Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 6. 2019

Karpatské hry 1/5 (2019)

Mluvené slovo Miloslav Nevrlý: Karpatské hryMiloslav Nevrlý. Z knihy o autorově putování divokou přírodou rumunských Karpat pro rozhlas vybrala Gabriela Albrechtová. Zvukový mistr Roman Špála. Hudební spolupráce Ondřej Gášek. Režie Irena Žantovská.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2019. Premiéra 3. – 7. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 10., 17., 24., 31. 12.2021, 7. 1., 14. 1. a 21. 1. 2022 (ČRo Liberec, 18:04 hod.) v cyklu Kultura pod Ještědem / resp. v jeho literární rubrice „Krajinou příběhů“/; duben 2023 (ČRo Liberec, 18:04 hod.) v cyklu Kultura pod Ještědem.

Vydala Radiotéka v roce 2019 (MP3, CR.ES.2019.441).

Obsah: 1. První bratrské slovo – 2. Hra na poutníka s lehkým srdcem – 3. Hra na kralevice a krále – 4. Hra na jitřní radost – 5. Hra na pocestnou radost.

Lit.: Feltlová, Marina – Albrechtová, Gabriela: Miloslav Nevrlý: Karpatské hry. In web ČRo 3 Vltava, 7. červen 2019  (článek). – Cit.: Od napsání Karpatských her Miloslava Nevrlého uplynulo už bez mála 40 let, krajina rumunských Karpat se od té doby v mnohém změnila, ale při četbě knihy s nostalgií znovu ožívá tak, jak ji vlastníma očima viděl a na vlastním těle i duši pocítil sám autor. Z knihy o putování divokou přírodou rumunských Karpat čte Ivan Řezáč. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Miloslav Nevrlý se vyznává ze své lásky k překrásné krajině. Putuje horami, většinou sám, a opájí se divokou přírodou, chůzí, sluncem, horskými potoky, strmými vrcholky horských štítů, lidmi, které potkává, svou vlastní existencí, radostí, samotou. Místa, jimiž prochází, popisuje básnickými obrazy, všechna se neopakovatelným způsobem otiskují do poutníkova srdce.

Putování ozvláštňují hry, k nimž autor vybízí čtenáře a oslovuje ho přitom „bratříčku“: Hra na poutníka s lehkým srdcem, Hra na kralevice a krále, Hra na jitřní radost… Každá z nich vystihuje jinou poutníkovu moudrost, jinou náladu.

Poprvé vyšly Karpatské hry v roce 1981 jako průvodce pro vysokohorské turisty. Další lidé si z nich však opisovali celé kapitoly, vydávali se s nimi do Rumunska, nebo hráli karpatské hry na svých cestách kamkoli jinam. Knihu nebylo možné koupit v knihkupectvích, přesto ji z opisů nebo brožovaných vydání pro skauty znají desetitisíce čtenářů. Poslední vydání je z roku 2017. (…)

1. 6. 2019

Suchý hadr na dně mořském 1/6 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 7:54

Ivana Chřibková. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvuk Marek Hoblík. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Petra Lorencová.

Připravil Český rozhlas v roce 2019 (5 x 30 min.). Premiéra 26. 5. – 30. 6. 2019 v cyklu Rozhlasové listování (ČRo Ostrava, 15:30-16:00 h.). Repríza 1. dílu 4. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Díly: 1. Suchý hadr na dně mořském, 2. Máme auto, 3. Přijímací zkoušky na střední školu, návštěva Ostravy i první láska, 4. Salát do trenek, 5. Jde do tuhého, 6. Chvála Kristu, mám job!

Lit.: Lenartová, Eva: Ivana Chřibková: Suchý hadr na dně mořském. In web ČRo 26. 5. 2019 (anotace). – Cit.: Suchý hadr na dně mořském je něco, co neexistuje. Ale taky název vtipné knížky rodačky z opavských Štěpánkovic.

Když vyrůstáte v prostředí, kde se doma rodiče ustavičně hádají, brácha je trouba a navíc tlustý, ve škole působíte tak trochu jako exot, v kostele se nudíte a ještě k tomu všemu jste holka, zdá se vám, že prima život je něco jako ten suchý hadr na dně mořském. Tedy vlastně neexistuje.

