Josef Váchal. Četba na pokračování z cestopisu esoterika a dřevorytce. Připravila Marie Nováková. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Natočeno 2013. Premiéra 1. dílu 28. 10. 2013 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min) v cyklu Dny slovenské kultury.
Lit.: Nováková, Marie: Josef Váchal: Teorie vampyrismu. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2013 (článek + zvuková ukázka). – Cit.: Svůj cestopis Cesta Slovenskem s A. Calmetem Ord. S. B. aneb Theorii wampyrismu napsal Josef Váchal v letních měsících roku 1930. Cestoval s Annou Mackovou, psem Tarzanem – a knížkou barokního exegeta Calmeta o vampyrismu.(…)
Tato kniha se stává absurdní záminkou k cestě a s Calmetovou ezoterickou knihou v batohu Josef Váchal nastupuje do vlaku. Postřehy o slovenské přírodě, o povaze zdejší krajiny a lidu a zejména Váchalovy vpravdě věštecké vize budoucnosti Slovenska vytěžovaného turistickým ruchem, kde v konfrontaci průmyslového a zemědělského způsobu života prohrává obojí, dnešnímu posluchači znějí krutě pravdivě. Rovněž úvahy o představách slovenského lidu o blahobytu se ukázaly jako předvídavé.
Váchal je geniální znalec přírody a životní autentičnosti a v žádném případě se nepovyšuje nad bídné poměry v zapadlých slovenských končinách. Sám je trvalým obyvatelem bídných poměrů, z nichž si nic nedělá, neboť se sytí duchovní potravou a bezbřehou imaginací.
Dnešního čtenáře kromě té baví na Váchalově knize jeho až dětinská hravost, ironie a humor, nezbytné prvky moderního umění, jehož je Josef Váchal solitérním zjevem.
Otakar Štajf. Hudební spolupráce Petr Mandel. Záznam a střih Dana Sochorová. Zvuk Libuše Podlešáková. Režie Michal Pavlík.
Účinkují Pavel Soukup a Ladislav Mrkvička.
Natočeno v roce 1998. Premiéra 1. dílu 24. 6. 1998 (ČRo2 Praha). Repríza 20. – 24. 9. 2016 (ČRo Plus 23.33 h.) v programové řadě Radiokniha.
Text in: Štajf, Otakar: Dobrodružství s puncem Gel. Praha: Osmium / Persona, sv. 2, 1997, 1. vyd, 171 s.
Redakční anotace k 1. dílu:
František Gel byl český novinář, spisovatel literatury faktu a překladatel. Ondřej Štajf napsal jeho monografii Dobrodružství s puncem Gel, ze které ode dneška budeme číst v Radioknize. Uslyšíte tak příběh muže, který byl redaktorem politického vysílání Československého rozhlasu. Po porážce Německa zprostředkoval zpravodajství z Norimberského procesu. Byl také v diplomatických službách a přednášel i žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z knihy Otakara Štajfa Dobrodružství s puncem Gel nám budou v pěti pokračováních číst Pavel Soukup a Ladislav Mrkvička.
k 2. dílu
V Radioknize budeme pokračovat ve čtení z knihy Otakara Štajfa Dobrodružství s puncem Gel. Novinář František Gel byl jedním z nejvýznamnějších publicistů dvacátého století a jeho činnost byla od konce 2. světové války bezprostředně spojena s Československým rozhlasem. Stal se uznávaným rozhlasovým reportérem a tvůrcem populárně-naučných pásem. Z knihy Otakara Štajfa čtou Pavel Soukup a Ladislav Mrkvička.
