Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ondřej Kundra. Četba na pokračování. Rozhlasová úprava Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Igor Dostálek.

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 4. 3. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.), 8. díl odvysílán 11. 3. 2017 (1 díl cca 23-25 min.). Repríza 1. dílu 1. 1. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Poslední 8. díl při vysílání uťali 10 minut před koncem (ve 23.50). Následovala upoutávka na jiný pořad, několik minut ticha a další nesmysly.

Obsah:  1. Rýhy v podlaze – 2. Zrození vůdce – 3. Nová šlechta – 4. Oči přelepené páskou – 5. Opět spolu – 6. Praha v záři slunce – 7. Vedoucí kolotoče – 8. Čtyři krtci v Tallinnu a unesený muž.

Lit.: Němec, Tomáš: Četba je velmi povedená! In Facebook, 8. 3. 2017 (odpověď pod statusem Stanislava Vintra). – Cit.: Škoda, že není na webu stanice ČRo Plus v programu uvedena jinak než pod obecným názvem „Radiokniha“. Chvílemi není samotný obsah četby nic příjemného, protože jsou popisovány surové praktiky ruských tajných služeb. Avšak interpretace Igora Dostálka je vynikající. Je to opravdu umělecká četba, tak jak si ji představuji. Některé předchozí četby připravené brněnským studiem pro pořad Radiokniha na stanici ČRo Plus připomínaly interpretačně spíše čtení zpráv nebo přehledů tisku, ale tato četba z knihy Ondřeje Kundry je přímo strhující. Doporučuji k poslechu!

Obsah: Lit.: Bezdíček, Viktor: Ve světě Putinových agentů. In Týdeník Rozhlas 9/2017 (článek).

Stručný obsah, uvedený u dílů dočasně umístěných v i-radiu:
—–

1. Hlavní postavou dnešní části je ruský agent Robert Rachardžo, který pronikl mezi nejvyšší generalitu Česka a do společnosti dalších vlivných lidí. A pak zmizel beze stopy v Milovicích.

2. S Vladimirem Putinem to bylo po Juriji Andropovovi podruhé v historii Sovětského svazu a následně Ruska, kdy do jeho čela dosedl mnohaletý agent KGB a špiony pozval k moci hlavním vchodem.

3. Ve třetí části autor detailně mapuje fungování zpravodajských služeb v Rusku. Na rozdíl například od české Bezpečnostní informační služby je totiž nikdo nekontroluje.

4. Příběh bývalého čečenského politika Saída-Emina Ibragimova: Když podal žalobu na Vladimíra Putina za zločiny proti lidskosti během 2. rusko-čečenské války, unesli ho ve Štrasburku neznámí muži

5. V Radioknize uslyšíte kapitolu s názvem Opět spolu. Všímá si toho, že po zhroucení železné opony převážil na Západě pocit, že se všechny zbraně studené války staly minulostí. Byl to ale omyl.

6. Další díl Radioknihy vás zavede do České republiky. Věnuje se tomu, jak počátkem 90. let docházelo ke splývání světů podsvětí a ruských tajných služeb.

7. Tato kapitola se zaměřuje na dezinformační weby a ruskou propagandu. Jejím záměrem je především rozdmýchávat různé konspirační teorie, což je cesta, jak úplně zmrazit možnost další debaty.

8. Osmá kapitola má název Čtyři krtci v Tallinnu a unesený muž. Popíše případ špionů KGB, kteří v Estonsku zůstali po rozpadu Sovětského svazu a začali spolupracovat s ruskou tajnou službou FSB.

Obšírnější obsah:
——
(s opakovaním některých údajů) z programu ČRo Plus na jednotlivé dny:

1.část:
Ondřej Kundra – Putinovi agenti, aneb „Jak ruští špioni kradou naše tajemství“. Tak se jmenuje nová Radiokniha.
Hlavní postavou dnešní první části je ruský agent Robert Rachardžo, který pronikl mezi nejvyšší generalitu Česka a do společnosti dalších vlivných lidí. A pak zmizel beze stopy v Milovicích. Ondřej Kundra vychází z vlastní investigativní práce, za kterou uždvakrát dostal novinářskou cenu, ale také z četných knih, které poodkrývají podstatu režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho praktiky.

2.část:
V Radioknize pokračuje četba na pokračování z knihy investigativního novináře Ondřeje Kundry Putinovi agenti. Druhá kapitola má název Zrození vůdce. S Vladimirem Putinem to bylo po Juriji Andropovovi podruhé v historii Sovětského svazu a následně Ruska, kdy do jeho čela dosedl mnohaletý agent KGB a špiony pozval do centra kremelské moci přímo hlavním vchodem. Minulost důstojníka tajné služby Vladimira Putina poskytuje mnohá vysvětlení pro jednání a myšlení současného ruského vládce, stejně jako pro četné aspekty dnešní ruské reality.