V Rozhlasovém čtení vás zveme k poslechu pětidílné četby z vtipné knížky Ivany Chřibkové Suchý hadr na dně mořském. Autorka pochází ze Štěpánkovic na Opavsku, a právě tam se možná odehrálo tragikomické dospívání hlavní hrdinky. V režii Tomáše Soldána uslyšíme herečku Petru Lorencovou.

30. 5. 2019

Pěšky mezi buddhisty a komunisty 1/20 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 17:42

Ladislav Zibura. Četba na pokračování.  Připravila Vladimíra Bezdíčková.  Režie Vlado Rusko.

Čte Marek Němec.

Natočeno 2019. Premiéra 27. – 31. 5. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.). Repríza 1. dílu 15. 10. 2020 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.).

Obsah: 1. Objevuji půvab víry v bohy i člověka (4:09) – 2. Získávám kamaráda na cestu (4:03) – 3. Když padají domy, lidé a iluze (3:35) – 4.  O zemětřeseních a milých lidech (4:02). 5. Hory a jejich lidé. – 6. Sedm čajů v Tibetu. – 7. Splaší se mi kladiva a poznávám filosofa. – 8. Po dlouhé době sám nad světem rozjímám. – 9. Mám radost – 10. Přicházím do ráje – 11. Poprvé nahlížím pod pokličku rodinné kuchyně – 12.  Pronikám do čínských srdcí a policejních záznamů – 13. – 20. Pěšky mezi buddhisty a komunisty.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: SERIÁL. Ladislav Zibura: Pěšky mezi buddhisty a komunisty. In web ČRo 2 Praha, 27. květen 2019 (článek). – Cit.:  Nešikovný mladík ujde 1500 km pěšky. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie projde Himálaj. Dějí se mu hrozné věci, ale on se jim jen směje. Čte Marek Němec.

Ladislav Zibura se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát spal u cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě o nich začal psát knihu.

 

Kybernemoc! 1/10 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:12

Manfred Spitzer. Desetidílná četba na pokračování. Překlad Iva Kratochvílová. Připravil Tomáš Sedláček. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Eva Novotná a Martin Sláma.

Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 1. dílu 9. 6. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 14. 9. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. Tomu se věnuje kniha německého psychiatra Manfreda Spitzera Kybernemoc!, ze které dnes budeme v Radioknize číst poprvé. Tématem je digitalizovaný život, civilizace, závislosti a choroby. (anotace)

Lit.: Sedláček, Tomáš: Co z nás dělá kybernemocné. In web Týdeník Rozhlas, 26. květen 2019 (článek). – Cit.: 

Ničí nám digitalizovaný život zdraví? Německý psychiatr Manfred Spitzer je o destruktivním vlivu digitalizace na život člověka přesvědčen. Když digitálním médiím přenecháme kontrolu nad všemi oblastmi našeho života, když dlouhé hodiny hrajeme online hry a ztrácíme se na sociálních sítích, stávají se z ná kybernemocní lidé. Mezi následky tohoto stabu patří stres, ztráta empatie, deprese i poruchy spánku a soustředění.

Děti mají poškozenou motoriku a schopnost vnímání. O tom všem Spitzer píše ve své knize Kybernemoc!. Desetidílnou četbu z ní od 9. června odvysílá Český rozhlas Plus v pořadu Radiokniha.

(more…)

25. 5. 2019

NOCturná 1/5 (2019)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 12:58

Jana Bodnárová. Četba na pokračování. Dramaturgie Ivana Jachymová. Zvuk Michal Ballasch. Výběr hudby, režie Pavel Uher.

Účinkuje Adriana Ballová.

Připravil Slovenský rozhlas Košice v roce 2019 (5 x 30 min.) Repríza 20.-24. 5. 2019 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).

Generál M. R. Štefánik 1/5 (2019)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 12:19

Mariana Čengel Solčanská. Četba na pokračování. Produkce Ĺudmila Sabová. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Zvuk Dušan Kozák. Dramaturgie Zuzana Belková. Režie Adam Hanuliak.

Čte Ján Gallovič.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2019 (5 x 30 min.). Premiéra 13. 5. 2019 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).

Varianta názvu: Generál Milan Rastislav Štefánik.

22. 5. 2019

Jindrové 1/12 (1994, 2019)

CoverKarel Matěj Čapek – Chod. Četba na pokračování. Režie Petr Adler.

Čte Luděk Munzar.

Natočeno 1994.

Vydala Radiotéka, květen 2019 (MP3).

Pozn.: Představitel českého literárního naturalismu. Novinář, nesmlouvavý kritik a prozaik mohutného gesta. „Jsem prost veškeré fantazie, kromě reprodukční,“ řekl sám o sobě spisovatel Karel Matěj Čapek, který si pro odlišení svého jména od slavnějšího (a mladšího) jmenovce přidal přídomek Chod.

Jeho pronikavá schopnost věrně reprodukovat jakoukoli literární postavu ho ve zralém věku učinila uznávaným, byť často kritizovaným klasikem. Naturalismus, syrový literární směr, jenž Čapek-Chod reprezentoval, je skutečnost odhalená na kost, krása i hnus, realita v jednom – život, jaký je. Karel Matěj Čapek-Chod byl však i mistr detailu, génius svébytného jazyka plného archaismů, patvarů a novotvarů, pozoruhodných myšlenek a neznámých cizích slov, citlivý psycholog s bohatou životní praxí, pilný a schopný spisovatel.

V literárním kánonu jsou jeho romány Turbína, Jindrové, Antonín Vondrejc a Kašpar Lén mstitel. Několik jeho románů i povídek bylo zfilmováno, např. Humoreska (1939), Turbina (1941), Mstitel (1959), jako televizní inscenace povídky Chvojka (1970) a Vilém Rozkoč (1975).

Spisovatel Vladimír Neff vzpomínal na setkání s Karlem Matějem Čapkem – Chodem: „Byl to mohutný hřívnatý muž, s plnovousem a okrouhlými brýlemi na nose, a pil jedno pivo za druhým. A psal. Ten psal! Po celém stole rozložil papíry, před sebou měl kalamář, a v ruce násadku a pero skřípalo nepřetržitě, s výjimkou přestávky nezbytné k hlubokému doušku. A protože to byla zahradní restaurace, foukal tam vítr a papíry mu bral, ale on si toho nevšímal, psal dál a pil k tomu pivo. Číšníci běhali po celém lokále a lezli pod stoly a nosili ulovené archy nazpět.“

21. 5. 2019

RAJc je preč 1/5 (RAJc je pryč, 2019)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 14:57

Pavel Vilikovský. Četba na pokračování. Dramaturgie Zuzana Belková. Produkce Ĺudmila Sabová. Hudební dramaturgie Katarína Bielčiková. Zvuk Peter Daniška. Režie Táňa Tadlánková.

Čte Peter Kočiš.

Premiéra 20. – 24. 5. 2019 (SRo Rádio Devín, 22:30 – 22:57 h.).

Pozn.: Pavel Vilikovský je v každej svojej knihe ten istý, ale zároveň je aj vždy iný – objavný. Takáto iná, objavná je aj rozsiahla novela Rajc je preč, na ktorej pracoval autor dva roky. Názov zvádza k chápaniu knihy ako bilancovania prežitého, je to však pravdou iba do určitej miery. Dielo treba skôr vnímať ako mozaiku príbehov väčších i menších, vlastných aj odpozorovaných, smiešnych i smutných. Príbehy sú v knihe radené nie podľa časovej postupnosti, ale podľa toho, ako sa ich autor rozhodol vsunúť do deja – podobne ako keď výtvarník kladie kamienok do vznikajúcej mozaiky. Takto sa mu knihou podarilo vytvoriť mimoriadne zaujímavú kompozíciu. Vilikovský píše i s múdrym odstupom, vnímavým porozumením a humorom, ale i iróniou a sebairóniou, napriek tomu je ľudský a chápavý. (anotace)

Dvě staré babky 1/5 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:42

Toon Tellegen. Výběr z absurdně a groteskně laděných povídek nizozemského lékaře a spisovatele. Překlad Jiřina Holeňová. Připravila Ivana Myšková. Režie Izabela Schenková.

Účinkuje Jan Vondráček.

