Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jaroslav Radvan. Vyprávění o tom, jak některé tradice moravského Slovácka ožívají moderní dobou. Z knihy současného moravského vinaře a znalce venkova vybrala Marie Nováková. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Miloslav Maršálek.

Natočeno 2017. Premiéra 17. – 21. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. O tom, jak baba často pomůže líp než doktor a o tom, že nevíme žádný co na nás Pánbíček chystá / O tom, jak hrají čert s andělem karty a tom, kolik která karta platí. – 2. O velebném pánovi a kostelní myši a o tom, že hříchem nábožných je pokrytectví, hříchem zbožných pýcha / O tom, jak byl u nás čert farářem a co v takovém případě platí. – 3. Jak strýc Gryc dlouho nic a jak se potom všichni nestačili divit / O tom, proč se Pazdúch dostal do nebe, protože ani čertovi se všechno nepovede. – 4. O tom, že na blbost není léku a kdyby i bylo, nebylo by to nic platné / O tom, jak strýc chtěli prodat duši a o tom, že některé věci jsou zadarmo drahé. – 5. O tom, jak stařeček zapomněli na smrt a o tom, že když je víno, jsou i kamarádi

František Richard Jura a Věra Hegarová. Volný cyklus regionálních pohádek a pověstí připravila Eva Lenartová. Mistr zvuku Vojta Dluhý, Aleš Huber, Marek Hoblík. Režie Simona Nyitrayová.

Účinkují Karel Čepek, Renáta Klemensová, Markéta Haroková, Michal Čapka, Michal Przebinda, Miroslav Kudela, Marie Logojdová, Irena Křehlíková, Tomáš Jirman, Kateřina Krejčí, Vladimír Polák, František Strnad, Anna Cónová, Jan Fišar.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2017. Premiéra v rámci programové řady ČRo Ostrava Rozhlasové listování (ČRo Ostrava, 15:30 h.; 20 – 26 min.).

Pozn.: Souhrnný název volného cyklu pověstí nezjištěn, počátek vysílaní série neznámý.

Obsah:  Dvě hornické pověsti: – O zakletém knížeti. – O hornickém duchovi Pusteckém. Premiéra 29. 1. 2017  – Oldřišovice: – O panském kyji (Správce s kyjem). Krnov: – O černé smrti (hrad Šelenburg). Premiéra  5. 2. 2017 – Darkov: – O lipinském kameni. – O klinkovickém pokladu. Premiéra  12. 2. 2017 – O původu Orlové. – O Skalické hůrce. – O podzemním duchovi. Premiéra 19. 2. 2017  – Fryštát, Ráj: O hmoždíří, hříbátku a chytré Maryčce (= obdoba „Chytré horákyně“). – O fryštátském zvonu. – Jak vznikl rybník Lipinščok. Premiéra 26. 2. 2017 – Ostrava, Slezsko-ostravský hrad (zámek) – O řece Ostravici. – O železném rytíři. – O červeném mužíkovi. – O nálezu uhlí (o kováři Keltičkovi). Premiéra 5. 3. 2017 –  Crlička – Pastýř Gill (Rejvíz). – O pánovi z hradu nad Řepištěm (kopec Zapadlisko /Propadlisko). – O Meluzíně (šenovský zámek). – O založení kostelíka na Prašivé. Premiéra 12. 3. 2017. – Těšínsko.- Bratrská studánka. – Černá kněžna (Kateřina Sedena). Premiéra 19. 3. 2017 – Poklad v lutyňském lese (na Skřečoni?). – několik pověstí o hastrmanech. – O kouzelných hodinách (Jablunkov). Premiéra 26. 3. 2017 – Zámek „Hradec“ a jeho historie; – Vojsko v Hanuši (lesnaté úbočí zvané Hanuše). – Svatá studna. – O hradě Vikštejnu (bílá paní) – Těšínsko. Černá kněžna (Kateřina Sedena)a poutní místo Kostelec … – O stanislavské zvoničce a švédských vojácích. Premiéra 2. 4. 2017.

