Helena Dvořáková. Vybrané kapitoly ze stejnojmenné trilogie. Rozhlasová úprava Marie Syrovátková. Hudební spolupráce Anna Divišová. Zvuk Jiří Fuhrman. Záznam a střih Dana Minaříková a Miroslava Čápová. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkují Zdeněk Buchvaldek, Jan Bartoš, Josef Vinklář, Jaromír Spal.
Natočeno 1980. Premiéra 1: dílu 23. 6. 1980 (Vltava, 17:30 – 18:00 h.).
Atanas Nakovskij. Četba vybraných kapitol z knihy bulharského spisovatele. Překlad a rozhlasová úprava Hana Reinerová. Režie Jana Bezdíčková.
Účinkují Vladimír Ráž a Vladimír Brabec.
Natočeno 1971. Premiéra 3. dílu 6. 10. 1971 (Praha, 15:40 – 15:55 h.).
Marie Majerová. Dobrodružství německého chlapce v české vesnici. Rozhlasová úprava Alena Boušková. Klavírní improvizace Milan Jíra. Režie Věra Kovaříčková.
Čte Drahomíra Fialková.
Natočeno 1971. Premiéra 4. dílu 6. 10. 1971 (Praha, 14:45 – 15:00 h.) v cyklu Na dobré chvilce.
Štefan Timko. Z cyklu Slovenské povesti. Hudební spolupráce Katarína Bielčíková. Zvuková spolupráce Stanislav Kaclík. Dramaturgie Beáta Panáková. Režie Milena Lukáčová.
Uvádí Štefan Timko. Vypráví Ĺubomír Paulovič.
Připravil Slovenský rozhlas pre Rozhlas a televíziu Slovenska v roku 2012 (5? x 15 min.).
Obsah: 1. O kupcovi a vranách pri Topli. Premiéra 24. 7. 2012 (13 min.). – 2. O čičvianskej tajnej chodbe. Premiéra 25. 7. 2012 (13 min.). – 3. Ako dvaja bratia našli soľ. Premiéra 26. 7. 2012 (11 min.). – 4. O medveďom prameni pod Čičvou. Premiéra 27. 7. 2012 (Rádio Regina, 13 min).
Rút Lichnerová. Četba na pokračování z románu Rieka, príbeh bielej, tyrkysovej a ružovej (2000). Redakce Jozef Čertík. Hudební dramaturgie Jozef Nemec. Zvuk Csaba Pereszlényi. Režie Jana Strnisková.
Čte Soňa Ulická.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2005 (5 x 30 min.).
Pozn.: Kniha Rieka Príbeh bielej, ružovej a tyrkysovej (2000) je expresívnym a metaforickým textom, ktorý je poémou o podobách lásky i o zárodkoch podnikania, o reálnych rybách a rakoch v reálnej rieke, prekomponovaný do imaginatívnych a senzitívnych polôh. Intenzívne senzuálne vnímanie uvoľňuje v texte množstvo asociácií a metafor, ktoré zažínajú ďalšie navzájom súvisiace príbehy. Kniha sa dostala na najvyššie priečky v čitateľskej ankete Knižnej revue Kniha roka a získala ocenenie Literáreho fondu.
Rozhlasové vzpomínky spisovatele, dramatika a vrchního zemského rabína. Připravil Jiří Vondráček.
Natočeno 2012 (?). Premiéra (?) 23. – 27. 7. a 30. – 3. 8. 2012 (10 x 30 min.).
Lit.: -jvk- (=Vondráček, Jiří): Osudy spisovatele a vrchního zemského rabína Karola Efraima Sidona. In web ČRo, červenec 2012 (anotace). – Cit.: Letos v srpnu oslaví sedmdesáté narozeniny spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon (narozen 9.8. 1942 v Praze). Český rozhlas 3 – Vltava vás při této příležitosti zve k desetiílnému setkání, které pro řadu Osudy připravil Jiří Vondráček. Vzpomínky Karola Sidona vysíláme od 23. července do 3. srpna každý všední den od 11.30.
Karol Sidon po maturitě na jedenáctileté střední škole (1959) pracoval jako dělník a kulisák. V letech 1960-1964 studoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Rok externě pracoval v redakci pro mládež v Československém rozhlase. Od roku 1965 byl dramaturgem animovaných filmů ve Studiu kreslených a loutkových filmů Jiřího Trnky, poté byl redaktorem časopisu Literární listy (Listy).
Od roku 1969 byl zaměstnán jako pomocný dělník v podniku Vodní zdroje, od 1973 jako prodavač tisku u Poštovní novinové služby. Po podpisu Charty 77 byl i z tohoto místa propuštěn a stal se topičem. V polovině 70. let se začal učit hebrejsky a studoval židovskou tradici a tóru, společně se skupinou přátel vydával čtvrtletní židovský Kalendář. Konvertoval k židovské víře a přijal další jméno Efraim. V roce 1983 odešel do exilu. Žil v Heidelbergu, kde na Hochschule für jüdische Studien studoval judaistiku. V letech 1990-1992 absolvoval rabínský seminář Ariel na Harry Fischel Institute v Jeruzalémě. Od roku 1992 je pražským a vrchním zemským rabínem (s výjimkou období mezi červnem 2004 a listopadem 2005).
