Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Michal Mareš. Četba k letošnímu stodvacátému výročí narození básníka, spisovatele a novináře. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Bronislav Kotiš.

Připravila Plzeň v roce 2013. Premiéra 7. – 11. 5. 2013 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min)  v cyklu Schůzky s literaturou.

Blahoslav Zavadil. Četba na pokračování. Vzpomínky příslušníka československé zahraniční armády na válečná léta 1939-1945. Pro rozhlas připravil Ivan Němec. Režie Zdeněk Kozák.

Čte Martin Stropnický.

Připravil ČRo Brno v roce 2013. Premiéra 6. – 10. 5. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.; 24 min). Repríza 5. – 9. 11. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Martin Stropnický čte od 6. května z knihy válečných vzpomínek „Nebyli jsme svatí“. In web ČRo 2 Praha, květen 2013 (anotace). – Cit.: Dílo zachycuje osobní vzpomínky Blahoslava Zavadila, příslušníka 1. československé samostatné obrněné brigády vzniklé v letech druhé světové války ve Velké Británii.

Popisován je jeho odchod z okupované vlasti, epizoda v Cizinecké legii, služba v naší armádě ve Francii a následně zážitky z vojenského výcviku i „civilních“ momentů života na britských ostrovech.

Autor si všímá i bojového nasazení u francouzského Dunkerque (1944-1945), návratu do osvobozené vlasti a v náznaku také toho, co zažil v následujících letech.

Blahoslav Zavadil se nijak nesnaží glorifikovat osudy jednotlivců, sám sebe charakterizuje jako „průšviháře“, ve svém vyprávění se dotýká i všudypřítomných „lumpárniček“ vojáků, vztahu k tzv. nezařazeným důstojníkům a poměru k místnímu obyvatelstvu, zvláště k jeho ženské části, i do jisté míry „přehnané iniciativy“ při bojové činnosti, která v některých případech vedla ke zraněním či dokonce ke ztrátám na životech. (…)

Blahoslav Zavadil (* 23. února 1921, Měřín – † 14. července 2000, Brno)
Narodil se v Měříně (okr. Žďár n. Sázavou), ale v roce 1924 se rodina přestěhovala do Brna-Žabovřesk. Před ukončením střední školy odešel 17. 6. 1939 ilegálně do Polska, kde byl prezentován 19. června na konzulátu v Krakově. Po krátkém pobytu v Malých Bronowicích odjel lodí Chrobry do Francie, kde podepsal vstup do Cizinecké legie; sloužil v posádce v severoafrické Saidě.
Po vypuknutí války se koncem září 1939 hlásil u čs. armády v jihofrancouzském Agde, kde byl zařazen ke 4. kulometné rotě 1. pěšího praporu a v listopadu 1939 povýšen na svobodníka. Posléze zařazen jako velitel kulometného roje k 8. rotě 2. praporu 1. čs. pěšího pluku, s nímž se účastnil ústupových bojů na řekách Marně, Seině a Loiře v červnu 1940. Po porážce Francie spolu s ostatními čs. vojáky ustoupil do přístavu Sete na jihu Francie, odtud se dostal lodí Rod el Farag do Velké Británie (Liverpool). V červenci 1940 v táboře v Cholmondeley byl zařazen ke 3. četě 2. roty 1. praporu čs. smíšené brigády. Dne 28. 10. 1941 povýšen na desátníka, od května do srpna 1942 absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze, v období 9. 1.-6. 2. 1943 prodělal záškodnický kurz ve Skotsku (příprava na nasazení v týlu nepřítele).
Po vzniku ČSOB v srpnu 1943 zastával v hodnosti četaře aspiranta funkci zástupce velitele tankové čety 1. praporu. Na přelomu srpna a září 1944 čs. brigáda přesunuta do Francie, kde v říjnu začala obléhat přístav Dunkerque, kde se uzavřela silná německá posádka. Dne 17. 11. 1944 Blahoslav Zavadil při průzkumné akci u Dunkerque těžce raněn do břicha. Od 1. 1. 1945 instruktorem střelby u 3. tankového praporu ČSOB, od dubna 1945 v hodnosti podporučíka velitelem čety u této jednotky.
Po ukončení války se vrátil do ČSR, postupně povýšen na poručíka a nadporučíka. V roce 1946 odešel do civilu. Pracoval jako národní správce papírenského závodu a posléze v dalších zaměstnáních, perzekvován nebyl, poslední hodnost: Plukovník v.v.
Zdroj: Encyklopedie dějin města Brna

John Hersey. Četba na pokračování z románu amerického autora. Překlad Hana Skoumalová. Připravil Antonín Přidal. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1963. Premiéra 2. dílu  16. 9. 1963 (Praha, 17:30 – 18:00 h.); 7. dílu 21. 10. 1963 (Praha, 17:30 h.).

