Mircea Eliade. Četba na pokračování (1.-3. Vykladač kameňov; 4.-5. V tieni ľalie). Překlad Jana Páleníková. Zvuk Peter Krajčovič. Hudba Alexander Berta. Redakce, režie Hana Rodová.
Účinkuje Ivan Krúpa.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2012 (5 x 30 min.). Repríza 16.-19., 22. 7. 2019 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).
MUDr. Jan Vanýsek. Vzpomínky očního lékaře. Pro rozhlas připravil lékařův syn Jiří Vanýsek. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Vladimír Hauser.
Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 26. 12. (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Ode dneška budeme v Radioknize číst z knihy pamětí světoznámého očního lékaře Jana Vanýska, která se jmenuje „Prožil jsem zvláštní století“. Rektora Masarykovy univerzity v Brně vyhodil režim v roce 1969 kvůli podpisu manifestu 2000 slov z práce a už se k ní nikdy nevrátil. První kapitola ale začíná popisem života lékaře brněnské nemocnice u Svaté Anny za druhé světové války.
Robert Jungk. Vybrané kapitoly z knihy o Hirošimě. Překlad Josef Čermák. Dramaturg Donát Šajner. Režie Jiří Hesoun.
Čte Vladimír Leraus.
Natočeno 1964. Premiéra 6. dílu 14. 11. 1964 (Československo I, 16:10 – 16:35 h.; 24 min.); 7. dílu 21. 11. 1964 (Československo I, 16:10 – 16:40 h.); 8. dílu 28. 11. 1964 (Československo I, 16:10 – 16:40 h.).
Pozn.: Příběh města, které vstalo z mrtvých. Kniha o znovuzrození města, zničeného atomovým výbuchem, je zpracována na základě osobních výpovědí, deníků a rozhovorů s těmi, kteří přežili zkázu Hirošimy. Vydává otřesné svědectví o hrůze, utrpení, chaosu, morálním rozkladu arezignaci, ale i o obětavosti těch, kteří pomáhali vybudovat město z trosek. (anotace)
Ivan Fila. Četba na pokračování. Připravila Alena Blažejovská. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Zdeněk Bureš.
Nastudovalo Brno, červenec 2019. Premiéra 1. dílu 11. 8. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Vydala Radiotéka v roce 2020 (MP3). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Strhující román o muži, který se v srpnu 1968 pod hrozbou likvidace vzepřel okupantské moci a jako jediný nepodepsal potupný moskevský dokument. Autor Ivan Fíla rozehrává fascinující drama o hrdinství a zradě odhalující detailní pohled do životů lékaře a politika Františka Kriegla a jeho protivníka, ďáblova advokáta Gustáva Husáka. Jsme svědky zákulisních intrik předcházejících osudné noci z 20. na 21. srpna 1968, pozadí únosu šesti československých stranických a vládních představitelů do Moskvy a postupného lámání charakterů během jednání v Kremlu. Ojedinělá kronika času a osudů o vězních dogmatu a touhách českého a slovenského národa na cestě do pekla. Autor se opírá o nedocenitelné dokumenty z přísně střežených ruských archivů, které nebyly doposud publikovány. (anotace)
Lit.: 
Blažejovská, Alena – O muži, který stál v cestě. In Týdeník Rozhlas 32/2019 (článek).
Lit.: Blažejovská, Alena: SERIÁL. Ivan Fíla: Muž, který stál v cestě. In web ČRo Plus, 11. srpen 2019 (článek). – Cit.: Režisér, scenárista a spisovatel Ivan Fíla napsal strhující knihu o životě Františka Kriegla. Muž, který v srpnu 1968 nepodepsal Moskevský protokol, je pro něj tragickým hrdinou shakespearovských dimenzí.
František Kriegel pocházel z Haliče z národnostně smíšené rodiny – jeho otec byl Rakušan, matka Polka. Otec, drobný stavitel, zemřel, když bylo Krieglovi 11 let. Na studia medicíny ve Lvově František nebyl přijat, platil zde numerus clausus pro židovské uchazeče, a proto se rozhodl odejít do Prahy.
„Praha je v polovině 20. let liberální perlou střední Evropy, útočištěm mnoha intelektuálů z nejrůznějších zemí, a Kriegel se v ní rychle zabydlí,“ píše Fíla. Kriegel tedy vystudoval medicínu na německé fakultě Karlovy univerzity – avšak byl záhy konfrontován s radikalizujícími se německými studenty, sympatizanty Hitlera, kteří vyřvávali antisemitská hesla. Kriegel se proto přidal k mladým komunistům, kteří se jim postavili.