Pod Godulou. O zániku starobělského zámku (Stará Bělá). (Ostravská Poruba). Kovář a červený mužíček (Slezská Ostrava). Premiéra 21. 5. 2017 (27 min).

Bača a císař (hora Kozubová) – Jak se sůl propadla do pekla (vrch Čupek u Bocanovic) – Tančící hospodyně (Rychvald) – O choleře (Těšín).  Premiéra 28. 5. 2017

Pověsti, které sebrala slezská vlastenka Věra Hegarová, zakladateka souboru „Havířovské babky“. –  O Pusteckém a Maryčce (Petřvald) –  O Stříbrňočce (= studánka, okolí Karviné) –  O rozdělení obce Suchá (dnes součást Havířova) –  O původu jména obce Životice –  Vodník ve mlýně (Bludovec) –  O tajemném jezírku (Karviná). Premiéra 4. 6. 2017

Pověsti, které sebrala slezská vlastenka Věra Hegarová, zakladateka souboru „Havířovské babky“. –   Dečmánek. (O pokladech na Dečmánku)[Louky – jižní část Karviné] – Čertův mlýn. [Gírová] –  Ondrášův kámen pod Ostrým. –  O zlodějích v Albrechticích. – O umíněném čertíkovi. [Jablunkov]. Premiéra 30. 7. 2017.

Ondráš z Janovic [z pověstí, které sebrala Věra Hegarová]. 2. Most zamilovaných [Těšín][zapsaly Taťána Polášková a Naděžda Lázničková – možná obsažen v knize „Nejkrásnější pověsti severní Moravy a Slezska, Příběhy z Ostravska a Karvinska“]. Premiéra 6. 8. 2017 (ČRo Ostrava).

O lakomé panně [Zlatý Grúň na polské straně Beskyd] – Ondra Foltýn [rodák ze Starého Města, které je dnes součástí Karviné] – O silném Pavlovi [těšínský knížecí zámek]. Premiéra 13. 8. 2017 (ČRo Ostrava)

V programu na webu ČRo na den vysílání uveden tento text:
V Janovicích na Frýdeckomístecku mají kostel sv. Josefa, sad Petra Bezruče, zbytky středověkého hrádku Hradisko, ale hlavně slavného rodáka zbojníka Ondráše.
V podání ostravského herce Františka Strnada si poslechneme nejenom příběh zbojníka, který prý přišel na svět s kulovým bleskem, ale také vypravování o těšínském mostě zamilovaných.

Pozn.: Crlička – tak se jmenuje studánka, kterou najdeme kousek za vesnicí Mikolajice na Opavsku. Právě tam prý kdysi kázal jeden ze dvou slovanských věrozvěstů – Cyril. Nabídneme vám také vyprávění o pánovi z hradu nad Řepištěm či o Meluzíně, která prý strašívala v komínech šenovského zámku. Pověsti a pohádky, které před lety sebral František Richard Jura, uslyšíme v podání herečky Marie Logojdové.

Víte, které beskydské hoře se říká Hodovnica? Godule. Patří k nejpamátnějším slovanským horám, není tedy divu, že se kní váže řada krajových pověstí. Jednu z nich nabídne taky Rozhlasové listování s ostravským hercem Janem Fišarem. Připraveno je navíc vyprávění o zániku starobělského zámku, o slaném dole a o červeném mužíčkovi.

Tři hagiografické texty anonymního autora z 6. století vyprávějí o počátcích křesťanského mnišství v gallském pohoří Jura. Připravil Petr Turek. Překlad Zdeněk Žalud (1), Ondřej Koupil (2) a Jan Zdichynec (3). Režie Vít Vencl.

Natočeno 2017. Premiéra 14. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.; 13:00 h.; 15:00 h.) na Velký pátek. Repríza 23. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:10 h); 5. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:00 h.; 7:00 h.; 8:00 h.); 17. – 19. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Obsah: 1. Život svatého opata Romana. – 2. Život svatého opata Lupicina. – 3. Život svatého opata Eugenda.

Lit.: Turek, Petr: Život jurských otců. Jedno ze základních děl západního mnišství. In web ČRo 3 Vltava, 19. leden 2023 (článek). – Cit.: (…)  V latinsky psaném Životě jurských otců se nám dochovalo dílo klasické mnišské literatury. Lze je považovat za vynikající příklad hagiografické literatury vznikající na periferii římského světa v době jeho přetváření v civilizaci novou, jejímiž nositeli se stanou národy doposud považované za barbarské. Vše se odehrává ve významné době přerodu antické civilizace, kdy jsou položeny základy civilizace středověké a tím i naší dnešní západní kultury.

Slawomir Mrožek. Výběr ze sbírky Kohout, Lišák a já. Překlad Helena Stachová. Připravila Eva Lenartová. Zvuk Marek Hoblík. Režie Simona Nyitrayová.

Účinkuje Michal Čapka.

Nastudovala Ostrava v roce 2017. Premiéra 11. – 14. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet.

Obsah: 1. Roura.

Lit.: anonym: Sławomir Mrożek: Bajky (1/4). Roura. In web ČRo 3 Vltava, 11. 4. 2017 (článek). – Cit.: Výběr ze sbírky Kohout, Lišák a já polského spisovatele a významného evropského autora absurdního dramatu 20. století.

Povídky Slawomira Mroźka vyšly česky v překladu Heleny Stachové pod názvem Kohout, lišák a já v roce 2009. Polonista Jan Faber svou tehdejší recenzi opatřil titulkem Silný vývar z Mroźka. Tento silný vývar je výborem z krátkých povídek připomínajících bajky, které Slawomir Mroźek napsal v letech 1980 až 1993.

Na malé ploše autor představuje velké podobenství o podstatě lidství, lásky, strachu či smrti, podobenství, ze kterého zaznívá silný morální apel. Nejedná se však o zábavu smrtelně vážnou, Slawomir Mroźek mistrně předvádí, jak lze i o tématech, která jsou nesmírně závažná, hovořit nevážně.

Anna Malchárková. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvuk Marek Hoblík. Režie Simona Nyitrayová.

Účinkuje Anna Cónová.

Nastudovala Ostrava v roce 2017. Premiéra 10. – 14. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Obsah: 1. Mikuláš a Vilma z pruského Slezska  – 2. Justýna od Ratiboře – 3. Nová vlast – 4. Viktor Tkáč ve službách vlasti – 5.  Konec pašeráků ve Slezsku….?

Lit.: Lenartová, Eva: Anna Malchárková: Vyhnalovec (1/5). In web ČRo 2 Praha, 10. 4. 2017 (článek). – Cit.: Začátek století nebyl pro Slezany vůbec jednoduchý… Sonda do ne zrovna vlídné historie hlučínského Slezska počátku 20. století.

Dům, kterému nikdo neřekne jinak než Vyhnalovec, stojí na samotě mezi Pruskem a Rakouskem. Je starý, trochu strašidelný, ale je jediným pevným bodem v životě lidí, které vláčí historie hlučínského Slezska.

„Když člověk dočte, napadne ho, že obraz titulu knihy se nevztahuje jen k opuštěnému domu na křižovatce státních hranic, ale že takovým Vyhnalovcem středoevropských dějin bylo vlastně celé Hlučínsko. Tento román by měl přispět k tomu, aby to tak nadále už nebylo.“
Josef Jařab, Hlučíňan a kmotr knihy

Slezané a rok 1920

Hlučínská autorka vypravuje příběh rodiny Mikuláše Zacha, který nemá možnost uživit svou rodinu a tak začne pytlačit, stane se pašerákem. Život pruských Slezanů se navíc prudce změní v roce 1920, kdy jsou ze dne na den občany Československa. Se státní hranicí se v jejich životech posune ale i mnoho dalších mezí…

Franz Werfel. Četba na pokračování z posledního do češtiny přeloženého románu rakouského autora. Připravila Kateřina Szczepaniková. Překlad Iva Kratochvílová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 1. dílu 11. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.), 12. dílu 22. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Szczepaniková, Kateřina – Duše lidstva na cestě do nebe. In Týdeník Rozhlas 16/2017.

Lit.: Szczepaniková, Kateřina: Franz Werfel: Zpronevěřené nebe (1.-5. část). In web ČRo 3 Vltava, 11. 4. 2017 (článek). – Cit.: Těžce vydělané peníze posílá česká hospodyně z rakouské služby synovci na bohoslovecká studia. Ale je možné si koupit věčnou spásu? Několikrát zfilmovaný, poutavý román česko-rakouského spisovatele z nedávného prvního českého vydání.

Milan Ráček. Četba na pokračování. Román mapuje osudy jednoho moravského intelektuála, příslušníka středních vrstev, od počátku až do 50. let minulého století. Minule jsme vzpomínali na jeho mládí strávené ve východočeském městě Náchodě. Dnes se s naším protagonistou Františkem vydáme do bojišť první světové války. Přeložila Eva Hermanová. Četbu na pokračování pro rozhlas připravil Jan Sulovský. Hudební spolupráce Filip Skuhrovec. Technická spolupráce mistr zvuku Milan Křivohlavý.  Režie Vladimír Rusko.

Účinkuje Stanislav Šárský.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2017. Premiéra 2. – 30. 4. 2017 (ČRo Olomouc, 18:05 h.), programová řada Počteníčko.

Obsah: 1. Mládí. – 2. Velká válka. – 3. Alexandra. – 4. Marie. – 5. Po válce.

Pozn.: Historie tohoto biografického románu je zasazena do první poloviny 20. století. Hlavní hrdina, voják, legionář a pedagog František Kreps, pochází z ekonomicky zajištěné rodiny, žijící v nevelkém východočeském městě. Autor popisuje jeho službu v rakousko-uherské armádě, následné ruské zajetí, působení v legiích včetně bojů proti nastupující sovětské moci, profesní vzestup po návratu do vlasti až po funkci ředitele Obchodní akademie T. Bati pro zahraniční obchod ve Zlíně, odpor proti moci národních socialistů a později komunistů. Také usvědčení vraha několika sudetských Němců a represe ze strany vlády. Kniha končí jeho nevyjasněnou smrtí. Významnou roli v životě Františka Krepse hrají dvě ženy: krásná, podstatně starší ruská malířka, poznamenaná traumatickými zážitky říjnové revoluce a poměrně emancipovaná mladá žena, pocházející z rodiny majitelů malého průmyslového podniku na severní Moravě. Navzdory mnoha strastiplným zážitkům se nejedná o trudomyslný román. Zachycuje nejen strasti a radosti Františka Krepse, ale i zmatky doby, kterou popisuje.

Alena Miková. Vzpomínky ostravské herečky Veroniky Forejtové. Připravila Naďa Čvančarová (?). Režie Simona Nyitrayová. Technická spolupráce Marek Hoblík.

Čte Veronika Forejtová.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2017. Premiéra 1. dílu 9. 4. 2017 (ČRo Ostrava, 15:30 h.), programová řada „Rozhlasové listování“

Lit.: Čvančarová, Naďa: Herečka Veronika Forejtová dala nahlédnout do svých vzpomínek v knize Byla vždycky svá. Teď z ní čte v rozhlase. In web ČRo Ostrava, 7. 4. 2017 (článek). – Cit.:  Byla vždycky svá. Tak se jmenuje kniha vzpomínek herečky Veroniky Forejtové, která v ní přibližuje zásadní okamžiky svého života i profesní dráhy. Publicistce Aleně Mikové, se kterou na knize spolupracovala, v ní vypráví o svých začátcích, divadelních angažmá, rolích, režisérech, ale také o své rodině, chalupě nebo Ostravě, kde už desetiletí žije. Veronika Forejtová se do svých vzpomínek začte tuto neděli na vlnách Českého rozhlasu Ostrava v pořadu Rozhlasové listování.

Už 26 sezón je herečka s nepřehlédnutelným projevem věrná jevišti Národního divadla moravskoslezského. Stejně tak ale její podmanivý hlas sluší rozhlasovému mikrofonu. Začíst se do vlastní autobiografie bude i pro zkušenou herečku dost neobvyklé.

„Přiznám se vám k jedné nepěkné věci. Já jsem tu knížku, když vyšla, i než vyšla, nebyla schopna přečíst. Mám zábrany, byly tam fotografie a jestli někdo někomu vadí, tak si vadím já. Vždycky jsem rozčarovaná, jak vypadám. A pak mi to přišlo, jako že se člověk vytahuje. A teď jsem to poprvé přečetla od začátku do konce. A se zájmem,“ směje se Veronika Forejtová.

Ostravská herečka Veronika Forejtová je stále hrající emeritní členkou činohry Národního divadla moravskoslezského. Vidět ji můžeme například v nesmrtelné inscenaci Mein Kampf nebo v komediích Habaďůra, Donaha či Jak důležité je mít Filipa. V nedělním Rozhlasovém listování máme teď mimořádnou příležitost poslechnout si četbu z knihy vzpomínek Veroniky Forejtové, a to v autentické interpretaci. Vyprávění známé herečky zaznamenala a knižně vydala publicistka Alena Miková a knížku opatřila přiléhavým názvem Byla vždycky svá. Po šest nedělí se tedy budeme setkávat s Veronikou Forejtovou, která Byla vždycky svá. (more…)

Josef Karel Šlejhar. Četba na pokračování. „Žal malých trhá srdce velkým vždy.“ Klasické dílo českého naturalismu popisuje krátký život dvou odstrčených bytostí – sirotka a jeho kuřete. Rozhlasová úprava Marek Horoščák. Zvukový mistr Josef Daněk. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Tomáš Kobr.

Nastudovalo Brno 11. 4. 2017. Premiéra 29. 5. – 2. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Četba pro celou rodinu.

Lit.: Kopecký, Lukáš: KUŘE MELANCHOLIK. In web Backstage Lukáš Kopecký, 13. 4. 2017 (článek). – Cit.: Novela z vesnického prostředí o utrpení osiřelého chlapce je pozoruhodnou ukázkou z tvorby vůdčího představitele českého naturalismu druhé poloviny devatenáctého století. Jako všichni naturalisté i Josef Karel Šlejhar vychází z pojetí člověka jako tvora, pro něhož zlo, sobectví a násilí jsou přirozené sklony, vítězícími nad city, obětavostí a pocitem soucitu. Člověk postrádající běžné lidské vztahy a lidskou účast, postrádá to nejdůležitější, co činí člověka člověkem. Krutý a mrazivý příběh malého chlapce, který se po smrti maminky stane všem přítěží.
Pro rozhlasové vysílání novelu upravil Marek Horoščák. Posluchači ji premiérově uslyší v rámci cyklu Četba pro celou rodinu. (…) Poslouchejte v týdnu od 29. května do 2. června v 19:00 na stanici ČRo Dvojka.

Lit.: Hložková, Hana:  Josef Karel Šlejhar: Kuře melancholik. In web ČRo 2 Praha, květen 2017 (anotace). – Cit.:  Pětidílná četba na pokračování z prózy Kuře melancholik se odehrává na konci 19. století na prosperujícím venkovském statku, kde právě zemřela mladá hospodyně. Zanechala po sobě muže, ale i sotva čtyřleté dítě, prostřednictvím kterého Josef Karel Šlejhar vypráví příběh o dvou odstrčených bytostech – chlapci a jeho kuřeti. Dnes již klasické dílo českého naturalismu bylo vydáno v roce 1889. Je pozoruhodné nejen sugestivním líčením nepříznivé situace, do které se po úmrtí matky náhle dostává její syn, ale také sarkastickým komentářem vůči osobám, trápícím bezbranné tvory.