k 3. dílu:
Potřetí dnes budeme číst Dobrodružství s puncem Gel, tedy monografii Otakara Štajfa, tedy o českém novináři, rozhlasovém zpravodaji, spisovateli literatury faktu a překladateli z angličtiny, němčiny a latiny. Byl autorem celé řady rozhlasových pásem, napsal mimo jiné životopis Louise Pasteura Přemožitel neviditelných dravců. Překládal Remarqua, oba díly Twainova Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna. A fascinoval ho osud jednoho z vynálezců radiotelegrafie A. S. Popova, kterému věnoval celý rozhlasový pořad. Z knihy Otakara Štajfa „Dobrodružství s puncem Gel“ čtou Pavel Soukup a Ladislav Mrkvička.
ke 4. dílu
František Gel byl český novinář, spisovatel literatury faktu a překladatel. Ondřej Štajf napsal jeho monografii Dobrodružství s puncem Gel, ze které ode dneška budeme číst v Radioknize. Uslyšíte tak příběh muže, který byl redaktorem politického vysílání Československého rozhlasu. Po porážce Německa zprostředkoval zpravodajství z Norimberského procesu. Právě o nástupu Františka Gela do rozhlasu a jeho reportážích od soudu s válečnými zločinci je předposledním díle Radioknihy, který začíná hned po zprávách..Z knihy Otakara Štajfa čtou Pavel Soukup a Ladislav Mrkvička
k 5. dílu:
Naposledy dnes budeme číst z knihy Otakara Štajfa Dobrodružství s puncem Gel. Motografie popisuje život a tvorbu Františka Gela, významného publicisty, který se jako pohotový reportér uplatňoval od 20. let v novinách a od poloviny 40. let i v rozhlase. Byl překladatelem, tvůrcem rozhlasových pásem a napsal několik populárně naučných knih o průkopnících lidského poznání. Tu nejslavnější o Louisi Pasteurovi. Jmenovala se „Přemožitel neviditelných dravců“.
Peter Gregor. Četba na pokračování. Redakce Peter Holka. Režie Martin Bendik.
Čte Boris Farkaš.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2002 (5 x 30 min.). Repríza 26. 2. – 7. 3. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Malé maléry veľkého rebela alebo týždeň s Petrom Gregorom. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 23. 2. 2024 (článek). – Cit.: Následujúce dni budú na Litere patriť jednému z našich najvýznamnejších rozhlasových dramatikov, ale tiež básnikovi, prozaikovi a satirikovi Petrovi Gregorovi. Rodený Prešovčan, známy bohémskym a dandyovským životným štýlom, by 27. februára tohto roku oslávil svoje 80. narodeniny. Ponúkneme vám širokú žánrovú paletu jeho diel – rozhlasové hry, poviedky, poéziu či humoristickú tvorbu. Pripomenieme si aj herca Antona Mrvečku, člena umeleckého súboru SND a tiež dlhoročného rozhlasového spolupracovníka. Charizmatický herec známy najmä z filmov Štastie príde v nedeľu alebo Skalní v ofsajde by oslávil 90. rokov v rovnaký deň ako Peter Gregor.
V piatich častiach si počas týždňa budeme čítať z novely Petra Gregora, Utrpenie Mikuláša Horna. Zobrazuje muža v stredných rokoch, ktorý sa v šedivej jednotvárnosti každodenného stereotypu manželského života bezhlavo, vášnivo zamiluje… Manželský trojuholník autor analyzuje s príslovečnou iróniou a vtipom. V réžii Martina Bendíka číta Boris Farkaš. V roku 2002 redakčne pripravil Peter Holka. (…)
Josef Brand. Herbář lidové mluvy jižního Plzeňska (2000). Tvůrci nezjištěni.
Čte Tomáš Šolc.
Připravil Český rozhlas Plzeň v roce 2013? (5 x 7 min.). Premiéra (?) 4.-8. 11. 2013 v cyklu Literární doteky (ČRo Plzeň, 11:45-12:00).
Ivan Kadlečík. Výběr z textů slovenského básníka. Redaktorka Ivana Jachymová. Zvuk Peter Vaško a Mária Papcunová. Režie Hana Makovická.
Čte Jozef Úradník.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1997 (5 x 10 min.).