Jako lékař působil i v interbrigádách ve španělské občanské válce, kde bojoval po boku republikánů proti jednotkám generála Franca podporovaného nacistickým Německem. Dalších šest let strávil na světových frontách v boji proti fašismu – přihlásil se na výzvu norského Červeného kříže na obranu obyvatel čínského Nankingu proti japonským útočníkům. Na podzim 1945 se vrátil do osvobozené Prahy. „Přijíždí do země, kde jsou lidé nadšeni Sovětským svazem, novým spojencem a ochráncem, který vyhnal ze země fašisty,“ vysvětluje spisovatel.
Ještě v roce 1968 věřil Kriegel podle Fíly ve vládu jedné strany, přestože byl perzekvován už počátkem 50. let, kdy probíhaly antisemitské čistky. Tehdy odešel na pozvání Che Guevary na Kubu budovat socialistické zdravotnictví, které tam podle jeho modelu funguje prakticky dodnes. V srpnu 1968 již ale neměl iluze a byl smířený i se smrtí. Dokonce už seděl v letadle, které ho mělo transportovat na Sibiř… Přesto se vzepřel a nepodepsal.
Fílův Muž, který stál v cestě není čistou literaturou faktu a už vůbec ne historiografickou knihou. Jde o strhující románovou mozaiku, jejíž podoba nezapře, že Fíla je zkušeným scenáristou. Obecné dějiny vstupují do románu stejně tak jako dramatické osobní – intimní – příběhy řady postav, velmi plasticky vykreslených. Díky schopnosti rozhlasového média vyvolávat barvité představy poběží posluchačům před jejich vnitřním zrakem film o Františku Krieglovi už teď.
Pro Fílu je František Kriegel tragickým hrdinou shakespearovských dimenzí. Až do smrti v roce 1979 se pokoušel odčinit svůj omyl z roku 1948, kdy se stal zástupcem velitele Lidových milicí. Jeho snaha o nápravu vyústila v srpnu 1968 v rozhodnutí nepodepsat Moskevský protokol. Následně byl vyhozen z nemocnice a už předtím zbaven všech politických funkcí. StB ho sledovala na každém kroku.
Film podle Fílova scénáře se stále připravuje. „Já jsem ten román napsal víceméně ze zoufalosti,“ svěřil se Ivan Fíla v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus Janě Klusákové. O své knize, která po loňském vydání v nakladatelství Universum vyvolala vlnu čtenářského zájmu, říká: „Předtím jsem napsal scénář ke stejnojmennému filmu. A jelikož čekání na financování filmu trvá vždy velmi dlouho, a to téma bylo závažné, tak jsem se rozhodl napsat knihu.“
Díky tomu předchází rozhlasová adaptace filmu, který se připravuje. Pro titulní roli Františka Kriegla si Fíla vybral herce Tomáše Töpfera, do role Gustáva Husáka obsadil Miroslava Donutila. I další klíčové role už mají své představitele, ačkoliv shánění peněz na film stále pokračuje. Úspěšně, neboť nedávno přispěl podnikatel Jiří Marek částkou 1,5 milionu korun.
V premiérové Radioknize na Českém rozhlase Plus bude knihu Muž, který stál v cestě číst Zdeněk Bureš. Stojí za zmínku, že brněnský herec ztvárnil Kriegla ve filmu režiséra Laca Halamy Dubček, který byl natočen loni na Slovensku. Rozhlasová verze představí knihu v úplnosti, tedy v 21 dílech, a to v režii Radima Nejedlého. Na webu bude každý díl dostupný mimořádně po dobu 2 týdnů po odvysílání. Četba obsahuje vulgarismy.
Barbora Šťastná. Četba na pokračování. Dramaturg Ludvík Němec. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Jana Štvrtecká.
Nastudovalo Brno v roce 2019 – 2020. Premiéra 1. dílu 8. 7. 2019, 45.-48. dílu 17. 12. 2020 v rámci cyklu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.).
Lit.: anonym: SERIÁL. Barbora Šťastná: Jak jsem sebrala odvahu. In web ČRo 2 Praha, 8. červenec 2019 (článek). – Cit.: Kniha o tom, že odvaha a strach se nevylučují. A že i se strachem můžete sebrat odvahu a dělat věci, které byste od sebe nečekali. Čte Jana Štvrtecká.
Tahle kniha není návod, jak se přestat bát. Já se například bojím spousty věcí. Bojím se otevírat dopisy s modrým pruhem, bojím se pavouků, zubaře, předjíždění na okresce, bojím se, že v práci přijdou na to, že ve skutečnosti nic neumím. Přišla jsem ale na to, že i když se strachu nezbavím, nemusím ho za všech okolností poslouchat, říká autorka.
