Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Heinrich Böll. Osudový milostný příběh z poválečného Německa. Překlad Bohumil Černík. Pro rozhlas upravil Jan Němec. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Martin Siničák.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 1. dílu 27. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Němec, Jan: Heinrich Böll: Chléb mladých let. In web ČRo 3 Vltava, 30. prosinec 2017 (anotace). – Cit.: Osudový milostný příběh z poválečného Německa. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Hlad na chleba a hlad na lásku – to jsou dva hlavní motivy novely Heinricha Bölla Chléb mladých let, kterou uvádíme u příležitosti 100. výročí narození slavného německého spisovatele.

Lit.: Kopecký, Lukáš: CHLÉB MLADÝCH LET. In web Lukáš Kopecký Backstage, 4. 10. 2017 (článek). – Cit.:  Ještě v prvních letech po válce byl měrnou jednotkou v životě člověka chleba. Uprostřed nepřátelského a citově chladného prostředí nebylo nic důležitějšího, než mít právě chleba. Nejlépe víc, než mohl jeden sám sníst. A taková zkušenost v člověku zůstane zaryta jak stará křivda. Chléb mladých let. Osudový milostný příběh z poválečného Německa, ve kterém Heinrich Böll popisuje zkušenosti mladé německé generace s bídou, hladem a krutostí války i touhu mladých lidí po novém životě. V Českém rozhlase jsme povídku natočili coby pětidílnou četbu na pokračování. Čte: Martin Siničák.

„Bylo půl osmé a mně se zdálo, že věčnost se určitě jmenuje pondělí.“

Jindřich Prucha – Zdeněk Sejček. Z knihy Zdeňka Sejčka připravila Anděla Dvořáková. Úvodem hovoří Zdeněk Sejček. Režie Olga Valentová.

Účinkují Jana Drbohlavová a Pavel Soukup. 

Natočeno 1992. Obnovená premiéra 25. – 29. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Émile Ajar. Francouzský román o starých láskách a mladých milencích pro rozhlas adaptoval Jan Němec. Překlad Jarmila Fialová. Mistr zvuku Michal Zelinka. Dramaturgie Ludvík Němec. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkují Michal Bumbálek, Simona Peková, Jana Štvrtecká a Zdeněk Junák.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 25. – 29. 12. 2017 a 1. – 5. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Lit.: Němec, Ludvík: Émile Ajar: Soukromá linka důvěry (1/10). In web ČRo 2 Praha, 25. 12. 2017 (článek). – Cit.: Pan Šalomoun je ještě starší král oděvní konfekce, který ze svého nemalého jmění financuje telefonní linku S.O.S. pro osamělé lidi. Sám ale patří k těm nejosamělejším.

Slečna Cora je stará šansoniérka, kterou dnes už nikdo nezná. Pan Šalomoun je ještě starší král oděvní konfekce, který ze svého nemalého jmění financuje telefonní linku S.O.S. pro osamělé lidi. Sám ale patří k těm nejosamělejším.

Pan Šalamoun miluje (a nenávidí) slečnu Coru. Už desítky let, už od druhé světové války, která je osudově znesvářila. A mladý opravář Jean se rozhodne, že opraví i tento vztah, že dá tyto skoro věčné milence zase dohromady. Zaplete se však do té letité historie víc, než by si přál on i jeho milá Aline.

Dojemný příběh, tajemný autor

Když v roce 1979 vyšel v Paříži tento třetí román spisovatele s tajemným pseudonymem Émile Ajar, vzbudil podobnou senzaci jako ty předchozí. A zájem o knihu neutichl ani po rozluštění autorství, k němuž se (ovšem až posmrtně) doznal slavný spisoval Romain Gary.

Vtipný i dojemný příběh osudové lásky je totiž především podobenstvím o lidské nezdolnosti, o nezbytnosti odpouštění a především o potřebě citů ve stále odcizenějším světě. A také o stáří, které není prázdné ani vyhaslé, pokud se těm citům ještě dokážeme cele poddat, jakkoli to může působit pošetile a směšně.

