Michail Šolochov. Četba na pokračování ze sovětské novely. Překlad Věra Vendová. Režie Jan Lorman.
Čte František Vicena.
Natočeno 1975. Premiéra 1. dílu 20. 4. 1975 (Praha, 11:00 – 11:20 h.), 2. dílu 27. 4. 1975 (Praha, 11:00 – 11:20 h.), 3. dílu 2. 5. 1975 (Praha, 11:00 – 11:20 h.), 4. dílu 11. 5. 1975 (Praha, 10:40 – 11:00 h.) v cyklu Novela našeho času.
Lit.: MK: Osud člověka. In Rozhlas 16/1975 (7. 4. 1975), s. 4 (článek).
Vasil Bykav. Četba na pokračování ze sovětské novely. Překlad Jaroslav Hulák. Režie Oldřich Hoblík.
Účinkují Vladimír Šmeral, Bohumil Švarc a Zdeněk Ornest.
Natočeno 1975. Premiéra 1. dílu 13. 5. 1975, 6. dílu 19. 5. 1975 (Vltava, 11:00 – 11:30 h.).
Lit.: Ká: Vasil Bykav – Obelisk. In Rozhlas 20/1974 (6. 5. 1974), s. 5 (článek).
Oles Hončar. Povídka. Překlad Hana Pražáková. Režie Eva Skopalová.
Čte Milan Vágner (1).
Nastudovalo Brno v roce 1974 (?). Premiéra 16. 2. 1975 (Praha, 11:00 – 11:20 h.); 2. dílu 23. 2. 1975 (Praha, 11:00 h.); 4. dílu 9. 3. 1975 (Praha, 11:00 h.).
Obsah: 1. Oles Hončar: Modrý Kameň – 2. Jaro za řekou Moravou – 3. Ilonka – 4. Hory zpívají.
Lit.: hp: Jaro na frontě. In Rozhlas 7/1975 (3. 2. 1975), s. 4 (článek).
Jiří Křenek. Četba na pokračování ze stejnojmenné prózy. Připravila Zdena Karešová. Režie Josef Hajdučík.
Čte Karel Höger.
Natočeno 1973. Premiéra 1. dílu 24. 4. 1973 (Vltava, 11:00 h.). Repríza 4. dílu 26. 1. 1975 (Praha, 11:00 – 11:20 h.) v cyklu Novela našeho času.
Pozn.: Román o osudech tří dětí rázovité valašské rodiny na moravsko-slovenském pomezí na sklonku okupace. Baladicky laděný příběh, zaměřený na psychiku a mentalitu postav, zachycuje tři sourozence, kteří se chtějí uplatnit společensky užitečným činem, ale mimořádná doba jim v tom zabrání. Jeden syn, neprávem pokládaný za kolaboranta, je odsunut neznámo kam, druhý padne jako partyzán a dcera končí sebevraždou. Zůstávají staří rodiče, kterým zbývají jen smutné vzpomínky. (anotace)
Lit.: dh (= Hubená, Dagmar): Pláňata. In Rozhlas 17-1973 (16. 4. 1973), s. 4 (článek).
Anna Strnadová. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Nikol Nováková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Jana Štvrtecká, Jiří Miroslav Valůšek, Zdeněk Bureš, Dagmar Křížová.
Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 13. 6. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Vůně půdy, nekonečná dřina a sny o blahobytu. Osudy volyňských Čechů na pozadí dvou světových válek, taková je kniha Anny Strnadové. První generace Čechů osidluje Volyň, místo slibovaného bohatství v podobě půdy je ale čeká jen dřina, zima a místo domů nevlídné zemljanky. Češi se ale k těžké práci postaví čelem a úrodná černozem začne plodit. (anotace)
Lit.: Nováková, Nikol: Anna Strnadová: Volyňská rapsodie. Vůně půdy, nekonečná dřina a sny o blahobytu. Osudy volyňských Čechů na pozadí dvou světových válek. In web ČRo Plus, 21. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: První Češi přicházeli na ukrajinskou Volyň ve druhé polovině 19. století za příslibem úrodné půdy. Tu sice skutečně dostali, ale v podobě vykáceného lesa. Museli tak nejdřív z budoucích polí a hospodářství vykopat těžké pařezy a zemi si teprve připravit.
Příchozí Češi se k tvrdé práci postavili čelem, na úrodné černozemi se jim dařilo často líp než místním Ukrajincům a ze zemljanek, ve kterých na začátku bydleli, postupně vystavěli statky a hospodářství. (…)
Anna Strnadová ve své knize přesně popisuje každodenní boj, dřinu, ale i radosti členů rodin volyňských Čechů, navíc v těžkém období dvou světových válek. Zvlášť období 2. světové války s sebou přineslo všudypřítomný strach, ať už zde vládli Ukrajinci, Poláci, Němci, nebo Rusové.
Ve dne do domácností přicházeli němečtí nacisté, nebo Sověti – podle toho, kdo byl v obsazené oblasti zrovna u moci – pro příděl potravin, které si z pozice moci uzurpovali.
Noční bušení na dveře pak znamenalo nájezd banderovců, kteří obsadili okolní lesy a přišli si pro svůj kus másla, kořalku, ale i maso nebo oblečení.
Po narukování českých hospodářů do války, zůstaly na práci na poli i v domácnosti, hlavně ženy. Bez pomoci, jen s dětmi. S každodenními třeba i nočními nájezdy důstojníků a partyzánů se musely vyrovnávat samy.
Po válce se proto mnoho volyňských Čechů upnulo k reemigraci, od které si slibovali jistou půdu a snazší život v Čechách s tekoucí vodou, elektřinou a bez neustálého strachu z nechtěných návštěv.
Chvíle klidu a naděje, které upírali k budoucnosti, vzaly brzy za své, resp. po událostech roku 1948, kdy jim jejich těžce vydřenou půdu i zvířata komunisté – navíc často i násilím – vyvlastnili. (…)
Pavel Dvořák ml. Četba na pokračování. Režie Ĺubica Pliešková.
Účinkuje Juraj Smutný.
Natočeno 2024. Premiéra 15. – 19. 4. 2024 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.). Repríza 16. – 22. 4. 2024 (SRo Rádio Devín, 13:00 h.);
Lit.: Šaráková, Lucia: Zo starých kroník, čínskych prechádzok a odkazu J. Smreka. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 10. 6. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň budeme v Rádiu Litera opäť pestrofarebný – témami, žánrom. Budeme si čítať o čínskej kultúre, jedle, mentalite, a to z knihy Pavla Dvořáka, ml. Moja čínska dekáda. Kniha je mimoriadne pútavá a nejedenkrát vyvolá úsmev. Vo vysielaní sa objavia opäť poslucháčske tipy a dlho nevysielané hry. (…)
Moja čínska dekáda – to sú vtipné, ale i smutné, prekvapujúce, či niekedy až šokujúce; ale vždy veľmi zaujímavé zážitky sinológa, tlmočníka čínštiny Pavla Dvořáka. Zachytáva viac ako desať rokov života medzi Číňanmi. Nikdy netúžil precestovať svet. Túžil len spoznať Čínu. Ale tak, ako ju pozná málokto. Po štúdiách na čínskej univerzite sa mal vrátiť domov, namiesto toho zavolal rodičom, že sa už nevráti. Z malej slovenskej dediny sa presťahoval do Šanghaja. Jeho postrehy si budeme na pokračovanie čítať počas celého týždňa v piatich častiach. V réžii Ĺubice Plieškovej účinkuje Juraj Smutný. Program je z roku 2024. (…)
Václav Erben. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Eva Lenartová. Dramaturgie Marina Feltlová. Účinkuje Tomáš Jirman. Režie Tomáš Soldán.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 10. 6. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Pozn.: Milovník dobrého jídla a krásných žen kapitán Michal Exner šetří případ v malebném Meziboří. Zemřel Jan Krempa vlastní vinou, nebo mu někdo pomohl? Co začalo jako výlet s dívkou, dostane záhy podobu rozsáhlé akce pražské kriminálky. (anotace)
Sergej Sartakov. Dramatizovaná četba na pokračování z románu současného sovětského spisovatele. Překlad marie Táborská. Dramatizace Anna Smetanová. Stereoscénář Jan Lorman a Karel Nedorost. Hudba Petr Drešer. Hudební režie Petr Kaňka. Režie Jan Lorman.
Účinkují Taťjana Medvecká, Jiří Ornest, Josef Vinklář, Svatopluk Skopal, Jana Štěpánková, Simona Stašová, Blažena Holišová, Milan Mach, Regina Rázlová, Irena Kačírková, Pavel Soukup, Lenka Termerová, Pavel Rímský, Jaroslav Moučka, Marie Marešová, Antonín Hardt, Lucie Němečková, Břetislav Slováček, Daniela Hlaváčová, Daniela Bakerová, Vlastimil Hašek, Vladimír Bičík, Hana Čížková, Naděžda Vicenová, Tomáš Töpfer, Ladislav Potměšil.
Natočeno 1985. Premiéra 2. dílu 24. 11. 1985 (Vltava, 11:05 h.), 4. dílu 7. 12. 1985 (Vltava, 20:00 – 20:20 h.), 5. dílu 14. 12. 1985 (Vltava, 20:00 – 20:25 h.), 6. dílu 21. 12. 1985 (Vltava, 20:00 – 20:25 h.) v cyklu 3×60, a to stereo. Repríza 3. dílu 20. 1. 1990 (Vltava, 20:00 – 20:25 h.).
Ota Pavel. Autorovy příběhy o tom, co měl v životě rád. Výběr ze vzpomínkové knihy připravila Marie Konířová. Hudební spolupráce Josef Vítek. Režie Jan Lorman.
Čte Karel Hlušička.
Premiéra 1. – 6. dílu 9. 7. 1977 (Praha, 19:30 h.). Repríza 1. – 6. dílu 8. 7. 1979 (Praha, 15:00 – 17:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut. Repríza 1. dílu 13. 7. 1984 (Praha, 21:45 – 22:15 h.).
Franz Kafka. Četba na pokračování. Překlad Vladimír Kafka. Připravil Michal Plzák. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Kamil Halbich.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 6. – 2. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 1 díl cca 28 min.).
Pozn.: Kamil Halbich hovořil o natáčení této četby v pořadu Vizitka.
Pozn.: Ve spletitém románovém příběhu zeměměřiče, který přišel do vesnice ovládané zámkem a snaží se do něho za všech okolností proniknout, aby odhalil jeho tajemství, zachytil autor část své osobní životní situace i obecného lidského údělu a vylíčil stav, jejž sám charakterizoval jako „pomezní kraj mezi samotou a společenstvím“. (anotace)
Lit.: Plzák, Michal: Franz Kafka: Zámek. Tragická srážka člověka s byrokratickou mašinérií. In web ČRo 3 Vltava, 11. červen 2024 (článek). – Cit.: Ve spletitém románovém příběhu zeměměřiče, který přišel do vesnice ovládané zámkem, do nějž se snaží za všech okolností proniknout, aby odhalil jeho tajemství, zachytil autor část své osobní životní situace i obecného lidského údělu a vylíčil stav, jejž sám charakterizoval jako „pomezní kraj mezi samotou a společenstvím“. (…)
Všechny tři romány pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (3. 7. 1883 – 3. 6. 1924) zůstaly nedokončené: román Nezvěstný (vznik 1912-1914) vydal Max Brod tři roky po Kafkově smrti v roce 1927 pod názvem Amerika (česky 1962). Román Proces (vznik 1914-1915) byl vydán v roce 1925 (česky 1958). Román Zámek vznikl v roce 1922, vydán byl poprvé v roce 1926, česky v roce 1935.
Na románu Zámek začal Kafka pracovat v lednu 1922 po delším období literární nečinnosti. Rukopis vznikl v průběhu sedmi měsíců v Praze, Špindlerově Mlýně a Plané nad Lužnicí v době prodloužené zdravotní dovolené. Již v březnu 1922 předčítal Kafka z rukopisu příteli Maxi Brodovi, na přelomu července a srpna měl text přibližně tu podobu, v níž ho známe. Zůstal však fragmentem.
Kafka psal Zámek spontánně, bez předběžných plánů či skic (s výjimkou varianty začátku, která byla brzy zavržena). Ke čtenáři nastoupil Zámek svoji cestu až po Kafkově smrti, kdy v mnichovském nakladatelství K. Wolffa vyšlo v roce 1926 jeho první vydání. Max Brod se pokusil otupit fragmentárnost, nedokončenost Kafkova díla, která by mohla být překážkou při jeho přijetí čtenáři. V prvním vydání tedy chybí asi pětina textu.
Když Kafkův otec (jemuž pak v roce 1919 Franz adresoval věhlasný Dopis otci, v němž jej označil za viníka jejich traumatických vztahů) přešel mlčením povídku, jíž se mu syn chtěl pochlubit, bylo rozhodnuto. (…)
Powered by WordPress