Panáček v říši mluveného slova oslavil své dnešní páté narozeniny prací a sám sobě si také dal dárek. Záznamy o Frischově rozhlasové hře Modrovous je totiž 30 000 příspěvek, který na Panáčkovi „visí“!
Své příznivce zdraví šťastní rodiče tohoto vypaseného chlapíka!
Stránky Panáček v říši mluveného slova budou slavit narozeniny – už v srpnu! Kdo uhádne, kolikáté, získá jednou ze 2 CD „Přes matný sklo“ od Petry Hůlové.
Ceny do soutěže věnoval RADIOSERVIS!
Uzávěrka je 15. srpna!
Pište na adresu mluveny(.)panacek@seznam(.)cz a pište zároveň, zda byste přišli na neformální oslavu do restaurace Skanzeen v Brně – právě ve středu 15. srpna od 17:00 h.!
Magda Wdowyczynová – Jakub Kamberský
Rozhlasová tvorba se málokdy dostane mimo vlastní vysílání. Úspěšné pořady – většinou rozhlasové hry, četby či seriály – se občas objeví na CD nosiči, poslechových pořadů, na nichž se pozvaní hosté seznamují s rozhlasovým dílem, je však málo.
Pražský rozhlas občas uspořádá předpremiéru, dokumenty, pásma i hry byly slyšet již na dvou ročnících brněnského Audiokabinetu, pořádaného pod záštitou Měsíce autorského čtení, téměř dvě desítky poslechových pořadů uspořádala brněnská pobočka Židovského muzea.
Nyní k těmto aktivitám přibývá další – projekt „Radiovečery na faře“ spolupořádají rozhlasová autorka Magda Wdowyczynová, publicista Jakub Kamberský a farářka Církve československé husitské Sandra Silná. O projektu píší: „Radiovečery, které budeme pořádat jednou měsíčně, by měly návštěvníkům nabídnout jak společný poslech nejpozoruhodnějších současných rozhlasových dokumentů, tak podnětnou diskusi za účasti tvůrců a někdy i aktérů.“ První poslech se koná 31. 5. 2012 v 18:00 h. na faře CČSH (Na Petynce 47A, Praha 6): půjde o dokument Sdílej! Radima Nejedlého, který pojednává o fenoménu Facebooku. Součástí večera bude beseda s tvůrcem a jedním z protagonistů, publicistou Jakubem Kamberským, který je i jedním z těch, kdo radiovečery připravují.
(úprava textu Přemysl Hnilička)
Vysílá se od 17. 3. do 14. 4. každou sobotu v literárním magazínu Českého rozhlasu Brno „Zelný rynk“, jenž připravuje Alena Blažejovská a který začíná v 17 hodin.
Přemysl Hnilička
Zastavme se na chvíli v době, kdy sobota byla ještě pracovním dnem, se toho dne „po šichtě“ rychle odjíždělo na chaty a chalupy, kde se s pocitem svobody a nadechnutí přespalo do neděle, aby se pozdě večer jelo zase domů. Kdo neměl chatu či chalupu, zůstal doma; všichni ale v sobotu od šesti do půl sedmé večer poslouchali rozhlas. Tou dobou totiž přinášela brněnská rozhlasová redakce půlhodinový pořad, určený pro celostátní vysílání. Jmenoval se Nashledanou v sobotu a každou sobotu od osmnácti do osmnácti třiceti přinášel fejetony, rozhovory, povídky, kulturní zpravodajství, hudební i filmové aktuality a vtipné konferenciérské vstupy. Redakce, která jej v letech 1961 až 1970 připravovala, si udržela až záhadně vysoký standard, byť to v roce 1970 už nebylo tak zábavné jako dříve. Možná to ale zase taková záhada nebyla, když se přípravě pořadů nevěnovali běžní rozhlasoví publicisté, ale spisovatelé a básníci. A ne ledajací: Miroslav Skála, Antonín Přidal, Jan Skácel, Karel Tachovský či Vlastimil Pantůček dokázali každý týden vyprodukovat půlhodinku nenásilného humoru či aspoň příjemného posezení. K tomu pomáhali i pravidelní průvodci Jiří Brož, Dagmar Pistorová a Rudolf Krátký, jimž často a rádi sekundovali Lubomír Černík, Ladislav Lakomý nebo Jiří Tomek. (more…)
Přemysl Hnilička
vyšlo v Týdeníku Rozhlas 49/2011
Když se 13. října 1967 objevila v 42. čísle časopisu Československý rozhlas upoutávka na premiéru nové hry Karola Sidona Cyril, nebyl již tento tvůrce pro rozhlasové posluchače neznámý. Již v roce 1965 měla premiéru jeho rozhlasová prvotina Páté přikázání, kterou nastudoval plzeňský rozhlas a jež se zabývala na pozadí komunální satiry hlubšími problémy soudobé společnosti.
