naplno se oddat skutečnému životu a lásce.
Toto téma – svět vnímaný jako iluze a neschopnost plnohodnotného žití – je námětem i dalších Johnových prací – Eskamotér Josef (1946), Pampovánek (1948) a nedokončený román Honda Cibulků (1949, knižně 1976). Trojice těchto próz byla původně zamýšlena jako soubor „vánočních romanet“, však výchozí materiál i děj se neustále rozrůstaly, až bylo nemožné koncipovat je do jediné knihy.
Motiv přitroublého řemeslníka se objevuje už v povídkovém souboru Večery na slamníku (Hondovi Cibulkovi je velice blízká postava hudebníka Šulínka) a jméno Cibulka v kratší próze uveřejněné v Lidových novinách v roce 1928. John při psaní románu uplatnil jak své znalosti z oblasti psychologie a psychiatrie, tak – z hlediska estetiky – svou zálibu v kýči a v pokleslé literatuře. Ševcovský román Honda Cibulků na světlo vydaný je stylizován do podoby jarmarečního morytátu a je napsán krásným jazykem střídajícím prózu a verše.

Lit.: Langer, Jiří: Jaromír John: Honda Cibulků na světlo vydaný. Jarmareční groteska o duši na šikmé ploše. In web ČRo 3 Vltava, 23. červenec 2025 (článek). – Cit.: Prozaik, fejetonista, estetik, výtvarný kritik, novinář a pedagog Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous (1882–1952) zprvu psal povídky s ironicko-humorným zabarvením a romány ze života české společnosti na přelomu 19. a 20. století. V posledním tvůrčím období se ovšem soustřeďoval na portréty psychicky labilních jedinců. (…)

Nedokončený román Honda Cibulků (1949, knižně 1976) zkoumá téma světa vnímaného jako iluze a neschopnost plnohodnotného žití. Motiv přitroublého řemeslníka se objevuje už v Johnově povídkovém souboru Večery na slamníku, jméno Cibulka najdeme v kratší próze uveřejněné v Lidových novinách v roce 1928.

John při psaní románu uplatnil jak svůj zájem a znalosti z oblasti psychologie a psychiatrie, tak – z hlediska estetiky – svou zálibu v kýči a v pokleslé literatuře. Ševcovský román Honda Cibulků na světlo vydaný je stylizován do podoby jarmarečního morytátu a je napsán krásným jazykem střídajícím prózu a verše. (…)

11. 8. 2010

Příběh trosečníka 1/? (1979)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 23:21

Gabriel García Marquez. Překlad Ivan Jergl. Režie Eva Skopalová.

Interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1979.

Lit.: fr: V rozhlase. In Tribuna 41/1980 (8. 10. 1980), s. 23 (recenze).

 

Váreňka Olesová 1/? (195?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 22:54

Maxim Gorkij. Překlad Jarmila Fromková. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Čtvrtý díl vysílán 18. 3. 1968 (Praha, 17:30 h.).

Emil Artur Longen 1/? (1968)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:20

Emil Artur Longen. Připravil a uvádí Vladimír Lacina.

Premiéra 11. 3. 1968 a násl.

Alternativní název:  Z Longenovy pozůstalosti.

Obsah: 5. O pražské bohémě. Premiéra 16. 6. 1968 (Československo II, 12:35 – 13:00 h.).

Loučení k panně 1/10 (2004)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:53

Ludvík Vaculík. Připravila Eva Lenartová. Redaktor Tomáš Sedláček. Režie Zdeněk Kozák.

Čte autor.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2004. Repríza 1. dílu 30. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Pozn.: Svůj prozatím poslední román Loučení k panně vypravil před dvěma lety Ludvík Vaculík do světa touto poznámkou: „Příběh je zpočátku běžně pěkný: mladá žena si z důvodů, jaké mohou obhájit jen takové ženy, vybere k první lásce starého muže, jenž se zřetelným vědomím, že to není v pořádku, její dar rozpačitě přijme, a to z důvodů, jež nedovede obhájit žádný takový muž.“

Ludvík Vaculík v tomto příběhu pozdní a mladičké lásky stárnoucího Františka a panny Kristýny napsal ovšem daleko víc než jen sladkobolný příběh nerovného, a zákonitě tedy bezperspektivního vztahu. Je to příběh dvojího paradoxního dozrávání – Františka do bolestně naplněné rezignace, Kristýny do proměny v karmelitánskou sestru Theresu de Praga. Pět let trvá příběh tohoto zvláštního dozrávání v prudce konstantním akordu fyzické a duchovní lásky. Napětí tohoto vztahu, potřísněného nadto Františkovou nevěrou vlastní zákonité manželce, vypráví autor svou nenapodobitelnou češtinou moravského větrného spádu i skladby. Tím jazykem se vypráví příběh milostných zkoušek nerovné dvojice, v níž každý usiluje dát tomu druhému ten nejkrásnější a zároveň nejkrutější dar – naplněnou lásku i svobodu. Milostný příběh se tak lomí do řady dramatických zápasů Kristýny a Františka mezi sebou navzájem, do neustálých pokusů zrušit a zároveň potvrdit pouto, které vybočuje z běžného řádu.

Role interpreta desetidílné četby na pokračování, kterou v brněnské literárně dramatické redakci připravila pro vysílání Vltavy Eva Lenartová, se ujal sám Ludvík Vaculík. Přivítali jsme možnost nabídnout posluchačům autorské čtení tohoto pozoruhodně otevřeného románového textu v přesvědčení, že polarita mezi fyzickým a duchovním, láskou a smrtí téměř autentické autorské čtení vyžaduje.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress