Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 3. 2020

Velká vlaková loupež 1/14 (2020)

John Michael Crichton. Četba na pokračování.  Překlad Jaroslav Kořán. Pro rozhlas připravila Iveta Novotná. Režie Izabela Schenková.

Účinkují Lukáš Příkazký a Martin Preiss.

Natočeno 2002. Premiéra 9. – 22. 3. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Četba na pokračování.

Vydal Radioservis, červen 2020 (1 CD MP3, CR1075-2; EAN 8590236107526).

Obsah: 1. Hlavado a klimenťák, 2. Potřeba klíčů, 3. Hubení škůdné havěti, 4. Útěk z Newgate, 5. První klíč, 6. Spálená rána, 7. Chmátka v nádražní kanceláři, 8. Poslední pohlazení, 9. Z háděte se stává veš, 10. Hejl, 11. Nečekané problémy, 12. Poslední nepříjemnost, 13. Velká vlaková loupež, 14. Zatčení a proces.

Pozn.: Zkušený zloděj Edward Pierce, který se s lehkostí pohybuje mezi společenskou elitou i zločinci, plánuje krádež přísně střeženého zlata z jedoucího vlaku. K tomu ale potřebuje čtyři klíče od zdánlivě nedobytných trezorů? Román, který vznikl na základě skutečné události z roku 1855, líčí příběh jednoho z největších zločinů v dějinách. (anotace)

Lit.: Macháček, Tomáš: Smělá krádež zlata. In web Naposlech.cz, 10. 8. 2020 (recenze). – Cit.: V posledních letech se stává spíše pravidlem než výjimkou, že po odvysílání premiérové rozhlasové četby na pokračování se daný příběh téměř vzápětí objeví v prodeji. Nejinak tomu je i v případě původně čtrnáctidílné četby z románu Michaela Crichtona Velká vlaková loupež. V napínavém příběhu se posluchač přenese do jara roku 1855, kdy se spolu s hlavními hrdiny stane účastníkem promyšlené krádeže zlata.

Odcizit z jedoucího vlaku nesmírné bohatství ukryté v nedobytných pokladnách, se zdálo být takřka neproveditelným úkolem. O to víc ale takový čin lákal nejrůznější vynalézavé zlodějíčky. Americký scenárista a spisovatel Michael Crichton, kterého proslavila především předloha k Spielbergovu filmovému megahitu Jurský park, vykročil roku 1975 ze své obvyklé vědeckofantastické polohy a ve Velké vlakové loupeži sepsal příběh, vycházející z reálné události z poloviny 19. století.

S pečlivostí sobě vlastní nastudoval i v tomto případě velké množství podkladů a dobových materiálů. Nešlo mu ale jen o dobrodružný příběh. Vedle samotného zločinu jej přinejmenším stejnou měrou zajímaly i poměry a sociální problémy viktoriánské Anglie. Jeho kniha však není dokumentem. Autor se nenechal skutečným sledem událostí příliš svazovat a svůj příběh vystavěl spíše na hrubých rysech skutečné loupeže. I proto, že osudy protagonistů příběhu se od skutečných pachatelů zčásti odlišují, pozměnil jejich jména. Čtyři roky po knižním vydání přispěchal sám autor s vlastní filmovou adaptací, v níž hlavní úlohu elegantního chmatáka Edwarda Pierce ztvárnil Sean Connery.

Autorkou rozhlasové úpravy románu byla Iveta Novotná. Té se podařilo velmi citlivě udržet dvě linie vyprávění, které proti sobě v knize stojí ve vzájemném kontrastu. Ta hlavní, vypravěčská, se stroze drží základního rámce příběhu a obsahuje nejrůznější vysvětlující poznámky, citace z dobového tisku a ze závěrečného líčení během napínavého soudního procesu. Pod režijním dohledem Izabely Schenkové se interpretačně této úlohy ujal herec Martin Preiss. Jeho klidný, odosobněný a přesto vřelý projev tvoří nosnou kostru nahrávky. Je to právě on, který posunuje děj, provádí posluchače špinavým podsvětím a překládá mu autorem hojně využívané výrazy dobové zlodějské hantýrky.