Velice zajímavé byly i úvahy o obsazení. Sám autor – jak mi potvrdil v roce 2009 na besedě v brněnském oddělení Židovského muzea – navrhoval do titulní role samotného Jana Wericha. Snad psal roli přímo jemu na tělo – jadrný a vtipný slovník tragikomické hlavní postavy tomu nasvědčují. Produkce s nápadem souhlasila, a tak se prý text dostal Werichovi do rukou. Ten jej po přečtení zhodnotil jako zajímavý, ale odmítl jej – jeho posluchači by prý od něj nepřijali text tak vážný, až tragický. Tak padla volba na herce Čestmíra Řandu. V roli Boženky mohli pak posluchači slyšet Blanku Waleskou, babku hrála Jaroslava Drmlová, „mladou“ Jana Dítětová. Režisérem hry byl Antonín Moskalyk, před závratnou televizní kariérou též režisér rozhlasový. (more…)
EDIT: Slepý mládenec sáhl do klobouku a vytáhl tři jména, jejichž nositelé obdrží (snad ještě) před Vánocemi CD „Jméno růže“: Kateřina Čelechovská, Olga Kolková a Jana Sommerová.
Gratulujeme!
Je fakt, že už jsme dlouho nesoutěžili, tak proč ne teď, před Vánocemi…
Dnešní soutěžní otázka nebude nijak těžká; chcete-li vyhrát vynikající dramatizaci románu Jméno růže, napište na adresu mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz. Otázka zní: jak se jmenuje nejnovější román italského romanopisce, esejisty a semiotika Umberta Eca?
Odpovědi přijímáme do konce listopadu.
Cenu věnoval Radioservis.
Mgr. Přemysl Hnilička (psáno pro Týdeník Rozhlas 31/2011)
Již v minulém, prvním pokračování jsme se věnovali prvotním začátkům české dramatické tvorby pro rozhlas. Šlo o skutečné pokusnictví a objevitelství; autoři zkoumali novou, neznámou pevninu rozhlasového dramatu. Při tomto hledání bylo mnoho „pionýrů slepých uliček“, kteří se domnívali, že ideálním hrdinou rozhlasové hry musí být slepec (kvalitní výjimkou byla inscenace Šamanovy hry Neviditelný most z roku 1938), rozhlasoví teoretici odmítali také mechanicky přenášené divadlo. Mezi první významné pokusy patřilo „rádiové scenário věnované Karlu Teigemu“ Mobilizace, které v roce 1926 napsal Vítězslav Nezval a které bohužel nebylo realizováno. Novému médiu se ve svých teoretických textech výrazně věnoval také Jiří Frejka – v článku O rozhlasových autorech obecně z roku 1933 definuje podstatu rozhlasu jako „ montáž zvukových fotografií a slova“. Staví se také proti přebujelé zvukové doslovnosti, které se tehdejší režiséři dopouštěli; podle Frejky „zvuková kulisa není ilustrační zvuk, je to typicky, zkratkovitě vyjadřovaná skutečnost, je to sama tkáň skutečnosti.“ (more…)
Mgr. Přemysl Hnilička (psáno pro Týdeník Rozhlas 29/2011)
V tomto novém seriálu se vám budeme snažit každých čtrnáct dnů přiblížit jednu z rozhlasových her, které vznikly v Československém, protektorátním a Českém rozhlase a které nás zaujaly. Budeme psát o hrách ze zlatého fondu i o těch, které byly právem zapomenuty; o hrách, které slýcháte často i o těch, které už asi nikdy neuslyšíte. Není naším záměrem postupovat přísně chronologicky, a tak se s námi budete přesouvat i několik desetiletí tam i zpátky, dozvíte se o hrách z let třicátých, šedesátých, z let normalizace i nadšeného budování. Budete-li si jednotlivé články shromažďovat a seřazovat, můžete časem získat přehledného průvodce rozhlasovou hrou, jejími vývojovými tendencemi i proměnami hereckého stylu. (more…)
Panáček právě dosázel další údaje, takže již lze mít přehled o tom, co bude ve vysílání v prvním červencovém týdnu. A jestli jsou letní měsíce všeobecně vnímány jako okurková sezona, v níž je třeba nechat sežrat žralokem v Chorvatsku minimálně jednu českou učitelku či psát osmistránkové speciály o delikatesách z mkrve, ve světě milovníků mluveného slova je tomu jinak.
Vedle již vyzdvižené snahy Václavy Ledvinkové se starali i další dramaturgové, a tak se můžeme těšit na četbu z knihy Marka Pola Milion v podání Zdeňka Štěpánka, na cyklu „Hudba, kterou mám rád“ (hned v prvním týdnu Karel Höger, Jan Werich, Dana Medřická a Miloš Forman) či reprízy historických Silvestrů (jako první ten z roku 1964 – resp. jeho první část pod názvem Pan Shakespeare dovolí aneb Cokoli chcete.
Přinášíme vynikající zprávu pro všechny milovníky starých her pro mládež a pohádek. Po loňském úspěšném letním „výletu“ do archívu přináší i letos dramaturgyně Václava Ledvinková pořádnou dávku překvapivých obnovených premiér. Zde přikládáme seznam: (more…)
Powered by WordPress