Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Georges Rodenbach. Četba na pokračování z románu belgického frankofonního spisovatele. Překlad Jana Dratvová. Připravila Barbora Bukovinská. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 22. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.). Repríza 1. dílu 16. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: anonym: Georges Rodenbach: Mrtvé Bruggy. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: Šestidílnou četbu na pokračování z románu belgického frankofonního spisovatele v překladu Jany Dratvové připravila Barbora Bukovinská. V režii Vlada Ruska účinkuje Ivan Řezáč.

Belgický frankofonní básník, prozaik a dramatik Georges Rodenbach (16. 7. 1855 – 25. 12. 1898) stál v čele literárního hnutí Mladá Belgie. Povoláním byl advokát, záhy se však začal plně věnovat literatuře. Od r. 1887 žil v Paříži, účastnil se Mallarméových úterků a schůzek u bratří Goncourtů. Jeho polohou byl stesk po domově, melancholie, podzim a tichá krása, v níž tonou města jeho rodné Belgie. Nostalgická lyrika jeho veršů je poplatná parnasismu i symbolismu.

Básnické sbírky: Smutky (1879), Bílé mládí (1886), Z říše ticha (1891), Zrcadlo rodného nebe (1898). Prózy: Mrtvé Bruggy (1892), Zvoník (1897), Strom (1899).
(more…)

Jan Poláček. Četba na pokračování. Portrét spisovatele Ladislava Fukse. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Kamil Halbich.

Natočeno 2014. Premiéra 17. – 21. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.; 5 x 27 min.).

Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Jan Poláček: Příběh spalovače mrtvol. In web ČRo 2 Praha, březen 2014 (anotace). – Cit.: Tajemství a jistá temnota, napětí, překvapivé situace i bujaré večírky. Takový je příběh složený ze střípků života Ladislava Fukse, autora Spalovače mrtvol.

Jan Poláček ho sepsal tak, jak ho vyčetl z Fuksových knih, vyslechl ze vzpomínek spisovatelových přátel a vydedukoval z pozůstalosti uložené v Památníku národního písemnictví. Nahlédněte do osudu jednoho z našich nejzáhadnějších spisovatelů 2. poloviny 20 století.

Tjalling Halbertsma. Zpráva o Mongolsku. Výběr z knihy nizozemského autora. Překlad Lenka Řehová. Připravila Vladimíra Bezdíčková.  Režie Martina Schlegelová.

Účinkuje Tomáš Kobr.

Natočeno 2014. Premiéra 17. – 26. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 10 x 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Tjalling Halbertsma: Stepní říše. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: Zpráva o Mongolsku. Výběr z knihy nizozemského autora. Autor knihy měl možnost několikrát navštívit Mongolsko a tuto zemi poznat z více perspektiv, protože tu působil jako poradce úspěšného politika a pozdějšího mongolského prezidenta Nambaryna Enchbajara.

Pronikl nejen do zákulisí parlamentních voleb v hlavním městě Ulánbátaru, ale i do života chudých pastevců ve stepích. V knize vypráví své zážitky, popisuje památky a historii země, zvyky obyvatel a jejich nelehké živobytí v drsné přírodě.

Ačkoliv Česko a Mongolsko jsou země velmi vzdálené, a to jak zeměpisně, tak kulturně a historicky, mají společnou zkušenost s přechodem od totality ve stínu mocného Sovětského svazu k demokracii, což je také jedna z vrstev knihy, psané na pomezí žánru cestopisu, reportáže, historicko-politické studie a beletrie.

Četba na pokračování. Podle vzpomínek pamětníků obce Hulče kroniku sestavili Jiří Bonek, Danuše Manová a Václav Stárek. Pro rozhlas připravil Milan Dus. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Dagmar Novotná, Pavel Novotný a Stanislav Zindulka.

Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2014. Premiéra 1. dílu 10. 3. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 5 x 29 min). Repríza od 3.8.2016 (ČRo Plus 23.33 h.) – programová řada Radiokniha.

Lit.: Vojtíšková, Zuzana: Jiří Bonek, Danuše Manová, Václav Stárka: Bývala krásná česká ves na Volyni (3/5). In web ČRo 2 Praha, březen 2014 (anotace + ukázka k poslechu). – Cit.: Píše se rok 1947. V mrazivých únorových dnech začínají ze západní Ukrajiny vyjíždět vlaky mířící k hranicím tehdejšího Československa. Do jara převezou zpět do staré vlasti na třicet tisíc Čechů dobrovolně opouštějících svou „zemi zaslíbenou“ – Volyň.

Tak začíná pětidílná četba z knihy Huleč česká na Volyni – obraz života v letech 1870-1947, sestavená podle kroniky obce Hulče. Za tři čtvrtě století tam naši krajané vybudovali prosperující vesnice, hospodářství, živnosti, podniky, školy, divadelní spolky. A to všechno hromadně opustili…

V. Váňová. Četba na pokračování.

Čte Antonín Zíb.

Natočeno 1954. Premiéra 17. dílu 3. 1. 1955 v rámci Pořadu pro 1. ročník (Praha I, 10:20 – 10:35 h.).

Obsah: 17. Jak za Vaškem a Mankou přiletěli do školy ptáci. – 18. Jak se Ondřej přestal bát. Premiéra 10. 1. 1955  (Praha I, 10:20 – 10:35 h.). –

Četba na pokračování z legend nově objevených germanisty z FF UP. Připravil Michal Bureš. Překlad Lukáš Motyčka. Použitá hudba Alan Fillip, Mac Prindy (Aerial Pad). Hudební spolupráce Antonín Schindler. Redaktor Jan Sulovský. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Režie Michal Bureš.

Čte Josef Bartoň.

Nastudoval ČRo Ostrava – ČRo Olomouc 9. – 10. 3. 2014 (ČRo Olomouc). Premiéra 15. – 17. 4. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23,00 – 23,15 h.; 14 + 14 + 13 min.). Repríza  ve sváteční dny 19.4.2019 (velikonoční pátek) (ČRo Olomouc, 9:12 h.) 2.díl (Sloup milencův.- Malá Frída a zázračná jeskyně.); 1. 5. 2019 (ČRo Olomouc, 9:10 h.) 1. díl (Zkamenělý bratr. – O mlynářském tovaryšovi z Wolfova mlýna u Bukovic.); 8. 5. 2019 (ČRo Olomouc, 9:04 h.) 3. díl (Jak muzikant na čertovi jel. – Čertovský ostrov v Rapotíně.).

Obsah: 1. Zkamenělý bratr a O mlynářském tovaryšovi z Wolfova mlýna u Bukovic.  – 2.  Sloup milencův a Malá Frída a zázračná jeskyně. – 3. Jak muzikant na čertovi jel a Čertovský ostrov v Rapotíně.

Pozn.: V dnešních vltavských Stránkách na dobrou noc se vypravíme do jesenických hor. Tamní vsi, městečka i přírodní památky se staly inspirací pro nejedno vyprávění. Ta, která se dochovala ve starých německých sbornících a ročenkách, nově objevil germanista Lukáš Motyčka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Tyto příběhy přeložil do češtiny a dnes vám je v nastudování režiséra Michala Bureše a v podání herce Josefa Bartoně poprvé předkládá k poslechu. Začínají Německé pověsti z moravských hor… (anotace)

Mikołaj Łoziński. Četba na pokračování. Připravil Marek Pivovar. Překlad Barbora Gregorová. Mistr zvuku Hana Plecháčková. Režie Marek Pivovar.

Účinkuje Tomáš Jirman.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2014. Premiéra 1. dílu 12. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.).

Lit.: anonym: Mikolaj Loziński: Reisefieber. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: „Reisefieber? To má být co?,“ říkal si autor rozhlasové úpravy Marek Pivovar, když se mu poprvé dostala do rukou kniha, na jejímž počátku osmatřicetiletý Daniel letí z New Yorku do Paříže, aby dal do pořádku pozůstalost po své právě zemřelé matce Astrid. A pak si prý vzpomněl na dávné hodiny němčiny – „Ano, je to složenina, Cestovní horečka!“

Kdo by ovšem podle názvu očekával cestopis, byl by zklamán, neboť hlavním tématem příběhu jsou mezilidské vztahy, a především vztah syna a matky.  Reisefieber – cestovní horečka – je v tomto případě spíše stavem mysli, který může prožít kdokoliv a není třeba si kvůli tomu balit kufry. (more…)

Václav Rameš. Četba na pokračování z knihy Kapsář jihočeských pověstí II.  – Děje lidu venkovského. Připravil Petr Turek. Režie Ivan Chrz.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 12. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 – 23:15 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Turek, Petr: Jihočeské pověsti. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.: Jihočeská blata, rozlehlé i malé rybníky, šumavské vrchy: jihočeská krajina je nezaměnitelná. Krajina s osobitou historií, s množstvím pověstí, legend, příběhů. Poslouchejte lidová vyprávění z knihy Kapsář jihočeských pověstí II. Děje lidu venkovského Václava Rameše.

Ramešův soubor je sestaven z jihočeských pověstí, legend, bájí, ale i skutečných příběhů. Příběhy odrážejí těžké živobytí v nelehkých podmínkách leckdy drsného prostředí, svědčí o složité jihočeské duši.

Společné tyto příběhy mají to, že přinášejí poučení i dnešnímu člověku, otupělému nadměrným množstvím informací, které ho obklopují. Navíc je jim vlastní i jistá poezie, která z těchto textů činí nadčasová vyprávění, jež stálo za to zaznamenat.