3.část:
Putinovi agenti, to je název knihy investigativního novináře časopisu Respekt Ondřeje Kundry. Ve třetí části detailně mapuje fungování zpravodajských služeb v Rusku. Narozdíl například od české Bezpečnostní informační služby jě totiž nikdo nekontroluje. Mají také možností působit současně uvnitř země i za jejími hranicemi. Co do mocenských cílů i personálního obsazení návazaly podle Kundry nynější ruské zpravodajské služby na své sovětské předchůdkyně, jakou byla nechvalně proslulá KGB.

4.část:
Putinovi agenti – tak se jmenuje investigativní práce novináře časopisu Respekt Ondřeje Kundry, kterou vám nabízíme v Radioknize. Dnešní čtvrtá kapitola nabízí příběh bývalého čečenského politika Saída-Emina Ibragimova. Když padla žaloba na Vladimíra Putina za zločiny proti lidskosti během druhé rusko-čečenské války, unesli ho ve Štrasburku neznámí muži. Opakovaně ho bili, několikrát mu propíchli nohu a pálili ho cigaretami po těle.
Mohla to být tamní čečenská komunita, ale také ruská tajná služba.

5.část:
Pátou částí pokračuje v Radioknize četba z knihy investigativního novináře Ondřeje Kundry Putinovi agenti. Zaměří se na takzvané nelegály, tedy špičkové špiony s vymyšlenou identitou, kteří se dostávali většinou jako manželé na území nepřítele. Tam byli schopní operovat v maximálním utajení. Jeden takový pár žil v západoněmeckém Hesensku. Bydleli v domku s bílou fasádou, měli téměř dospělou dceru a celkem dobré vztahy se sousedy. Roky donášeli Sovětskému svazu a pak ruským tajným službám. Jejich příběh rozkrývá kapitola Opět spolu.

6.část:
Další díl knihy Putinovi agenti investigativního novináře Ondřeje Kundry vás zavede do České republiky. Věnuje se tomu, jak počátkem 90. let docházelo ke splývání světů podsvětí a ruských tajných služeb. Ruští špioni pracují na ambasádě, nebo zakládají ruské firmy v Česku jako schránky na praní špinavých peněz. Typickým příkladem prorůstání mafie a tajných služeb jsou dva nejznámější bossové podsvětí – šéf solomonské mafie Semjon Mogilevič a Sergej Michajlov, šéf solncevské mafie.

7. část:
Dnešní část četby z knihy Putinovi agenti, kterou napsal investiganivní novinář časopisu Respekt Ondřej Kundra, se zaměřuje na dezinformační weby a ruskou propagandu. Jejím záměrem je především rozdmýchávat různé konspirační teorie, což je cesta, jak úplně zmrazit možnost jakékoliv další debaty. Vše je totiž možné a nic není pravda. I tento citát britského znalce ruské propagandy Petera Pomeranceva uslyšíte v dnešní, předposlední části s názvem Vedoucí kolotoče – včetně rafinovaných způsobů vedení hybridní války a působení trollů v internetových diskusích.

8. část:
Četba z knihy Putinovi agenti novináře časopisu Respekt Ondřeje Kundry dnes končí. Osmá kapitola má název Čtyři krtci v Tallinnu a unesený muž. Popíše případ špionů KGB, kteří v Estonsku zůstali po rozpadu Sovětského svazu a začali spolupracovat s ruskou tajnou službou FSB. Uslyšíte ale také to, jaké důsledky měl případ pracovníka estonské bezpečnostní policie Estona Kochvera, kterého Rusové zatkli kvůli špionáži a vyměnili za zatčeného ruského agenta. Pobaltská země se poučila a v současné době ukazuje, že je možné se ruské špionáži a propagandě otevřeně a účinně bránit.

Stephen Leacock. Překlad Alois Vinař. Úprava a režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Vladimír Brabec.

Začátek natáčení 9. 2. 2000. Premiéra 3. – 7. 4. 2000 (ČRo 2 Praha) v pořadu Rádio na polštář. Repríza 13. – 17. 3. 2017 (Rádio Junior, 18:10 h.) v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství; 13. – 17. 5. 2019 v rámci cyklu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h); 27. 4. – 1. 5. 2020 v rámci cyklu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.); 2. – 5. 4. 2021 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Obsah: 1. Můj rybářský koníček (11:40). – 2. Jsou boháči šťastní? (12:05). – 3. Moje memoáry a mizérie z učitelských let (14:00). – 4. Další pokrok v civilizaci (8:44). – 5. Bubackův dvorec (17:41).

