Victor Whitechurch. Slavný železniční detektiv – vegetarián Thorpe Hazell řeší napínavé železniční případy. Úprava a režie Fiona Kelcher.
Čte Benedict Cumberbatch.
Nastudovalo BBC v roce 2008. Premiéra 1. dílu 8. 12. 2008 (BBC Radio 7). Repríza únor 2012 (BBC Radio 4 Extra); prosinec 2016 (BBC Radio 4 Extra).
Vydalo BBC 17. 7. 2014 (1 CD).
Obsah: 1. The Affair of the German Dispatch-Box – 2. Sir Gilbert Murrell’s Picture – 3. The Affair of the Corridor Express – 4. The Stolen Necklace – 5. The Affair of the Birmingham Bank.
Pozn.: Benedict Cumberbatch reads five stories featuring the famous vegetarian railway detective, Thorpe Hazell, as heard on BBC Radio 4. (more…)
Andrea Rourke. Lenka zaseklá v bezcílném pracovním stereotypu call centra se snaží zbavit nejen alkoholismu na psychoterapeutickém pobytu na statku u záhadného Mistra. Pro rozhlas připravila Petra Hynčíková. Účinkuje Markéta Ptáčníková. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2024. Premiéra 2. – 16. 1. 2025 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Lit.: Hynčíková, Petra: Andrea Rourke: Když umřel Bowie. S humorem a upřímností při hledání smyslu vlastního života nejdál dojdeš. In web ČRo 3 Vltava, 2. 1. 2025 (článek) – Cit.: Lenka Kastnerová je tak trochu zaseklá ve vlastním životě. Nudnou práci v call-centru ve dne a přílišné pití v noci naruší smrt Davida Bowieho. Lenka cítí příležitost, jak využít znalosti, které jí předali ezoterikou posedlí rodiče. Rozhodne se provést svůj dětský idol na cestě posmrtným životem za pomocí Tibetské knihy mrtvých. Nedopatřením ale sama skončí na záchytce. Otec jí nabídne finanční pomoc. Ale pouze pod podmínkou, že Lenka absolvuje detoxikaci na statku záhadného mistra. Pobyt v takzvaném vysokovibračním táboře je příležitostí, jak pochopit a nově uchopit svůj život.
Richard Martin Stern. Četba na pokračování z románu amerického spisovatele. Překlad Luba Pellarová a Rudolf Pellar. Rozhlasová úprava Vlastislav Rubek. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkují Tomáš Šolc, Pavel Pavlovský, Jiří Samek, Milan Vlachovský, Jaroslav Choc, Václav Neužil I., Monika Švábová a Daša Neblechová.
Pozn.: V knize Věž koncentroval spisovatel Richard Martin Stern celý děj románu do pěti osudových hodin, kdy požár zachvátil obrovskou budovu právě postavenou v New Yorku, která má sloužit kromě jiného jako nejvyšší viditelný bod, skutečný maják města. Autorovi se podařilo nejen zaujmout pozornost čtenáře osudy lidí, kteří jsou uzavřeni v nejvyšším poschodí budovy a ohroženi požárem, ale zároveň vytvořit sugestivní představu budovy jako samostatného organismu, patřícího k vrcholům technického umu. Cítíme tu však i podtext symbolu, „věže babylónské“, kde zkáza vyrůstá ze změti nedorozumění, selhání a zištnosti a hrozí všemu, co sleduje velikost pro velikost, barnumské samoúčelné vypínání, bezohlednou konkurenci, a nikoli dobro člověka. (anotace)
Jakub Šponer. Četba na pokračování. Připravila Tereza Mičiaková. Zvuk Dominik Budil. Hudba Jan Trojan. Režie Izabela Schenková.
Čte Daniel Krejčík.
Natočeno 2024. Webová premiéra 9. 12. 2024 (ČRo Rádio Wave) v cyklu Audioknihy Radia Wave.
Lit.: Sladká, Michaela: Jakub Šponer: Ekstase. Audiokniha o tom, že jediná jistota je Ona. In web ČRo Radio Wave, 9. prosinec 2024 (článek). – Cit.: Ekstase je novela, která svoji atmosférou připomíná filmy jako Věčný svit neposkvrněné mysli nebo Vianův román Pěna dní. Autor svůj text stříhá jako filmový pásek a originálně vypráví milostný příběh jedné dvojice. Ekstasi poslouchejte jako audioknihu v podání Daniela Krejčíka do 5. ledna. Pořad není vhodný pro děti. Původní dílo bylo zkráceno.
„Nenápadná kniha, která s vámi zůstane už napořád,“ píšou recenzenti o novele Jakuba Šponera. Hrdina Ekstase jako by žil v jemném přechodu mezi spánkem a bděním. Jeho vzpomínky malátně prosakují do snů, ztěžka odkapávají časem a prolínají se se zvuky a přízračnými krajinami. (…)
Jakub Šponer vystudoval žurnalistiku. Věnuje se hudební publicistice, psal například do časopisu Full Moon, jako hudební redaktor působil na Radiu Wave, přispíval na web ArtZóna. Hraje v kapele Market a pracuje jako redaktor iVysílání České televize. (…)
Michaela Klevisová. Četba na pokračování. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová.
Čte Eliška Brumovská.
Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2024. Premiéra 1. dílu 18. 11. 2024 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení.
Lit.: Toušková, Martina: Michaela Klevisová: Drak spí. Detektivka z jihočeského pohraničí od úspěšné autorky. In web ČRo České Budějovice, 6. prosinec 2024 (článek). – Cit.: „Některá tajemství je lepší zapomenout.“ V zapadlé jihočeské vesnici se před lety odehrálo něco, o čem Eliščina matka už nikdy nechtěla mluvit. Dospělá Eliška se teď vrací, aby dávné události pochopila. Po jejím příjezdu však zmizí mladá žena a další je zavražděna. Vyšetřování vede známý pražský kriminalista Josef Bergman. V Hůrce stojí jenom pět chalup, ale zdá se, že v každé z nich mají nějakého kostlivce ve skříni. (…)
Detektivka Drak spí se odehrává v jihočeském pohraničí. Autorku Michaelu Klevisovou inspirovala Česká Kanada.
„S přítelem jsme znali předchozí paní kastelánku z Landštejna, jezdívali jsme tam za ní a přespávali ve stanu v hradním příkopu. Tenkrát jsem dobře poznala okolí a tu oblast jsem si zamilovala. Když jsem někdy v roce 2018 přijela ke kamarádce na chatu kousek od Kunžaku, všechno jsem si připomněla a v hlavě se mi začal skládat příběh. V jižních Čechách jsem vyloženě nepsala, ale u kamarádky na chatě vznikla tenkrát spousta nápadů. Tu kamarádčinu chatu jsem v podstatě v příběhu popsala, jezdí do ní hrdinka Eliška,“ říká spisovatelka.
Předobrazem románové vesnice Hůrka podle ní nejsou podobně znějící Hůrky na Novobystřicku. Jde o imaginární vesnici ležící přímo u pohraničního lesa, z níž se dá dojít do mnoha tajemstvími a legendami opředených zaniklých vesnic.
Patnáctidílná četba na pokračování z románu Drak spí byla natočena v letošním roce ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice. V režii Martiny Schlegelové příběh načetla herečka Jihočeského divadla Eliška Brumovská. (…)
Jindřich Zogata. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvuk Aleš Huber. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje František Strnad.
Nastudovala Ostrava v roce 2024. Premiéra 1. dílu 6. 10. 2024 (ČRo Ostrava) v cyklu Rozhlasové listování.