Druhou linií je samotný příběh zlodějské bandy, vedené mozkem celé operace Edwardem Piercem. Party protagonistů byly svěřeny Lukáši Příkazkému. Ten mohl díky množství postav popustit uzdu svému herectví více než Preiss, a za mikrofonem předvedl širokou paletu hlasových poloh. Jedinečnou identitu vtiskl opilcům, pouličním kapsářům, detektivům i obyčejným pochůzkářům. Stejně jako jeho projev je bohatý i zvukový doprovod. Použité melodie zahrnují širokou škálu od svižných tónů s dominantními bicími, vzdáleně svým rytmem připomínajícími uhánění vlaku po kolejích, po zadumané baskytarové předěly.

Velká vlaková loupež představuje vlastně strhující reportáž na pomezí skutečných událostí a romantické fikce, která kromě samotného zločinu obohatí posluchače o vhled do doby vzdálené téměř dvě století. Spolu s Martinem Preissem a Lukášem Příkazkým se do ní můžete přenést i vy. Pak možná zjistíte, že reálie se od té doby sice proměnily, lidská touha po rychlém zbohatnutí ale zůstává stále stejná.

Lit.: Novotná, Iveta: První velká vlaková loupež vynesla dvanáct tisíc liber ve zlatě. In web Týdeník Rozhlas, 8. březen 2020 (článek). – Cit.: Letos uplyne 165 let od první velké vlakové loupeže. Částka, kterou malá skupina lupičů 18. května 1855 odcizila, tedy dvanáct tisíc liber ve zlatě (v dnešním přepočtu asi dva a půl milionu liber), byla sice značná, nikoli však nevídaná. Přesto informace o troufalém činu loupeže zlata, které bylo určeno na výplatu žoldů vojáků bojujících v krymské válce, plnily po několik měsíců stránky anglických novin…

Smělost zlodějů velice silně otřásla vírou ctihodných obyvatel v právě se ustavující policii a také vrhla špatné světlo na technický pokrok a bezpečnost železniční dopravy. Vyloupení jedoucího vlaku Jihovýchodní společnosti, který směřoval z nádraží London Bridge do přístavního města Folkestone, odkud pak zlato mělo lodí pokračovat do Francie, vyžadovalo značné přípravy a pečlivé plánování. Trvalo více než rok, než byli zločinci na čin plně připraveni. Přepravní společnost s možností krádeže počítala a cenný náklad se snažila co nejlépe zabezpečit. Zlato bylo ukryto ve dvou velice těžkých Chubbových trezorech (společnost pana Chubba byla v té době považována za nejlepšího výrobce nedobytných pokladen), z nichž každý k otevření potřeboval dva bezpečnostní klíče, a k tomu všemu byl nákladní vůz pod neustálým dohledem prověřeného hlídače. Na první pohled tehdy nepřekonatelná opatření se však záhy ukázala jako zcela nedostatečná. (more…)

8. 3. 2020

Čekání na kocoura 1/14 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 0:15

Michaela Klevisová. Křehké příběhy o vztazích lidí, kterým autorka přezdívá „kočkaři“, vám vykouzlí úsměv na rtech a zároveň vás i dojmou.

Čte Jana Stryková.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 22. 2. 2020 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h).

Obsah: 1. Čekání na kocoura – 2. Poukaz na štěstí – 3. Ten, který přišel oknem – 4. Malej Blažej (15:32) – 5. Cestou na pláž (12:43) – 6. Svět podle Matesa (7:53) – 7. Co kočky vědí (16:28) – 8. Kočičí štěstí (8:53)

Ať zešílí láskou 1/? (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 0:01

Halina Pawlowská. Četba na pokračování z knihy krátkých vtipných fejetonů, které poprvé vyšly v roce 1995. Populární sbírka fejetonů na věčné téma lásky. Osobité postřehy dokáže autorka líčit s neopakovatelným vtipem a ironií. Režie Filip Lukeš.

Čte Halina Pawlowská.

Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 21. 9. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h.).

7. 3. 2020

O Krakonošíkovi 1/15 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 23:49

Vít Malota. Četba na pokračování. Režie Vladimír Rusko.

Vypráví Václav Neužil II..

Natočeno 2019. Premiéra 3. – 17. 3. 2020 v cyklu Čtení na pokračování (ČRo Rádio Junior).

Lit.: anonym: O Krakonošíkovi. Dobrodružné vyprávění z magického pralesa. In web ČRo Radio Junior, 7. březen 2020 (článek). – Cit.: (…) Poslechněte si zbrusu nové vyprávění o podivném kamarádovi a událostech v kouzelném lese beze jména.

Představte si, že se po vašem boku z ničeho nic objeví někdo, kdo vypadá úplně přesně jako vy, jen je o pár let starší! A prý, že spolu zažijete úžasné dobrodružství!

To se kdysi přihodilo jednomu klukovi, který seděl v poslední lavici v 1. A. Na nabídku kývl a od té doby se nestačil divit! Co za dobrodružství ho čeká v pralese beze jména? Jak vypadají lesní hejkalové? Poslechněte si příběh o jednom velkém přátelství a o tom, jak je důležitá víra v sebe samého.

6. 3. 2020

Manuál pro uklízečky 1/14 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:59
Lucia Berlinová. Četba na pokračování. Povídky o ztracených duších vyprávěné se směsí humoru a melancholie. Překlad Martina Knápková. Dramaturgie Marina Feltlová. Zvuková spolupráce Petr Šplíchal. Režie Dimitrij Dudík.
Čte Apolena Veldová.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 5. 3. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza dílu Avantýra 18. 5. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Obsah: 1. Angelova prádelna, Perspektiva (6:21) – 2. Dr. H. A. Moynihan (20:45) – 3. Manuál pro uklízečky (26:19) – 4. Můj žokej, Fantomová bolest

Lit.: anonym: SERIÁL. Lucia Berlinová: Manuál pro uklízečky. In web ČRo 2 Praha, 5. březen 2020 (článek). – Cit.: (…) Povídky o ztracených duších vyprávěné se směsí humoru a melancholie. Výběr z „nejutajovanějšího amerického pokladu“ v rámci povídkového žánru uslyšíte na Dvojce v kratších blocích v březnu, dubnu a květnu.

Během svého bouřlivého života stihla autorka být opuštěným (a zneužívaným) dítětem, bohatou mladou ženou i bohémskou hipsterkou. Pracovala jako spojovatelka, recepční v nemocnici, uklízečka, asistentka a vysokoškolská pedagožka. Psala povídky, vychovávala své čtyři syny a bojovala se závislostí na alkoholu.

Všechny tyto zkušenosti se promítly do jejích povídek. Jejich hrdiny jsou většinou lidé žijící na okraji společnosti, opuštění, nemajetní, ztracení. Rozhodně ale nečekejte atmosféru zmaru a deprese. Naopak. Všechny texty se vyznačují radostí ze života, svérázným humorem a láskou k bližnímu. (more…)

2. 3. 2020

Kreslíř a jiné prózy 1/10 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:38

Jan Opolský. Výběr z drobných próz českého symbolistního básníka a prozaika. Připravil Vratislav Färber. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jiří Hromada.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 2. 3. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Färber, Vratislav: Jan Opolský: Kreslíř a jiné prózy. In web ČRo 3 Vltava, 3. březen 2020 (článek). – Cit.: Z drobných, neprávem pozapomenutých a tajemných próz českého symbolistního básníka a prozaika. (…)

Symbolistní básník a prozaik z generace Moderní revue Jan Opolský se narodil roku 1875 v Nové Pace. Vyučil se a pracoval v dílně novopackého malíře Václava Kretschmera, která zhotovovala náboženské obrazy, krajiny či portréty. Počátkem první světové války se stal úředníkem v místní textilní firmě Ignác Kretschmer, když se ve dvacátých letech výroba přesunula do pražských Nuslí, nadále zde působil jako prokurista. Přátelsky se stýkal s krajanem J. K. Šlejharem, později s autory z redakčního okruhu časopisu Lumír – Viktorem Dykem, Hanušem Jelínkem ad. Zemřel v Praze roku 1942, pohřben je v rodišti.

Duše hledající a tvořivá, znepokojená hlubšími záhadami než pouhou technickou dokonalostí a básnickým ceremonářem. F. X. Šalda, z kladné recenze na Opolského básnickou prvotinu Svět smutných (1899)

V rychlém sledu vydal Opolský v první dekádě 20. století několik lyrických sbírek, ve kterých uplatnil vlastní – poněkud melancholizující – senzibilitu, cizelérské gesto i cit pro melodiku básně (v tom byl pokládán za osobitého pokračovatele Karla Hlaváčka). Roku 1907 debutoval jako prozaik souborem lyrizovaných textů Kresby uhlem; poslední jeho prozaická antologie Hranolem křišťálu vyšla již posmrtně (1944).