Poslouchejte v premiéře ve vysílání Českého rozhlasu Dvojky každý den po 12:00. Ve všední den s úvodním slovem Jana Kovaříka, o víkendu vybírá a komentuje Halina Pawlowská.
Jakub Kohák. Vtipné příběhy ze života v jedinečné autointerpretaci polokaskadéra, hereckého náhradníka, zabijáka v malém vápně, ale i hrdého tatínka, který to má vždycky na Koháku.
Čte Jakub Kohák.
Natočeno 2019. Premiéra 6. 7. 2019 v cyklu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.).
Obsah: 1. díl: Vůně dávno zmizelá (5:55) – 2. díl: Poklad (3:53) – 3. díl: Rallye Sprint Praha (3:17) –4. díl: Žehlení (4:10)
Ernest Hemingway. Četba na pokračování. Překlad František Vrba. Připravila Ludmila Pokorná. Režie Pavel Linhart.
Účinkují Jan Kačer, Lubor Tokoš a Jiří Langmajer.
Natočeno v roce 1988. Obnovená premiéra 1. dílu 18. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).
Lit.: Turek, Petr: Ernest Hemingway: Stařec a moře. In web ČRo 3 Vltava, 18. červenec 2019 (článek). – Cit.: Z prostého příběhu kubánského rybáře vytvořil drama o základních lidských ctnostech, hrdinství a urputné odvaze. Hemingwayovu mistrovskou novelu Stařec a moře, která se stala během několika let od svého prvního vydání v roce 1952 jedním z největších děl americké prózy 20. století, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. Účinkují Jan Kačer, Lubor Tokoš a Jiří Langmajer.
„Jste všichni ztracená generace,“ napsala Gertruda Steinová o amerických spisovatelích, kteří prošli 1. světovou válkou a v životě si nesli s sebou její traumata. Z amerických prozaiků sem patří William Faulkner, Francis Scott Fitzgerald a Ernest Hemingway. Posledně jmenovaný se narodil roku 1899 v Oak Park (dnes předměstí Chicaga) jako jedno ze šesti dětí v rodině lékaře a velmi zbožné matky. Jeho otec spáchal sebevraždu. Hemingway později napsal, že pro spisovatele je nejlepší školou nešťastné dětství.
V roce 1918 nastupuje do války, na italské frontě je vážně zraněn. Po skončení rekonvalescence se vrací do Evropy jako žurnalista. Ve 20. letech žije v Paříži a ve Španělsku, autentické zážitky přetavuje do prozaických textů a vypracovává si vlastní stručný moderní styl, za který je později obdivován a odměněn Pulitzerovou cenou (1952) a Nobelovou cenou za literaturu (1954).
Je to moje jediná kniha, která se mi psala lehce… Ale promýšlel jsem ji třináct let. (…) Když jsem po třinácti letech stoupl k psacímu pultu, věděl jsem o těchto lidech všechno: čím žijí, co milují, co nenávidí, co je jim lhostejné. Znal jsem tam každou rodinu a životopis každého člena rodiny. Mohl bych o těch lidech napsat knihu o tisíci stránkách. Vzal jsem však jen maličký zlomek jejich života. Zlomek, do něhož je vložena celá jejich duše. Protože i na malé věci je možno ukázat něco významného a důležitého. Ernest Hemingway o svém díle Stařec a moře
Jeho soukromý život je rozháraný, je celkem čtyřikrát ženat, trpí nespavostí, depresemi, bolestmi hlavy. Vyhledává dobrodružství, cestuje, obdivuje lovce, toreadory, muže na hraně nebezpečí. Stává se bohatým a obdivovaným spisovatelem, žije na Kubě, sympatizuje s revolucí Fidela Castra. Neustále bojuje se strachem z vyčerpání tvůrčí potence, s každou novou knihou překonává vlastní úzkost. Je mistrem dialogu, jeho styl je formálně jednoduchý, s hlubokým vnitřním prožitkem v podtextu, psychologicky věrohodný bez vysvětlování, mužný. Jeho líčení jsou metaforická, ať je to zápas toreadora s býkem nebo rybáře s rybou. Skrytý smysl nacházíme i v povídkách, kde se zdánlivě jenom vysedává v kavárnách a mlčí. Díky smyslu pro detail a atmosféru jsou jeho texty svým způsobem dokumentem doby, v níž žil, se všemi omyly, humanitními ideály i vášní pro násilí.
Ernest Hemingway nakonec zápas se sebou samým prohrává. Zastřelil se časně ráno před svým domem v Idaho 2. července 1961.
