Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tereza Karlíková. Pohádkový seriál. Tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Kateřina Rýznarová.

Připravilo Rádio Proglas v roce 2018 (20 x 10 min.). Premiéra 18. 9. – 8. 10. 2018 v cyklu Večerní pohádka (Rádio Proglas).

Díly: 1. Lupínek a podzemní bludiště, 2. Jak Lupínka postihla oslí nemoc, 3. Povedený apríl, 4. Brouci kovaříci, 5. Smutný osud pana Batrflaje, 6. Lupínkovo dobrodružství s tetou sovou, 7. Jak Lupínek přemohl zlého skřeta Mokřada, 8. Návštěva u pana Tichého, 9. Vyprávění pana Tichého, 10. Lupínkova cesta lesem, 11. Lupínkova dobrodružná cesta, 12. Svatojánská slavnost začíná, 13. Setkání s Mechovým mužem, 14. Cvrček Antonio se představuje, 15. Krotitel Antonio, 16. Lupínkovi se nechce spát, 17. Lupínek se zlobí, 18. Lupínek musí napravit chybu, 19. Lupínek ztrácí trpělivost, 20. Rýmování o jaru.

Pozn.: Aby se dětem veseleji začínalo ve školce i ve škole, připravili jsme pro ně zbrusu nové pohádky o skřítkovi jménem Lupínek. Je to kluk se srdcem na pravém místě, který nevynechá žádné dobrodružství. A vy je můžete čtrnáct večerů prožívat s ním. Příběhy „O skřítku Lupínkovi z Pochocholíkového vršku“ napsala Tereza Karlíková a číst vám je bude Kateřina Rýznarová. (anotace Rádia Proglas)

Igor Fic. Poutníkova cesta krajinou vnitřní i vnější. Připravil Igor Fic a Eva Lenartová. Režie Simona Nyitrayová.

Účinkuje David Viktora.

Nastudovala Ostrava v roce 2018. Premiéra 22. – 26. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Lenartová, Eva: SERIÁL. Igor Fic: Vypalování stařiny. In web ČRo 3 Vltava, 24. říjen 2018  (článek). – Cit.: Poutníkova cesta krajinou vnitřní i vnější. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

„Pouť začíná vždy ještě dřív, než na ni člověk pomyslí,“ píše Igor Fic v knize Vypalování stařiny, v níž se záznamy z pěší pouti z Hostýna do Svaté Hory u Příbrami prolínají s úvahami o poezii a hledáním rodových kořenů coby viditelných i skrytých počátků vlastní existence. Podtitul knihy uznávaného literárního kritika a pedagoga zní Rozprava o zemi, pouti a poezii. Všechna tři témata autor pojednal s vážností a vášnivou opravdovostí, zároveň však kniha nepostrádá lehkost a vtip.

A možná i v nás vyvolá putování Igora Fice touhu vydat se na cestu, jedno zda světem vnějším či vnitřním.

Žádná pouť nemůže být dokončena, je poučením o sobě. Naše největší vítězství je pamatovat si prohry. Igor Fic

Pětidílné čtení uzavírá text Velikonční triduum, který je psán přímo pro Stránky na dobrou noc.

Anna Bolavá. V době prvních mrazů je v močálech na kraji města nalezeno mrtvé tělo manželky lékaře Marka Diviše. Mezi obyvateli se začíná roztáčet kolotoč spekulací a pomluv… Pro rozhlas připravila Pavla Nejedlá. Zvukový mistr Michal Zelinka. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Michal Isteník a Barbora Goldmannová.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Preméra 21. 10. – 30. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 28 min) v cyklu ČeskoSlovenský rok. Repríza 1. dílu 21. 10. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 1. dílu 3. 4. 2023 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení; 24. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Anna Bolavá: Ke dnu. Mrazivý příběh z maloměsta začíná nálezem mrtvé ženy v močálech. In web ČRo České Budějovice, 4. duben 2023 (článek). – Cit.: V močálech nedaleko města Řečovice objeví podivínský stařík tělo učitelky Heleny Divišové, manželky místního lékaře. Co se stalo? Kdo ji zabil? Její muž, který čeká dítě s jinou? Mezi lidmi se začíná roztáčet kolotoč spekulací a pomluv. (…)

Román Ke dnu není klasickou detektivkou, spíše psychologickým dramatem. Proplétají se v něm osudy několika postav – lékaře Marka Diviše, který se právě stal vdovcem, jeho přítelkyně Milušky, její rodiny, matky samoživitelky Milady Vávrové a dalších. Mrazivý příběh z maloměsta, kde vztahy nebývají jednoduché, napsala držitelka ceny Magnesia Litera Anna Bolavá.

Kniha vyšla v roce 2017 jako volné pokračování autorčina úspěšného románového debutu Do tmy. Rozhlasovou podobu dostalo Ke dnu v brněnském studiu o rok později.

Anna Bolavá

Anna Bolavá (vlastním jménem Bohumila Adamová) se narodila v roce 1981 ve Strakonicích, dětství a mládí prožila ve Vodňanech. Po maturitě na tamním gymnáziu vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Debutovala v roce 2013 básnickou sbírkou Černý rok. V roce 2015 v nakladatelství Odeon vyšel její první román Do tmy, příběh nemocné ženy, která celý svůj život podřídila sběru léčivých rostlin. V následujícím roce za něj Anna Bolavá získala Magnesii Literu v kategorii próza, vznikla také stejnojmenná rozhlasová četba na pokračování.

Na její románovou prvotinu volně navazuje román Ke dnu, který vyšel v roce 2017. V Řečovicích (jejichž předobrazem byly zřejmě jihočeské Vodňany), kde každý každého zná, je jednoho podzimního dne v močálech nalezena mrtvá žena, a do stejného města se náhle vrací jiná živá žena.

V roce 2020 vydala Anna Bolavá román Před povodní, příběh Hany Strnadové, napůl člověka a napůl vodníka, a řeky – vykonavatelky spravedlnosti, který je poslední částí volné trilogie z jihočeského maloměsta. I podle tohoto románu byla natočena stejnojmenná rozhlasová četba na pokračování.

Nakladatelství Odeon, které je autorčiným domovským nakladatelstvím, vydalo v loňském roce její čtvrtý román s názvem Vypravěč. V příběhu malého Vítka Kříže a jeho bratra Jáchyma se tentokrát ocitáme na Běstvinách, místě jako stvořeném pro prastarou legendu. V zámecké zahradě, hluboko pod zemí, tam prý žije červ, kterého je třeba krmit – radostí, strachem, výčitkami svědomí a jednou za čas i něčím živým. Román je nominován na Magnesii Literu za prózu. (..)

Pavel Kosatík. Kapitoly z životopisné knihy věnované prvnímu prezidentovi Československé republiky Tomáši Garriguu Masarykovi. Jeho myšlenky a filozofická východiska, život v kontextu doby. Připravila Zuzana Vojtíšková Sikačová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jan Vlasák.

Natočeno 2018. Premiéra 15. – 19. 10. a 22. – 26. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu ČeskoSlovenský rok. Repríza 1. dílu 16. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0.00 h.); 1. dílu 19. 10. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Vojtíšková, Zuzana – Bezdíčková, Vladimíra: Pavel Kosatík: Jiný TGM. In web ČRo 3 Vltava, 15. říjen 2018  (článek). – Cit.: Kapitoly z životopisné knihy věnované prvnímu prezidentovi Československé republiky, jeho myšlenkám a filozofickým východiskům i životu v kontextu doby. Spisovatel Pavel Kosatík použil na Tomáše Garrigua Masaryka jeho vlastní metodu a styl práce. Kniha vede čtenáře krok za krokem k promýšlení smyslu české státnosti. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

První československý prezident býval vynášen do nebe, zatracován i předhazován bulváru. Jeho prudká a vášnivá osobnost plodila zároveň nejostřejší stanoviska i rezignaci: jedni mu vraceli rány, které rozdával, jiní si svou nechuť či neschopnost zabývat se stejně složitými otázkami jako on nahradili kultem jeho osobnosti.

„I my, kdo máme Masaryka rádi, se ho často bojíme,“ vysvětluje spisovatel a scenárista, který na Masarykově životopisu pracoval řadu let. „Bojíme se jeho autoritativnosti i celého toho nesmírného díla, která sahá od vědy přes novinařinu do politiky.“ (more…)

Růžena Svobodová. Z cestopisných črt o Dalmácii, Bosně a Hercegovině, vydaných roku 1920, vybral a upravil Vratislav Färber. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Lucie Trmíková.

Natočeno 2018. Premiéra 8. – 10. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Feltlová, Marina: Růžena Svobodová: Barvy Jugoslávie. In web ČRo 10. 10. 2018 (anotace). – Cit.: Z cestopisných črt o Dalmácii, Bosně a Hercegovině, vydaných roku 1920, vybral a upravil Vratislav Färber.

Růžena Svobodová, prozaička, redaktorka, provozovatelka pražského uměleckého salónu, žila v letech 1868 až 1920. Psala realistické romány a povídky, ve kterých se objevují i dobové impresionistické a secesní impulsy. Na jaře roku 1911 podnikla cestu po Dalmácii, Hercegovině a Bosně a o svých zážitcích a zkušenostech napsala několik cestopisných črt. Ty vyšly posmrtně roku 1920 podnázvem Barvy Jugoslávie.

Svobodová zde uplatila talent pozorovatele a cit pro tamní exotický kolorit. Poutavě líčí krásu historických památek, starých klášterů, místní stopy antické kultury, divokou přímořskou i vnitrozemní krajinu i půvab místního obyvatelstva.

Štěpán Neuwirth. Četba na pokračování ze stejnojmenné z knihy – vyprávění o milovaném Poodří a taky o tatínkovi. Připravila Eva Lenartová. Režie Simona Nyitrayová. Technická spolupráce Vojtěch Dluhý.

Účinkuje Stanislav Šárský.

Připravil Český rozhlas Ostrava 6. 8. 2018 (5 x 30 min.). Premiéra 9., 16., 23., 30. 9. a 7. 10. 2018 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 21. – 25. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Obsah (dle ohlášení):

1. Štěpán Neuwirth je nejen spisovatelem, ale také velkým znalcem přírody a nejbližší jeho srdci je krajina Poodří. Právě tam se vrací v půvabné vzpomínkové próze, v níž řeka Odra žije ještě svým přirozeným divokým životem, životem, o který jsme ji my, lidé postupně připravili.

2. Vydáme se společně na úhoře a taky na líny, seznámíme se se strýčkem Františkem a zažijeme povodeň.

3. (… vzpomínky na krásy Poodří a na lovecké zážitky s tatínkem …)

4. Ostroretka stěhovavá je sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých, která se kdysi v početných hejnech proháněla divokou Odrou a dostala se také do titulu překrásné vzpomínkové knížky Štěpána Neuwirtha. Tentokrát se se Štěpáněm Neuwirthem a jeho tatínkem vypravíme například na parmy a na tlouště.

5. Naposledy nabídneme nostalgický návrat do doby, kdy Odra byla divokou řekou plnou ryb a v cechu rybářském platila téměř indiánská pravidla lovu. Do dětství, v němž náčelníkem byl vždycky tatínek.

Lit.: Lenartová, Eva: SERIÁL. Štěpán Neuwirth: Ostroretky v proudu. In web ČRo 2 Praha, 25. leden 2019 (článek). – Cit.: Nostalgická vzpomínka na dobu, kdy Odra byla rybnatou divokou řekou nespoutanou dlážděným korytem, s meandry a slepými rameny, se svobodným rozlivem záplavovými loukami. Pětidílná četba.

Cormac McCarthy. Četba na pokračování z románu současného amerického spisovatele, jehož hrdinou je mladík v Kristových letech, který sešel z pravé životní cesty jako kdysi Dante a nyní v černé komedii hledá sám sebe i vlastní spásu. Překlad Alena Dvořáková. Připravila Alena Heroutová. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Jan Vondráček.

Natočeno 2018. Premiéra 1. – 20. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).

Lit.: Turek, Petr:  Cormac McCarthy: Suttree. In web ČRo 3 Vltava, 2. říjen 2018  (článek). – Cit.: McCarthyho román Suttree završuje rané tennesseeské období autorovy tvorby a spolu s Krvavým poledníkem (1985) a Cestou (2006) představuje její naprostý vrchol. Dvacetidílnou četbu na pokračování v podání Jana Vondráčka poslouchejte on-line, každý díl vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Prozaik, dramatik a esejista Cormac McCarthy (vl. jm. Charles McCarthy, nar. 20. července 1933 ve městě Providence ve státě Rhode Island) představuje dnes literární hvězdu první velikosti, ale trvalo mu přes třicet let, než se dostal mezi největší žijící americké autory.

Jeho první romány vzbuzovaly spíše příslib do budoucna než masové nadšení ze strany čtenářů i kritiků. Richard Olehla (MF Dnes, 1. 3. 2008)

McCarthyho čtvrtý román, jeho opus magnum Suttree, vyšel roku 1979. Autor na knize pracoval s přestávkami celých dvacet let. Román s autobiografickými prvky je psán experimentální formou, jež dle literárních kritiků evokuje Joyceova Odyssea. Kniha vypráví příběh muže, který se přes svůj privilegovaný společenský původ raději stane rybářem na řece Tennessee.

Příběh je situován do tennesseeského Knoxvillu 50. let dvacátého století. Jeho hrdinou je Cornelius Suttree, mladík v Kristových letech, jenž sešel z pravé životní cesty jako kdysi Dante a nyní v černé komedii hledá sám sebe i vlastní spásu. Na živobytí si vydělává rybařením na řece Tennessee a protlouká se knoxvillským peklem plným odpadlíků, vyděděnců a zatracenců – bez spolehlivého průvodce, zato s mnoha svéráznými souputníky. Autobiografické dílo se vyznačuje mnohovrstevnatým vyprávěním, jazykovou invencí, myšlenkovou hloubkou a v neposlední řadě netypickým svébytným humorem.

Příběh rybáře Cornelia Suttreeho připomíná Odysseovu plavbu, na jejímž konci ale neleží žádná Ithaka, nebo Dantovu cestu peklem a očistcem, jen s tím rozdílem, že po očistci se hrdina (opakovaně) po spirále vrací zpět na infernální start. Ráj zůstává nedosažitelný, jde jen o narkotikum, kterým lidé sami sebe opojili: nebe není nic víc než zcela konkrétní prázdná plocha nad městem, uprostřed níž žhne slunce, jako odzátkovaná díra do ještě většího pekla v zásvětí. Přesto je Suttree příběhem naděje. Jeho hrdina je dobrovolným vyděděncem, ze své vůle klesl na periferii města i společnosti, jako by potřeboval nahlédnout do všech temných koutů sebe sama, dotknout se úplného dna, aby se od něj mohl odrazit. Marek Šindelka (Hospodářské noviny, 8. 3. 2013)

Georges-Marc Benamou. Četba na pokračování. Překlad Zuzana Tomanová. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkují Barbora Goldmannová, Vladimír Krátký a Jiří Valůšek.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 25. 9. – 4. 10. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Zjevení přízraku. – 3. Odlet – 4. Konečně v Mnichově

Pozn.: V Radioknize ode dneška uslyšíte literární zpracování událostí kolem podpisu Mnichovské dohody v roce 1938. Georges-Marc Benamou v knize Mnichovský přízrak zachytil strhující drama osudného zářijového dne očima tehdejšího francouzského premiéra Édouarda Daladiera. Právě jeho navštíví v Paříži americká novinářka s českými kořeny, aby příběh zaznamenala. (anotace)

Lit.: Bezdíček, Viktor: Mnichovský přízrak a pachuť zrady. In Týdeník Rozhlas 39/2018 (článek).

