Petr Hudský a Karolína Anna Hudská. Krátká dramatická hra v nejširším slova smyslu. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkují Martina Hudečková, Marika Procházková a Jiří Knot.
Natočeno v cyklu minutových pohádek v roce 2013. Premiéra 6.-11. 3. 2013 (ČRo Rádio Junior).
Obsah: 1. Telátko uklízí v pokojíčku. – 2. Pozdrav. – 3. V divadle. – 4. Jak hráli fotbal. – 5. Na nákupu. – 6. Jak jeli na výlet.
Vojtěch Měšťan. Seriál o bezpečnosti silničního provozu. Dramaturg Vladimír Gromov. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Režie Alena Adamcová.
1. Kondiční jízda
Osoby a obsazení: Malá (Marie Drahokoupilová), její manžel (Jiří Klem), Kučera – učitel autoškoly (Antonín Molčík), příslušníci VB (Miloš Rozhoň a Bohuslav Kalva), řidič (Vladimír Čech).
Premiéra 3. 4. 1982 (Praha, 19:15-19:45 h.).
2. Za rok, za dva
Osoby a obsazení: Doubrava (Miloš Hlavica), Doubravová (Růžena Merunková), Jiřinka Doubravová (Anička Hlavicová), vedoucí (Milan Neděla), Fišer (Zdeněk Kutil), Kadlec (Ladislav Trojan), Horák (Jan Faltýnek), Hradec (Jan Teplý), technik (Bohuslav Kalva).
Premiéra 6. 4. 1982 (Praha, 20:00-20:30 h.).
3. Zásady aneb alkohol
Osoby a obsazení: Pokorný (Oldřich Janovský), Haupt (Zdeněk Ornest), Smolík (Jan Fatýnek), Krška (Vlastimil Hašek), příslušník (Jiří Havel).
Premiéra 10. 4. 1982 (Praha, 19:15-19:45 h.).
4. Jenom kousek
Osoby a obsazení: Marcela (Milena Steinmasslová), Roman (Jaroslav Satoranský), Kubásek (Antonín Molčík), příslušník VB (Bohuslav Kalva).
Premiéra 13. 4. 1982 (Praha, 20:00-20:30 h.).
5. Zázračný Vávra
Osoby a obsazení: Vávra (Jaroslav Cmíral), Hirš (Ladisalv Trojan), Hiršová (Věra Vlčková), Hanák (Jan Přeučil), Patočka (Oldřich Vlach), technik servisu (Miloš Rozhoň), pojišťovák Lábus (Bohuslav Kalva), Kovář (Ladislav Kazda), pojišťovací technik (Antonín Molčík), zákazník (Josef Maršík).
Uvedeno 17. 4. 1982 (Praha, 19:15-19:45 h.).
6. Tripmaster
Osoby a obsazení: Petr (Vlastimil Zavřel), Yvona (Ljuba Krbová).
Premiéra 20. 4. 1982 (Praha, 20:00-20:30 h.).
7. Sen o velké ceně
Osoby a obsazení: otec (Pavel Pípal), matka (Libuše Štědrá), řidič (Svatopluk Skládal), závozník (Ladislav Kazda), Hajná (Eva Trunečková), Zdeněk Hajný (Bohuslav Kalva), příslušník VB (Miloš Rozhoň), učitelka (Jana Robenková), prodavačka (Jindra Kvardová), dětské role (členové DRDS).
Premiéra 24. 4. 1982 (Praha, 19:15-19:45 h.).
8. Evžen a Robert
Osoby a obsazení: Evžen (Ivo Gübel), Robert (Jan Faltýnek), servírka Marie (Simona Stašová), její otec Alois (Zdeněk Kutil), výčepní Béďa (Michal Pavlata), host v hospodě (Josef Maršík).
Premiéra 27. 4. 1982 (Praha, 20:00-20:25 h.).
Pozn.: Šestý díl Tripmaster byl samostatně uveden 25. 11. 1985 (Vltava, 11:00 h.) s hlavičkou Premiéra (!).
Lit.: vg: Včera, dnes, možná, že právě teď… In Rozhlas 14/1982 (22. 3. 1982), s. 1 (článek).
Tibor Déry. Překlad Anna Valentová. Rozhlasová úprava, dramatizace, sterofonní scénář a režie Jan Lorman. Technický scénář Jiří Žižka. Hudební spolupráce Jndřich Synáč. Hudbu složil a řídí Štěpán Rak.
Účinkují René Přibil, Ivan Gübel, Ilona Vaňková, Pavel Pavlovský, Milan Vlachovský, Marta Šolcová, Jaroslav Someš, Miroslav Rataj, Josef Nechutný, Blanka Zdichyncová, Jan Gross, Milan Rybák, Zorka Kostková, Milan Macourek.