Je autorem mnoha velkých románů a silné příběhy přináší i řada Hemingwayových kratších próz. Mistrovská novela Stařec a moře se stala během několika let od svého prvního vydání v roce 1952 jedním z největších děl americké prózy 20. století. Z prostého příběhu kubánského rybáře, jenž sám na moři v nevelkém člunu podstupuje zápas s obrovským marlinem a potom do posledních sil bojuje s přesilou útočících žraloků, kteří napadají jeho nevšední úlovek, dokázal Hemingway vytvořit drama o základních lidských ctnostech, hrdinství a urputné odvaze.
Pavol Országh Hviezdoslav. Četba na pokračování. Sestavila Jana Juráňová. Redakce Mária Danadová. Hudební dramaturgie Ján Fiala. Zvuk Iveta Janáková. Režie Egon Tomajko.
Účinkuje Juraj Smutný.
Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v roce 2017 (5 x 30 min.). Repríza 28. 1. – 1. 2. 2019 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín); 17. – 23. 2. 2020 (SRo Rádio Litera).
Pozn.: Kniha Žena moja drahá, ktorá poodhaľuje korešpondenciu Pavla Országha Hviezdoslava svojej priateľke, snúbenke a nakoniec manželke, dolnokubínskej rodáčke Ilone Novákovej. Pokojné, vrúcne, naplnené každodennosťou, tak by sa dali charakterizovať jeho listy. Otvára sa pred nami obraz manželského spolužitia i žánrový obrázok života na Slovensku z prelomu 19. a 20. storočia, príbeh lásky, jej stálosti v každodenných premenách, i príbeh jazyka. Zostavovateľkou knihy a autorkou sprievodných textov je spisovateľka Jana Juráňová, ktorá sa vzťahu Pavla a Ilony Országhovcov venovala v románe Žila som s Hviezdoslavom.
Tomáš Hučko. Četba na pokračování. Dramaturgie Zuzana Belková. Hudební spolupráce Ludmila Hodulíková. Zvuk Andrej Klimits, Dušan Kozák a Natália Jancová. Produkce Silvia Lukáčová. Režie Adam Hanuljak.
Čte Roman Ferienčík.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2019 (5 x 30 min.). Premiéra 28. 1. – 1. 2. 2019 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).
Pozn.: Príbeh rozpadajúceho sa vzťahu dopĺňajú fragmenty úvah, básní a poviedok, ktoré autor umne zasadil do príbehu. Nevytvárame príbehy, iba sa snažíme prezentovať svoj vlastný pokrivený obraz, ktorému sme počas rozprávania sami uverili. Užasné na tom je najmä to, že z toho nie je žiadne východisko. Na úprimnosti je totiž niečo znepokojivo neúprimné. Za každou snahou o pravdu je skrytá agenda, nejaká lož vyššieho stupňa. Tomáš Hučko vo svojej debutovej novele Chaconna skúma hranice autenticity. A väčšinou tvrdo naráža na to, že autobiografia je v prvom rade fikcia.
Denisa Fulmeková. Četba na pokračování. Dramaturgie Gabriela Magová. Hudební dramaturgie Zuzana Jurišová. Zvuk Dušan Kozák a Natália Jancová. Režie Milena Lukáčová.
Účinkují Emil Horváth a Judita Bilá.
Natočeno 2019 (5 x 30 min.). Premiéra 24. – 28. 6. 2019 (SRo 3 Rádio Devín, 18:30 – 19:00 h.) v cyklu Čítanie na pokračovanie. Repríza 8.-12. 7. 2019 (SRo Rádio Devín, 18:30 h).
Pozn.: Píše sa rok 1939 a právnik Albert Mráz nájde v prorežimnom Gardistovi článok, v ktorom je hlavnou postavou on sám. Anonymný autor píše o prekrstenom židovskom advokátovi, ktorý si zmenil meno na Mráz, aby mohol naďalej bohatnúť na úkor Slovákov. Mráz okamžite pochopí, že toto bude pravdepodobne len začiatok poľovačky na jeho rodinu. Začína sa boj o prežitie, rovnaký ako viedli desaťtisíce rodín s podobným osudom počas trvania vojnového slovenského štátu. Kniha Denisy Fulmekovej mapuje genézu krutosti a boja o moc, túžbu obyčajných ľudí zbohatnúť a vlastniť majetok niekoho druhého, protekcionizmus slovenského vojnového režimu i nenávisť medzi samotnými uzurpátormi moci. Hoci sú dejisko príbehu a osudy vymyslené, Fulmekovú inšpirovali skutočné udalosti zachytené na stovkách strán archívnych dokumentov, ktoré preštudovala. Pútavo vyrozprávaný príbeh autorky úspešnej knihy Konvália potvrdzuje, že keď sa po rozpútaní nenávisti a násilia počítajú straty, vojna víťazov nemá. (anotace)
Powered by WordPress