Zuzana Pospíšilová. Četba z pohádkové knihy. Tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Irena Kintrová (1-2, 4-9, 11-17) a Karolína Coufalová (3, 10).

Připravilo Rádio Proglas v roce 2013 (17 x 8 min.). Premiéra 2.-18. 4. 2013 v cyklu Večerní zíváček (Rádio Proglas, 19:00-19:15).

Pohádky: 1. O hloupé slepici, 2. Proč mají berušky puntíky, 3. Proč kukačka kuká, O bludičce, 4. Proč se prase válí v blátě, 5. Jak se ze slepičky stala kachnička, 6. Proč má ovce kudrnatý kožich, 7. Jak přišly mrazy, 8. O dvou sněhulácích, 9. Jak se díky hvězdičkám děti nenudily, 10. Proč datel ťuká, Jak ptáčata přivolala jaro, 11. Jak sluníčko zařídilo, aby bylo na světě hezky, 12. O Marečkovi, 13. O nafoukané formuli, 14. Výlet do vesmíru, 15. Užitečný semafor, 16. Lesní lanovka, 17. Jak si autíčko hledalo nový domov.

Gustav Roger Opočenský. Prozaik, básník a žurnalista vzpomíná na svého druha z bohémské Prahy z dob jejich mládí před první světovou válkou. Připravil Jiří Vondráček. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Arnošt Goldflam.

Natočeno 2013. Premiéra 30. 4. – 6. 5. 2013 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Laskavý dům na Královských Vinohradech. (15 min) – 2. Spolek literátů Syrinx a U zlatého litru. – 3. Veselá kandidátka. – 4. Zlaté časy montmarterské. – 5. Naučte se odpouštěti. – 6. Krajané a rodáci.- 7. Lipnický soused a domácí pán.

Božena Němcová. Četba na pokračování. Připravila Eliška Pilařová. Zvuk Leoš Sedláček, hudební spolupráce Jiří Štusák. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Dagmar Novotná, Pavel Soukup.

Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2012. Premiéra 29. 4. – 3. 5. 2013 (5 x 28 min).

Lit.: anonym: Božena Němcová: Dopisy lásky – 29. dubna. In web ČRo 2 Praha, duben 2013 (anotace). – Cit.: Dopisy lásky, které uspořádal Rudolf Havel a vydal Odeon, jsou dodnes živým, podivuhodným svědectvím o šíři a hloubce talentu dívky, která dospěla v ženu, jež v literatuře i v životě daleko překonala hranice své doby.

Dopisy Boženy Němcové jsou zajímavým dokumentem, výpovědí o těžkých časech této země, a také dokladem inteligence, schopnosti vytvářet vlastní názory na politiku i umění a zaujímat vyhraněné postoje, což bylo u žen její doby ještě stále jevem ojedinělým. (..)
Božena Němcová: Dopisy lásky
Dopisy, v nichž je celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná. Dopisy byly vybrány tak, „aby ze všech listů zaznívala horoucí nota lidské lásky. Nejen milostné. Jdeme s Boženou Němcovou téměř celým jejím krátkým životem. Zaslechnete, jak mluví v nich do života již zasvěcená žena, matka, milenka, přítelkyně,“ napsal v úvodní předmluvě Jaroslav Seifert. Čas silnému obsahu a krásnému jazyku neubral na kráse. Dopisy zůstaly čtenářským zážitkem první kategorie.
Zdroj: CARPE DIEM

Francis Bret Harte. Rozhlasová úprava Helena Berková. Překlad Alois Josef Šťastný.
Režie Dagmar Joklová. Technická spolupráce Hana Plecháčková.

Účinkuje Miloslav Čížek.

Natočeno 1995. Repríza 27. 4., 4. 5. a 11. 5. 2013 v pořadu Listování ČRo Ostrava (3 x 28 min.).

Pozn.: Zrada paní Bunkerové – to je titul rozsáhlé povídky amerického spisovatele druhé poloviny 19. století Francise Breta Hartea. V roce 1995 ji pro rozhlasové uvedení vybrala a do tří částí upravila Helena Berková. Titul najdeme spolu s dalšími deseti příběhy ve výboru nazvaném Kalifornské povídky.
Zradu paní Bunkerové uslyšíme v podání herce Miloslava Čížka.