Nastudovala Plzeň. Premiéra 20. 3. – 24. 4. 1982 (Vltava, 11:10 – 11:35 h.) v rámci pořadu 3×60, a to stereo. Repríza 5. dílu 6. 12. 1986, 6. dílu 14. 12. 1986 v rámci pořadu 3×60, a to stereo (Vltava, 18:00 – 21:00 h).
Pozn.: Stejnojmenná románová předloha (1971) „ukazuje davovou psychózu tří set tisíc fanoušků, kteří přišli na festival do Montany. Mladí se zde neopájejí jen hudbou, ale také hašišem a heroinem. Vedle klamných snů zde vládne i násilí. Pořádková policie vraždí i nevinné lidi.“ Festival „se proměňuje v dějiště davové psychózy s rasistickými a fašistickými rysy. Na dvojici maďarských emigrantů ukazuje autor touhu mladého člověka po nalezení cesty k pravému smyslu života a tragický omyl hledat tuto cestu v narkomanii a sebeničení.“ Ještě před vydáním českého překladu knihy se v Hradci Králové hrál muzikál, který spolu s autorem předlohy napsal Sándor Pós.
Série příběhů pro děti, cyklus pátý. Helena Benešová, Pavel Kraus, Miroslav Honzík (8), Jiří Čelovský. Hudba Jaroslav Uhlíř, Jan Vošalík (8). Režie Gustav Heverle, Ladislav Rybišar (8).
Osoby a obsazení: Kučera (Antonín Hardt), Kučerová (Libuše Havelková), Marek Kučera (Roman Skamene), Martina Kučerová (Naďa Konvalinková), Klára Kučerová (Jaroslava Pokorná), děda Kučera (Jaroslav Moučka), Eda Sup (Viktor Preiss), Tomáš (Václav Knap a Jaroslav Pešice), Franěk (Alois Švehlík), Petr (Martin Velda).
Natočeno 1981. Premiéra 24. 10. – 19. 12. 1981 (Praha).
Podzimní cyklus: 1. Co se to stou holkou děje – 2. Naši jsou strašní – 3. V zajetí – 4. Sukromý společenský dopad – 5. Roztržka – 6. Záhadný návštevník – 7. Poznání – 8. Ztracený pan Sinuhet. Premiéra 12.12.1981 (Praha, 13.45-14.15 h.) – 9. Dárek.
Poznámka: Námět k 9. dílu (scénář Jiří Čelovský) napsal Jaroslav Černý.
Série příběhů pro děti, cyklus čtvrtý. Marie Říhová, Pavel Cmíral, Miroslav Adamec. Hudba Vladimír Zahradníček, Milan Baginský, Stanislav Chudoba, Jaroslav Uhlíř, Jiří Hlaváč. Dramaturgie Marie Říhová, Markéta Zinnerová. Režie Jiřina Martínková, Ladislav Rybišar, Gustav Heverle, Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Kučera (Antonín Hardt), Kučerová (Libuše Havelková), Marek Kučera, jejich syn (Roman Skamene), Martina Kučerová, jejich dcera (Naďa Konvalinková), Klára Kučerová (Jaroslava Pokorná), Ludva Majer (Jiří Prager), Ondra Sláma (Václav Knop), Anička (Ivana Šafková), Béďa (Jiří Knot), Alena (Helena Kratochvílová), vedoucí papírnictví (Vlastimil Brodský), Iva (Sylva Sequensová).
Natočeno 1981. Premiéra 4. 7. – 22. 8. 1981 (Praha).
Prázdninový cyklus: 1. O Martinu strach nemám – 2. Nejdelší dlouhá cesta – 3. Intrikán – 4. Meteor stříbrného plátna – 5. Hadrová historka – 6. Slabá chvíle – 7. Tucet věrtelů – 8. Trojúhelníková burza
Pozn. Hudbu (Jiří Hlaváč) k 6. dílu hrál Barok Jazz Kvintet. Tentýž díl byl nastudován také ve východním Německu pod titulem Ein schwacher Augenblick (1983).
Série hraných příběhů pro děti, cyklus třetí. Miloš Smetana. Hudba Leoš Kosek, řídí autor. Zvuk Miroslava Rychlá. Záznam a střih Slávka Čápová. Zvukové efekty Jiří Litoš a Miroslav Kokeš. Asistentka režie Eva Žižková. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Jan Berger.
6. Studená sprcha. Osoby a obsazení: Kučera (Antonín Hardt), Kučerová (Libuše Havelková), Marek Kučera (Roman Skamene), Martina Kučerová (Naďa Konvalinková), Klára Kučerová (Jaroslava Pokorná), děda Kučera (Jaroslav Moučka), Ludva (Jiří Práger), Tomáš (Miroslav Masopust), Béďa (Jiří Knot), výrostek Ošmera (Václav Vydra III.), poručík VB (Svatopluk Skládal), Míša (členka DRDS), Vlasáková (Dana Syslová), hlasatelka (Hana Brothánková).