Denis Diderot. Četba na pokračování. Mladá jeptiška v sugestivních dopisech líčí zvrhlosti ve francouzských klášterech v 18. století.  Překlad Věra Smetanová. Rozhlasová úprava Radek Brož. Zvukový mistr Michal Zelinka. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkuje Barbora Goldmannová a Jan Grygar (15).

Nastudovalo Brno v roce 2017.  Premiéra 8. 1. – 26. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:04 h.)  v cyklu Čtení pro celou rodinu.

Lit.: Hložková, Hana: Jeptiška. – Cit.:  Patnáctidílná četba na pokračování z románu Jeptiška líčí sugestivním způsobem útrapy mladé dívky, která byla svou rodinou donucena stát se řeholnicí. Prostřednictvím románu v dopisech, kterému dominuje nezkušená a morálně nezkažená ústřední hrdinka, se osvícenecký spisovatel a filozof Denis Diderot zaměřil na kritiku soudobé společnosti. Zejména život ve francouzských klášterech v 18. století popsal jako nesvobodná místa, ve kterých se líhnou zvrhlé myšlenky a činy.

Sotva třiadvacetiletá Zuzana Simoninová prosí v dopisech, určených markýzi de Croismare, o pomoc ve svízelné životní situaci. Doufá, že ji tento ctnostný šlechtic vyslyší a konečně se jí podaří zmírnit rány krutého osudu. S upřímnou snahou mu popisuje události svého života za zdmi klášterů, které během svého života vystřídala, a prostou touhu po bytí mimo řeholi. Autenticky pojatý příběh jeptišky, působí místy naivně i dojemně, což je mistrný záměr autora. Diderot je v textu přítomen, neboť mnohé zápletky a nástrahy osudu, které jeho hrdinka překonává, jsou tak bizarní, že je možné za nimi odkrýt autorův ironický tón.

Klasické dílo světové literatury, které vyšlo až posmrtně v roce 1796, je v rozhlasové četbě na pokračování doplněno i o dodatek Denise Diderota, ve kterém vysvětluje důvody, jež ho vedly k sepsání tohoto tehdy skandálního díla.

Lit.: Hložková, Hana: Kde se líhnou zvrhlé myšlenky. In Týdeník Rozhlas 2/2018 (článek).

Michal Vičar. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Jan Sulovský. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Jan Ťoupalík, titulky čte Jaroslav Krejčí.

Nastudovala Olomouc v roce 2017. Premiéra 1. dílu 1. 10. 2017, 10. dílu 3. 12. 2017 (ČRo Olomouc, 18:04 h.; vždy neděle), cyklus Počteníčko. Repríza 12. – 25. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Obsah: 1. Estonsko. – 2. Rusko. – 3. Bezvýchodný východ Sibiře. – 4. Spojené státy poprvé. – 5. Spojené státy podruhé. – 6. Mexiko poprvé. – 7. Mexiko podruhé. – 8. Střední Amerika. – 9. Jižní Amerika. – 10. Jižní Amerika (podruhé).

Lit.: Sulovský, Jan: Projeďte se s Michalem Vičarem Embéčkem kolem světa. In web ČRo Olomouc, 17. 10. 2017 (článek). – Cit.:  Student psychologie Michal a student žurnalistiky Martin se vydali na cestu kolem světa 40 let starým automobilem, Škodou 1000 MB z roku 1969. A to bez jakýchkoli znalostí automechaniky. Jejich výprava trvala sedm měsíců a trasa vedla přes čtyři kontinenty. Na cestách museli bratranci několikrát svou škodovku zvanou Julii opravovat a domlouvat jí, aby se s nimi vrátila zpátky do vlasti.
Poznali, jak silně řehtá v různých zemích byrokratický šiml, jak krásné jsou stopařky v různých zemích světa i jak se vyhnout zkušeným překupníkům drog. Michal a Martin procestovali Evropu, Asii, Severní a Jižní Ameriku a po téměř 40 000 kilometrech si splnili svůj sen a vrátili se šťastně domů.
Třebaže kniha byla vydána téměř před deseti lety, její obsah nezestárnul. Je to příjemné, vtipné a nápadité čtení, plné neotřelých postřehů.(…)

Hermann Broch. Četba na pokračování z románu rakouského prozaika, dramatika a esejisty, v němž autor líčí, jak se v jedné tyrolské alpské vesnici plíživě šíří zlo. Překlad Božena Koseková. Připravil Jiří Vondráček. Režie Tomáš Vondrovic.

Účinkuje Jaromír Meduna.

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 12. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h) v cyklu Rakouský rok. Repríza 1. dílu 9. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Putna, Martin C.: Poslechnu si. Heute noch. In Týdeník Rozhlas 52/2017, s. 11 (článek).

Lit.: Vondráček, Jiří: Hermann Broch: Očarování. In web ČRo 3 Vltava, 13. prosinec 2017 (článek). – Cit.: Dílo rakouského prozaika, esejisty a dramatika Hermanna Brocha (1886-1951) patří k vrcholům evropské literatury 20. století. Jeho román Očarování, který vznikal v době, kdy Německo již ovládl fašismus, uvádíme jako četbu na pokračování v závěru Rakouského roku na Vltavě. Autor v něm až kronikářským způsobem líčí masové šílenství v tyrolské alpské vesnici a pokouší se postihnout původ a mechanismy šířícího se zla. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Složitě komponovaný děj románu z prostředí tyrolské alpské vesnice se odvíjí v nádherné přírodní scenerii, v horské krajině na úpatí hory Kuppron. Pohled na počínání venkovských obyvatel horní i dolní části autonomní obce sledujeme prostřednictvím zápisků venkovského lékaře.

Lékař má své neblahé životní zkušenosti ve městě, nejprve se věnoval vědecké práci, v níž však nenalezl uspokojení, zažil i podivně se rozvíjející vztah s kolegyní a její zasažení komunistickou ideologií a služebností. Je to člověk, který také přišel odjinud, jako některé jiné postavy románu, ale snaží se obyvatelům vesnice porozumět a naladit se na jejich frekvenci – nicméně je tu distance intelektuální.

Člověk laskavý, vlídný, milující lidi je zároveň ostražitý vůči poblouznění, demagogii, zneužívání slov i lidí, jejich víry v život. Místní zvyky a znalosti léčitelství, sepětí s přírodou, prastaré mýty sahající až ke keltskému osídlení a předkům na jedné straně obdivuje jako lidovou moudrost a sílu, ale zároveň upozorňuje a varuje před zneužitím pro primitivní a mocenské cíle.

Rakouský spisovatel a dramatik Hermann Broch se narodil 1. listopadu 1886 ve Vídni, zemřel 30. května 1951 v New Havenu v Connecticutu. Pocházel ze zámožné židovské rodiny vídeňského textilního továrníka. Studoval textilní školu a v letech 1908 až 1927 pracoval v otcově textilním závodu, který nakonec prodal, aby začal studovat matematiku, psychologii a filozofii. Nadále se věnoval pouze činnosti literární a filozofické. Byl představitelem literární moderny a bojovníkem proti fašismu. V letech 1933 až 1936 napsal román Die Verzauberung (Očarování), v němž se pokusil postihnout původ a mechanismy šířícího se zla.

Román má dvě verze, obě vyšly až po Brochově smrti, nejprve jako Der Versucher (Pokušitel, 1953) a pak jako Die Verzauberung (Očarování, 1976, česky 1995). Dílo se ve výrazně epickém příběhu zabývá otázkou moci mýtu v myšlení lidí, jejich schopností z něj čerpat ukotvení pro svou existenci, ale i jeho klamavostí, která vede k slepé poslušnosti vůči diktatuře a rasismu.

William Golding. Četba na pokračování. Překlad Heda Kovályová. Připravil Marek Pivovar. Technická spolupráce Marek Hoblík. Dramaturgie Eva Lenartová. Režie Simona Nyitryová.

Účinkuje Tomáš Jirman.

Nastudovala Ostrava v roce 2017. Premiéra 11.-15, 18.-22., 25.-29. 12. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h.) v cyklu Čtení pro celou rodinu.

