Oldřich Knitl. Dramatizace titulní povídky z knihy Jsem historik umění a zvu vás na večeři. Příběh člověka, jehož prázdninový flirt má nepředvídané důsledky. Zvukový mistr
Blanka Bezrová. Natáčecí technik Míla Zatřepálková. Hudební spolupráce Radislav Nikodém. Asistent režie Anna Halbichová. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Alena Adamcová.
Osoby a obsazení: dr. Stibral (Petr Kostka), Barbora (Hana Maciuchová), Brychta (Josef Somr), Alena (Růžena Merunková), Radmilka (Anna Hlavicová-Bendová), Šťastný (Jan Teplý), správcová (Jaroslava Drmlová), mladík (Jaroslav Horák), číšník (Radislav Nikodém) a ženský hlas (Anna Halbichová).
Natočeno 1980. Premiéra 6. 8. 1981 (Vltava, 19:40 h.; 63 min.). Repríza 1. 4. 1982 (Vltava, 11:30 h.); 24. 9. 1984 (Vltava, 22:15 h.); 28. 5. 1991 (Vltava, 20:00 h.); 14. 4. 2000 (ČRo 3 Vltava, 0:15 h.) v cyklu Hry noci; 27. 2. 2003 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Hra pro tento večer; 14. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 16:45 h.) v rámci cyklu Ad libitum.
Vydala Radiotéka, červen 2026 (MP3, CR.ES.2026.228). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Rozhlasová komedie Historik a černé kuře vypráví příběh vědce, který je zmítán krizí středního věku a milostná avantýra s mladou, inspirativní ženou jeho stav ještě prohloubí. Naopak se stane téměř obětí svého původně nezávazného prázdninového flirtu. (anotace)
Lit.: anonym: Historik a černé kuře. In Rozhlas 32/1981 (27. 7. 1981), s. 4 (článek). – Cit.: Málokteré téma bylo v literatuře tolikrát zpracováno jako manželský trojúhalník. Byl rozpitván do všech podrobností, předveden ve všech obměnách. Známe ho jako tragédil i jako frašku. Dalo by se říct, že není možné o manželském trojúhelníku napsat cokoliv objevného. A přece se Oldřichu Knitlovi v původní rozhlasové hře Historik a černé kuře podařil nový pohled. Postavil vedle sebe dva typy lidí se zcela odlišným systémem mravních hodnot. Pětatřlcetiletého futurologa, jehož rodina je na dovolené, a osmnáctiletou maturantku. Všechno začalo pouhým flirtem, touhou blýsknout se znalostmi před »černým kuřetem, které se vylíhlo v normální slepicí rodině, ale není žluté«. »Zajímá mě jen jako soudobý kvítek zla. Ve vší počestnosti si s ní popovídám, potom ji doprovodím před dům a konec!« tvrdí hlavní hrdina hry svému příteli. Místo konce to však byl začátek dost podivného vztahu. Domněnka, šlo o příjemné prožití jednoho večera, se velice rychle rozplynula a nastal čas vztah ukončit. »Poslouchej, má nějaký smysl, abychom my dva, já ženatý pětatřicátník a ty osmnáctiletá dívenka s celým životem před sebou, pokračovali ve věci, kterou jsme včera začali čirou shodou náhod, vlastně jen kvůli rozbitému výtahu? Jakou by to asi mělo perspektivu?« Jak se svými argumenty i otázkami věrný manžel dopadl, se dozvíte v rozhlasové hře, v níž se prolíná humorné s vážným, komedie s dramatem.