Jan Neruda. Četba na pokračování z próz českého žurnalisty, prozaika a básníka 19. století, který patřil k uměleckému okruhu sdruženému kolem almanachu Máj. Připravil Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Otakar Brousek (1), Jan Hartl (2), Miroslav Táborský (3), Stanislav Zindulka (4), Ladislav Mrkvička (5), Luděk Munzar (6) a Jiří Hromada (7).
Natočeno 2012. Premiéra 10. – 16. 12. 2012 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.). Repríza 1. dílu 6. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 3. – 11. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení na pokračování; 4. dílu ; 14. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h) k úmrtí S. Zindulky.
Vydal Radioservis, 4. 3. 2013 (1 CD mp3).
Obsah: 1. Svatováclavská mše (30 min) – 2. Psáno o letošních dušičkách. – 3. Večerní šplechty. – 4. Pan Ryšánek a pan Schlegl.- 5. Přivedla žebráka na mizinu, U tří lilií. – 6. O měkkém srdci paní Rusky, Hastrman. -7. Doktor Kazisvět, Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku.
Lit.: Vondráček, Jiří: Povídky malostranské. Text k bookletu, 2013. – Cit.: Literární tvorbu žurnalisty, prozaika a básníka Jana Nerudy, který patřil k uměleckému okruhu sdruženému kolem almanachu Máj, ovlivnilo prostředí starobylé a přitom maloměstské Malé Strany, kde se 9. července 1834 narodil. Přestože Neruda univerzitní studium (práva, filozofie) nedokončil, měla pro jeho literární tvorbu stěžejní význam rozsáhlá vzdělanost. Získal ji nejen studiem literatury, ale také přímým poznáváním života, cestami doma i v cizině (Paříž, Balkán, blízký Orient, Itálie, severní Německo). Stala se také oporou jeho žurnalistického povolání. Začínal v roce 1856 jako lokálkář v německém časopise Tagesbote aus Böhmen, trvale se uplatnil jako fejetonista v deníku Čas (od roku 1860), pak v Hlase (1862-1865) a v Národních listech (od roku 1865). S žurnalistickou prací je těsně spjat i Nerudův podíl na dobovém společenském a národním hnutí, zejména na formování demokratického křídla mladočeské strany. V posledních letech života (zemřel 22. 8. 1891 v Praze) se cítil politicky – a ve své nemoci i lidsky – osamocen a hledal přímý literární kontakt s národní veřejností. Nejrozsáhlejší část Nerudovy literární tvorby úzce souvisí s jeho prací novinářskou. Napsal víc než dva tisíce fejetonů, podepsaných většinou značkou ve tvaru trojúhelníčku. Neruda se pokusil v druhé polovině sedmdesátých let rozčlenit vybrané fejetony podle žánrových skupin do pětisvazkového výboru Fejetony. Obsahuje dva svazky nazvané Studie, krátké a kratší (1876), svazek Žerty, hravé i dravé (1877) a dva svazky cestopisných črt, Menší cesty (1877) a Obrazy z ciziny (1872, znovu 1879).
První své povídky uveřejnil souhrnně v knize Arabesky (1864). Titul naznačoval zvláštní žánrový charakter těchto próz, střídající objektivní pohled se subjektivním, vážnost s humorem, cit s rozumem, soucítění s ironií, prostotu s duchaplností. Většina próz má vzpomínkový charakter. Nerudu zajímají tragické nebo groteskní osudy osob, které se mu vynořují z paměti. Život v Praze na Malé Straně v letech čtyřicátých předvádějí Povídky malostranské, které původně samostatně vycházely v různých časopisech (Květy, Národní listy, Podřipan, Lumír). Autor je sestavil a prvně společně vydal v roce 1877. Náměty k povídkám čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená životem na Malé Straně. Čtenářům v nich předkládá přesný obraz každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století. Jeho postavy jsou vždy přesně a zevrubně vylíčeny a charakterizovány. Celistvost obrazu není dána jednotným dějem, dějovou zápletkou, ale vytváří se z tříště pozorování, situací, postav, lidských osudů. Jejich ústředním tématem je deziluze. Stěžejní roli v povídkách hrají nedorozumění, pomluvy a fámy. Kontrast mezi vnějším dojmem a drsnou realitou podtrhuje autor svou polohou vypravěče jako důvěrného znalce prostředí a svědka událostí.
V tomto souboru uvádíme výběr nejznámějších kratších próz z cyklu: Svatováclavská mše, Psáno o letošních dušičkách – 1876, Večerní šplechty, Pan Ryšánek a pan Schlegl, Přivedla žebráka na mizinu, U tří lilií, O měkkém srdci paní Rusky, Hastrman, Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku a Doktor Kazisvět.
Lit.: anonym: Stanislav Zindulka vypráví o příčinách i překonání staré nenávisti. In web ČRo 3 Vltava, 14. březen 2019 (článek). – Cit.: Jako vzpomínku na zesnulého herce Stanislava Zindulku uvádíme jednu z Malostranských povídek Jana Nerudy Pan Ryšánek a pan Schlegl, které propůjčil svůj nezapomenutelný hlas. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Stanislav Zindulka v Českém rozhlase vytvořil řadu menších rolí převážně v rozhlasových hrách a ve vícehlasých četbách, několikrát se ale také stal protagonistou četby. Vybrali jsme pro vás jednu z povídek malostranských Jana Nerudy Pan Ryšánek a pan Schlegl. Její nahrávka vznikla pro Vltavu před sedmi lety.
Povídka z malostranského hostince U Štajniců o dvou typických figurkách, dvou podivínech, kteří – ač u stejného stolu – sedí k sobě zády. O příčinách i překonání staré nenávisti vypráví zde Stanislav Zindulka.