Lit.: Bezdíček, Viktor: Georges-Marc Benamou: Mnichovský přízrak. In web ČRo Plus, 25. září 2018  (článek). – Cit.: Přirozená mediální vlna kolem slavných osmičkových výročí zní množstvím hlasů, vzpomínajících a reflektujících, z jiného než domácího prostředí jich ale bývá menšina. Pohled zvenčí u nás nebývá populární. Co o nás ti cizinci vlastně můžou vědět?!

Možná vědí méně, možná naopak více, nezatíženi naší domácí debatou, která se často musí vejít do úzkých hranic několika témat, otázek, pohledů. Právě tato myšlenka stála před deseti lety za českým vydáním románu Mnichovský přízrak francouzského novináře, scenáristy a spisovatele Georgese-Marca Benamoua, který si od 25. září připomínáme v rozhlasové Radioknize.

Ačkoli jde o fikci, založenou ale na poctivých rešerších memoárové a historické literatury, čtenář (a posluchač) pochopí mnohé o francouzském chápání událostí ze září 1938. O tamních domácích i mezinárodních politických podmínkách, v nichž se rodila mnichovská dohoda, i o pohledu jejích hlavních i z naší dnešní perspektivy méně viditelných aktérů.

Lavírování tváří v tvář neomalenosti

Situací, která příběh otevírá, je fiktivní rozhovor americké novinářky s českými kořeny s Édouardem Daladierem v roce 1968. Události v Mnichově sledujeme dvojí optikou: očima úřadujícího francouzského premiéra, který se setkává se svými protějšky nad sudetskou krizí, a očima starce po třiceti letech od těchto okamžiků.

Množství otázek a témat spjatých s Mnichovem se tu ukazuje v plné šíři. Cítíme intenzitu ostrého střetu demokratického světa s diktaturou, i po desetiletích nás zaskočí podivný vztah francouzské politiky a diplomacie k československému spojenci a zejména k Edvardu Benešovi, nahlédneme trapnost zbabělosti a pokrytectví demokratů a jejich lavírování tváří v tvář neomalenosti, zpupnosti a agresivitě diktátorů.

Podivíme se skupinové hlouposti davů a krátkozrakosti politiků, ale i prozíravosti některých účastníků. V příběhu ji spíše tušíme, ale stojí za to poznamenat něco o její motivaci: je jí nepokrytý rasismus v Hitlerově chování vůči francouzskému diplomatovi alžírského původu, mimochodem téhož původu, jakého je sám autor knihy.

Pachuť zrady

Spletitost historické látky však Benamoua nesvádí k relativizaci postojů. Naopak. Mravní pozice ztělesněná vypravěčkou, novinářkou Milenou, je neotřesitelná a pachuť zrady neztrácí ani po desetiletích na vtíravosti.

Látka, kterou autor pro své dramatické líčení zvolil, se ukazuje jako stále živá a podněcující. Nejde však o esej, ale o historický román, a tak jako v každé dobré knize tohoto žánru zde historie před našima očima ožívá, zalidněná autentickými bytostmi s jejich fyzickými i psychickými projevy, pohnutkami, náladami, charakterem.

Robert Seethaler. Četba na pokračování z textu rakouského spisovatele. Překlad Michael Půček. Připravila Ivana Myšková. Dramaturgie Vladimíra Bezdíčková. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 18. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 29 min).