Obsah: 1. Zvučící mušle 1. – 2. Zvučící mušle 2. – 3. Oheň na hoře. – 4. Chatrče na pláži 1. – 5. Chatrče na pláži 2. – 6. Obluda z ostrova. – 7. Obluda z moře 1. – 8.  Obluda z moře 2. – 9. Odvaha a strach – 10. Dar temnotám 1. – 11. Dar temnotám 2. – 12. Zpěv a tanec. – 13. Brýle. – 14. Čuňas a příprava na hon. – 15. Hon a jeho konec.

Lit.: anonym: William Golding: Pán much (1/15). In web ČRo 2 Praha, 11. 12. 2017 (článek). – Cit.: Zlo ve společnosti dostává svou sílu, když začnete přinášet oběti prasečím hlavám, nepravým bohům. To je poselství, které do svého proslulého románu zakódoval britský spisovatel William Golding.

V prvním plánu budete sledovat hodně dobrodružný příběh o tom, jak se parta různě starých kluků snaží po leteckém neštěstí se ctí přežít na opuštěném ostrově. Ve druhém plánu však zjistíte, proč jim to nevychází…. Hra na Robinsony se totiž brzy změní v boj všech proti všem, v boj, kde vítězí síla a schopnost šířit strach. Pán much je alegorickým příběhem konfliktu mezi přirozeným barbarstvím a civilizujícím vlivem rozumu. Která z cest vede k přežití? A která k životu? Není výhodnější chovat se tak, jak nám velí potlačené pudy? Uvidíte. Či lépe uslyšíte.

Karel Pacner. Četba na pokračování. Připravil Tomáš Sedláček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Jiří Valůšek.

Připravilo Brno v roce 2017 (10 x 30 min.). Premiéra 1. dílu 13. 12. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 9. 10. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 28. 9. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Zapomenutá legenda – Náčelník NKVD za 2. světové války Pavel Fitin. Část I. Dnešní část vás seznámí s málo známým generálem sovětské výzvědné služby NKVD Pavlem Fitinem. Uslyšíte důvody, proč ani více než 120 varování jeho rozvědky nezabránilo plánu Barbarossa, tedy útoku nacistického Německa na Sovětský svaz. Sovětská rozvědka přitom měla k dispozici rozsáhlou agenturní síť spolupracovníků v německých, britských i v japonských službách.

2. Zapomenutá legenda – Náčelník NKVD za 2. světové války Pavel Fitin. Část II. Za tajemstvím projektu Manhattan. Kolik špionů se snažilo zjistit, jak se rodí jaderná bomba?

3. Třetí část četby se jmenuje Tajné zprávy bez odezvy. Věnuje se osudům šéfa britské výzvědné služby Stewarda Menziese. Mapuje jeho příběh v období takzvané „podivné války“ v letech 1939 až 1940, ale také v Bitvě o Anglii, ve které Britům pomohla schopnost analytiků SIS prolomit německý šifrovací kód Enigma. Tajné služby ale byly důležité také v dalších etapách války.

4. Nepřijatelná Čtvrtá říše a sovětští agenti v SIS – to je název čtvrtého dílu četby. Dozvíte se, jak se šéf nacistického Abwehru admirál Canarisa marně snažil vyvolat jednání o uzavření separátního míru mezi Německem a západními Spojenci. Zaměříme se ale také na vylodění Spojenců ve Francii a na to, jak se britské tajná služba připravovala na poválečnou konfrontaci se Sovětským svazem.

5. Pátá část je o zakladateli východoněmecké rozvědky HVA Markusi Wolfovi. Dozvíte se mimo jiné o spolupráci jím řízené služby se světovou teroristickou scénou, nebo o práci jejího agenta v centrále NATO. Tématem bude ale také prozrazení nejcennějších agentů východoněmecké rozvědky v sekretariátu kancléře Willyho Brandta a o práci špionů HVA po sjednocení Německa.