7. Poslední závod. Osoby a obsazení: Kučera (Antonín Hardt), Kučerová (Libuše Havelková), Marek (Roman Skamene), Martina (Naďa Konvalinková), dědeček (Jaroslav Moučka), Ludva (Jiří Práger), Tomáš Miroslav Masopust), Béďa (Jiří Knot), Radek (Marcel Vašinka), mládež (členové činoherního sboru a DRDS), hlasatelka (Hana Brothánková).
Natočeno 1981. Premiéra 4. 4. – 23. 5. 1981 (Praha).
Jarní cyklus: 1. První závod – 2. Překvapení – 3. Klíč – 4. Nové šaty – 5. Záhada – 6. Studená sprcha. Premiéra 16. 5. 1981 (Praha, 13:45 – 14:18 h.; 27 min.). – 7. Poslední závod. Premiéra 23. 5. 1981 (Praha, 13:45 – 14.18 h.).
Anna Kolárová. Dramatizace z cyklu Slovenské rody o životě významných historických osobností slovenského kulturního, společenského, politického a uměleckého života. Dramaturgie Zuzana Križková. Réžia Štefan Korenči.
Účinkujú Peter Kočiš, Vladimír Minarovič a Roman Matisko a další.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2005 pro cyklus Slovenské rody (3 x 30 min.).
Pozn.: Autorka seriálu Anna Kolárová rozpráva príbehy troch osobností jednej rodiny otca, syna a vnuka Jánov Čajakovcov. Sonduje najintímnejšie zlomové okamihy ich životov a nachádza v nich jednoznačné vnútorné prepojenie. Je ním zodpovednosť za posolstvo „zelenej knihy“. Ich príbehy v rozhlasovom dramatickom spracovaní sú nielen obrazom doby, ale aj psychologickým portrétom významných osobností slovenskej kultúry 19. a 20. storočia.
Charles Sealsfield. Dobrodružný seriál na motivy knihy Tokeah aneb Bílá růže. Napsal Miloň Čepelka. Režie Vladimír Gromov.
Účinkují Aleš Procházka, Jiří Hromada, Václav Knop, Zdeňka Sajfertová, Jan Schánilec, Petra Hanžlíková, Vlasta Peterková, Miloš Hlavica, Václav Knop, Linda Rybová.
Připravil Český rozhlas v roce 2001 (5 x 13 min.). Repríza 29. 6. – 3. 7. 2015 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 h.); 21.-25. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu.
Vydala Radiotéka, únor 2019 (MP3).
Pozn.: Miloň Čepelka svůj dobrodružný seriál napsal na motivu románu Charlese Sealsfielda. Vypráví o tom, co má společného Bílá růže s babičkou Hodgesovou, Rosettou a Rosičkou. I o tom, jak Miko náčelník indiánského kmene Oconeů zachránil a vychoval dceru bělocha. A nejen to?
V roce 1928 v New Orleansu vydal Sealsfield knihu Tokeah aneb Bílá růže. Sealsfieldův román Tokeah vyšel téhož roku jako Cooperův Poslední Mohykán, který rovněž přežil století. Saelsfield jde proti Cooperovi dále: neidealizuje si Indiány, neromantizuje. Vidí je i krutné, tvrdé a nedůvěřivé, leckdy neschopné pochopit situaci. Ale odhaluje současně kořeny všech negativních vlastností nových kolonistů, jejich ziskuchtivost, bezohlednost a vypočítavost. Připomíná to trochu i Karla Maye, jenomže May začal své první příběhy vydávat až kolem roku 1875, téměř půl století za Charlesem Sealsfieldem.
Lit.: anonym: Miloň Čepelka: Bílá růže 1. díl. In web Rádio Junior, 30. 6. 2015 (anotace). – Cit.: Dobrodružný seriál nám bude vyprávět o tom, co má společného Bílá růže s babičkou Hodgesovou, Rosettou a Rosičkou. I o tom, jak Miko náčelník indiánského kmene Oconeů zachránil a vychoval dceru bělocha. A nejen to. Poslouchejte sami.
Lit.: anonym: Charles Sealsfield – Tokeah aneb Bílá růže. In web Volné Znojmo, 22. 1. 2012 (článek). – Cit.: Charles Sealsfield, vlastním jménem Karel Postl. Narodil se 3.3.1793 v Popicích u Znojma jako nejstarší z jedenácti dětí sedláka a rychtáře Antonína Postla.
Ve Znojmě vystudoval jezuitské gymnázium. Rád se toulal Podyjím a jedna z nejkrásnějších vyhlídek nese jeho jméno. Pomník má i v Horní aleji ve Znojmě.