Ivan Sergejevič Turgeněv. Četba na pokračování ze stejnojmenného románu. Překlad Ružena Dvořáková-Žiaranová. Redakce Peter Glocko ml. Režie Martin Bendik.
Čte Dušan Jamrich.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1998 (5 x 30 min.). Repríza 8. – 12. 1. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h).
Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie – Ivan Sergejevič Turgenev: Rudin. Literatúra. In web Rádio Devín, 4. 1. 2018 (článek). – Cit.: Múdry, vzdelaný, rozhľadený, plný ideálov, ale aj tak sa cíti zbytočný – RUDIN v rovnomennom diele Ivana Sergejeviča Turgeneva. Úryvky z románu klasika ruskej literatúry načítal Dušan Jamrich. Nenechajte si ujsť zážitok k popoludňajšej káve – počúvajte od pondelka 8. do piatka 12. januára od trinástej v Čítaní na pokračovanie.
„Rudin – román je jedným z prvých obrazov ideového hľadania a dozrievania ruskej inteligencie v období pred zrušením nevoľníctva. Hlavný hrdina je rozhľadený, vzdelaný, plný vznešených ideálov. Rudin je v ruskej literatúre výrazným predstaviteľom tzv. „zbytočných“ ľudí, ktorých schopnosti sa nemohli v dobovom Rusku uplatniť.“ Autorka textu: Marta Balážová
Gustave Flaubert. Četba na pokračování z povídky, ve které je zpracován legendární starověký příběh. Překlad Marie Bieblová. Pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Jirman.
Účinkuje Jan Fišar.
Připravila Ostrava v roce 2013. Premiéra 22. – 24. 10. 2013 (ČRo 3 Vltava, 18:30 hod.; 3x 30 min).
Lit.: Lenartová, Eva: Gustave Flaubert: Herodias. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2013 (článek). – Cit.: Četba na pokračování z povídky, ve které je zpracován legendární starověký příběh. Flaubertova povídka Herodias má dvě dominanty: úvodní proroctví Jana Křtitele a závěrečný tanec Salome. Někde mezi nimi se historie podřizuje ženské lstivosti.
Není sporu o tom, že nejznámějším dílem francouzského spisovatele 19. století Gustave Flauberta je Paní Bovaryová. Mistrná studie citově strádající ženy, jež přivedla jejího autora až před soudní stolec, je považována za vzor realistického románu. (more…)
Varlam Šalamov. Povídky ze sbírky Kolymské povídky. Překlad Anna Alexandra Hlaváčová. Redakce Juraj Korpa. Hudba Alexander Berta. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Lucia Tarbajovská.
Účinkuje Peter Vilhan.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2006 (4 x 10 min.).
Povídky: 1. Tesári, 2. Kačica, 3. Teta Poľa, 4. Weismannista.
Lit.: Otčenáš, Igor: Varlam Šalamov: Kolymské poviedky. In Knižná revue 29. 3. 2006 (recenze). – Cit.: Poviedkové dielo Varlama Šalamova (1907-1982) je v kontexte ruskej prózy 20. storočia javom nanajvýš ojedinelým. Dlhé roky ho nepoznal takmer nikto s výnimkou naozaj zasvätených znalcov. V dobových súradniciach to bolo celkom pochopiteľné – Šalamov bol totiž autorom jednej z najtabuizovanejších spoločenských tém komunistického systému, témy stalinských politických represií a nezákonného väznenia miliónov nevinných, ktorá vošla do globálneho slovníka pod termínom súostrovie gulag.