Obsah: 1. Vojáci ( Amerika je za potokem (3. Vzkříšení (4. Černý kůň s bílou hřívou (5. Dědictví (6. Šest dnů do týdne, šest dírek do píšťalky (7. V odvráceném zrcátku měsíce (8. Život je dar (
Lit.: Lenartová, Eva: Jindřich Zogata: Dědictví zmizelých píšťal. In web ČRo Ostrava, 25. listopad 2024 (článek) – Cit.: Dědictví zmizelých píšťal je metaforická próza inspirovaná životním osudem legendárního slezského gajdoše Pavla Zogaty a sugestivním obrazem chudé horské dědiny na začátku první světové války, v níž po odchodu mužů zůstali jen staří, nemocní, ženy a děti. (…)
Básník a prozaik Jindřich Zogata věnoval knihu, jíž skládá poctu otci, své matce a bratrovi. Osm tematizovaných, básnivým jazykem psaných kapitol představuje autorovu rodnou Javořinku, dnes obec Slezského vojvodství v jižním Polsku, v těsné blízkosti česko-polsko-slovenských hranic.
Během osmi setkání budeme svědky každodenního života zkoušené rodiny, boje o chléb i o štěstí. Budeme vnímat souzvuk lidí a rytmicky tepající přírody. Vydáme se na tancovačku ho hospody, do kostela na setkání s Duchem svatým, do školy i na pole.
Pochopíme tíhu i lehkost krajiny, ve které Pavel Zogata vyrůstal, uvědomíme si prorůstání generací, sílu slova a letmého doteku, a na okamžik snad ucítíme i vůni a zaslechneme zvuky či tóny, které už se nikdy nevrátí.
Pozn.: Príbeh architekta zažívajúceho osobnú krízu v manželstve, vo vzťahu s dcérou i otcom. V druhej línií sa autor vracia do mladosti protagonistovho otca poznačenej búrlivými dejinami Slovenska druhej polovice 20. storočia. Rozprávanie o prítomnosti, o tom, že dejiny sa opakujú a ľudstvo je stále nepoučiteľné. (anotace)
Charles Ferdinand Ramuz. Román švýcarského frankofonního spisovatele vypráví poutavý životní příběh jednoho obyčejného venkovského člověka v druhé půli 19. století. Překlad Jiří Reynek. Připravil Petr Turek. Účinkuje Igor Bareš. Režie Vlado Rusko.
Lit.: tur (= Turek, Petr): Charles Ferdinand Ramuz: Život Samuela Beleta. Hledání věčnosti a kontinuity v prostých všednostech. In web ČRo 3 Vltava, 4. prosinec 2024 (článek). – Cit.: (…) Švýcarský frankofonní prozaik Charles Ferdinand Ramuz (24. 9. 1878 – 23. 5. 1947) žil po studiích filozofie v Paříži (1902-1914), kde se věnoval literární tvorbě a vydal své první romány, v nichž se přikláněl k naturalismu i k románům vývojové psychologie. Po roce 1914 se vrátil do Švýcarska, od r. 1930 až do své smrti v r. 1947 žil v ústraní v Cully ve vaudském kantonu. Tento kanton spolu se sousedním kantonem valaiským se stal hlavním dějištěm a dominantou jeho románů.
Ve svém životě i tvorbě chtěl Ramuz být blízko elementárnímu – hledal je v přírodě a v osudech venkovských lidí. Po návratu do země svých předků hledal stopy věčnosti a kontinuity v životě sedláků a v monumentálnosti přírody a živlů. K Ramuzovým nejlepším dílům patří vývojově psychologický román Život Samuela Beleta (1913): životní příběh jednoho obyčejného člověka na švýcarském venkově v 19. století. Kniha je považována za jakési dovršení autorovy první vývojové etapy.
Prostý venkovský dělník Samuel Belet (postava nese určité autobiografické rysy) dospívá obtížnou dráhou životních zkoušek a proher, bolestného hledání sebe sama k vnitřní vyrovnanosti a jistotě, k prosté a jednoduché životní moudrosti. Celým románem procházejí určité konstanty celé Ramuzovy literární tvorby: láska k prostým věcem života a k rodnému kraji (líčení krás horského kraje s jeho jezery a úžasným světlem patří k nejlepším stránkám knihy), přesvědčení o nenahraditelnosti a svébytnosti osobní vnitřní zkušenosti, konstanty potvrzující kontinuitu autorovy tvůrčí filozofie.