Pavel Lukeš. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Roman Kopřivík. Režie Yvona Žertová.
Čte Miroslav Táborský.
Natočeno 2012. Premiéra 23. – 27. 7. 2012 (5 x 10 min.).
Lit.: anonym: Nová dopolední četba Dvojky: „S Vladimírem Dvořákem o chutích a lidech“. In web ČRo, červenec 2012 (anotace). – Cit.: V pondělí 23. července se na vlnách Dvojky ohlásí nová dopolední Četba na pokračování. Tentokrát nás čeká vyprávění oblíbeného herce, konferenciéra, baviče Vladimíra Dvořáka.
O vztahu ke kuchyni a vaření, zážitcích kolem vaření, kulinářských radostech i vzpomínkách na kamarády a přátele s ním mluvil jeho bývalý spolupracovník Pavel Lukeš.
Knížečka s titulem „S Vladimírem Dvořákem o chutích a lidech“ si nečiní nárok stát se literárním dílem, přináší však cenné názory, postřehy a milé vzpomínání člověka, jehož životním koníčkem se stalo vaření pro jeho blízké.
Tím, že jde o známou a populární osobnost, mohou předkládané úvahy a vyprávění přinést širokému publiku chvíle radosti, pohody i zajímavosti.
Francis Scott Fitzgerald. Překlad Vlasta Dvořáčková. Připravil Ivan Němec a Olga Jeřábková. Mistr zvuku Josef Daněk. Režie Zdeněk Kozák.
Čte Igor Bareš (1, 3), Jiří Tomek (2), Zuzana Slavíková (3, 4), Dita Kaplanová (3), Zdeněk Junák (4) a Jiří Dvořák (4).
Nastudovalo Brno v roce 1994 (4 x 30 min). Repríza 11. 5. 2015 /Bouřlivá plavba/, 12. 5. 2015 /Kdo nešetří, ten má za tři/, 13. 5. 2015 /Ta kráska z Jihu/ a 14. 5. 2015 /Nový život/ (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.
Obsah: 1. Ta kráska z Jihu. Do malého městečka Tarleton ve státě Georgia přijíždějí z hlavního města vojáci. Ve výcvikovém táboře se mají připravovat na přesun do válkou zmítané Evropy. Jsou mladí, a ačkoliv se chystají do války, umí si i užívat bezstarostného života s místními dívkami. Je mezi nimi třiadvacetiletý Andy… – 2. Kdo nešetří, ten má za tři. – 3. Bouřlivá plavba – 4. Nový život.
Vladimír Škutina. Četba na pokračování. Vzpomínky českého vlastence a diplomata, zástupce orlické větve Schwarzenbergů. Připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje René Přibil.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2013. Premiéra 15. – 19. 4. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 5 x 24 min.). Repríza 1. dílu 15. 9. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Vladimír Škutina: Český šlechtic František Schwarzenberg – 19. dubna. In web ČRo, duben 2013 (článek). – Cit.: Působil jako diplomat, účastnil se květnového povstání v roce 1945 a po válce pracoval mj. jako velvyslanec ve Vatikánu. Po komunistickém puči v únoru 1948 zůstal v zahraničí a stal se profesorem politologie na univerzitě v Chicagu. Životní osudy Františka Schwarzenberga, zástupce orlické schwarzenberské větve, strýce dnešního ministra, představí pětidílná Četba na pokračování z knížky Vladimíra Škutiny „Český šlechtic František Schwarzenberg“.
(…) Kniha představuje prince Františka Schwarzenberga a jeho 20. století, na které shlíží pohledem příslušníka významného šlechtického rodu, politika a diplomata. Z velmi zajímavých Schwarzenbergových názorů na politiku v průběhu století vystupuje zejména jeho pojetí češství, ke kterému se princ František vždy hlásil. Kniha je rovněž plná humorných příběhů ze života spřízněných šlechtických rodů a rodinných historek, jako je tato z kapitoly Roztržitý pradědeček:
„František Schwarzenberg rád vzpomíná na svého pradědečka, generála Eduarda Clam-Gallase. To byl ten generál, jak sám říká, co byl vždycky bit. Byl roztržitý. Jednou před bitvou u Jičína za války prusko-rakouské v roce 1866, ještě než šli k Hradci, to vypadalo špatně a generál Clam-Gallas uvažoval, že by bylo nejlepší ustoupit. Jeho pobočník namítal, že by snad bylo dobré povolat rezervy. Pradědeček Clam-Gallas se podivil, že mají nějaké rezervy. Pobočník jej ujistil, že mají. „A kde je máme?“ ptal se roztržitý pradědeček. Pobočník mu sdělil, že když o tom excelence ráčila rozhodovat, tak to bylo tak tajné, že ani on u toho nebyl. Proto tedy neví, kde jsou zálohy rozmístěny. „Já už taky ne,“ pravil rezignovaně roztržitý pradědeček a zavelel k ústupu.“
Zdroj: e-garamond.cz
Michail Sagateljan. Četba na pokračování o atentátu na J. F. Kennedyho. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1971 (?). Premiéra (?) 2. dílu 7. 12. 1971 (Praha, 15:40 – 16:10 h).
Powered by WordPress