Šalamovova originalita spočíva v jedinečne individuálnej tematizácii života v stalinských trestniciach ako priemetu základného ľudského konfliktu minulého storočia – totiž konfliktu človeka s totalitným systémom. Avšak na rozdiel od Solženicyna ako, povedzme, erbového autora tejto témy, monumentalita Šalamovovho diela je postavená na fragmentizácii vlastnej skúsenosti, skúmanej tisíckrát a znovu z ďalších a ďalších uhlov. Ivan Denisovič sa u Šalamova vracia nespočetnekrát v osudoch desiatok iných, podobných Ivanov Denisovičovcov, akoby si autor nebol istý, či dobre vysvetlil, prípadne či sme dobre pochopili, čo prežil on sám, čo prežili milióny jemu podobných, čo sa to stalo s človekom ako takým. Hrôzostrašnosť stalinskej tyranie je u Šalamova zobrazená vo svojej obyčajnej každodennosti, s monumentálnym desom vyvstáva z opakujúceho sa cyklu prostých ľudských úkonov, tvorí samú esenciu životného sveta, z ktorého ani smrť neznamená únik. V tomto zmysle je Šalamov ako spisovateľ jedinečný: nie je to tradičný ruský patetik, ktorý si márne láme hlavu „kto je na vine“ a „čo robiť“ ako jeho predchodcovia od dekabristov, cez Černyševského až po Lenina, ktorí – možno práve preto, lebo o ruskej tragédii premýšľali v jej historickej, „vozvýšenej“ dimenzii ako o osudovej historickej kliatbe – vždy našli iba chybné riešenia, o Leninovi ani nehovoriac. Šalamov nemá potrebu hľadať veľké odpovede na veľké otázky, napokon, jeho autorská výbava je skôr glosátorská, impresívna, nie epická. V tomto zmysle to vlastne ani nie je literatúra v pravom slova zmysle, skôr by som to nazval orálnou históriou, vyrozprávanou jedným človekom za všetkých, ktorá je napriek tomu však vo svojej platnosti univerzálna, prinajmenšom čo sa týka ruskej histórie a ruských reálií.
Ako prekladateľ a zostavovateľ prvého výberu zo Šalamovových prác, ktorý vyšiel v roku 1992 vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ, nemôžem povedať nič iné, len že som rád, že sa Šalamov znovu objavil v slovenskom – a dobrom – preklade. Tentoraz ide o kompletný preklad prvého eponymného zborníka jeho próz (celkovo ich vydal šesť), plus výber z ďalších. Kým môj výber (celkovo tridsaťtri poviedok) bol vedený úsilím predstaviť dovtedy u nás totálne neznámeho Šalamova ako autora prohibitného žánru tzv. lágrovej literatúry, nový výber môžeme v istom zmysle považovať za systematickejší krok pokiaľ ide o poznanie širších dimenzií Šalamovovej tvorby. Môj výber bol robený a vydaný aj pod istým tlakom – takmer nikto v tej dobe nevedel, či sa ešte bude niekedy vydávať ruská či vôbec nejaká nekomerčná literatúra. Takže čím skôr, tým lepšie. Ale ako vidieť, sú vydavateľstvá, ktoré sú schopné i ochotné popri komercii tlačiť aj kvalitnú literatúru.
Stanislav Bořík. Příběhy plzeňského skautingu, jak je sepsal skautský badatel Stopař Bóřa (Skautský kalendář na rok 1997). Tvůrci nezjištěni.
Čte Tomáš Šolc.
Připravil Český rozhlas Plzeň v roce 2013? (5 x 7 min.). Premiéra (?) 28. 10. – 1. 11. 2013 v cyklu Literární doteky (ČRo Plzeň, 11:45-12:00).
Kapitoly: 1. O průkopnících skautingu u nás; 2. O prvním zákazu skautské organizace v roce 1940 a období II. světové války; 3. Josef „Maate“ Knapp a Jan „Šiva“ Kraus; 4. Zákaz skautingu po roce 1948 a jeho obnova na konci 60. let; 5. O zákazu skautingu na počátku normalizace a znovuobnovení jeho činnosti po roce 1989.
Martin Rázus. Četba na pokračování. Redakce Pavol Hudík. Hudební dramaturgie Dana Reková. Režie Martin Bendik.
Čte Karol Machata.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1998 (3 x 30 min.).
Powered by WordPress