Antonín Přidal. Komorní hra. Dramaturg Karel Tachovský. Režie Petr Adler. Zvuk Vladimír Bako. Záznam a střih Slávka Čápová.
Osoby a obsazení: František (Jan Tříska), Naďa (Marie Tomášová), Francouzka (Viola Zinková), Němka (Blanka Waleská), Francouz (Josef Bláha), Němec (Josef Chvalina), řečník (Josef Patočka), příbuzná (Drahomíra Fialková). Dále účinkují Růžena Merunková, Hana Smrčková, Anna Kreuzmannová, Jaroslava Drmlová, Vlasta Jelínková, Kamil Blahovec, Karel Fořt a Josef Šulc.
Natočeno 1967. Premiéra 23. 6. 1967 (Československo II, 19:45 h.; 47 min.). Repríza 2. 7. 1967 (Československo II, 18:00 h.); 31. 7. 1968 (Praha, 22:50 h.); 11. 7. 2006 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h) v cyklu Klub rozhlasové hry; 14. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama k 90. nedožitým narozeninám Antonína Přidala.
Vydala Radiotéka, říjen 2018 (MP3).
Text in: Rozhlasové hry. Praha, Orbis 1969.
Lit.: anonym: Všechny moje hlasy. In Čs. rozhlas a televize 26/1967 (13. 6. 1967), s. 8 (článek).
Lit.: Czech, Jan: O rozhlasové hře, s. 87 – 92.
Lapková, Pavla: Rozhlasová hra ’66. In Kulturní tvorba, roč. 5, 19. 1. 1967, č. 3, str. 12.
Lit: Štěrbová, Alena: Koncert hlasů. In Scéna 20/1990, s. 6 (recenze).
Lit.: Venclová, Renata: Antonín Přidal: Všechny moje hlasy. Komorní filozofická hra k nedožitým 90. narozeninám autora. In web ČRo 3 Vltava, 14. 10. 2025 (článek). – Cit.: Před devadesáti lety se narodil překladatel, publicista, básník, dramatik, spisovatel a vysokoškolský pedagog Antonín Přidal. Všestranný tvůrce i kritický myslitel, který po mnoho let výrazně ovlivňoval brněnskou kulturní scénu, zanechal výraznou stopu i v rozhlase. (…)
Do brněnské rozhlasové redakce přijímal Antonína Přidala básník Jan Skácel v roce 1960, dostal se do skvělé společnosti osobností, jako byli Karel Tachovský, Vlastimil Pantůček nebo Miroslav Skála. Antonín Přidal si mezi nimi brzy našel své místo. Jako překladatel, redaktor, tvůrce rozhlasových pořadů (Malá škola poezie, Shakespeare pro začátečníky, spoluautor týdeníku Nashledanou v sobotu) nebo průvodce pořadem Potulky knihami a hudbou. A brzy i jako autor rozhlasových her, ke kterým obrátil jeho pozornost především dramaturg Karel Tachovský.
Jeho první rozhlasovou hrou byla dramatizace Vladislava Vančury s názvem Výstřel a spol z roku 1964. A pak jich na různá témata a k různým příležitostem přibylo ještě jedenáct. S největší pravděpodobností by jich bylo víc, kdyby Antonín Přidal nebyl se začátkem normalizace z rozhlasu vyhozen. Na téměř dvacet let měl pak zakázaný dokonce i pouhý vstup do budovy brněnského rozhlasu, kam se mohl vrátit až po listopadu 89.
Jak skvělým a originálním autorem Antonín Přidal byl, dokládá jeho rozhlasová hra Všechny moje hlasy (1967). Specifický, experimentální i výsostně poetický text je bytostně audiálním dílem. Její hlavní hrdina František poslouchá z vedlejšího pokoje neustále se opakující gramofonové nahrávky s německým kurzem francouzštiny a zamiluje se do hlasu jedné z instruktorek. Oč méně je naplněný reálný život mladého muže, o to barvitější je fantazijní svět hlasů z gramofonové nahrávky, do kterého František touží uniknout. (…)