Pozn.: Román rakouského spisovatele Roberta Seethalera se odehrává ve Vídni na sklonku třicátých let minulého století. Prostý, naivní mladík přijde z provincie do hlavního města, aby se v trafice vyučil obchodnickému řemeslu a našel vlastní cestu životem. Na pozadí turbulentních politických událostí sbírá sedmnáctiletý Franz první životní i sexuální zkušenosti, prožije lásku i nenávist. Průvodcem a rádcem v jeho osobních zmatcích se mu stává stálý zákazník trafiky, Sigmund Freud. Mezi oběma muži, kteří se vzděláním, věkem a společenským postavením nemůžou lišit více, vznikne neobyčejné přátelství. Jenže doba se začíná vymykat z kloubů a kráčí vstříc šílenství…

Robert Seethaler se narodil ve Vídni roku 1966. Jeho prvotina „Die Biene und der Kurt“ z roku 2007 byla vyznamenána Cenou za debut památníku Buddenbrookhaus. Následně autor získal několik stipendií. Film podle jeho scénáře „Die zweite Frau“ posbíral řadu ocenění a byl prezentován na mnoha mezinárodních filmových festivalech. V roce 2008 vydal Seethaler druhý román „Die weiteren Aussichten“, o dva roky později „Jetzt wird ernst“ a zatím poslední román „Trafikant“ vyšel v roce 2012.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Robert Seethaler: Trafikant. In web ČRo 3 Vltava, 25. září 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vídeň, 30. léta minulého století. Životní příběh chlapce, který se ve zjitřené době mění z naivního kluka v muže a stává se ryzím hrdinou. Četbu na pokračování z textu rakouského spisovatele poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Robert Seethaler (nar. 1966) je rakouský spisovatel, scenárista a herec. Skrze hraní se dostal ke psaní. V překladu Michaela Půčka vyšly u nás dvě autorovy knihy – Celý život a Trafikant. Právě tento román se odehrává ve Vídni na sklonku třicátých let minulého století. Sedmnáctiletý mladík Franc Huchel se v příběhu dostává do učení k trafikantovi Ottu Trsnjekovi, invalidovi z první světové války. Má se v obchodě matčina známého vyučit řemeslu a zároveň najít sebe sama. Pro chlapce, který dosud žil pouze v Solné Komoře, je příchod do metropole obrovským zvratem. Sbírá zde první životní i sexuální zkušenosti, a to, když se bezhlavě zamiluje do varietní umělkyně Anežky, buclatého děvčete z Čech. Svůj život vtěsnává do občasných pohlednic, které píše matce, ovšem postupem času dojde i na obsáhlejší korespondenci.

Matčiny písemné odpovědi jsou trefné, ale zřídkavé, takže se mladíkovým průvodcem životem a rádcem stane stálý zákazník trafiky, Sigmund Freud. Mezi muži, kteří se liší snad vším – vzděláním, věkem a společenským postavením – vznikne přátelství.

Sedáváme na lavičce, chodíme do parku a mluvíme o všem možným. On kouří. Já ne. Vyptávám se ho na to a ono. A on mě taky. Často sice ani jeden neznáme odpověď, ale to je jedno. Mezi přátelema se to tak nebere. Věkovej rozdíl nám celkem ani nevadí. Ačkoliv na druhou stranu je profesor opravdu hodně starej. Když se na něj někdy takhle dívám, mám pocit, jako by pocházel z hrozně vzdálený minulosti. Jako ta stará, zkroucená švestka, co se za domkem sklání ke břehu. Ani trochu mi nevadí, že je Žid. Kdyby mi to Otto Trsnjek neřek, asi bych to ani nepoznal. Beztak vůbec nechápu, proč se lidi do Židů tak navážej.

Jak se ukazuje, ani slavný psycholog si není vždy jistý ohledně žen a hlavně má v předválečné Vídni jiné starosti. Román ale nerekonstruuje historické události, jde především o životní příběh chlapce, který se ve zjitřené době mění v muže a který se z naivního kluka stává ryzím hrdinou.