Natočeno 2019. Premiéra 20. – 24. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Myšková, Ivana: Toon Tellegen: Dvě staré babky. In web  ČRo 3 Vltava, 23. květen 2019 (článek). – Cit.: Je láska to, co si myslíme, že je? Nebrání nám ve spokojeném soužití zažité společenské konvence nebo neschopnost sebelásky? Jak moc vlastně souvisí láska se svobodou? Má láska záruční lhůtu a může se po letech zkazit? Takové otázky nás mohou napadat při poslechu výběru z absurdně a groteskně laděných textů nizozemského lékaře a spisovatele Toona Tellegena Dvě staré babky. V podání Jana Vondráčka poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Kniha Dvě staré babky, kterou v bravurním překladu Jitky Holeňové a s výmluvnými ilustracemi Saši Švolíkové v roce 2007 vydalo nakladatelství Argo, obsahuje třiačtyřicet vynalézavých variací na věčné téma lásky a smrti. Aktéry drobných milostných příběhů tu jsou však namísto půvabných mladičkých milenců dvě staré, vrásčité, třaslavé, belhavé babky. Nicméně i ony mohou být mladými milenci. Mohou být kýmkoliv z nás. Jak nám jsou povědomé!

„Strašně se milovaly, ale taky si překážely,“ zazní v rámci Stránek na dobrou noc v jedné z miniatur, která nám může připomenout směšná i jímavá úskalí lidského soužití. Romantiky je tu pomálu, ale o to víc vřelého citu i zoufalého vzteku. Budoucnost babky už nemají, mají jen sebe, své city a svá stará vášnivá těla…

Toon Tellegen (1941), rodák z nizozemského Den Brielu, vystudoval medicínu a po studiích pracoval tři roky v nemocnici v Keni. Od roku 1973 je rodinným lékařem v Amsterdamu. Píše poezii, prózu a knížky pro děti. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a získal za ně různá literární ocenění. Právě v roce 2007, kdy u nás vyšly Dvě staré babky, získal prestižní Constantijn Huygensprijs za celoživotní dílo. Kromě Dvou starých babek existuje v českém překladu ještě jeho knížka pro děti Veverčák a mravenec (1998, Cinemax).

Fašismus – Varování 1/10 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 8:49

Madeleine Albrightová. Četba na pokračování. Vzestupy a pády fašismu sleduje nejen jako zkušená politička, ale i pamětnice s unikátní zkušeností dvojí emigrace – v době nacismu a komunismu. Po sedmdesáti letech ale pozoruje symptomy totality i ve Spojených státech amerických. Pro rozhlas připravila Ivana Myšková. Dramaturgie  Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.

Čte Ivana Plíhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 20. 5. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 6. Erdogan Skvělý –

Lit.: Myšková, Ivana: SERIÁL. Madeleine Albrightová: Fašismus. Varování. In web ČRo Plus, 20. květen 2019 (článek). – Cit.: Mějte se na pozoru! Varuje své čtenáře bývalá velvyslankyně USA při OSN a v letech 1997-2001 americká ministryně zahraničních věcí českého původu Madeleine Albrightová, rozená Marie Jana Körbelová, ve své nejnovější knize Fašismus. Varování. Tu na sklonku roku 2018 v překladu Tomáše Vrby vydalo nakladatelství Argo.

V sedmnácti čtivě napsaných kapitolách, ze kterých přinášíme výběr, Albrightová dokládá jeden neopomenutelný fakt: v dějinách 20. století není demokratické zvolení diktátora žádnou výjimkou.

Autorka s obavami, ale i s jemným sarkasmem sleduje nynější vzestup fašistických tendencí a počínání autoritářských politických vůdců ve Venezuele, na Filipínách, v Turecku, Maďarsku, Polsku, Rusku, Spojených státech, České republice i v jiných zemích a hledá příčiny a souvislosti tohoto pochmurného vývoje.

V knize se Albrightová mimo jiné zabývá samotnou definicí i užíváním a nadužíváním samotného pojmu fašismus. „Fašista je podle mne ten, kdo se silně identifikuje s celým národem nebo s celou skupinou obyvatel a uzurpuje si právo mluvit jejich jménem, nezajímají ho práva ostatních a je odhodlán použít k dosažení svých cílů veškeré nutné prostředky včetně násilí.“ Problematiku také konzultuje se svými studenty z Georgetownské univerzity. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress