Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Na Panáčku znám jako Přemek. Narodil se v Brně dvanáct let před sametovou revolucí. Nejzásadnějším pro něj bylo studium na Střední knihovnické škole, která měla rozhodně velmi zajímavé kulturní niveau a na divadelní vědě na FF MU, kde napsal seminární práci „Rozhlasové hry Ludvíka Kundery, realizované v brněnském studiu“ (úryvky zveřejněny na Panáčkovi) a absolvoval diplomovou prací Zvukové dokumenty českého divadla do roku 1945 (obsahovala rozsáhlou diskografii, kterou již uveřejnil na Panáčkovi). Během studia na obou vzdělávacích ústavech se věnoval také herectví ve spolku Kočkodani, studentském divadelním sdružení TheAtrum Cmundi a působil jako umělecký šéf, dramaturg, herec, konferenciér, zpěvák a šéfredaktor v brněnském Divadle Čára. Dodnes se věnuje zpěvu a konferování hudební skupiny Divadla Čára – BF Orchestry.

Kromě již klasické rozhlasové iniciace pomocí nedělních pohádek byl pro něj zásadní poslech Čapkovy a Horčičkovy Války s Mloky, kterou uslyšel poprvé někdy začátkem devadesátých let. Od té doby se věnoval rozhlasovým hrám pravidelně, od roku 1996 systematicky (existuje 8 tlustých svazků, plných záznamů o rozhlasových hrách, jakýsi papírový PrePanáček). Od srpna 2005 zpracovává s kolegy otevřený internetový katalog mluveného slova Panáček, který dnes čítá již přes 6000 hesel a záznamů o rozhlasových hrách, četbách, seriálech či dokumentech, ale snaží se tuto tvorbu také reflektovat.

V současné době (2007-2009) pořádal v brněnském oddělení Židovského muzea cykly poslechových přednášek, v nichž komentoval a přehrával rozhlasové hry (2007 – cykly Holocaust v rozhlasové hře, Rudolfínská Praha v rozhlasové tvorbě, 2008 – 10 x Josef Červinka, 2009 – Rozhlasové hry Karola Sidona). O rok později moderoval dvě vydání „Radiovky Přemysla Hniličky„, v níž vystoupily Hana Hložková a Tereza Semotamová. Další pořady se již nekonaly (v přípravě byl rozhovor s Antonínem Přidalem a Ladislavem Lakomým) z důvodů zrušení kavárny, v níž se cyklus konal.

Sbírá také šelakové gramofonové desky na 78 otáček, prvorepublikové noty – tzv. „korunovky“ a vůbec se zajímá o předválečnou populární hudbu i film. Textem bookletu se podílel na vydání 2 CD s vazbou na české divadlo (písně Oldřicha Nového na CD Kombiné něžné, František Rychtařík 2003 a nově objevené nahrávky předního českého avantgardisty na CD Zpěvák E. F. Burian, dtto 2006).

V současné době je přispěvatelem Týdeníku Rozhlas, v němž působí jako recenzent rozhlasového vysílání a od července 2011 vydává tamtéž seriál „Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou“. Také přednáší historii české rozhlasové hry a inscenace v Praze a Olomouci.

Kontakt: mluveny.panacek_seznam.cz

Na Panáčkovi znám jako Beatman. Narodil se šest let před sametovou revolucí.
Vychodil základní školu Jaroslava Ježka – toho času pro nevidomé, dále gymnázium pro ZPM (zrakově postiženou mládež), momentálně studuje Katedru teorie kultury na FF UK v Praze.
Rozhlas a mluvené slovo vůbec ho provází od raného dětství.
Vše pochopitelně začalo oblibou rozhlasových her pro mládež a pohádek.

Zásadnější krok přišel roku 1996, kdy se jeho zájem rozrostl o zábavné pořady, jimiž se vysílání ČRo ve své době mohlo pyšnit. Posléze se přidal zájem i o ostatní rozhlasové hry, ale i literární pořady a dokumenty.

K naprostému zlomu ovšem došlo v průběhu roku 2005.
Doba a technika pokročila, takže není divu, že se tak stalo na jednom internetovém diskusním fóru.
Zkrátka a dobře byl beatman ovlivněn zakládajícím členem Panáčka.
Ten v něm probudil profesionální či profesní zájem o rozhlas.

(Napsal beatman, zavěsil Přemek)

Co nového tento týden? Byly vytvořeny nové příspěvky, obsahující velmi strohé a nedokonalé údaje o inscenacích z třicátých a čtyřicátých let – víte-li něco víc, budeme rádi, když nás upozorníte…

Naopak jsme rozšířili několik starších, neúplných záznamů; konkrétně jde o tituly Venku přede dveřmi, Maigret a Dlouhé Bidlo, Demokraté, Vraždy z archivu, Berenika a Škola pro muže.

Jedna z užšího kruhu spolupracovníků, zvaná ixi, poskytla na Panáčka další údaje z gramofonových desek. Vznikly tak záznamy zcela nové (O Budulínkovi Mandelince, Rajský ostrov, Lucerna, Román lásky a cti) a starší byly významně rozšířeny (Patnáctiletý kapitán, Vojna a mír, Pohádka o bílém hadu, Apokryfy aneb Hudba neutěšitelka, Skvělé vyhlídky). Děkujeme!

Další zajímavá zpráva z Brna: v knihovně JAMU byl objeven skutečný skvost: rukopisy rozhlasových okének o divadle a filmu, které v letech 1931 – 1939 přednášel v brněnském Radiojournalu kritik J. B. Svrček, výrazná, až renesanční brněnská osobnost.

Rukopisy přednášek jsou psány na průklepovém i běžném papíře, s mnoha rukou psanými korekturami a vpisy autora. Vyvázány jsou do celkem osmi knih, vždy po sezónách (1931/1932, 1932/1933… až 1938/1939). V knihovně JAMU je k dispozici ve studovně, signatura D 534.

Převést tento rozsáhlý, vzácný a jedinečný materiál zatím samozřejmě není v lidských (panáčkovských) silách, rozhodně však časem očekávejte alespoň dílčí přehled jednotlivých vysílání, kde uvedeme obsah letitého pořadu, který střídal názvy „Divadelní přehled“, „Týdenní přehled divadelní“ či „Přehled divadelní a filmový“.

Jak jste si možná všimli, začíná v poslední době valem přibývat podrobných záznamů o rozhlasových hrách z brněnského studia. Tvůrci Mluveného Panáčka za to vděčí především vstřícnosti a ochotě sekretářky ředitele ČRo Brno, paní Růžičkové, která umožnila Přemyslu Hniličkovi studovat dobové křestní listy rozhlasových her v rozmezí let 1966 až 2002.

Postupem času se tu tak objeví téměř kompletní dramatická tvorba brněnského studia v rozmezí bezmála půlstoletí. Do tohoto počtu však nelze počítat ty inscenace, které si pražské studio na brněnském přímo „objednalo“ – takové hry pak putovaly do Prahy i se svými křestními listy. Zato se však budete moci seznámit s kompletními záznamy o hrách, které již bohužel nikdy neuslyšíte; byly smazány a jejich křestní listy často uchovávají i přesnou dataci jejich likvidace.

Vzhledem k tomu, že mnohé záznamy o brněnských inscenacích byly vytvořeny již dříve a nyní jsou jejich záznamy jen doplňovány a cizelovány, doporučujeme zájemcům vyhledávat také zpětně, především pomocí vazby „Nastudovalo Brno“.

Příspěvek, který čtete, je už pětitisící první na tomto webu. Dnes je Mluvený Panáček skutečně nejrozsáhlejší veřejně přístupnou českou databází mluveného slova. Věříme, že Vás informace zde načerpané obohatily a že Vám umožnily pohlížet na rozhlasové četby, povídky, seriály a hry novýma očima – informovanějšíma a poučenějšíma.

Váš zájem nás těší a doufáme, že brzy dospějeme i k číslu 10 000!

Vážení čtenáři a přispěvatelé Mluveného Panáčka,

dnes je tomu právě rok, co se zde objevil první příspěvek. Už rok se snažíme vytvořit nejkomplexnější soupis údajů o rozhlasových hrách, seriálech, povídkách, četbách a mluveném slovu vůbec. V současné době obsahuje Panáček 4634 příspěvků, z toho 2245 záznamů o rozhlasových hrách. Doufáme, že nám zachováte i nadále přízeň a že i v příštím roce se bude Panáčkovi dařit.

S pozdravem Přemek.