Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

William Saroyan. Četba na pokračování. Překlad Josef Schwarz – Červinka, Jaroslav Kořán, Zdeněk Urbánek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1986 (?). Vysíláno 7. 12. 1986 v rámci pořadu Neděle s Pionýrskou jitřenkou (Praha, 7:45 – 8:45 h).

Martin Fahner. Četba na pokračování. Redaktor Marek Horoščák.

Nastudovalo Brno v roce 2004.

Jana Máchalová. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Ústí nad Labem v roce 1986 (?). Premiéra (?) 1. části 3. 12. 1986 v cyklu Ozvěny (Ústí nad Labem, 15:00 – 16:00 h).

Pozn.: „Příběhy této knížky se odehrávají daleko od hlučných havárií, oslňujících předmětů a převratných objevů. Ať už probíhají desítky let nebo jen několik vteřin, pronikají hluboko do lidského vědomí, kde není místo pro pomíjivost, kde nacházejí kontinuitu životních hodnot. A právě proto nás tyto příběhy vstřebávají, neboť se staly nebo ještě stanou mnohému z nás.“ (anotace)

Anna Bolavá. Četba na pokračování. Redakce Pavla Nejedlá. Zvukový mistr Josef Daněk. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Petra Bučková.

Nastudovalo Brno v roce 2016. Premiéra 1. dílu 30. 8. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 25. 7. – 5. 8. 2022 (ČRo České Budějovice, 18:05 h.) v cyklu Podvečerní čtení. Repríza 1. dílu 24. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Obsah: 1. Lípa malolistá květ. – 2. Ve výkupně I. – 3. Přeslička rolní nať. – 4. Ve výkupně II. – 5. Hluchavka bílá květ. – 6. Ve výkupně III. – 7. Třezalka tečkovaná nať. – 8. Ořešák vlašský list. – 9. Ve výkupně IV. – 10. Řebříček obecný květ.

Lit.: Nejedlá, Pavla: Chuť ponořit se do pichlavých natí. In Týdeník Rozhlas 35/2016, s. 11 (článek). – Cit.:

Lit.: Demelová, Karolína – Zbořil, Jonáš: Liberatura s Annou Bolavou: O šílenství, sběru bylin a samotě. In web Radio Wave, 5. 8. 2015 (článek + rozhovor k poslechu). – Cit.: „Já sama byliny sbírám a vlastně mě nikdy nenapadlo o tom něco psát, protože mi to přišlo přirozené jako dýchání. Nenapadlo mě, že by to bylo téma, které by vydalo na knihu,“ říká k neobvyklému tématu svého románu Do tmy Anna Bolavá a dodává: „Když vás to posedne, tak jste prokletej a nemůžete s tím nic dělat.“ 

Hlavní postavou románu je Anna Bartáková, která je zároveň dosti nespolehlivou vypravěčkou příběhu plného samoty a šílenství. „Chtěla jsem vytvořit postavu, která má na sběr bylin celý život, která do toho dá všechno, protože to člověk v reálu udělat nemůže, ale v literatuře se to stát může,“ popisuje Bolavá svou hrdinku, která vidí ve sběru jedinou náplň svého života a vytěsňuje veškeré vztahy s lidmi.

Jméno Anna Bolavá je pseudonym, pod kterým autorka publikovala už svou básnickou prvotinu Černý rok: „Souvisí to s tou bolestí, která má tisíc podob – fyzickou, psychickou. Samozřejmě nemusím psát jen pod jménem Anna Bolavá, mám i další texty, které jsou třeba humorné, a ty možná vyjdou pod úplně jiným jménem.“ Jiných textů má Bolavá rozepsaných podle všeho víc než dost, nejvíc nás ale překvapila příběhem o ženě z jihočeského maloměsta, která se rozhodne navštívit Karla Gotta. Tuhle knihu si ale bohužel nejspíš nikdy nepřečteme, protože Bolavá prý nechce Karla urazit.

Lit.: Toušková, Martina: Anna Bolavá: Do tmy. Příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr léčivých bylin se mění v chorobnou posedlost. In web ČRo České Budějovice, 27. červenec 2022 (článek). – Cit.: Anna odešla z manželství, opustila práci překladatelky a její život se teď řídí pouze tím, co právě venku kvete a roste a kdy je ten správný čas na sběr bylin. Je to smysl, nebo možná spíš náhražka jejího života. Román Do tmy vypráví příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr léčivých bylin se mění v chorobnou posedlost. (..)

Hlavní hrdinka žije na jihočeském maloměstě, snaží se vyhýbat sousedům i rodině, záměrně se izoluje. Postupně se mění v trosku s padajícími vlasy, bez pudu sebezáchovy. Možná je to moderní čarodějnice, možná vodní víla, možná nemocná žena…

Literární kritici o románu Do tmy, jehož autorkou je spisovatelka Anna Bolavá, psali jako o zdařilé prozaické prvotině. V roce 2016 kniha získala cenu Magnesia Litera v kategorii próza. Ve stejném roce vznikla v brněnském rozhlasovém studiu stejnojmenná desetidílná četba. Text načetla herečka Petra Bučková. (..)

Roman Ráž. Četba na pokračování. Připravila Jitka Škápíková. Režie Luboš Koníř.

Účinkují Dana Černá a Martin Hruška.

Připravil Český rozhlas České Budějovice v roce 2015 (10 x 30 min.). Premiéra 19.-23., 26.-30. 10. 2015 (ČRo 2 Praha).

Pozn.: Příběh Marie Klánské a její rodiny se odehrává v moravských lázních za 1. světové války a v prvních letech nového československého státu.

Hlavní hrdinkou napínavého i romantického příběhu z poklidného městečka Slaňany je Marie Klánská, provdaná za místního restauratéra a později i starostu městečka. Na první pohled jí nic nechybí ke štěstí. Přesto ale musí řešit mnoho životních těžkostí. S ubíhajícími léty se prohlubuje i krize jejího manželství, kterou umocní odloučení a trauma válečných let.

Mohutná románová freska známého autora připomíná sto let od vypuknutí vojenského konfliktu (vyd. 2014), označovaného jako I. světová válka. Roman Ráž zde zachycuje její pohnuté dny i následná tři léta bojů levice s pravicí o charakter nového čs. státu. Na pozadí historických událostí rozvíjí příběh vídeňské Češky Marie Klánské, která odchází do rodících se moravských lázní Slaňan, kde prožívá nejen své problematické manželství, mateřství, novou lásku i ztrátu všech životních jistot, hlavně však „dobrodružná“ léta války, tolik měnící lidské charaktery.

Román postihuje útrapy prostých lidí v zázemí i na frontě, nabízí pohled na vývoj války na srbské i ruské frontě, ale i na osudy zběhů v trestaneckém táboře na italské frontě v Dolomitech. Strhující líčení vídeňského života v předválečném bezstarostném Kaiserstadtu i nevyjasněných politických cílů v Čechách je vystřídáno obrazem válečných útrap celé monarchie, jejím rozpadem i kritikou neschopnosti nového čs. státu vyřešit nezaujatě a demokraticky vztah české většiny k německé menšině, což se pak tragicky projevilo v roce 1938. Stejně kriticky je tu zachycena i revoluční vlna, inspirovaná ruskou bolševickou revolucí, která po válce prošla Evropou a málem již tehdy uvrhla náš nový stát do komunistického područí. (anotace vydavatele)