Marta Milotová. Četba ze vzpomínek praneteře spisovatele a kněze Jakuba Demla. Pro rozhlas připravila Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Aranka Lapešová.

Nastudovalo Brno v roce 2017.

Lit.: Blažejovská, Alena: Marta Milotová: Tasov mého dětství. In web ČRo Brno, 24. 2. 2017 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  (…) Marta Milotová poskytla některé své vzpomínky revui Souvislosti, pro niž je edičně připravila Daniela Iwashita. Vysílali jsme je pak i v rozhlase. A když se redaktorka Alena Blažejovská s paní Milotovou v Tasově sešla k natočení rozhovoru, ukázalo se, že má těch vzpomínkových kapitol víc a další ještě píše.

Tak se k nám dostalo vyprávění o tom, jak se v Tasově slavilo Boží tělo, Mikuláš a Vánoce, jak v době autorčina dětství vypadalo hospodaření na statku a jaká řemesla se pěstovala, jak se trávily všední dny, co se dělo na Poříčí a co v Jalovčí… „Martička“ vzpomíná i na chvíle se strýčkem Jakubem Demlem a nakonec i na jeho pohřeb 14. února 1961.
Na naši prosbu napsala Marta Milotová také něco o sobě:

„Myslím, že jsem svým příchodem na svět v neděli 8. prosince 1946 udělala svým rodičům radost snad proto, že už měli tři syny. Bezstarostné dětství jsem prožila v Tasově v domě na městečku, který postavil můj dědeček poštmistr Antonín Deml, bratr Jakuba Demla. Tasov si vždycky potrpěl hodně na kulturu, proto nám nic nechybělo, i když tenkrát nebyla ještě televize. O to víc se chodilo do kina, na ochotnická i umělecká divadla, na různé besídky, sportovní akce a jiné zábavy. 
Také v kostele, kam se chodilo pravidelně, bývaly slavnosti. Lidé si byli blíž, víc se navzájem znali. Bylo krátce po druhé světové válce, všeho byl velký nedostatek, ale nám dětem přišlo samozřejmé, že nám rodiče nemohli ledacos koupit. O to vzácnější nám pak bylo, když jsme byli něčím obdarováni, a uměli jsme si toho vážit.
(more…)

Josef Hlinomaz. Hercovy zápisky z cesty po Spojených státech.

Čte autor.

Natočeno 1967.

Ukázka v pořadu Úsměvy z archivu.

Alena Zemančíková. Autobiografická próza je otevřenou výpovědí o událostech společenských a osobních v horizontu dvou generací. Autorka ve svém vyprávění zachycuje dobu poválečného osidlování pohraničí, léta normalizace a současnost. Připravil a režii má Miroslav Buriánek.

Účinkuje Apolena Veldová.

Nastudovala Plzeň v roce 2017. Premiéra 20. – 24. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.).

Jiří Hromádko. Četba na pokračování. Se slavným mořeplavcem Jamesem Cookem se můžete plavit Jižním oceánem a překonáte nejen Jižní polární kruh, ale dostanete se i k ledovým krám. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkují Pavel Soukup, Jiří Hromada.

Připravil Český rozhlas v roce 2000 (5 x 10 min.). Repríza 20.-24. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h.) v cyklu Čtení pro celou rodinu.

Obsah: 1. Legenda skrytá v mlze.  – 2. Pevnina dostává obrysy. – 3. Do srdce bílé pustiny. – 4.  O závod k jižnímu pólu. – 5. Křídla nad Antarktidou.

Gilbert Cesbron. Dramatizovaná četba na pokračování. Překlad Hana Posseltová. Asistentka režie Maria Křepelková. Režie Jiří Horčička.

Obsazení nezjištěno.

Natočeno 1982 (?).

Pozn.: V románu sáhl autor zdánlivě po běžném námětu, s nímž se odedávna setkáváme – manželském trojúhelníku. Prosperující podnikatel středních let, který zajistí své rodině, ženě a nadanému synkovi, pohodlný a příjemný život, si namluví mladou milenku. Když mu na to žena přijde, dochází k rozvodu. V tom okamžiku opouští celý příběh koleje konvence a mění se v tragické drama. Autor neobviňuje žádného z partnerů. Takový je život. Čtenář však s hrůzou sleduje kalvárii malého Martina, nešťastného a opuštěného, putujícího z místa na místo.