Byl ovlivněn josefínským osvícením a vyznával myšlenky demokracie. Vystudoval teologii. Zde ho svými přednáškami ovlivnil profesor náboženské nauky Bernard Bolzano. Po studiích se stal sekretářem řádu křižovníků.
Nedovedl se smířit s praktikami útlaku policejního státu, cenzurou a po kritice zaostalosti státního zřízení, popisu policejního státu a jeho vlivu na morálku se rozhodnul pro exil. Pod falešným jménem Carl Sidons se dostal do Ameriky a pod jménem Charles Sealsfield získal americké občanství. Psal knihy, které si v Americe získaly oblibu.
V roce 1928 v New Orleansu vydal knihu Tokeah aneb Bílá růže pod jménem Charles Sealsfield. Sealsfieldův román Tokeah vyšel téhož roku jako Cooperův Poslední Mohykán, který rovněž přežil století. Saelsfield jde proti Cooperovi dále: neidealizuje si Indiány, neromantizuje. Vidí je i ukrutné, tvrdé a nedůvěřivé, leckdy neschopné pochopit situaci. Ale odhaluje současně kořeny všech negativních vlastností nových kolonistů, jejich ziskuchtivost, bezohlednost a vypočítavost. Připomíná to trochu i Karla Maye, jenomže May začal své první příběhy vydávat až kolem roku 1875, téměř půl století za Charlesem Sealsfieldem.
V románu Tokeah najdeme kromě nadšených slov o demokratičnosti nových obyvatel země také slova zklamání. Autor se nemůže vyhnout tomu, aby neviděl, jak se původní ideály začínají rozpadat. O několik desetiletí později se pak přesvědčil, že ideály se rozpadly nadobro a zbyla jen hrubá zásada „Peníze jsou moc“. Proto se úplně odvrátil od Ameriky a dokonce si zakázal, aby se tam jeho díla vydávala.
Kdo to vlastně byl Charles Sealsfield? Nikdo o něm skoro nic nevěděl. Leda snad vydavatel jeho knih, ale ten byl vázán tajemství a jeho identitu neprozradil. Ostatně – bylo velice obtížné dostat se panu Sealsfieldovi na stopu. Měnil často místa svého pobytu. Jako dopisovatel žil v Londýně i v Paříži, často se vracel do Spojených států a nakonec se usadil ve Švýcarsku.
Tam se zřejmě cítil nejvolněji. Vydával další a další knihy, ale svůj původ nikomu neprozradil, takže se o něm mluvilo jako o Velkém neznámém nebo o novém Monte Christovi. Teprve roku 1864, kdy Charles Sealsfield ve švýcarském Solothurnu zemřel, bylo jeho tajemství prozrazeno – až v závěti odhalil svou totožnost.
Pavol Smolík. Rozhlasový apokryf. Námět a dramaturgie Jana Hevešiová. Odborný poradce Jozef Hajko. Hudební dramaturgie Pavol Smolík a Oldo Fiala. Zvuk Peter Hájek. Režie Pavol Smolík.
Účinkují Alfréd Svan, Mária Landlová, Přemysl Boublík, Ĺubica Očková, Jozef Benedik, Mária Schlosserová, Jozef Šimonovič a Ladislav Konrád.
Připravil Slovenský rozhlas pro Rozhlas a televíziu Slovenska v roce 2012 (26 min.). Premiéra 24. 12. 2012 v cyklu Apokryfárium 38/43 (SRo 2 Rádio Regina, 17:30-18:00).
Margaréta Horváthová. Původní pětidílný rozhlasový seriálu o rodu Vansových z cyklu Slovenské rody. Dramaturgie Zuzana Križková. Hudební dramaturgie Rudolf Pepucha. Zvuk Peter Pištek. Asistentka režie Eva Dózová. Režie Štefan Korenči.
Účinkují Viera Strnisková, Dominika Žiaranová, Juraj Rašla, Richard Stanke, Zuzana Kapráliková, Vladimír Minarovič, Mária Schlosserová, Darina Vašíčková, Ivana Kuksová, Firas Daren, Patricia Vilantová, Martin Greguš, Tomáš Lukáč, Ján Gallovič, Juraj Kákoš, Ivan Laca, Peter Sklár, Helena Geregová, Peter Greguš, Ĺuboš Kostelný, Jakub Gécz, Ján Mistrík, Jozef Šimonovič, Mária Buranská, Alena Horňáková, Diana Mórová, Alfréd Swan, Jana Strnisková, Dušan Kaprálik, Vladimír Obšil, Ondrej Koval, Zuzana Porubjaková, Anna Javorková, Soňa Ulická, Karol Machata, Daniela Drexlerová, Miloslava Zelmanová.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2004 pro cyklus Slovenské rody – rod Vansovcov (5 x 30 min.).
Powered by WordPress