6. Šesté pokračování četby vás zavede do neutrálního Švýcarska v době 2. světové války. Pod diplomatickým krytím si tam získal pověst skvělého zpravodajce pozdější ředitel CIA Allen Welsh Dulle. Seznámíme se s několika jeho spolupracovníky z řad německých diplomatů i podnikatelů, kteří informovali Spojence například o konečném řešení židovské otázky, nebo o důležitých otázkách německé válečné výroby.

7. Sedmá kapitola popisuje složité vyjednávání o kapitulaci hitlerovských vojsk v severní Itálii v dubnu roku 1945. Do ní zasáhl také český radista Václav Hradecký. Dozvíme se mimo jiné, jak Operace Sunrise zkomplikovala vztahy angloamerických spojenců a nedůvěřivého Stalina.

8. Hon na vraha šesti milionů – to je příběh o zadržení nacisty Adolfa Eichmanna, který popisuje osmý díl Radioknihy Velmistři špionáže Karla Pacnera. Uslyšíte o přípravách a únosu nacistického válečného zločince z jeho argentinského úkrytu a o dramatickém přesunu do Izraele. Akci v roce 1960 řídil sám šéf izraelské tajné služby Mossad Iser Harel.

9. V dnešní četbě z knihy Velmistři špionáže Karla Pacnera se vracíme k akci, při které izraelští agenti zadrželi nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna. Šéfem Mossadu v té době byl Iser Harel. Právě jeho životní i profesní dráhu představí devátá část Radioknihy.

10. Rozehrávač kosmické špionáže Albert „Bud“ Wheelon. Seznámíme se s osobností náměstka pro vědu CIA, který špionáž přenesl do vesmíru.

Lit.: Blažejovská, Alena: Mezi velmistry špionáže. In Týdeník Rozhlas 50/2017 (článek).

Pozn.: V prvním díle četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže se seznámíte s málo známým generálem sovětské výzvědné služby NKVD Pavlem Fitinem a s důvody, proč ani více než 120 varování Fitinovy rozvědky nezabránilo úspěšnému nástupu nacistického útoku na Sovětský svaz, plánu Barbarossa. Sovětská rozvědka přitom měla k dispozici rozsáhlou agenturní síť spolupracovníků v německých, britských i v japonských službách.

Jakými cestami unikalo tajemství vývoje atomové pumy z americkobritského projektu Manhattan do Stalinova Sovětského svazu a jaký podíl měly tyto informace na konstrukci sovětské atomové pumy? To se dozvíte v druhé části naší četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže, spolu s informacemi o pozadí teheránské schůzky Velké trojky za 2. světové války i o tom, proč generál Fitin nakonec prohrál svůj mocenský souboj s všemocným Berijou.

Ve třetím díle četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže se věnujeme osudům šéfa britské výzvědné služby Stewarda Menziese v období „podivné války“ v letech 1939-40 i v Bitvě o Anglii, v níž Britům pomohla schopnost analytiků SIS prolomit německý šifrovací kód Enigma, důležitá také v dalších etapách války. Dozvíme se, co vedlo k porážce Rommelových vojsk v severní Africe i jak probíhala spolupráce s nečekaným britským spojencem – Stalinovým Sovětským svazem.

Vylodění v Normadii a hry zpravodajských služeb kolem něj – to je jen jedno z témat čtvrté části četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže. Dozvíte se i to, jak se do britských tajných služeb podařilo infikovat agentům sovětské rozvědky.

O tajné službě totalitního východního Německa je pátá část četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže.

Šesté pokračování četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže vás zavede do neutrálního Švýcarska v době 2. světové války. Pod diplomatickým krytím si tam získal pověst skvělého zpravodajce pozdější ředitel CIA Allen Welsh Dulle. Seznámíme se s několika jeho spolupracovníky z řad německých diplomatů i podnikatelů, kteří informovali Spojence například o konečném řešení židovské otázky, nebo o důležitých otázkách německé válečné výroby.

Sedmá kapitola popisuje složité vyjednávání o kapitulaci hitlerovských vojsk v severní Itálii v dubnu roku 1945. Do ní zasáhl také český radista Václav Hradecký. Dozvíme se mimo jiné, jak Operace Sunrise zkomplikovala vztahy angloamerických spojenců a nedůvěřivého Stalina.

Šéf izraelské tajné služby Iser Harel osobně velel operaci, při které Mossad unesl z Argentiny do Izralele nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna. Právě o této legendární akci uslyšíte v osmém čtení z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže.

V čem je kosmická špionáž důležitá pro mír a vojenskou rovnováhu mezi velmocemi – to je obsah poslední části četby z knihy Karla Pacnera Velmistři špionáže. Jeho hlavní postavou je Albert „Bud“ Wheelon, který přišel na to, že bezpečně sledovat Sovětský svaz a Čínu jde z vesmíru. Inspiroval vytvoření nové generace amerických odposlechových družic a i proto dostal přezdívku otec kosmické špionáže.

Lit.: Sedláček, Tomáš: Karel Pacner: Velmistři špionáže. In web ČRo Plus, 13. 12. 2017 (článek). – Cit.: Úctyhodně tlustý svazek čtrnácti publicistických portrétů významných šéfů výzvědných služeb 20. století nazvaný Velmistři špionáže napsal Karel Pacner pro ty, kteří se zajímají o romantiku „špinavé práce“ tajných služeb.

Spočívá v získávání veřejných i neveřejných informací z jiných států, v jejich analýze, a také v operacích, které zkoušejí ovlivňovat politiku a chování cizích států. Význam tajných služeb pochopitelně vzrůstá v případech válečných konfliktů – tehdy se špionáž v řadách nepřítele, stejně jako nejrůznější diverzní akce v jeho zázemí i na frontách, stávají pro bojující státy otázkou života či smrti.

Oč skrytěji před veřejností tajné operace probíhají, o to větší zájem následně vzbuzují, protože archivy tajných služeb aspoň dodatečně vysvětlují často nesrozumitelná dění na bojištích, ale i překvapivé politické obraty. Osvětlují také osobitou morálku lidí, živících se povětšinou prací, v níž pojmy jako zrada, krádež či vražda ztrácejí svůj běžný význam.

Pro Radioknihu jsme z Pacnerových Velmistrů špionáže vybírali jména spjatá s průběhem 2. světové a následující studené války až do počátku 21. století. Posluchači se seznámí s osudem i činností poměrně neznámého náčelníka sovětské rozvědky NKVD za 2. světové války Pavla Fitina, jehož agenti infiltrovali nejen nacistické vojenské organizace, ale také tajné služby spojenců a špionáží americko-britského projektu Manhattan přispěli ke vzniku sovětské atomové bomby.

Pohled z druhé strany zprostředkují portrét šéfa britské SIS/MI6 Stewarta Menziese (v jehož službě ovšem působila i dobře zakonspirovaná skupina sovětských vyzvědačů Cambridgeská pětka v čele se slavným Kimem Philbym) a obrázek činnosti nejúspěšnějšího zpravodajského důstojníka americké OSS a pozdějšího ředitele CIA Allena Dullese v švýcarském Bernu, do níž osobitou rolí vstoupil i Čech Václav Hradecký – „Wally“.

Nemohli jsme minout ani nejschopnějšího ze všech šéfů služeb východního bloku, zakladatele východoněmecké rozvědky Markuse Wolfa, a chybět nebude ani dramatický osobní a služební příběh šéfa izraelské tajné služby Mosad Issera Harela, jenž se osobně podílel na únosu vraha šesti milionů Židů Adolfa Eichmanna z Argentiny do Izraele. Do světa počátků rozvoje soudobé kosmické špionáže nás pak zavede závěrečný portrét Alberta „Buda“ Wheelona.

Dramatické osudy šéfů i zaměstnanců služeb, kteří věří, že „jsou neustále ve válce, aby jejich země mohly žít v míru“ (A. Dulles), z knihy Karla Pacnera připravil pro rozhlas Tomáš Sedláček. V Českém rozhlase Brno je s hercem Jiřím Valůškem nastudoval režisér Radim Nejedlý, dramaturgie Alena Blažejovská.