Lloyd Jones. Četba na pokračování. Osudy malé Matildy, holčičky z Šalamounových ostrovů v době, nepokojů a válečného konfliktu jsou výbornou aluzí klasického románu „Nadějné vyhlídky“ od Charlese Dickense. Překlad Ladislav Šenkyřík. Připravila Dagmar Oravová. Režie Aleš Vrzák.
Čte Apolena Veldová.
Natočeno 2013. Premiéra 21. 1. -30. 1. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Lit.: Zemančíková, Alena: Pan Pip na Šalamounových ostrovech. In Týdeník Rozhlas 4/2014, s. 9 (článek). – Cit.: Kniha novozélandského spisovatele Lloyda Jonese (1955) Pan Pip se v roce 2006 dostala do finále prestižní Man Booker Prize, což způsobilo zásadní průlom v Jonesově dosavadní spisovatelské kariéře a vyneslo mu renomé významného anglicky píšícího autora z jižní polokoule.
Mnohovrstevnatý román Lloyda Jonese Pan Pip je zcela nevšední čtení, nejen pro množství nám neznámých geografických i historických reálií, ale i díky prolínání klasického literárního světa viktoriánské Anglie s realitou konce 20. století na ostrovech v Tichém oceáněPříběh románu Pan Pip, který od 21. ledna jako četbu na pokračování připravil Český rozhlas Vltava, se odehrává na Šalamounových ostrovech v devadesátých letech 20. století. Ohromné zásoby mědi ostrova Bougainville jsou jeho bohatstvím i prokletím. Znečištění Zátoky císařovny Augusty odpadem z dolu Panguna vyvolalo odpor domorodého obyvatelstva a důlní společnost byla nucena těžbu ukončit. Vývoj událostí posílil separatistické tendence, které vyvrcholily vznikem Bougainvillské revoluční armády, následnou blokádou ostrova ze strany Papuy-Nové Guineje a konečně krvavou občanskou válkou. Tolik stručný historický a zeměpisný úvod – v tomto bodě začíná děj románu Lloyda Jonese.
Brzy po začátku nepokojů nastoupí na místo učitele v domorodé vesnici podivínský pan Watts, který je posledním bělochem, jenž ve vesnici zůstal a neuchýlil se do bezpečí australských měst. Říká se mu Bulva a žije tu spolu se svou ženou Grace, o níž se vypráví, že se zbláznila. Učitel, který nemá žádné učebnice ani zkušenosti, se rozhodne dětem předčítat na pokračování kapitoly Dickensových Nadějných vyhlídek. Kniha se ale ztratí a děti ji ve škole po paměti rekonstruují, zatímco probíhá několik přepadení ostrova.
Příběh vypráví dvanáctiletá Matilda, která na jedné straně bere smrtelně vážně osudy Dickensových postav, na straně druhé s věcností až otřesnou popisuje hrůzy války mezi vzbouřeneckými oddíly a oficiální armádou – v krutosti si jedni s druhými nezadají. Důležitým momentem jejího dětského života je hluboká nedůvěra až nepřátelství, které chová její matka k bělošskému učiteli. Matilda prožívá osudovou podobnost s Pipem, literárním hrdinou Dickensova románu, neboť je stejně jako on vystavena útrapám a nebezpečí a později se jí stejně jako jemu dostane zázračného vysvobození.
Důležitým tématem knihy je jazyk a jeho role v osvojování si vlastního světa. Matilda má na počátku vyprávění omezenou slovní zásobu. Postupně se však díky učiteli a Dickensovu románu seznamuje se spoustou nových výrazů a její pohled na život a dění okolo ní prochází značným vývojem. Podobně je to i s učitelem, panem Wattsem: nejprve je ostatními vysmíván jako Bulva a je vlastně vyčleněn z ostrovní komunity, později si získává autoritu a stává se pro děti i část dospělých hrdinou.
Malá Matilda unikne při strašném masakru z ostrova, ztratí matku, setká se s otcem, který pracuje v Austrálii pro velkou globální firmu, vystuduje univerzitu, navštíví Anglii a po celý čas pátrá po skutečné identitě a minulosti svého učitele. Pochopitelně při tom narazí na mnohou lež a dočká se deziluze. Co jí však zůstane, je láska k literatuře.
Mnohovrstevnatý román Pan Pip je zcela nevšední čtení, nejen pro množství nám neznámých geografických i historických reálií, ale i díky prolínání klasického literárního světa viktoriánské Anglie s realitou konce 20. století na ostrovech v Tichém oceáně. Připomíná, jak rozličné podoby má svět, kterého se v 19. století zmocnily koloniální státy Evropy se svými civilizačními vymoženostmi i katastrofami, a jak významově bohaté a nejednoznačné je slovo kultura.
-view- (= Vieweghová, Šárka): Radioraport – Novoroční výzvy. In Týdeník Rozhlas 4/2014, s. 21 (rozhovor s Alešem Vrzákem).
Lit.: Oravová, Dagmar: Lloyd Jones: Pan Pip. In web ČRo 3 Vltava, leden 2014 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Knihou současného novozélandského spisovatele Lloyda Jonese Pan Pip představujeme významného anglicky píšícího autora z jižní polokoule.
Desetidílnou Četbu na pokračování poslouchejte na Vltavě od 21. ledna vždy v 18:30. Jednotlivé díly četby si můžete po odvysílání poslechnout vždy ještě celý jeden týden na stránce Hry a literatura.
Příběh románu se odehrává na Šalamounových ostrovech v devadesátých letech 20. století. Ohromné zásoby mědi ostrova Bougainville jsou jeho bohatstvím i prokletím, jež vyústí v krvavou občanskou válku. V tomto bodě začíná děj románu Pan Pip.
Příběh vypráví Matilda, na počátku dvanáctiletá, na konci příběhu dospělá, univerzitně vzdělaná dívka, která na jedné straně bere smrtelně vážně osudy Dickensových postav z románu Nadějné vyhlídky, podle nichž děti učí bělošský učitel, na druhé straně s věcností až otřesnou popisuje hrůzy války mezi vzbouřeneckými oddíly a oficiální armádou.
Důležitým tématem knihy a také kvalitou, která ji předurčuje pro rozhlasovou četbu, je jazyk a jeho role v osvojování světa.
Matilda má na počátku vyprávění omezenou slovní zásobu. Postupně se však díky učiteli a Dickensovu románu seznamuje se spoustou nových výrazů a její pohled na život a dění okolo ní se proměňuje.
Mnohovrstevnatý román novozélandského spisovatele Lloyda Jonese je nevšední čtení, nejen pro množství nám neznámých geografických i historických reálií, ale i kvůli prolínání klasického literárního světa Dickensovy viktoriánské Anglie s realitou konce 20. století na ostrovech v Tichém oceáně.
Připomíná, jak rozličné podoby má svět, kterého se zmocnily v 19. století koloniální státy Evropy se svými civilizačními vymoženostmi i katastrofami a jak významově bohaté a nejednoznačné je slovo kultura.