Za svůj život Opolský vydal více než deset knih z obou žánrů, často bibliofilsky; psával rovněž o výtvarném umění. Právě toto tíhnutí a vidění se často zračí nejen v motivice jeho komorních básnických próz, z nichž mnohé svou stylizací připomínají expresivní dřevoryt či malovanou miniaturu. Patrně proto napsal Jiří Karásek ve svém nekrologu, že Opolský „v poezii a v próze byl náš největší básnický kolorista, brusič básnických drahokamů a zlatotepec novelistických šperků“. (…)

Neprávem pozapomenuté, subtilní a tajemné prózy Jana Opolského vybíráme z několika jeho dnes již vzácných publikací. (….)

28. 2. 2020

Julie na laně 1/7 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:53

Bohumil Kos. Lehce ironické povídky z divadelního zákulisí, které autor původně vydal pod pseudonymem Jarad Portský na Grand Festivalu smíchu. Dramaturgie Tereza Mičiaková. Režie Jiří Seydler.

Čte Jiří Kalužný, Josef Pejchal, Petr Rajchert.

Natočeno 2020. Premiéra 11. 2. 2020 v cyklu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.).

Obsah:  1. Trhák – 2. Ztracená rekvizita – 3. Premiéra na sněhu – 4. Julie na laně – 5. Hamlet Benátský – 6.  Peřiny (9:38) – 7. Večírek (12:42).

Povídky 1/? (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:19

Anton Pavlovič Čechov. Povídky na hraně komiky a hořké tragédie. Připravila Eva Koutová Viligová. Překlad  Jaroslav Hulák, Libor Dvořák.  Dramaturgie Petra Hynčíková.

Čte René Přibil.

Natočeno 2010. Repríza 28. 2. 2020 v cyklu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.).

Obsah: 1. Tlustý a tenký (5:50) – 2. Na poště (4:46) – 3. Kniha stížností (3:53)

Charlotta: Žena T. G. M. 1/10 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 0:11

Lenka Slívová. Četba na pokračování. Připravila Martina Toušková. Mistr zvuku Michal Kolář. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Martina Schlegelová.

Účinkují Natálie Drabiščáková a Pavel Oubram.

Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 2. 3. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Toušková, Martina: Žena, díky níž TGM našel cíl života. In Týdeník Rozhlas 10/2020 (článek).

Toušková, Martina - Žena, díky níž TGM našel cíl života. In Týdeník Rozhlas 10-2020

27. 2. 2020

Musíme si promluvit o Putinovi. Jak se Západ mýlí v nebezpečném vládci Ruska 1/6 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 8:19

Mark Galeotti. Četba z knihy britského profesora. V jednotlivých kapitolách sarkasticky rozebírá zažité omyly, klišé a mýty o ruském prezidentovi. Jako první vyvrací domněnku, že Putin je geniální stratég. Podle něj je spíš judista, který se rozhoduje až na základě slabin svého soupeře. Překlad Markéta Musilová. Pro rozhlas připravil Ondřej Nezbeda. Režie Vít Vencl.

Čte Jiří Hromada.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 2. – 1. 3. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Nezbeda, Ondřej: SERIÁL. Mark Galeotti: Musíme si promluvit o Putinovi. In web ČRo Plus, 26. únor 2020 (článek). – Cit.: Západ se v ruském prezidentovi mýlí, tvrdí britský politolog a odborník na současné Rusko Mark Galeotti v knize Musíme si promluvit o Putinovi. Máme ho za tvrdého autokrata a nevyzpytatelného veterána KGB a FSB, který chce rozbít evropské demokracie a obnovit slávu Sovětského svazu. To všechno jsou ale zkreslující nálepky, kvůli kterým se prý vůči Rusku dopouštíme spousty chyb.

Země, která by mohla být naším pragmatickým spojencem, proto zahořkla a vnímá nás jako nepřítele. Musíme si proto o Putinovi promluvit bez předsudků, vyzývá Galeotti. Vychází přitom ze svých mnohaletých zkušeností z pobytu v Rusku, rozhovorů s federálními daňovými úředníky, novináři, policisty a politiky.

Hned v úvodu upozorňuje, že nepíše akademickou práci, ale komentář, ve kterém se snaží vypořádat s největšími zažitými omyly. Své závěry tak překládá sarkastickým a čtivým stylem. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress