Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Četba pro děti. Tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1971. Premiéra 6. dílu 28. 11. 1971 v pořadu Zlatohlásek (Praha, 8:00 – 9:00 h.).

Zita Kabátová – Marie Formáčková. Četba na pokračování ze stejnojmenné knihy. Připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Jana Kubátová.

Připravil Český rozhlas v roce 2012 (5 x 25 min.). Premiéra 23.-27. 7. 2012 (ČRo 2 Praha,).

Lit.: (anonym): Zita Kabátová: Moje první republika. In web ČRo 23. 7. 2012 (anotace). – Cit.: Nostalgické časy první republiky očima legendy předválečného českého filmu Zity Kabátové představí pětidílná četba z její vzpomínkové knihy Moje první republika.

Podíváme se na Malou Stranu, kde se v rodině architekta Zita Kabátová v roce 1913 narodila. Vypravěčka nám přiblíží fungování běžné domácnosti té doby, navštívíme spolu s ní nejen tehdejší plovárny, dobové kavárničky nebo místa oblíbených výletů, ale i prestižní pražské módní salóny nebo společenská centra tehdejší bohémy.

Samozřejmě se dozvíme i o jejích přátelích, slavných hereckých osobnostech té doby.

Jiří Šimon. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Hana Soukupová.Režie Luboš Koníř.

Účinkuje Rudolf Kvíz.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2012. Premiéra 30. 7 – 3. 8. 2012 (5 x 21 min.).

Pozn.: Každá rodina má svou historii, v níž se odrážejí „velké“ dějiny. Ve vzpomínkách autora ožívá český venkov 40. a 50. let očima chlapce. Jeho rodinu stihne typický osud „kulaků“ – konfiskace majetků a násilné vystěhování. Četné humorné postřehy a zajímavé detaily z tehdejšího všedního života tvoří (…) působivý a věrohodný portrét doby, která se nám z paměti pomalu vytrácí.

V nové večerní četbě autor knihy Jiří Šimon vzpomíná na dětství strávené ve 40. letech minulého století ve vsi Veselá u Mnichova Hradiště. Čeká nás milé vyprávění o životě na rodném statku, vzpomínky na rodiče, na klukovské hry i místní rázovité figurky. Idyla skončila s okupací a druhou světovou válkou a poté přišla další rána: v roce 1953 byla celá rodina vystěhována do Heřmaniček u České Lípy a její majetek propadl státu. (anotace)

Jostein Gaarder. Četba z knihy norského autora. Překlad Jarka Vrbová. Připravila Libuše Čunátová. Režie Vlado Rusko

Účinkují Valérie Zawadská a Jan Vlasák.

Natočeno 1996. Repríza 30. 7. – 10. 8. 2012 (ČRo 3 Vltava, 8:30 – 9:00 h.) v rámci cyklu Letní čtení.

Obsah: 1. Rajská zahrada. (27 min). – 2. Kouzelníkův cylindr. – 3. Filosofové přírody. – 4. Démokritos – 5. Sókrates. – 6. Athény. – 7. Platón – 8. Majorova chata – 9. Aristotelés – 10. Helénismus.

Pozn.: Sofie je obyčejná čtrnáctiletá dívka. Jednou, když se vrátí ze školy domů, najde ve schránce lístek, na kterém je napsáno: „Kdo jsi?“ Byl to první papírek, kterým započal kurz filosofie. Sofie dostávala každý den obálku, ve které byla část filosofické historie.
Je tu ovšem ještě další příběh, protože Sofie nedostává jen obálky, ale i dopisy pro Hildu (kterou nezná) a také pátrá po svém učiteli filosofie.
Taková je hlavní linie knihy Sofiin svět norského spisovatele Josteina Gaardera. V románu nás provází dějinami filosofického myšlení od starověké mytologie po existencialismus a nenáročnou formou naznačuje podstatu nejvýznamnějších filosofických koncepcí. Obrovský a strmý úspěch Sofiina světa byl překvapivý jak pro autora, tak i pro jeho norského nakladatele. Brzy se kniha stala bestsellerem nejen v Norsku, ale i v dalších zemích. Jen u nás vyšla v pěti vydáních a po světě se prodalo asi čtyřicet miliónů výtisků. „Román o dějinách filosofie“, jak zní podtitul knihy z roku 1991,umožnil autorovi živit se psaním. Do té doby absolvent univerzity v Oslo působil jako učitel literatury a filosofie.
Dá se říct, že autor ve všech svých knihách spojuje poučení o historii, filosofii, dějinách nebo náboženství se čtivým a napínavým příběhem a přitom nabádá čtenáře k tomu, aby neztráceli schopnost okouzlení ze světa kolem nich. Nejčastěji píše pro děti a mládež, ale mnohdy není možné s jistotou říci, komu je vlastně kniha určena – a v tom spočívá další klíč k zástupům čtenářů. Pod záminkou četby dětem si totiž dospělí rádi připomenou to, co už od školy dávno zapomněli. Jostein Gaarder zdomácněl i v Čechách. V roce 2011 vyšla v překladu jeho dvorní překladatelky Jarky Vrbové už desátá kniha (tentokrát spíš pro dospělé) s názvem Hrad v Pyrenejích.

Pozn. 2: Tento výběr je pouhým vstupem do knihy o celkovém rozsahu přes 420 stran. Zahrnuje její část do str. 118, přičemž poslední kapitola „Helenismus“ není dovedena do konce.

Jiřina Šejbalová. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Roman Kopřivík. Režie Jaroslav Kodeš.

Čte Dana Syslová.

Natočeno 2012. Premiéra 30. 7. – 3. 8. 2012  (5 x 10 min.).

Lit.: anonym: Od 30. července budeme „vařit na chatě“ s Jiřinou Šejbalovou. In web ČRo, červenec 2012 (anotace). – Cit.: Kniha Jiřiny Šejbalové Vaříme na chatě má půvab ve svých dvou rovinách.  Jednu tvoří mozaika vzpomínek na herecké kolegy a kolegyně, přátele od divadla i z jiných oborů, hlavně však na ty, kterým se kuchařské umění a láska k vaření a gastronomii staly, vedle své profese, koníčkem, dokonce až významnou a nedílnou součástí jejich života.
Druhá rovina je složena z kuchařských receptů samotné autorky nebo receptů těch, s nimiž se potkala a jejichž jídlo v přátelské společnosti ochutnala.
Kuchařské album, jak svou knihu též Jiřina Šejbalová nazývala, je pěkným čtením o umění žít v přátelském společenství lidí, kteří si považují radostí života.

Alois Jirásek. Rozhlasová stereofonní dramatizovaná četba. Rozhlasová úprava a režie Josef Hajdučík. Stereofonní spolupráce  Radislav Nikodém. Zvuk  Blanka Bezrová. Záznam a střih  Hana Jírová. Zvukové efekty Artur Šviha. Asistentka režie Anna Halbichová. Hudební spolupráce Jiří Váchal a Vlastimil Hanuš.

Osoby a obsazení: vypravěč (Zdeněk Buchvaldek), Svída (Vladimír Brabec), Rys (Václav Postránecký), Vojna (Miroslav Nohýnek),  Tereza (Helga Čočková), vrchní (Miloš Nedbal), Kašpar (Mirko Musil),  baron (Vítězslav Jirsák), hajný (Oldřich Janovský), muži v hostinci (Bohuslav Ličman, Jindřich Rychtařík,  Jiří Suk). Dále účinkují Svatopluk Skládal, Stanislav Zázvorka, Pavel Kopecký, Zdeněk Chládek.

Natočeno 1977. Premiéra 1. dílu 8. 10. 1977 (Vltava, 19:55 h.), 11. dílu 17. 12. 1977 (Vltava, 20:00 – 20:25 h.) v cyklu 3×60, a to stereo. Repríza 9. dílu 28. 2. 1982 (Vltava, 11:05 h.).

Pozn.: V roce 1977 byl natočen Zahořanský hon jako stereofonní dramatizovaná četba. Byla to úplně první četba někdejšího programového a dnes už vpravdě legendárního bloku 3×60 a to stereo. Tehdy rozhlas tímhle pořadem propagoval stereofonní zvuk ve vysílání a proto se začaly natáčet i stereofonní četby pro tento program.

Italo Svevo.  Četba na pokračování. Připravila Alena Blažejovská. Režie Jaromír Ostrý.

Účinkují Jiří Tomek, Igor Bareš, Jiří Dušek, Věra Zástěrová, Maxmilián Hornyš, Vladimír Hauser, Jiří Pištěk, Jaroslav Dufek, Eva Jelínková, Ladislav Cigánek, Petra Plachká, Klára Sedláčková, Karel Bartoň, Jan Zvoník, Jana Štvrtecká, Zuzana Slavíková, Ladislav Suchánek, Kateřina Mendlová a Eva Lesáková.

Nastudovalo Brno 11. 4. – 10. 5. 1996.

Francois Gayot de Pitaval. Četba na pokračování. Překlad Antonín Rausch. Připravila Alena Blažejovská. Zvuk Zdeněk Janoušek. Režie Zdeněk Kozák.

Účinkují Aranka Lapešová a Ladislav Lakomý.

Nastudovalo Brno 21. – 23. 8. 1995. Repríza 1. dílu 7. 10. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Výběr ze světoznámé sbírky nejzajímavějších soudních případů z 19. století, skutečných kriminálních příběhů, zločinů a jejich vyšetřování. Autor byl parlamentním advokátem v Paříži, jeho jméno se stalo pojmem.  (anotace)

Obsah: 1. Případ nešťastného Jakuba Le Bruna (28:32) – 2. Případ markýzy de Brinvilliers, proslulé travičky (26:03) – 3. Případ markýzy de Gange (27:45) – 4. Duch aneb odhalený podvod (24:58) – 5. Urban Grandier a posedlé jeptišky loudunské (27:29) – 6. Případ nejvyššího podkoního pana de Cinq-Marse a pana de Thou.

Lit.: Blažejovská, Alena: François Gayot de Pitaval: Slavné kriminální případy. In web ČRo Plus, 8. říjen 2022  (článek). – Cit.: Výběr ze světoznámé sbírky nejzajímavějších soudních případů z 18. století, skutečných kriminálních příběhů, zločinů a jejich vyšetřování. V češtině vyšly dva soubory těchto Pitavalem vydaných příběhů: Slavné kriminální případy a Slavné soudní případy. Obě české knihy byly vydány poprvé v roce 1966 a naposledy v roce 1994.

François Gayot de Pitaval (1673-1743) se narodil i zemřel v Lyonu. Vystudoval v Paříži teologii, ale církev opustil a vstoupil do armády. Ve svých padesáti letech pokračoval ve studiích a v roce 1713 se stal advokátem. (…)

Proslul však jako spisovatel a nakladatel. Počínaje rokem 1734 vydal celkem 20 svazků kriminálních reportáží, čímž položil základy zpravodajství ze soudní síně. Jméno Pitaval se stalo pojmem.

Například pražský německý spisovatel a reportér Egon Erwin Kisch nazval svou knihu reportáží o kriminálních případech Pražský pitaval. Slovo „pitaval“ se totiž stalo synonymem pro sbírku kriminálních příběhů.